Stín

[Linda]

V osvícené mysli stín nevzniká.

To je omyl. Probuzení svůj stín a každý jeho projev plně vnímají a rozpoznávají.

Proto Nisargadatta Maharadž svůj stín nepopíral, ani v nejmenším ho neodmítal, naopak: nechával ho plně vyvstávat.

Probuzení upozorňují, že podstatné je si svou ´instinktivní´ reakci vyvstalou ze stínu uloženého v podvědomí plně uvědomit, přijmout ji a pokojně, neosobně ji pozorovat, protože tím dochází k jejímu rozpouštění; a že není podstatné, jestli se ta reakce nechává probíhat a tiše se jen ve vědomí pozoruje, až sama vymizí, nebo jestli se skrze tělo projeví i navenek, jako se to dělo například u Maharadže.

[Jana]

V osvícené mysli stín nevzniká.

To je omyl. Probuzení svůj stín a každý jeho projev plně vnímají a rozpoznávají.

Proto Nisargadatta Maharadž svůj stín nepopíral, ani v nejmenším ho neodmítal, naopak: nechával ho plně vyvstávat.

Lído, prakticky ve všech promluvách Nisargadatta upozorňoval, že není tím tělem, na které se tázající dívá, neúmorně vysvětloval, že základem je osvobození se od ztotožnění s tělem a myslí. Ani on sám se se svým tělem nijak neztotožňoval.

Nikdy nikde ve svých promluvách nemluvil o tom, že by po probuzení nějak pracoval se stíny, že by je nějak přijímal, neosobně pozoroval, nechával vyvstávat, rozpouštěl.. Nikde nic takového u žádného probuzeného nenajdeš. Naopak, Raméš kupříkladu stále zdůrazňoval, že není žádný konatel.

Ryunin kdysi vyprávěl, jak mu zenoví Mistři tvrdili, že i když se rozčílí, že uvnitř je klid. Tehdy jim nevěřil. Netuším, jak je s tím poznáním, kým je, dneska, ale ono to tak opravdu je.

Může tady být jakýkoliv projev, ale toho, kým skutečně Jsi, Tvého skutečného pravého Já, se to nijak nedotýká.

Při ztotožnění s tělem, myslí, projekcí osoby, se ztotožněného vědomí dotýká všechno, protože jako osoba si všechno bere osobně.

[Linda]

Probuzení svůj stín a každý jeho projev plně vnímají a rozpoznávají.

Proto Nisargadatta Maharadž svůj stín nepopíral, ani v nejmenším ho neodmítal, naopak: nechával ho plně vyvstávat.

Probuzení upozorňují, že podstatné je si svou ´instinktivní´ reakci vyvstalou ze stínu uloženého v podvědomí plně uvědomit, přijmout ji a pokojně, neosobně ji pozorovat, protože tím dochází k jejímu rozpouštění; a že není podstatné, jestli se ta reakce nechává probíhat a tiše se jen ve vědomí pozoruje, až sama vymizí, nebo jestli se skrze tělo projeví i navenek, jako se to dělo například u Maharadže.

Nisargadatta upozorňoval, že není tím tělem, na které se tázající dívá, neúmorně vysvětloval, že základem je osvobození se od ztotožnění s tělem a myslí. Ani on sám se se svým tělem nijak neztotožňoval.

Nikdy nikde ve svých promluvách nemluvil o tom, že by po probuzení nějak pracoval se stíny, že by je nějak přijímal, neosobně pozoroval, nechával vyvstávat, rozpouštěl.. Nikde nic takového u žádného probuzeného nenajdeš. Naopak, Raméš kupříkladu stále zdůrazňoval, že není žádný konatel.

Jde o neosobní pozorování = vnímání všech bezděčných projevů osobního já/stínu čistým vědomím, na to Probuzení upozorňují a nazývají to všímavostí - ne o nějakou aktivitu konatele.

Nisargadatta stejně jako ostatní Probuzení nepopíral, plně si uvědomoval a přijímal svoje emocionální výbuchy, t.j projevy v podvědomí uloženého stínu. Protože obojí, negativní i pozitivní projevy vnímají Probuzení jako pohyby všetvořícího Bytí, nevzniká v nich potřeba ztotožňovat se s tím, co iluzorní osobní já považuje za pozitivní, a popírat existenci čehokoliv, co osobní já považuje za negativní.

Proto v Probuzených dochází ke spontánnímu vnímání + akceptování jakéhokoliv mentálního i emocionálního projevu coby pohybu Vědomí, toho, co JE.

