Stránka 1 z 2

Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: čtv 10. kvě 2018 18:39:39
od miroslav
Tam jest podnož tvá, tam spočívají nohy tvé,
kde žijí nejchudší a nejnižší a ztracení.

Chci-li se skloniti k tobě, moje poklona nemůže dosáhnouti té hloubky,
kde spočívají nohy tvé mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými.

Pýcha nikdy nemůže se přiblížiti tam,
kde ty kráčíš v šatě pokorného mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými.

Srdce mé nikdy nemůže nalézti cesty tam,
kde ty obcuješ s vyobcovanci mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými...


(Rabindranath Tagore - Gitándžali)

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: čtv 10. kvě 2018 22:34:35
od vostal petr

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: pát 11. kvě 2018 5:12:44
od Návštěvník
Co tím chceš, Miroslave, říct?

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: pát 11. kvě 2018 6:09:45
od vostal petr
Že se lze pyšnit čímkoliv, třeba i chudobou, pokorou i zataraceností...

Prostě že se lze voblbnout čímkoliv...

Fridrich ti to vysvětlí, stačí si to pustit...

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: pát 11. kvě 2018 8:01:06
od Tara
Ráda si poslechnu originál :-)

Miroslave, a ještě prosím tě, proč jsi to psal.
Díky.

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: pát 11. kvě 2018 19:21:54
od miroslav
Tara píše:Miroslave, a ještě prosím tě, proč jsi to psal.
Díky.


Protože je to krásné.
Alespoň mně to tak připadá. A mám dojem, že pýcha a potřeba sebepotvrzování se (neschopnost pokory) a co s tím souvisí - viz název vlákna je hlavní příčinou citově rozumové nevědomosti člověka.

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: pát 11. kvě 2018 19:23:36
od miroslav

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 9:17:14
od miroslav
Pokus o přiblížení obsahu (sdělení) citátu Ch.Trungpy, který jsem uvedl na jiném vlákně.

Zde předmětný citát:
"Mohli bychom říci, že reálný svět je ten, v němž zakoušíme radost a bolest, dobro a zlo. Je zde jakýsi projev inteligence, jenž udává měřítka věcí, jaké jsou, základní dualistická představa. Ale jsme-li zcela ve styku s těmito dualistickými pocity, tato absolutní zkušenost duality je sama zkušeností neduálnosti. Pak zde není vůbec žádný problém, protože dualita je viděna z dokonale otevřeného a jasného stanoviska, v němž není žádný konflikt; je zde úžasné všezahrnující vidění jednoty. Konflikt vyvstává, protože dualita není vůbec viděna taková, jaká je. Je viděna jen předpojatě, velmi neobratně. Ve skutečnosti vlastně nevnímáme nic pořádně a začínáme se podivovat, zda takové věci jako já a mé projekce skutečně existují. Takže když mluvíme o dualistickém světě jako o zmatku, tím zmatkem není celý dualistický svět, ale jen svět viděný polovičatě, a to způsobuje neuspokojení a nejistotu; může narůstat až do bodu strachu, že zešílíme, do bodu, kde jsou možnosti opustit svět duality a odejít do jakési rozplizlé, rozmazané prázdnoty, což je svět mrtvých, hřbitov, který existuje uprostřed mlhy."

Zde předcházející a mne inspirující komentář Petra:

vostal petr píše:
PS
Čemu dáme pozornost, to roste.


Jasně, ale opět záleží na síle koncentrace, pokud je koncentrace ostrá, pak tě na rozdíl od toho co popisuješ, že to roste,

posune do přítomnosti a to čemu jsi věnoval pozornost pak již neroste,

to je fígl koncentrace,

ovšem povětšinou je to tak, že vznikne připoutanost k tomu co pozorujeme...


Jak to chápu z vlastní zkušenosti:
Pokud se na něco ve vzpomínce, v představě soustředíme, třeba na to, čeho se chceme zbavit na skleničku alkoholu nebo cigaretu nebo na naši nešťastnou lásku, v neostré polovičaté představě si to spíše užíváme a nechce se nám toho pustit, a tak když na to myslíme, tak ono to neubývá, ale naopak roste - to naše chtění a pocit lítosti, že to nemáme atd. Když se ale zcela ostře soustředíme, když si to neužíváme, nekoupeme se v tom, tak taková ostrá koncentrace nás může dovést k uvědomění si zároveň přítomnosti tady a teď a pak se energie "srdce" vázaná v objektu přirozeně vrátí do zdroje. Předmět v představě stále vidíme, ale naše část ("srdce") z něj jaksi zmizela a energie prožívání je zpátky v srdci, v "přítomnosti". Předmět už přestává být pro nás bytostně zajímavý.

