Je svět skutečný?

Re: Je svět skutečný?

Nový příspěvekod dodo » ned 03. zář 2017 10:45:34

...Je absolutně nesmyslné chtít na vědě, aby jí byla pouze tehdy, když se jí podaří převést všechny jevy na mechanické procesy a projevy. Mechanika v přírodním dění je přece pouze pohybem, který se stává nesmyslem, když není měřitelný na něčem, co pohybem není.

To ve zkusmé psychologii, která je mystikou, bylo už dávno pochopeno. Praktickým důsledkem toho bylo, že se stanovila poučka o nezbytnosti zastavit duševní činnost, což musí uskutečnit každý sám za sebe a pro sebe.
Jen zastavením duševní činnosti dospěje celá bytost na stanovisko „nepohybu“, který se stane základnou vědění, jakmile bude při tomto stavu zachováno čisté vnímající vědomí, tj. bdělost. Bdělost a „nepohyb“ jsou sice protiklady, ale na psychologické bázi se dají sloučit.

Není třeba slučovat duševní „nepohyb“ se ztrátou bdělosti, což se zdá přirozenější než naprostý duševní klid provázený bdělostí. Vědomí je totiž složkou bytí, která koná svou funkci jen potud, pokud nesleduje vlnění citu a mysli.
V tom případě se vědomí stává pozorovatelem, jenž může identifikovat i nejslabší vzruchy, odehrávající se na hladině psychologické bytnosti.

Tato bytnost, jak praktický mystický výzkum ukáže, není "věcí samou o sobě". Je pouze osobním vědomím, vyhraněným jevem, ve skutečnosti fyzikální složkou vesmíru. Z toho důvodu dokonalá analýza všech duševních procesů bytí je vědeckým zkoumáním přírody na úrovni fyzikálních jevů, cestou k poznáni vesmíru v jeho tvůrčím jádru.

Tato cesta pak vede mystiky k uskutečnění stavu absolutní osobní svobody...


Květoslav Minařík - Drahokamy 2
Cesta k poznání
dodo
 
Příspěvky: 390
Registrován: stř 01. črc 2015 1:01:01

Re: Je svět skutečný?

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 03. zář 2017 12:19:59

Vědomí je totiž složkou bytí, která koná svou funkci jen potud, pokud nesleduje vlnění citu a mysli.
Návštěvník
 

Re: Je svět skutečný?

Nový příspěvekod Petra » ned 03. zář 2017 18:26:52

miroslav píše:
Nisargadatta:

Máme pocit, že svět je skutečný, protože máme pocit, že naše těla jsou skutečná, a obráceně.


Toto je základní iluze:

Lidé se domnívají, že svět je velmi starý.
Ale ve skutečnosti vzniká s naším vědomím.


Tenhle citát, co sem dala Petra, stojí za zamyšlení, neb na něm je možno si uvědomit jak snadno vznikají na základě slov Mistrů chybné představy o světě a zbožštění ega.

"Máme pocit, že svět je skutečný, protože máme pocit, že naše těla jsou skutečná, a obráceně."
Někdo by to mohl chápat tak, že NM tím říká, že svět je neskutečný. Ale on nemluví o světě ale o našem pocitu skutečnosti (potud je to pravdivé a z přímé zkušenosti).


"Lidé se domnívají, že svět je velmi starý.
Ale ve skutečnosti vzniká s naším vědomím."




Většina lidí zřejmě potřebuje nějaké autority, které jim říkají, jak se věci mají, a oni tomu potom věří. Někteří lidé by si přáli takovýmito autoritami stát a druhým předřikávat, čemu mají věřit nebo považovat za pravdu.

Podle mne je lépe stát se sám sobě autoritou nebo si aspon tvrzení tzv. autorit vlastní zkušeností ověřit.

Nisargadattovy zkušenosti se často shodují s mými, a proto mne zaujal. Je to příjemné najít někoho, kdo má stejné zkušenosti.