[Jana]

Nisargadatt stejně jako ostatní Probuzení nepopíral, plně si uvědomoval a přijímal svoje emocionální výbuchy, t.j projevy v podvědomí uloženého stínu. Protože obojí, negativní i pozitivní projevy vnímají Probuzení jako pohyby všetvořícího Bytí, nevzniká v nich potřeba ztotožňovat se s tím, co iluzorní osobní já považuje za pozitivní, a popírat existenci čehokoliv, co osobní já považuje za negativní.

Lído, prosím Tě, mohla bys sem dát nějakou citaci, kde Nisargadatta mluví o tom, že ví o tom, že má nějaký osobní stín uložený v podvědomí a že ho přijímá?

Ono spíš tady jde o skutečné přijetí všeho, kdy ani emocionální výbuchy nebral jako něco, čím by se měl zabývat, co by mohl nebo neměl osobně odmítat, co by ho mohlo nějak poznamenávat, co by na něm zanechávalo stín, co by bylo negativní a bylo třeba hledat příčinu toho v nějakých dávných nevědomých blocích. Tím pádem tady nevzniká žádná představa stínu vrhaného na duši.

Samozřejmě, že z osobního pohledu může mysl veškeré dění dělit na dobré a zlé. Dobré je z osobního pohledu láskyplné, prospívající osobnímu životu a zlé je bez lásky, osobnímu životu škodí, neprospívá.

Ale s Probuzením ona představa ztotožnění s omezeností vědomí ve fyzickém těle zmizí. Ten pohled na celou existenci není osobní, ale Boží.

A Boží do slova a do písmene je všechno, celá existence. Neexistuje nic skutečného, co by z toho Božího pohledu mohlo být zlého. Může tady být jen nevědomost a v ní ten život prožívat jako zlý, plný stínů a trápení.

A viděl Bůh, že je to dobré

....začal jsem myslet Jím, jednat Jím, mluvit Jím. Přestal jsem jít cestou k Němu a rázem jsem se postavil na Jeho stanovisko.

Viděl jsem, že není začátku, není konce, není minulosti ani budoucnosti, že je jen věčné T E Ď. – Hříchy se smyly samy sebou. Viděl jsem, že jsem nikdy nehřešil, že to, co jsem považoval za hřích bylo jen moje vědomí, moje myšlenky, mé stanovisko. A smyl jsem karmu. Nebyla. – Byl to blesk, který mě zasáhl. Viděl jsem, že když přestanu myslit osobnostně a dosadím Jeho Vědomí, tak počne sám od sebe Jeho Život a Jeho Vědomí působit. A viděl jsem, co je Boží Chudoba, že v Něm nic není, že v Něm nic nemáme hledat. Nic takového, co se může vymyslit, co se může pociťovat, nýbrž že je Božství onou Příčinou toho všeho a že zůstanu vždy nedotčen vším tím děním, že zůstanu divákem, ať se děje, co se děje.

A tu přišla koruna všeho – totiž že Bůh je stav. Stav naprostého Nic, kteréž je Vše, které Spočívá Samo v Sobě, které Sama Sebe v Sobě poznává. Vše, co jsem nemohl pochopit v evangeliu, v Bhagavad Gítě, vše to se mi ujasnilo. A byl jsem vše a vše jsem žil, právě, že jsem byl absolutní Nic.
viewtopic.php?f=302&t=8607#p147202

[.Petra]

Nisargadatt stejně jako ostatní Probuzení nepopíral, plně si uvědomoval a přijímal svoje emocionální výbuchy, t.j projevy v podvědomí uloženého stínu. Protože obojí, negativní i pozitivní projevy vnímají Probuzení jako pohyby všetvořícího Bytí, nevzniká v nich potřeba ztotožňovat se s tím, co iluzorní osobní já považuje za pozitivní, a popírat existenci čehokoliv, co osobní já považuje za negativní.

Lído, prosím Tě, mohla bys sem dát nějakou citaci, kde Nisargadatta mluví o tom, že ví o tom, že má nějaký osobní stín uložený v podvědomí a že ho přijímá?

Nisargadatta mluvil ke každému na jeho úrovni a to tak, aby mu to pomohlo dál. Neměl jeden koncept, který by každému neustále vnucoval. Jednou řekl to, protože to tazateli mohlo pomoci dál a jinému tazateli, řekl zase něco opačného. Prostě tak, jak to realizovaní dělají.

