Kálí

[vostal petr]

Dokud ovšem člověk stav pokory nezná, může se domnívat, že jde o sebe-pokořování - o rozdvojení vůle, kdy ego jde proti sobě samému.

Jenže já fakt nejsem pokorný, já jsem uvolněný takže mě rohlíkem že něco neznám nevoblbneš...

[vostal petr]

Ale když na to chce věřit, tak ho nech. Podle tvé viry se ti stan!

No jo, já vím...

Ale je to tady diskuzní forum, tak prostě diskutuju...

[vostal petr]

Je pozoruhodné vidět, jak vyzařují ti, za kterými přichází bezpočet lidí a ptají se jich, prosí je o pomoc.

To je přeci stará vesta, vždyt lidové přísloví praví :

Vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá...

[Návštěvník]

Je pozoruhodné vidět, jak vyzařují ti, za kterými přichází bezpočet lidí a ptají se jich, prosí je o pomoc.

To je přeci stará vesta, vždyt lidové přísloví praví :

Vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá...

Bezpočet lidí chodí i za šarlatány. Ti září asi taky, když na tom pořádně vydělají.

[Brouk Pytlík]

Není na škodu si uvědomit, že jinak nemohou. Musí čekat, až jim bude dáno...

Prolém je, že to nejde nějak vypočítat či vodhadnout,

Myslím, že Anamalai swami (od Maharišiho) říkal, že svobodnou vůli máme jen v klidu,

ale ani todle není v moci ega, protože klid není něco na co se lze koncentrovat, ale je to stav meditace...

[Brouk Pytlík]

Nedostatek pokory ve vztahu k mistrovi je jasnou známkou, že žák mistra neuznává za mistra a že se mu nechce jakýmkoliv způsobem odevzdat. Navíc, kdo není pokorný ani ve vztahu k mistrovi, není pokorný vůbec. Je proto pyšný a lpí na svém egu. Jinými slovy nerozpouští, ale posiluje své ego, a proto, jak zdůrazňuje Maháriši, ani nemá milost. Nikoliv, že by mu ji mistr nebo Bůh odpíral, ale proto, že ji pro nedostatek pokory není schopen přijmout.

To je celej Vacek....

Pokora není nic složitýho a hlavně nevím, proč tomu říkat pokora,

je to poznání, že když pustím vlastní vůli, že pak budu fungovat v režimu boží vůle,

jenže

taoisti tomu říkaj wu wei,

a to znamená bez touhy, záměru a zisku a klidně řeknu i bez poznání



To ale rozhodně neznamená, že si před každým sednu na zadek,

klid mysli je myslím dobře popsán Duškem, když hovoří o krokodýlovi,

je to velmi uvolněný stav A PROTO JE TAKÉ velmi bdělý stav

Jak můžeme správnou pokoru vystihnout? Takto. Je hlubokým vnitřním pochopením a prožitkem: „Vím, že nic nevím, vím, že nic nejsem, jsem bezmocný a plně závislý ve své spáse z této nevědomosti, nesvobody a utrpení na Bohu a svém mistrovi“.

popis "pokory" je poznání, že nejsem konatel

ale píšu kydy, stav "pokory" JE STAV KDY NEJSEM KONATEL...

[vostal petr]

A hlavně,

s tou "pokorou" je to stejný jako s klidem nebo láskou,

budto se na to koncentruji a pak je z toho plastik shit

nebo to objevím skrze meditaci (relaxaci) negaci všech směrů pozorování



TAKŽE,

POKORNÝ ČLOVĚK NEVÍ ŽE JE POKORNÝ, PROTO VO TOM ANI NEMLUVÍ


NATOŽ ABY TO JEŠTĚ NĚKOMU CPAL....

[vostal petr]

Pokora versus pýcha

Příspěvekod armin » čtv 10. led 2019 18:07:55
Tam jest podnož tvá, tam spočívají nohy tvé,
kde žijí nejchudší a nejnižší a ztracení.

Chci-li se skloniti k tobě, moje poklona nemůže dosáhnouti té hloubky,
kde spočívají nohy tvé mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými.