Kdo ještě má takové zkušenosti, o kterých zde Nisargadatta píše?
:)
Petra
 
Příspěvky: 1624
Registrován: čtv 15. zář 2011 9:22:09

Re: Je svět skutečný?

Nový příspěvekod Jana » ned 03. zář 2017 19:45:28

Petra píše: Je to příjemné najít někoho, kdo má stejné zkušenosti.


:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9618
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Je svět skutečný?

Nový příspěvekod nop » ned 03. zář 2017 21:31:04

K dobru dám pocit, tak silný jako bych ho zažil nedávno.

Právě začaly prázdniny před Vánoci. Máme volno a uložené domácí úkoly. Všichni sáňkují, běhají s kopečka atd. Úkoly se nechávají na potom.
Sáňkuji a mám neodbytnou myšlenku, že bych toho měl nechat a jít domů psát úkoly.
Ta myšlenka mne tíží tři dny, každý den znova "se svět rodí" ve vědomí dítěte, znova ožívá pocit strázně samsáry a pak je s Vánocemi zapomenutá.
Kdyby úkoky nebyly dané, byl by tu stav klidu a nerušené radosti. Ve Španělsku se prý domácí úkoly nedávají.

Dnes ty úkoly pociťuji jako křivdu vůči dětské duši. Volno by nemělo být zatížené nějakými úkoly. Navíc Vánoce jsou i náboženská scenérie, duše by měla být zaměřená na narození proroka Ježíše (avatara), ne na sešit. Jde tedy také o útlak duchovní praxe.

Školský program nařídila Marie Terezie pro všechny, i pro děti sedláků, pro které předtím nebylo vyučování povinné. Dala si prozkoumat školstva v jiných zemích a vybrala si školský systém vzdělání u pruských kadetů. Od té doby se děti učí 3 dovednosti: číst, psát, počítat, což se měl naučit každý pruský důstojník. A aby v čase volna neutrácel čas ve hrách a pití, psal domácí úlohy.

Tak uměl od teď psát každý rakouský i český sedlák a řemeslník, což bylo říši ku prospěchu. Odnesl to pocit pohody dětí, které jistě nebylo třeba chránit před vlivem pití a hry v kostky nebo v kartách, nebo dnes přes internetem, jehož jev se obnovuje s každým ránem.

Takže každé ráno před Vánoci i v jiných prázdninách se vynořuje pocit povinností nebo ta povinnost sama.
Školský systém neumožňuje vyvléci se a uvolnit děti na triko učitele, leda snad z kompetence ředitele, ale to nikdo neudělá.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2409
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

Re: Je svět skutečný?

Nový příspěvekod .Petra » ned 03. zář 2017 21:51:46

nop píše:K dobru dám pocit, tak silný jako bych ho zažil nedávno.

Právě začaly prázdniny před Vánoci. Máme volno a uložené domácí úkoly. Všichni sáňkují, běhají s kopečka atd. Úkoly se nechávají na potom.
Sáňkuji a mám neodbytnou myšlenku, že bych toho měl nechat a jít domů psát úkoly.


Na to si taky dobře pamatuju, bylo to hodně stresové. Ale myslím, že se to změnilo a úkoly se už přes prázdniny nedávají.

:)
.Petra
 

Re: Je svět skutečný?

Nový příspěvekod nop » pon 04. zář 2017 0:31:48

.Petra píše:
nop píše:K dobru dám pocit, tak silný jako bych ho zažil nedávno.

Právě začaly prázdniny před Vánoci. Máme volno a uložené domácí úkoly. Všichni sáňkují, běhají s kopečka atd. Úkoly se nechávají na potom.
Sáňkuji a mám neodbytnou myšlenku, že bych toho měl nechat a jít domů psát úkoly.