Když bylo potřeba, tak někomu řekl, že si musí nejdříve uvědomit, že svět je strašný - tedy mu netvrdil, že vše je dobré. Jen tak pro zajímavost.

[.petra]

Proč někdo místo skutečného naslouchání neustále druhým radí a chrlí na ně otázky?

Probuzení nejdříve naslouchají, ptají se, aby zjistili úroven tazatele - a pak mu na této úrovni odpovídají na jeho otázky nebo na této urovni popisují svůj stav.

[Linda.]

Proč někdo místo skutečného naslouchání neustále druhým radí a chrlí na ně otázky?

Probuzení nejdříve naslouchají, ptají se, aby zjistili úroven tazatele - a pak mu na této úrovni odpovídají na jeho otázky nebo na této urovni popisují svůj stav.

Ano.

[.petra]

Louse L. Hay doporučovala mantru: V nekonečnosti života, tam kde jsem, je vše dokonalé, celé a úplné.

Přesto dostala rakovinu, na základě své nezpracované minulosti/ stínu. Dokázala si ji vyléčit. Ale je možné, kdyby pracovala se stínem tak, jak to doporučuje Lída, tak by ji ani nedostala.


Louse L. Hay: "Pokud jsme ochotni vykonat potřebnou mentální práci, může být uzdraveno takřka vše."

https://www.zenysro.cz/doporucujeme/ins ... uise-l-hay




https://babet.webnode.cz/priciny-nemoci ... ise-l-hay/


http://zlatahnatova.cz/poselstvi-louise-hay/

[Jana]

Probuzení nejdříve naslouchají, ptají se, aby zjistili úroven tazatele - a pak mu na této úrovni odpovídají na jeho otázky nebo na této urovni popisují svůj stav.

Bůh nepracuje podle šablon. Když se Drtikol dělil o své osvobození ze stínů zlého a dělil se o poznání: A viděl Bůh, že je to dobré, nečekal, až se ho někdo přijde na to zeptat.

Ve své závěti odkazuje své Učení všem:

"Jinak hleďte co nejdříve na moji formu zapomenout, ale nezapomeňte, co jsem vás všechny učil. Slova, která jsem mluvil, ať ve vás obživnou. Jinak mě nikde nehledejte - jsem všude - také tedy ve vás - v Učení."

Stejně tak Raméš na konci života nepřenechával svůj Utišující dárek lidstvu jen tomu, koho napadlo se na něj zeptat, nechal ho tady celému lidstvu.

Stejně tak Poradna nefunguje jen na základě poptávky, ale je v ní rovnou i nabídka. Každý tady může nabídnout všechno, co mu kdy pomohlo a mohlo by být někomu k něčemu dobré.

[Jana]

A k tématu, jestli je zájem zkoumat stíny, může být třeba tohle:



Podívej se nahoru, jsem v Nebi
Mám jizvy, které nemohou být viděny
Mám drama, které nemůže být odebráno
Všichni mě teď znají

Podívej se nahoru, člověče, jsem v nebezpečí
A nemám už nic, co bych mohl ztratit
Jsem tak vysoko, že se mi z toho točí hlava
Svůj telefon jsem upustil dolů,
Není mi to podobné?

V čase, co jsem se dostal do New Yorku,
žil jsem jako král
Potom jsem vyplýtval všechny své peníze,
abych Tě našel

Touhle cestou nebo žádnou
Víš, já budu svobodný
Přesně jako ten ptáček
Není mi to podobné?
Och, budu svobodný
Přesně jako ten ptáček
Och, budu svobodný
Není mi to podobné?

[Linda.]

Proč někdo místo skutečného naslouchání neustále druhým radí a chrlí na ně otázky?

Probuzení nejdříve naslouchají, ptají se, aby zjistili úroven tazatele - a pak mu na této úrovni odpovídají na jeho otázky nebo na této urovni popisují svůj stav.

Ano.

Tahle fakta pochopitelně popírá ten, kdo se považuje za probuzeného a prosazuje svoje názory, i když se ho nikdo na nic neptá.

[.petra]

Proč někdo místo skutečného naslouchání neustále druhým radí a chrlí na ně otázky?

Probuzení nejdříve naslouchají, ptají se, aby zjistili úroven tazatele - a pak mu na této úrovni odpovídají na jeho otázky nebo na této urovni popisují svůj stav.

Ano.