Tento prožitek popisuje podle mne koan "Bůh ohně si jde pro oheň"

Spojujícím prvkem obou citátů je ta neostrost, ´polovičatost, kdy mícháme do viděného své představy, pocity, co bychom rádi aby bylo, co bychom nechtěli aby bylo, chceme vidět věci tak, aby to vyhovovalo našemu sebeobrazu, nechceme vlastně vidět realitu takovou jaká je. Zkrátka nám to naše vidění deformuje naše sebestřednost.

A to je krásně vyjádřeno v pojednání Friedricha Nietzcheho "O pravdě a lži v nie morálnom zmysle", co sem dal předtím Petr - viz video výše. (Super!!)

Čili nevidíme realitu, protože ji vlastně nechceme vidět takovou jaká je, a z toho se v nás rodí rozumový a citový zmatek, ze zmatku a neplnění našich představ se rodí neuspokojení a když se situace vyhrotí, třeba když nám vyhoří dům a zemře naše dítě, můžeme zvolit tzv. spirituální obejití reality, když nejsme schopni se s ní přímo konfrontovat a to vžíváním se do oblíbených duchovňáckých frází Jednota, "všechno je Já", láska, dualita je fuj, odíváme se do vznešených citátů Mistrů a přežíváme tak mimo realitu, podobně jako Viktorka u splavu s panenkou místo dítěte.

Ale taková "duchovnost" je mrtvá, je to jen kapitulace na realitu, na život, na skutečnou lásku...

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 9:46:34
od Hmla
Dobře řečeno, snad to padne na úrodnou půdu.

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 9:57:59
od Hmla
Tím nemyslím tebe Taro :-) Zúrodněno máš, bylo to hodně práce, ale vo tom to je..

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 10:19:14
od Tara
Hmla píše:Tím nemyslím tebe Taro :-) Zúrodněno máš, bylo to hodně práce, ale vo tom to je..

No to teda nevím, kdes k tomu přišel, že mám zúrodněno, já mám pocit, že ani ne... :-)

Díky, Miroslave, teď nemám prostor si to osahat, ale určitě se k tomu vrátím.
Od Petra a Jany moc příspěvky nečtu, ale na to video se taky podívám. Díky.

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 11:59:05
od Hmla
No to teda nevím, kdes k tomu přišel, že mám zúrodněno, já mám pocit, že ani ne... :-)

Normálka, taky pocit ;-)

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 12:15:05
od vostal petr
Díky, Miroslave, teď nemám prostor si to osahat, ale určitě se k tomu vrátím.


Abys z toho vošahávání nebyla pak pošahaná....

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 14:01:19
od Tara
To videu nemůžu, je to šíleně hlavové :-)
To tvoje přiblížení, Miroslave, už je lepší než citace Trungpy, ale jaxi, nevím...

Já mám asi ve zvyku se taky "koupat" a rochnit si :-), zvlášť v hudbě, největší relax u mě je, když můžu být sama a můžu si pustit hudbu, to je Příběh se vším všudy, nechávám se houpat, prožívám a ano, koupu se v něm... :-)
Měla jsem to a ještě stále trochu mám i co se týká vztahu s někým, kdo mi je drahý :-) a stále nic, a stále nic :-)Zase to cítím v hrudi, takové těžko, které nedovoluje dýchat, spíše než těžko - plno.... :-)No a realita, tedy.
Sedím tu momentálně sama u PC, klovu písmenka do slov, jak to zrovna pociťuji,jak se objevují myšlenky, manžel lítá na zahradě se sekačkou, dcera je zavřená vedle v pokojíku s přítelem a hihňají se, venku neprší, je relativně dobře, nic momentálně nemusím, mám na sebe čas a povídání tady s vámi mě naplňuje.
Pohoda, klídek, tabáček :-)
Stejně bych se s tebou, alespoň jednou, ráda setkala a taky s Hmlou, tak to třeba někdy vyjde, pokud byste chtěli i vy, můžeme něco zorganizovat...