Na to si taky dobře pamatuju, bylo to hodně stresové. Ale myslím, že se to změnilo a úkoly se už přes prázdniny nedávají. :)

Tak nevím, ... zkusil jsem v Googlu vyhledávání: prázdniny úkoly
a jen tak našel:
https://sites.google.com/a/zsvolyne.cz/8_b/domaci-ukoly-1/ukolnaprazdniny

a :
Dějepis: Starší domácí úkoly
https://sites.google.com/a/zsvolyne.cz/ ... omaciukoly

na pondělí 31.10. - naučit se letopočty a události českých dějin
na středu 30.12. dokončit výpisky Vznik USA, přinést domácí úkol Baroko

tak nevím. Termín 30. 12. je mezi.
dále:
Prázdniny úkoly :: Pohádkáři
ilona166.webnode.cz/prazdniny-ukoly/
(to je: http://ilona166.webnode.cz/prazdniny-ukoly/)
Je to z pracovních sešitů matematika, český jazyk a denně číst..
.
jaký kontrast by to byl, kdyby existoval úkol „denně posilovat motorické návyky na sáňkách...“,
ale užitečná je stránka http://ilona166.webnode.cz/ukoly-pro-nemocne/
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2409
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

Re: Je svět skutečný?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 08. zář 2017 18:45:07