Realizovaní obvykle říkají, že jen pár jedinců může dosáhnout Poznání. Proč ale přesto někdy mluví zdánlivě všeobecně - tak říkajíc ke "všem" ostatním? Protože mezi nimi může být pár jedinců na té úrovni, že jim to něco dá a pomůže jim to dál.

[.petra]

Realizovaní obvykle říkají, že jen pár jedinců může dosáhnout Poznání. Proč ale přesto někdy mluví zdánlivě všeobecně - tak říkajíc ke "všem" ostatním? Protože mezi nimi může být pár jedinců na té úrovni, že jim to něco dá a pomůže jim to dál.

P.S.
Ale když se toho někdo chopí a zkomolí to tak říkajíc k "obrazu svému", tak už to nedokáže nikomu pomoci.

[.petra]

Probuzení nejdříve naslouchají, ptají se, aby zjistili úroven tazatele - a pak mu na této úrovni odpovídají na jeho otázky nebo na této urovni popisují svůj stav.

Ano.

Tahle fakta pochopitelně popírá ten, kdo se považuje za probuzeného a prosazuje svoje názory, i když se ho nikdo na nic neptá.

Když někdo neumí naslouchat, tak nedokáže naslouchat ani probuzeným.

[Jana]

Když někdo neumí naslouchat, tak nedokáže naslouchat ani probuzeným.

Kdyby uměl naslouchat probuzeným, byl by sám probuzený.

[Linda.]

Když někdo neumí naslouchat, tak nedokáže naslouchat ani probuzeným.

Navíc vytrhuje jejich sdělení z kontextu a cituje jen to, co potřebuje k obhájení svého názoru.

[Linda.]

Když někdo neumí naslouchat, tak nedokáže naslouchat ani probuzeným.

Kdyby uměl naslouchat probuzeným, byl by sám probuzený.

Ten, kdo chápe, co by to znamenalo, kdyby to tak opravdu bylo, se teď

Protože ti, kteří dovedou naslouchat, vyhledávají Probuzené a ptají se jich na to, čemu ještě nerozumějí - aby se poučili.

Nepřisvojují si stav osvícenosti. Jsou pokorní a proto dokážou naslouchat.

[Jana]

Navíc vytrhuje jejich sdělení z kontextu

Může docházet k nedorozumění, neporozumění, ale určitě tady není zájem cokoliv zkreslovat. Můžeš, Lído, citovat ono vytržení z kontextu, které by změnilo význam původního textu, ze kterého bylo citováno ?

Protože ti, kteří dovedou naslouchat, vyhledávají Probuzené a ptají se jich na to, čemu ještě nerozumějí - aby se poučili.

Naslouchat Probuzenému znamená že ve Tvém srdci zní stejná moudrost, jako v jeho srdci. Pramení přímo z Tvého Já, které je vším.

A ona pokora, o které se zmiňuješ, znamená, že nejsi ničím. Nejsi tím, co mělo minulost, nejsi tím, co by mělo jakékoliv stíny, čeho by se dotkla jakákoliv křivda nebo vina, nejsi tím, co by mohlo vrhat jakýkoliv stín, nejsi tím, co by mohlo být jakýmkoliv stínem dotčeno.

Neznamená to vylepšení osoby, neznamená to dosáhnout nějakého vyššího stavu, než který tady je, znamená to jen prohlédnout iluzi, která je pramenem ztotožnění. Prohlédnout, že nejsi to, co si myslíš, že jsi. Tím pádem ani nikdo jiný není tím, co si myslíš, že je.

Teprve tehdy je uvolněn průchod bezpodmínečné lásce, která v Tobě není jiná, než v Probuzeném.

[Linda.]

Když někdo neumí naslouchat, tak nedokáže naslouchat ani probuzeným.

Kdyby uměl naslouchat probuzeným, byl by sám probuzený.

Ten, kdo chápe, co by to znamenalo, kdyby to tak opravdu bylo, se teď

Protože ti, kteří dovedou naslouchat, vyhledávají Probuzené a ptají se jich na to, čemu ještě nerozumějí - aby se poučili.

Nepřisvojují si stav osvícenosti. Jsou pokorní a proto dokážou naslouchat.

PS. Co je ochota naslouchat: https://www.i60.cz/clanek/detail/17435/ ... hat-druhym

[.petra]

Když někdo neumí naslouchat, tak nedokáže naslouchat ani probuzeným.

Kdyby uměl naslouchat probuzeným, byl by sám probuzený.

To zaměnuješ naslouchání s pochopením.