Pýcha nikdy nemůže se přiblížiti tam,
kde ty kráčíš v šatě pokorného mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými.

Srdce mé nikdy nemůže nalézti cesty tam,
kde ty obcuješ s vyobcovanci mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými...

(Rabindranath Tagore - Gitándžali)

[vostal petr]

Proč je na duchovní cestě tak důležitá pokora?

Příspěvekod adiuv » stř 09. led 2019 13:35:22
Nejsilnějším zájmem duchovního ega je snaha vyzrát na osobní já nějakou technikou, aby nastal stav bez ega.

Duchovní ego coby "vědoucí já" nadšeným používáním nejrůznějších technik a přisvojováním si jejich účinků posiluje pocity své vlastní síly a moci. Může pak být na všechna svoje dosažení patřičně hrdé a cítí neutuchající potřebu znovu a znovu všem ostatním svoje oblíbené techniky doporučovat.



Pokorný člověk nemá potřebu porovnávat se s ostatními, či je dokonce soudit.

Hele poslyš,

kdybys měla zájem,

můžeme si zahrát hru na pokornou a narcistu,

já bych svý reakce podstatně zkrátil vo to vysvětlování,

a jen bych zůstal u posílání někam...


Třeba by ti to pomohlo (tedy bez záruky, že jo)

Víš, takovej ten přenos a protipřenos, pěkně furt dokola až do zblnutí...

[vostal petr]

Ještě taky můžeme prubnou přenos pozitivní,
já jsem flexibilní v otázkách pozitivismu a negativismu...

[Jana]

[Jana]

Kdyby měl každý dostat ban za to, co Ty o něm řekneš, tak už tady nemáš koho banovat.

[vostal petr]

Já rozlišuji mezi slovy a činy,

já se například s etatistama taky nebavím a neházím jim perly, prostě se s nimi jen nebavím,

neházet perly sviním pro mě znamená jen nekomunikovat čili nevěnovat pozornost...

[Návštěvník]

Jestli je pravda, že Poli nikdy nic o nikom špatného neřekla, tak to jistě nebylo nic špatného.

[vostal petr]

chci vidě jak ten pokornej bude snášet toho nepokornýho,

prozatím však žádná sláva....

[vostal petr]

Jestli je pravda, že Poli nikdy nic o nikom špatného neřekla, tak to jistě nebylo nic špatného.

Ne nic špatného, ale nepomlouvala a nekritizovala...

[vostal petr]

Pro pokročilé není třeba cvičit detailně podle návodů tam uvedených, ale pochopit jejich smysl a aplikovat přímo to, k čemu pilné a dlouhodobé cvičení by mělo vést.
Až budu mít čas, tak to více rozvedu.

Taky jsem na to zvědavej,

jen at to proboha není zas nějaká kopírka

[vostal petr]

ego nemá schopnost dosáhnout pokory vlastním záměrem,

ale i tím se ego může pyšnit, že obdrželo "dary ducha svatého"

ego si může přivlastnit cokoliv...

PS.

Už jsem to dlouho nečetl, ale existuje myslím docela dobrej popis o rozdvojení mysli a čistotě srdce od Kierkegaarda

https://www.databazeknih.cz/knihy/cisto ... edno-55101

[Návštěvník]

Jestli je pravda, že Poli nikdy nic o nikom špatného neřekla, tak to jistě nebylo nic špatného.

Ne nic špatného, ale nepomlouvala a nekritizovala...

Nic špatného, ale bylo to tak strašné, že to bylo na bam.

[vostal petr]

Jenže duchovní bam není nic špatného,

ve skutečnosti je to přijmutí a odevzdání do vědomí (což je ta nejvyšší úroven, pokud to vědomí umí, a když to vědomí neumí, tak to může udělat i ego) takže pak pozorovanému jevu není věnována pozornost, čímž samozřejmě pozorovaný jev nezmizí,
pouze zmizí připoutanost k pozorovanému jevu
a pozorovaný jev je takto odevzdán "do boží vůle"

Jsou to hrozný kydy co jsem ted napsal,
jednoduše řečeno, člověk dá věcem volný průběh...