Tattvy a guny
Vznik vesmíru
Na počátku stvoření byl ŠÚNJÁKÁŠA – prázdno, prázdný prostor. Šúnja ovšem neznamená „nic“, naopak, je to nezměrný potenciál dřímající energie, „prostor“, ve kterém existuje veškerenstvo jakožto neprojevená, avšak projevitelná možnost. Všechno, co si jen lze představit, může vejít v existenci, podobně jako když na prázdný papír napíšeme text nebo namalujeme obraz.
Tvorba započala tehdy, když se Božské Vědomí projevilo v prvopočáteční vibraci, v prapůvodním zvuku ÓM.
Zvuk je vibrace a energie podobně jako světlo. Světlo a zvuk jsou podoby, které na sebe ve vesmíru bere Božské Já. ÓM je odraz Absolutní Skutečnosti, ÓM je ÁDI ANÁDI – bez počátku a bez konce. Ve védách se říká:
NÁDA RÚPA PARA BRAHMA – Podobou Nejvyššího je zvuk.
Vibrace ÓM symbolizuje projevení Boha v podobě. Ticho mezi dvěma zvuky ÓM zjevuje princip Boha bez podoby.
ÓM objímá „všechno, co je“, minulost, přítomnost, budoucnost, veškeré sféry kosmu, svět i Pravdu, která za vesmírem stojí, hmotu i ducha, cestu i cíl. Všeprostupující a všeobjímající mantra ÓM je boží jméno, nejvyšší vibrace. Tresť všeho vědění spočívá právě v tomto tónu. V trojzvuku A-U-M se sjednocují tři základní aspekty božské energie, ŠAKTI:
BRAHMA-ŠAKTI – tvořivá síla, která dala vzniknout vesmíru.
VIŠNU-ŠAKTI – ochranná síla, která vesmír udržuje.
ŠIVA-ŠAKTI – osvobozující síla, síla proměny a obnovy.
Když zvuk ÓM rozděloval jednotu šúnjákáše, vzešly z něho dvě síly:
PURUŠA – pra-vědomí;
PRAKRTI – pra-příroda.
Prakrti je nepřetržitý proud boží energie. Puruša je naproti tomu neměnný, všudypřítomný a vševědoucí svědek veškerého dění a veškerých změn, které se v prakrti odehrávají. Puruša je Božské Já. Prakrti vyvinula jako jeden ze svých aspektů sílu přitažlivosti, aby si udržela spojení s vědomím.
Touha po soudržnosti stejně tak jako pud se množit a šířit jsou „přirozené“ – tedy vlastní přírodě – prakrti. Proč klíčí semeno vložené do země? Protože je v něm vložen pud růstu. Růst, rozvíjet se, spojovat se, rozmnožovat se, chránit, živit – stručně řečeno milovat, je základní existenční rys prakrti, pra-přírody. V lásce je obsažen impulz k rozvoji a k rozmnožování a láska je součást božího bytí.
Z prakrti vzešly tři GUNY neboli tři základní vlastnosti a pět elementů – TATTEV.
TATTVY:
PRTHIVÍ – země;
ÁPAS – voda;
TÉDŽAS – oheň;
VÁJU – vzduch;
ÁKÁŠA – prostor.
Tattvy ovšem nejsou s to se spojit samy o sobě. K tomu je potřeba působení gun.
GUNY:
RADŽAS – aktivita, pohyb, neklid, vášeň;
TAMAS – strnulost, tupost, tma, nevědomost;
SATTVA – harmonie, světlo, čistota, vědění.
Tattvy a guny jsou prasíly, které fungují jak v materiální, tak v astrální rovině. Hmotný, psychický i duchovní vliv tattev a gun působí na veškeré živé formy od počátku až do konce jejich pozemské existence. Multidimenzionální interakce těchto elementárních sil formuje složité funkce i tak komplexních orgánů v lidském těle, jako jsou nervy a mozek, utváří lidskou psychiku a duchovní rozměr člověka.
Různé variace, které vznikají při tom, když se pět hrubohmotných tattev podílí na tvorbě fyzického těla, se nazývají „prakrti“, přírodní síly. Prakrti regulují tělesné systémy.
Pokud tattvy existují v prostoru jako jednotlivé, nepropojené entity, nijak se neprojevují. Teprve když se více rozptýlených a neřízených sil spojí a soustředí v určitém bodě, vzniká něco kvalitativně nového. Nejprve je ovšem potřeba onen sběrný bod vytvořit tak, aby byl s to vesmírné energie spojit a asimilovat. Nejvýše vyvinutý a největším počtem schopností obdařený organismus na této zemi je člověk. Podobně jako se včely shlukují kolem své královny, tak se veškeré síly a tattvy soustřeďují kolem átmá a následují je, když vstupuje do lidského lůna. Na vzniku lidské bytosti se podílí nesmírné množství tvůrčích sil. Podobné síly působí i při vzniku rostlinných a živočišných forem, avšak s mnohem menší intenzitou.
V lidském těle se kosmické síly setkávají v určitých centrech zvaných ČAKRY. Čakry fungují jako elektrárny. Vtahují do sebe kosmické energie, proměňují je, skladují, distribuují a vysílají zpátky do vesmíru.