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 14:10:14
od Tara
Nejdůležitější je asi rovnováha mezi tím nahoře, v luftě a realitou..., protože být jen reálný mi přijde být studený jak psí čumák, lítat jen v luftě taky není ono, viz. Jana.

Dostala jsem do vínku hodně osmiček, i životní číslo je osm a to je především o rovnováze, ve všem. K tomu jméno a příjmení, které člověka taky dost ovlivňuje, když se osmička položí, znamená nekonečno, určité znamení, ascendent, to taky je hodně ovlivňující, panna, vodnář, celý můj život je jakoby boj o tom, která rovina nabude vrchu a udržet rovnováhu bývá, alespoň pro mne, někdy dost těžké :-)
A taky, ženy to mají, co se pociťování a vyjadřování citů, pocitů jinak než muži, ti jsou více rozumoví, hlavoví a s vyjadřováních citů skoupí. Jsou hodně jiní, než my, ženy a i proto se tak "potřebujeme"... :-)


Chcete-li změnit svět, milujte muže, opravdu ho milujte.
Vyberte si toho, jehož duše vás jasně volá, muže, který vás vidí a je natolik odvážný, aby se i trochu bál.
Vem jeho ruku opatrně ke svému srdci.
Kde může cítit teplo a odpočívat tam. Tam může uvolnit všechny své zátěže a vrátit se ke své duši.

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 14:11:44
od Tara
Ale vostála tedy ne!!!!!!!!!!!!!!!!!!

:)

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 14:25:12
od Návštěvník
Tara píše:Ale vostála tedy ne!!!!!!!!!!!!!!!!!!

:)



:D
Právěs mu zlomila srdce.

Ale třeba taky: Odříkaného chleba největší krajíc. ;)

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 14:50:40
od Návštěvník
Návštěvník píše:
Tara píše:Ale vostála tedy ne!!!!!!!!!!!!!!!!!!

:)



:D
Právěs mu zlomila srdce.

Ale třeba taky: Odříkaného chleba největší krajíc. ;)

Nikdy! Nebo navždy :-)

Ne, jeho způsob vyjadřování mi prostě nesedí, i když možná ví, vo co go, ale na vulgarity prostě nemám žaludek...., proto ho nečtu, a moc ani Janu....

To je taky takový pěkný zenový příběh o tom, jak si jeden myslel, že může vše, i oklepávat si popel z cigarety o sošku Budhy, protože vše je dovoleno, vše je a není Budha.... už nevím, jak to přesně bylo, ten příběh, ale při večeři mu představený nechal podat víno v nočníku a ejhle, našemu vše je dovoleno, to najednou nebylo vhod :-)

Nemusím a ani nemůžu vulgaritu, nebo pošetilé řeči opilého, dělá mi to zle....

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 14:54:43
od Tara
Návštěvník píše:
Tara píše:Ale vostála tedy ne!!!!!!!!!!!!!!!!!!

:)



:D
Právěs mu zlomila srdce.

Ale třeba taky: Odříkaného chleba největší krajíc. ;)

No tys mi taky pěkný vtipálek :-) Kde ses tu v poslední době tak najednou objevil nebo objevila? :-)

Re: Pýcha, soutěžení, snažení, bažení atd.

Nový příspěvekNapsal: sob 19. kvě 2018 15:02:26
od Tara
Vůbec je to podivné, v poslední době. Je to od té doby, co mě Miroslav pomocí vlákna pro Evu a videí "obživnul".

Vnímám to v okolí, nejen tady, že nějak jak to napsat..., jako bych přitahovala k sobě lidi,aniž bych se o to snažila. Po x leté pomlce se ozval kamarád, že by mě rád viděl a sešel se se mnou.
Tento týden jsem v čekárně u lékaře potkala bývalou kolegyni z práce, já tehdy nastupovala do mzdovky jako 18-ti letý absolvent střední školy, ona v té době už měla kolem padesátky..., dlouho jsme se neviděly a tak jsme probraly staré časy, děti, vnoučata, zdraví, nemoce.... , bylo to tak fajn se podívat do starých časů, myslím, že hlavně pro ni, protože jak už měla odcházet, čekal na ni syn, že ji odveze, nemohla se odtrhnout a třásla mi rukou s tak dojemným výrazem v tváři a očích...
Když odešla, oslovila mě další čekající, s tak dychtivým výrazem v očích, jestli nejsem paní ta a ta, z Pustějova, řekla jsem, že ne. A ona, že se omlouvá, ale že jsem jí tak podobná... :-)