Tattvy se spojují v těle, aby vytvořily sídlo pro duši, a když tělo umírá, opět se rozpojí a vplynou do vesmíru. Duše putuje dál, aby se za vhodných předpokladů opět vtělila do hmotné podoby. Tento cyklus je označován jako (LAKH) ČAURÁSÍ KÁ ČAKRA, „kolo znovuzrozování“.
Podle tradičního učení jógy existuje na zemi osm milionů a čtyři sta tisíc živočišných forem. Dělí se podle toho, v jakém prostředí žijí:
NABHAŠČARA – ve vzduchu;
TALAČARA – na zemi;
DŽALAČARA – ve vodě.
Kritériem dalšího dělení je způsob, jakým se živé bytosti rozmnožují:
DŽARÁJUDŽA – se rodí z dělohy (lidé, savci);
ANDADŽA – se líhnou z vajec (ptáci, plazi, ryby atd.);
SVÉDADŽA – se množí dělením (nižší živočišné formy, např. bakterie);
UDBHIDDŽA – vzcházejí ze semene (rostliny).
Příslušníci každé z těchto skupin mají specifické schopnosti a předpoklady. V sanskrtu se nazývají KALÁ. Rostliny disponují jednou kalá, nižší živočišné formy dvěma, tvorové líhnoucí se z vajec třemi, savci a lidé čtyřmi. Zatímco zvířata ustrnula na stupni, kam je vynesl vývoj, lidé v sobě mohou rozvinout až šestnáct kalá pomocí cvičení, koncentrace a dodržování jógových zásad. Lidé tedy mají šanci rozmnožit čtyři přirozené kalá, které sdílejí s ostatními savci, o dalších dvanáct schopností „nadpřirozených“.
Proto je zrození v lidském těle tím největším štěstím, jaké může duši potkat. Účinkuje při tom s božím požehnáním bezpočet kosmických sil. Jejich součinnost lze přirovnat k velkému ohni. Kvalitativně jsou si duše všech tvorů rovny. Liší se ovšem kvantitou či mírou nebo stupněm rozvoje. Tak i blikavý plamínek svíčky představuje určitou kvantitu ohně – ovšem jasné, intenzivní světlo vzniká teprve spojením mnoha plamenů. Podobně je tomu s člověkem. Člověk žije intenzivněji a uvědoměleji než zvíře a od zvířete se liší zejména tím, že byl obdařen intelektem – BUDDHI.
Kolo zrození a smrti se točí bez přestání a duše prochází řadou existencí, posouvána podle božího plánu a podle KARMY. Jedinou možnost jak se vyprostit z tohoto kruhu poskytuje lidský život. Člověk je sice poután zákonitostmi přírody, avšak rozum mu umožňuje hledat v sobě ony „nadpřirozené“ síly. Jenom člověk je schopen pochopit Boha. Jenom člověk je schopen Boha v sobě uskutečnit, vyprostit se tak z koloběhu znovuzrozování a pomoci v tom i druhým.
Řídí-li se člověk jógovými pravidly, urychluje svůj vývoj. Jóga pomáhá poznat skutečné dimenze života, osvětluje smysl lidské existence, úlohu člověka, vede člověka k tomu, aby si uvědomil veškeré své lidské potence.
Rozvoj vědomí končí vplynutím do „stavu Boha“ – SAMÁDHI. To je stav, kdy se sjednocuje poznávající, proces poznání a předmět poznání. Od počátku existence touží Já po sebepoznání: kdo jsem? Když pak ve stavu samádhi pozná, že ono samo je tím, co hledá a co chce poznat, rozhostí se v něm výsostně blažený prožitek jednoty a rozplyne se bludná představa dvojnosti.
Cestu k Nejvyššímu Vědomí pomáhají zprostředkovat dvě duchovní tattvy: ANUPADA-TATTVA a ÁDI-TATTVA. Anupada-tattva, zvaná též GURU-TATTVA, uskutečňuje vesmírný Božský Princip cesty „ze tmy ke světlu“, vede živé bytosti od nevědomého k vědomému bytí. Ádi-tattva je samo Božské Já, ÁTMÁ. Proto se také jinak nazývá ÁTMA-TATTVA anebo ÁTMA-DŽŇÁNA.
Jógin, který dosáhl sebepoznání, je BRAHMANIŠTHA ŠRÓTRIJA neboli ten, kdo poznal Boha, a TATTVA-DARŠÍ – ten, kdo nazřel tattvy. Jeho poznání a jeho zkušenost jsou neohraničené. Přesahují čas, prostor a intelekt. Je BRAHMA-DŽŇÁNÍ – neboli ten, kdo poznal Boha. Jeho vlastní já se v Bohu rozpouští a splývá s ním v jedno.
Šrí Maháprabhudží napsal v jednom bhadžanu:
Nekonečná je zkušenost tattva-darši-gurudévy
a požehnaný je žák, který si to uvědomí,
neboť tomu se podaří přeplout oceán nevědomosti.
Hledal jsem všude, hledal jsem v nebi i v pekle,
hledal jsem ve všech třech světech,
a nikde jsem nenašel nikoho,
kdo by se vyrovnal gurudévovi.
Jógin je udatnější než bojovník na bitevním poli,
neboť se rozhodl přemoci čtyři nejsveřepější nepřátele:
hněv, připoutanost, žádostivost a pýchu.
Návštěvník
 

Re: Je svět skutečný?

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 10. led 2018 19:32:26

Umí vědomí vytvořit materiální svět?

Předtím než si na tuto otázku odpovíme, musíme se podívat na to, z čeho se materiální svět skutečně skládá.

Obrázek

„Realita“ není tvořena jen fyzickými částečkami. Molekuly se skládají z atomů a atomy ze subatomických částiček – protonů a elektronů – které jsou z 99,99% prázdným prostorem a elektrickými otáčkami.

Interagujeme se světem fyzických objektů, ale jenom díky tomu, že náš mozek překládá smyslová data. V tom nejmenším a nejzákladnějším měřítku pro přírodu nic takového jako „fyzická realita“ neexistuje.

Držitel Nobelovy ceny a otec kvantové fyzika, Niels Bohr, pronesl:

„Všechno, co nazýváme reálné, je ve skutečnosti složeno z něčeho, co reálné není.“

Když dáte své ruce k sobě, prázdný prostor se dotýká dalšího prázdného prostoru. Konzistence hmoty nemá absolutně žádnou fyzickou strukturu. Když tohle pochopíte, dojde Vám, že signály přijaté naším mozkem mají úplně stejnou strukturu. Myšlenky rovněž patří mezi aktivity vesmíru.

Vědomí vůbec je jedním z největších problémů vědy. Neexistuje totiž žádný způsob, jak vysvětlit fakt, že materiální a chemické reakce dávají vznik něčemu nemateriálnímu. Kdybychom se opravdu snažili dopátrat původu vědomí, možná že by nám došlo, že mysl a realita nejsou zas tak odlišné věci, jak si myslíme.

Zde je pár principů kvantové mechaniky vybrané z knihy „The Self-Aware Universe“ napsané profesorem teoretické fyziky, Dr. Amitem Gozwamim.

1) Vlnová funkce

Kvantový objekt (jako je elektron) může být na vícero místech najednou. To znamená, že je možné jej zaměřit ve více bodech napříč vlnou, která se točí vesmírem. Tento jev se nazývá vlnová funkce.

2) Diskontinuity

Kvantový objekt má vlastnost existovat na dvou místech najednou. Říká se tomu kvantový skok a v základě jde o teleport.

3) Kvantové provázání

Co se stane jednomu kvantovému objektu, stane se i jeho vzájemně závislému protějšku nehledě na to, jak daleko jsou od sebe. Cokoli se stane s elektronem, stane se úplně stejně anebo opačně i s protonem.

4) Observační efekt

Kvantový objekt se nemůže projevit v časoprostorové realitě, dokud ho tak nezačneme vnímat. Existuje totiž jako nekonečný a v čase a prostoru neumístěný objekt, odkud na něj nezačneme konkrétně nazírat. Vědomí doslova nabourává vlnovou funkci této částice.

Tento poslední bod je velmi zajímavý. Nejen že pozorování ruší to, co má být měřeno, ale de facto vytváří samotný efekt. Observační efekt kompletně nabourává to, co předpokládáme o fyzickém světě.

Toto vede vědce k otázce, zda by vesmír bez vědomí existoval jako nedeterminovatelné nekonečno kvantové potencionality. Jinými slovy, že fyzický svět nemůže existovat bez toho nefyzického. Bez vědomí není žádné hmoty. Vědomí doslova vytváří fyzický svět.

Tvrzení „To my tvoříme realitu“ odkazuje na fakt, že naše myšlenky vytvářejí perspektivu okolního světa. Je však důležité podívat se hlouběji na toto tvrzení a uvědomit si, že vytváříme nejen perspektivu, ale naše vědomí dává vznik celému fyzickému vesmíru.

Evoluce5d.cz
Návštěvník
 

Předchozí

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron