Meditace - Vývojová stádia osvícení

Meditace - Vývojová stádia osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 06. říj 2014 18:14:21

AYP - pokročilé jógové techniky

Hlavní lekce

56 Sambhavi - Otevírání třetího oka

Jste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.

V minulé lekci jsme probrali mulabandhu, což je přímá stimulace u dolního konce páteřního nervu (šušumny), za účelem směrování sexuální energie vzhůru. Nyní se přesuneme na horní konec páteřního nervu a začneme vytvářet propojení tam.

Propojení s čím? Tohle je jedna z nejůžasnějších věcí na práci s páteřním nervem. Jak se páteřní nerv pomocí pránajámy a meditace postupně pročišťuje, získáváme přístup k novým zážitkům. Napřed začneme probouzet sexuální energii poblíž kořene a směrovat ji vzhůru, a pak vytvoříme propojení mezi dolním a horním koncem páteřního nervu. Toto propojení je skutečné a praktikující ho může zřetelně cítit jako druh vodivosti páteřního nervu, „extatické vodivosti,“ chcete-li. Z páteřního nervu se stane vodič prožitků extáze. Ty se pak odtud rozšíří do všech nervů v těle. Toto vnímáme uvnitř našeho těla všemi pěti smysly. Jak se prožitky extatické vodivosti dostávají hlouběji do každé buňky v těle, naše smysly je následují. Tyto prožitky jsou tak příjemné a podmanivé, že smysly nemohou odolat a jdou za nimi. Je to jedinečná situace kdy naše smysly jdou dobrovolně dovnitř, namísto aby šly ven. V jógové terminologii tomu říkáme pratyahara - stažení smyslů dovnitř. Jedná se o dokonale přirozenou situaci, neboď prožitky nesmírné vnitřní rozkoše přivedou naše smysly dovnitř. K tomu je to ohromně zábavné. Mnozí tvrdí že zábavnější než světský sex. Konečně to ale můžete posoudit sami.

S mulabandhou jsme započali proces přímé stimulace extatické vodivosti v těle. Zezačátku je to sexuálně vzrušující a trochu rušivé. Vitální esence se postupně propracovávají vzhůru a oživují vyšší energetická centra v těle. Postupem času tento zážitek přeroste v něco obsažnějšího než jsou světské sexuální pocity. Abychom podpořili tento proces, přidáme další pokročilé jógové techniky. Každá prožitková úrověň se objeví přirozeně, jakmile pootevřeme dveře za použití nezbytných pák. Naše tělo je stvořeno pro extázi a i ta nejmenší ochutnávka bude stačit, aby přesvědčila dosud pochybující. Nic se nevyrovná přímému prožitku. Cílem lekcí je zprostředkovat vám přímé prožitky, abyste tak mohli svoji praxi založit na vlastních zkušenostech, spíše než na mechanickém opakování, nebo slepé víře. Váš postup pokročilými jógovými technikami je utvořen tak, aby byl založen na vlastních zkušenostech.

Takže, nyní se pustíme do stimulace páteřního nervu tam, kde se přibližuje místu mezi našim obočím. Taková stimulace se jmenuje „sambhavi.“ Budeme ji provádět během našeho pravidelného cvičení pránajámy, současně se vším o čem jsme si řekli již dříve. Uvažujete-li o tom že začnete používat sambhavi, ujistěte se, že vaše praxe pránajámy je stabilní. Možná je ještě trochu rušno okolo mulabandhy. Je v pořádku začít se sambhavi pokud ve vašich spodních partiích kmitá sexuální energie, neboť sambhavi pomůže dostat sexuální energii výše, a tím jí stabilizovat. Sambhavi a mulabandha tímto způsobem spolupracují - stimulují a stabilizují sexuální energii, tak jak během páteřního dýchání cestuje vzůru a dolů páteřním nervem.

Sambhavi sestává ze dvou hlavních složek. První je jemné svraštění čela v míste mezi obočím. Je to nepatrné přiblížení obou obočí směrem do středu. Toto je z větší části pouhý záměr, tělesně sotva znatelný. Jenom tolik tělesný, aby to postačilo k vytvoření zvyku. Za normálních okolností nebude z vnějšu možné nic zpozorovat. Možná jen maličko, v počáteční fázi. Postupem cvičení zjistíte, že se ve skutečnosti jedná o vnitřní pohyb sahající dozadu do středu vašeho mozku. Je to vytažení středu vašeho mozku vpřed, směrem k místu mezi obočím. Svraštění čela mezi obočím, o kterém jsme právě mluvili, použijeme jako prvotní impuls k tomuto vnitřnímu pohybu, který se přirozeně vyvine po tom, co se rozvine extatická vodivost. Budete cítit jak se to děje uvnitř vaší hlavy.

Druhou složkou sambhavi je fyziké pozvednutí očí směrem k místu kde probíhá svraštění mezi obočím. Oči budou mířit na místo mezi obočím, kde cítíme ono svraštění. To bude znamenat pohyb očí vzhůru a směrem do středu. Oči ponecháme pohodlně zavřené. Oči k ničemu nenutíme násilím. Zpočátku možná nepůjdou o tolik vzhůru, jak bychom si představovali. To je v pořádku. Nenuťte je. Jen dovolte místu mezi obočím, kde cítíte svraštění, aby si je přirozeně přitahovalo. Jde opět o rozvíjení jemného tělesného zvyku. Jakmile se zvyk ustálí, naše pozornost se může odebrat k páteřnímu dýchání. Celá pranajáma je naučeným tělesným zvykem, s výjimkou pozornosti, velmi přirozeně procházející páteřním nervem nahoru a dolů, tak jak dýcháme. Až se staneme zběhlí, vše se bude dít automaticky a naše pozornost se bude moci plně věnovat prostému procházení vnitřkem páteřního nervu nahoru a dolů, a sledovat jak se ten před naším vnitřním zrakem proměňuje.

Zatímco souběžně provádíme tyto dva úkony - nepatrné svraštění středu čela a pozvednutí a zacentrování očí směrem k tomuto místu mezi obočím - pokračujeme ve všech dalších složkách pránajámy, přesně tak jako dosud. Je třeba zdůraznit, že zatímco pozornost prochází nahoru a dolů páteřním nervem tak jak dýcháme, oči zůstávají zacílené směrem k místu mezi obočím. Svou pozorností se nedíváme se skrz oči. Naše pozornost se pohybuje nahoru a dolů páteřním nervem. Není to tak, že bychom se pokoušeli hledět naší pozorností na místo mezi obočími skrz naše fyzické oči. Oči tam fyzicky směřují, ale naše pozornost prochází nahoru a dolů páteřním nervem. Ve skutečnosti naše oči nedělají nic kromě svalové aktivity. Když jsou oči pozvednuté k místu mezi obočím, tak fyzicky stimulují páteřní nerv skrz mozek až dozadu, a dál dolů skrz páteř až k hrázi. Fyzicky využíváme oči, abychom probudili náš páteřní nerv, zatímco naše vidění (pozornost) je v páteřním nervu a zlehka prochází nahoru a dolů uvnitř něj. Učíme se novému způsobu vidění - vnitřnímu vidění.

V závislosti na tom, jak daleko jste se zatím s pránajámou dostali v pročištění páteřního nervu, možná při provádění sambhavi cítíte jistý vjem až úplně dole, v pánevní oblasti. Možná citíte, možná ne. Ať už je to tak či onak, páteřní nerv je stimulován a pročišťován kombinovaným účinkem všech technik, které jsme až dosud popsali. Je pouze otázkou času, než se extatická vodivost začne projevovat a my začneme „vidět,“ skutečně vidět. Až se to stane, objeví se vícero milníků, které budeme pozorovat na naší cestě k domovu. Nejprve budeme vnímat páteřní nerv zevnitř, jako extatické vlákno. Pak se z něj stane extatická struna. Potom bude jako extatický provaz. A později jako velký sloupec extáze vyplňující celé naše tělo. Nakonec pronikne ven, ve všech směrech, a pozvolna zahrne vše co vnímáme vně našeho těla. Toto vše vychází z páteřního nervu. Je tedy patrné jak důležité je procházení páteřním nervem a kultivace extatické vodivosti.

Pro to, co zde brobíráme, existují biologické předpoklady ještě před tím, než se setkáme s pokročilými jógovými technikami. Možná jste si někdy v minulosti povšimli příjemných pocitů v pánevní oblasti, když jste zkřížili oči. Je všeobecně známo že během milostného aktu mají oči tendenci pozvednout se a zkřížit. Je to instinkt. Cosi v nás ví, jak směrovat sexuální energii vzhůru středem naší nervové soustavy. Je to naše vrozená schopnost, přirozená reakce kterou je možné pozorovat ještě dříve než se začneme zabývat jógou. S mulabandhou a sambhavi vědomě podporujeme naše vnitřní přirozené schopnosti, stejně jako tomu bylo u všech pokročilých jógových technik o nichž jsme až dosud hovořili. A tak tomu bude i u všech technik o kterých bude řeč v budoucnu. Systematicky probouzíme něco, co už máme - páteřní nerv, naši přímou cestu do nebe.

Místo mezi obočím je nazýváno „třetím okem.“ Proč? Co je to, co tudy můžeme vidět? V řeči čaker se toto místo jmenuje „ajna,“ což znamená „vládnout“ nebo „ovládat.“ Tyto dva pojmy ukazují na důležitost energetické dynamiky, která se objevuje v naší hlavě jako důsledek pokročilých jógových technik. Nejen že tam začínáme něco vidět, ale také tam vládneme.

Ježíš řekl, „Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo má světlo.“

Význam těchto slov je většinou brán přeneseně jako, bude-li naše oddanost jednomyslná, pak budeme naplněni světlem božím. To je jistě pravda. Zdůraznili jsme význam oddanosti na duchovní cestě. Bez jednomyslné oddanosti duchovní transformaci, a bez činů ve formě každodenní praxe se nic výrazného nestane.

Tato Ježíšova slova mají také svůj doslovný význam — velmi doslovný význam. Pokud soustředíte svou pozornost do dráhy páteřního nervu a budete ji znovu a znovu přivádět k místu mezi obočím, vaše tělo se naplní světlem. Dojde k tomu takto: Sambhavi je jeden z nejdůležitějších prostředků k otevření třetího oka. Tím že otvíráme třetí oko, aktivujeme rovněž vše co je pod ním. Sambhavi skrze páteřní nerv přímo ovlivňuje sexuální energii. S postupujícím pročištěním nervové soustavy nám sambhavi umožní vysoký stupeň kontroly nad vzestupem a kultivací sexuální energie. To pak v našem těle zapříčiní prožitek vzrůstající extáze, který zahrnuje zážitky božského světla proudícího každým naším nervem. Naše tělo bude „mít světlo.“

Jak tato transformace bude pokračovat, naše vidění překročí hranice těla. Zjistíme že páteřní nerv nekončí v místě mezi obočím, ale pokračuje až daleko za něj. A jak budeme toto pozorovat, naše páteřní dýchání začne získávat nový rozměr. Třetí oko se otevře!

Guru je v tobě.
http://ayp.cz/lekce/56
Návštěvník
 

Re: Meditace - Vývojová stádia osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 06. říj 2014 18:32:33

85 Vývojová stádia osvícení podruhé

Jste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.

Otázka

Ze všeho nejdříve bych vám rád poděkoval za vaše lekce. Vidím je jako velmi prospěšné, stejně jako se zdá být dobrý i celý program který prezentujete, neboť pokrývá kompletní problematiku. Následuji vedení jiného učitele jógy a jsem s ním spokojen, nicméně jsem zapomněl jeho kundalini meditaci, kterou bych měl dělat jednou týdně, a tak mi Vaše nedocenitelné učení skutečně výborně posloužilo k zaplnění této mezery v mém duchovním programu. (Pracoval jsem na srdeční a korunní oblasti způsobem, který sice stimuluje kundalini, ale přímo jsem se na ni nezaměřoval.) K Vašim technikám přistupuji velice opatrně. Vzal jsem si jen prvních pár cvičení a jen jednou denně, neboť jsem před pár lety zažil jistou havárii s kundalini, která mě málem stála život. Velmi se mi tehdy zhoršila srdeční arytmie a respirační problémy. Při každém záchvatu jsem téměř ztrácel vědomí a také jsem upadal do částečné paralýzy, během stále silnějších a silnějších záchvatů, trvajících bezmála hodinu. Bylo to, jako bych se topil v rozbouřené řece, která protékala přímo skrze moje tělo, vzhůru od páteře, ale překvapivě i venku, vně mého těla. Pomohl mi jeden duchovní mistr. Zachránil mi tehdy život tím, že během jednotlivých záchvatů i v době mezi nimi, nějakým způsobem odčerpával tu energii z mého těla. (Myslím, že možná nějak transformoval energii kundalini do jiné formy energie.) Nakonec se pokusil nějakou technikou kompletně odčerpat veškerou mou energii, což byla poslední naděje, a to naštěstí záchvaty okamžitě zastavilo. Měl jsem tehdy opravdu na kahánku. Myslím, že kdyby nepřišla rychlá pomoc od toho mistra, byl bych teď mrtev. Je tedy asi jasné, že jsem dnes daleko opatrnější než jsem býval. Má otázka se týká mého dnešního snu. Mám teď trochu starost, jestli to nebylo varování, abych zvolnil s praktikováním. Mám to jednoduše přejít? (Napadlo mě, jestli ten sen nemohla vyvolat kundalini.) Zdálo se mi, že mám výboje kundalini přímo vzhůru po páteři, ale kundalini směřovala do vnitřní a vrchní části mojí korunky (jakoby vršku hlavy zevnitř) a s každým výbojem udeřila do toho místa. V tom snu to tam pak kvůli tomu začalo být trochu rozbolavělé. Myslíte, že bych si měl dát radši pozor a trochu zpomalit?

Odpověď

Děkuji vám za upřímnost, se kterou jste se podělil o svůj příběh. Ano, vzhledem k tomu co máte za sebou souhlasím, že byste měl přistupovat k praktikám velice umírněně a rozvážně. Pocit jakékoliv předtuchy byste měl brát vážně. Nemusíte samozřejmě „v hrůze prchat“ před svým procesem osvícení, což ale zjevně není váš případ. Pro každého z nás je to otázka znalosti sebe sama, svých hranic, možností, které nalézáme pro dosažení vyrovnaného pokroku a způsobu, jak odhadujeme ten nejvhodnější postup. Obecné pravidlo je, že náš postup vychází z osobních zkušeností. Nástrojů budeme mít přehršel a vše bude záležet jen na tom, jak je použijeme. Každý musí postupovat svým vlastním tempem a v rámci svých možností. Je v tom velká zodpovědnost.

Cílem těchto lekcí je nabídnout každému člověku možnost, aby si samostatně řídil svoji duchovní cestu. Kdo jiný by to měl dělat? Je to netradiční přístup k předávání duchovního vědění, který postupuje v duchu rychlého vzestupu praktických využití vědeckého poznání, jehož svědky jsme byli během několika posledních století. Enormní přínos praktických aplikací vědeckého poznání vidíme všude kolem sebe. Je to pro každého dokonale bezpečné? Ne, není. Je-li zpřístupněno hluboké a mocné poznání, vždy bude existovat skupina lidí, pro něž to bude znamenat ohrožení. Znamená to tedy, že bychom neměli mít auta, letadla, elektřinu, nebo internet? Jsou tedy příležitostná rizika, spojená se znalostí pokročilých jógových technik důvodem, proč by tyto neměly být přístupné všem? Doufám, že ne. Jak jinak se má lidstvo jako celek naučit na cestě sebepoznání dospívat k čistému, blaženému vědomí a božské extázi, nežli tím, že tuto cestu bude praktikovat? Je to výzva. Astronauti nakonec dospějí k Marsu a ještě dále. My všichni se ve svém nitru nakonec sjednotíme s nekonečnem a tímto poznáním naplníme naše každodenní životy. Taková je cesta lidského ducha k výšinám. Stále dál, stále výše… Intuitivně víme, že naší podstatou je nekonečno. Můžeme zažít cokoliv - naše možnosti neznají hranic.

V poslední době jsme se zabývali prožitky spojenými s kundalini, přičemž některé z nich byly poměrně extrémní. Jak to tedy s nimi je? Jsou nezbytným předpokladem k dosažení osvícení? Je možné se tam dostat, aniž bychom se museli vyrovnávat s takovýmito extrémy? Pokusme se teď na chvíli poodstoupit a vytvořit si určitou perspektivu na prožitky spojené s kundalini, to, proč se objevují, a jaké je jejich místo v celkovém procesu cesty k osvícení. Za tímto účelem se nyní pojďme vrátit a připomenout si lekci Meditace - Vývojová stádia osvícení.

V této lekci jsme hovořili o třech stupních osvícení, o tom, že každý z nich má své konkrétní charakteristiky a že se někdy vzájemně překrývají.

Prvním stupněm je vzestup ticha v nervové soustavě. Hluboké ticho je prvotní podstatou čistého, blaženého vědomí. Je absolutně stabilní, nic ho neovlivní. Je jako pevné, skalnaté podloží, na němž stojí všechno co děláme, všechno, čím jsme. Je podstatou nás samých. Vychází především z meditace a je zdrojem vnitřního míru a neochvějné jistoty, které zažíváme s postupujícím duchovním rozvojem. Je to naše přirozená nesmrtelnost, jejíž vzestup v naší nervové soustavě slouží jako základ pro veškerý další duchovní rozvoj.

Druhým stupněm je vzestup extáze. Znamená to, že prána v nervové soustavě začíná fungovat v rozsáhle rozšířeném módu. To je kundalini, čili sexuální energie postupující vzhůru. Je to také rozpohybované čisté, blažené vědomí - hluboké ticho. Je to expanze našeho senzorického vnímání do extatických oblastí. Tato změna je podporována pránajámou a dalšími technikami, zaměřenými na stimulaci prány k přechodu do stavu probuzené kundalini. Obvykle je to příjemné. Někdy se ale mohou objevit extrémní zážitky, jinými slovy, problémy s kundalini. Proč? Hned se k tomu dostaneme.

Třetím stupněm je vzestup prožívání jednoty, kdy začínáme vše vidět jako výraz Jediného, jímž se stáváme my sami. Znamená to sjednocení našeho individuálního já, čistého, blaženého vědomí, božské extáze a všeho ostatního, co spočívá v pomíjivé existenci. Dochází k tomu po tom, co systematicky rozšíříme náš střed v čistém, blaženém vědomí ven, za hranice našeho těla. To je osvícení, realizace, plody jógy. Takto skutečně dospějeme do stavu, kdy „milujeme svého bližního, jako sebe sama.“ Jednoduše prožijeme skutečnost, že naši bližní jsme mi sami. To má samozřejmě pozitivní a dalekosáhle prospěšný dopad na naše chování.

S každým z těchto tří stupňů jsou spojené určité pokročilé jógové techniky a v jejich přirozeném rozvoji je logická posloupnost. Tedy minimálně v těchto lekcích to tak je. Je to jasné - první stupeň, druhý stupeň, třetí stupeň.

Všechno je to o pročišťování. Kdyby naše nervová soustava byla úplně čistá a nějakým způsobem zbavená všech „zárodků karmy,“ nahromaděných během nesčetných minulých životů, narodili bychom se osvícení. Byli bychom jako Krišnamurti - nemuseli bychom se namáhat a jen bychom říkali „Nic na tom není. Prostě buďte bdělí.“ Bez meditace, bez hrozivé kundalini, a vůbec bez jakékoliv cesty. Jenom samá blaženost, blaženost a blaženost!

Pravda je taková, že většina z nás má ještě hodně práce před sebou. A není to brigádka na jeden den. Není to jako pozvat si domů úklidovou firmu na pár hodin a mít hotovo. I s těmi nejlepšími duchovními technikami to bude trvat mnoho let a možná i několik životů. Ale jak už jsme si jednou říkali, nic z našeho úsilí, vynaloženého na pročišťování, nebude ztraceno. Je to to jediné, co si bereme s sebou, když opouštíme tuto zemi.

Vidíme tedy, že je to právě proces pročišťování, který určuje naši duchovní cestu a to, jak ji prožíváme. Způsob, jakým k pročišťování přistoupíme, má tedy výsostnou důležitost. Zdá se, že některé přístupy začínají s procesem osvícení od prostředka a rovnou od začátku nasazují metody pro přímou stimulaci kundalini. A jaký je výsledek? Někdy se kundalini rozpohybuje, jindy ne. Pokud k tomu dojde, může se tak stát v nervové soustavě, která ještě není dostatečně připravená a pročištěná. V takovém případě pak mluvíme o předčasném probuzení. Právě to se potom stává příčinou většiny extrémních projevů kundalini. Je to trochu zapeklitá věc, protože někteří lidé mohou být k probuzení kundalini náchylní, aniž by přitom v tomto životě použili jakékoliv stimulační prostředky. Jejich nervová soustava se k tomu zdá být jaksi připravená. Možná, že se stimulačními praktikami zabývali v předchozím životě a nyní je jejich úkolem dosáhnout stability. Kdo ví? Každopádně není pochyb o tom, že někteří lidé mají k předčasnému probuzení kundalini sklon. Přijít na to, ke které skupině patříme, netrvá dlouho a pokud jste náchylní, budete muset být opatrní. Najdou se i tací, u kterých vše proběhne zcela hladce a bez škobrtnutí. Kéž bychom byli všichni takto požehnaní. Většina lidí ale prochází postupným rozvojem a tomu jsou přizpůsobené i pokročilé jógové techniky. Nechceme dosahovat zázraků přes noc. To co chceme, je vyvážený a spolehlivý postup.

Naší metodou je ze všeho nejdříve udělat jemné a „obecné“ pročištění. To znamená meditací rozvinout ticho, čili čisté, blažené vědomí. Chceme, aby toto ticho prostoupilo celou nervovou soustavu. Je to velice efektivní a obvykle též velmi šetrný způsob, jak nervovou soustavu celkově pročistit. Tímto způsobem zapracujeme na prvním stupni osvícení. Přesto je možné, že pokud je někdo náchylný k problémům s kundalini, i jemná meditace věci trochu rozvíří. V takovém případě je potřeba zkrátit dobu meditování a přidat tělesné aktivity a uzemňující metody. Pro některé z nás bohatě postačí jen samotná meditace. Nejlepším vodítkem bude opět vlastní zkušenost .

Pokud jde meditace dobře a přináší nám ticho a vnitřní klid, můžeme přidat páteřní dýchání. To nasměruje proces pročišťování více do páteřního nervu (sušumny) a my tak začneme lehce nabírat kurz směrem k aktivaci extatické vodivosti. Je to velmi jemný způsob stimulace kundalini, který ji udržuje v té správné energetické dráze a průběžně ji též udržuje v kontaktu s jejím protikladem, tedy s maskulinní energií, klesající shora při každém výdechu.

Pokud nám meditace i páteřní dýchání fungují hladce, můžeme přidávat dál. Toto přidávání může zabrat mnoho měsíců, let, nebo desetiletí, v závislosti na konkrétní osobě. Rozhodujícím faktorem bude vlastní prožitek, nikoliv nějaký arbitrární rozvrh. V každém případě bychom se neměli řídit nějakou střemhlavou ambicí nalezení superrychlé zkratky k osvícení. Bylo by to stejné, jako sednout si úplně poprvé za volant a vyrazit na silnici stopadesátikilometrovou rychlostí. Je velmi dobře známo, jaké výsledky takový přístup přináší.

Ať už je minulost naší duchovní praxe jakákoliv, musíme s tím žít a pokusit se z toho vytěžit co nejlepší výsledky. Dnes můžeme začít opět nanovo a dát si záležet na dobrém startu, dříve než se budeme hrnout do cíle. Pokud uvnitř budeme kultivovat tiché, čisté, blažené vědomí, až dokud v nás bude stabilně usazené, budeme mít ty nejlepší předpoklady k hladké aktivaci kundalini, což znamená k jejímu extatickému a nikoliv hororovému probuzení. Aktivace kundalini je krokem, který přichází zhruba někde uprostřed cesty. Její vzestup se ale nerovná celé cestě - je to jen její střední část. Pouze dosažení ticha, v čistém, blaženém vědomí, je celou cestou - jejím začátkem, středem, i koncem. Vše ostatní se od toho odvíjí. Právě to je důvodem, proč bylo již na začátku těchto lekcí zmíněno, že pokud někdo chce praktikovat pouze meditaci, bude to stačit. Meditace by vždy měla zůstat středem naší praxe. Ti, kdo jsou ambiciózní a mají v úmyslu dokončit svůj úkol již během tohoto života, mohou využít i ostatních prostředků. V žádném případě se ale nikdy nedoporučuje přeskakovat meditaci. Naše cesta se může velmi zkomplikovat, budeme-li se pokoušet dělat ostatní praktiky, aniž bychom předem měli pevnou základnu v hlubokém tichu - v čistém, blaženém vědomí.

A jak dlouho bychom měli meditovat a čistit náš systém před tím, než můžeme začít stimulovat kundalini přímo? Je to individuální. Pokud máme dobré vnitřní ticho a jsme stabilní, možná to nebude trvat dlouho. Pro někoho zas bude nejlepší cestou jen lehká meditace, a může to tak zůstat celé roky, nebo i desetiletí. To, co určí váš postup, bude kombinace vaší kapacity a touhy (bhakti). Někteří budou konzervativnější, jiní budou velmi progresivní. Jen mějme na paměti, že ani Řím nebyl postaven za jediný den. Najděte si své tempo, buďte si vědomi své kapacity a postupujte den za dnem. Cesta je dlouhá a není třeba schvátit koně hned první den. Není to třeba ani po sto dnech.

Guru je v tobě.
http://ayp.cz/lekce/85
Návštěvník
 

Re: Meditace - Vývojová stádia osvícení

Nový příspěvekod papadev » čtv 09. říj 2014 11:24:58

Jeví se, že jsi tělo ve světě a nebo je všechno projevené ve vědomí ?



používám tyto modely:

1- vše je Vědomí ...Jeho tvary....separace jednotlivostí je klamná...

2-Já jsem Individualizované Vědomí a .........můj Mistr je Druhé individualizované Vědomí, miliardkrát sofistikovanější,než to mé
vše ostatní jsou makety a nástroje-figurky ve Hře-Hrách, které s Mistrem hraji

3-Já jsem Individualizované Vědomí= Hráč a hraji různé HRY s Mistrem, účastní se i jiní Hráči=Individualizovaná Vědomí... se mnou v mých i svých vlastních Hrách...přitom ještě-na různých stupních úrovní...

smyslem her je

1-růst MOUDROSTI A SÍLY= skutečný a základní smysl= poznat Sebe
2-pochopit a vyznat se ve Hrách....až do nabytí jakési limitní Úrovně= konec HRY NA LIDI
3-UVAŘIT OBĚD=VLASTNÍ NÁPLN jedné např Podhry

...
EXIMALULUFE
ŠTAVISSIKRAŠTA
POSOGRAMA
HAHOAD
Díky Mistři
...
(2-5-3-3)
...
papadev
 
Příspěvky: 455
Registrován: pon 06. kvě 2013 6:00:50

Re: Meditace - Vývojová stádia osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 23. lis 2014 8:48:13

Pozorovatel a co dál?



Tvrzení Ramany Mahárišiho, že transy se ztrátou vědomí světa, což je kévala nirvikalpa samádhi, nevedou ke konečnému cíli stezky, jímž je vysvobození z nebožského světa a plný návrat k Bohu v projevu i neprojevu, jsem vždy přijímal. Zdůvodnění zní, že toto samádhi nerozpouští vásany, sklony a síly, které jsou příčinou nových zrodů, a proto tato cesta nevede k vysvobození ze zrodů v nebožském světě.

Poněkud mne znejišťoval jeho jiný výrok: „Záře vědomí Já jsem rozpouští naši nevědomost a nečistoty“. Pochybnost zněla: „Jestliže v samádhi existuje pouze vědomí Já, proč v něm nespásné sklony nejsou rozpuštěny?“

Odpověď se skrývá v poučení, že máme spočívat v savikalpa samádhi při plném vědomí světa a v tomto stavu nespásné sklony rozpouštět.

K rozpouštění příčin, které vedou k dalším zrodům v nebožském světě, nestačí bdít v Já, ale je nezbytné vědomě rozpouštět sklony mysli, touhy a přání, které ve svých následcích působí jako síly, které nás vracejí zpět do nových zrodů v nebožském světě. Zejména nebezpečné jsou silné a mocné touhy a přání po štěstí a ziscích z našeho nebožského světa. Doslova nás po odložení těla vracejí zpět do něho, aby se naplnily. Nestačí tyto touhy pouze nemít, ale je nezbytné zneškodnit ty již vytvořené správnou praxí.

Pouhé dosažení poznání Sebe ve vědomí Já jsem k vysvobození od dalšího zrodu v nebožském světě nestačí. Je současně nezbytné rozpustit všechny síly, které nás vracejí zpět do našeho nebožského světa. Jinak nás nový zrod v nesvobodě a utrpení zákonitě nemine.

Tato zásadní pravda jen potvrzuje nutnost očisty od všeho zlého a nespásného, což jsou například zcela jistě smrtelné hříchy. Kdo jich není prost, nemůže předpokládat, že dosáhne vysvobození. Je nutné je všechny rozpustit. Jakékoliv jejich zdůvodňování, zlehčování a ospravedlňování jsou jen klamy ega, které se tak brání před svým rozpuštěním.

Bohužel, jak vidím často kolem sebe, mnozí hledající si myslí, že duchovní život spočívá pouze v meditaci a v ničem jiném. Místo bdění nad myslí s rozlišující moudrostí pěstují nelásku až nevraživost ke svým bližním v plném přesvědčení o své pravdě. Neuznávají potřebu naprosté očisty, podléhají smrtelným hříchům a ještě jsou přesvědčeni o své duchovní výjimečnosti.

Často se na druhé zlobí a zapomínají, že „zlobit se“ neznamená „bít“, ničit zlo, ale právě naopak: být zlý, být ovládán zlem nelásky a dalšími, odstředivými silami.

Neláska ve všech projevech mezi členy meditační skupiny není jen vážným porušením přikázání lásky k bližním, ale zlem, které ohrožuje samotnou její existenci.

Pro názorný příklad nemusíme chodit daleko. Dobře činná skupina v Olomouci se působením tohoto zla rozpadla a výsledkem je stav, ve kterém se jedni doslova bojí promluvit s druhými, aby nevzbudili něčí nelibost.

Osobně prožívám, jak ti, kterým jsem roky pomáhal a myslel si, že jsou mými přáteli, mne najednou neznají. To jsou skutečné plody zla, které jsou vidět. Daleko horší jsou ty, které dnes ještě vidět nejsou, ale projeví se teprve plně v budoucnosti, až každý bude po odložení těla sklízet účty ze svého chování a jednání. Vezměme si opravdu k srdci tento příklad, co zdánlivě nevinné city mohou ve svém výsledku vyvolat a varujme se jich.

Zlo, kterému propadneme, je naprosto nemilosrdné. Vrací každému, co jeho jest. Protože nemá nic než sebe, tak se svým nositelům odměňuje samo sebou: zlem, utrpením a nesvobodou.

Včera večer jsem přišel na další důvod, a snad ještě podstatnější, proč transy nevedou k vysvobození. Není v nich vědomí světa, vědomí projevu, a proto ani vědomí nedílné části nejvyšší Skutečnosti, kterou svět je.

V transech zavíráme oči před projevem neboli před částí Pravdy, jaká je. Proto je stav sebe si vědomého pozorovatele, který se neztotožňuje s ničím, co pozoruje, vyšší než často tak příliš obdivované kévala nirvikalpa. Být správným pozorovatelem je totéž, co být v savikalpa samádhi, které ve spojení s prováděnou očistou vede k vysvobození, cíli stezky.

Očista musí být důkladná. Tak pronikavá, že odkryje i naše podvědomé nedostatky. Bdít musíme i nad obsahy podvědomí, do kterého rádi odsouváme vše, co je nám nepříjemné si uvědomit. Zejména nám nesmí uniknout nežádoucí city, které nerozpoznány ovlivňují naše vztahy k druhým a chování k nim.

Základní úkoly pozorovatele proto jsou:

1. Zůstat ve vědomí sebe a nedopustit pohlcení Sebe, svého vědomí, v ničem ve světě, který si uvědomujeme, ani ztotožnění s tělem a s myslí.


2. Bdít s pomocí rozlišující moudrosti nad vším, co se nám v mysli objevuje, neztotožňovat se s ničím z toho a nežádoucí výtvory mysli rozpouštět.


3. Napravovat a vyrovnávat své karmické dluhy například charitou a pomocí na stezce druhým a nesobeckou prací pro skupinu.


To platí vždy a bez výjimek.

Prostým uvědoměním sebe v pozorujícím vědomí naše poznání zdaleka nekončí. Musíme toto poznání trvale udržovat a zejména rozvíjet:

1. Uvědomit si základ pozorovatele, jímž je ryzí vědomí Já jsem, a získat schopnost se v tomto vědomí udržovat ze své vůle.


2. Rozšířit prostor vědomí Já jsem mimo své tělo a mysl a uvědomovat se jako vědomí Já jsem, které v sobě obsahuje naši osobnost, projevenou část naší bytosti i její svět, a také je proniká a naplňuje.


3. Z vědomí Já jsem si uvědomujeme vše stvořené, veškerý projev, to jest naši osobnost i její svět.


Uvědomujeme si současně:

a) Zevní tvary světa.

b) Vědomí Já jsem, které tvary světa prostupuje i obklopuje.

Právě v tomto způsobu uvědomování projevu, jeho nedílné jednoty vědomí a zevních tvarů, spočívá hodnota sebe si vědomého pozorovatele i jeho duchovní přednost před samádhi se ztrátou vědomí světa.

Pozorovatel v tomto stavu vědomí si uvědomuje celou Skutečnost, projev i neprojev v jejich jednotě. V transu bez vědomí světa je projev jako součást Skutečnosti vyloučen.

Stav vědomí, kterým se blížíme vysvobození, není proto kévala nirvikalpa samádhi, ale pozorovatel, sebe si vědomé vědomí Já jsem, které si plně uvědomuje sebe, ale i svou projevenou osobnost a její svět, které jsou pronikány neomezeným oceánem vědomí, ve kterém existují.

Nestačí pouze se uvědomovat ve vědomí Já jsem. Je nezbytné si uvědomovat současně i projev, ve kterém žijeme, jako jednotu vědomí a zevních tvarů projevu.

To vše neustále při používání bdělé rozlišující moudrosti nad myslí a nad svým bděním v Já.

Nesmíme:

1. Ztratit vědomí Sebe Já jsem.


2. Ztotožnit vědomí s čímkoliv pozorovatelným.


3. Polevit v bdělosti nad myslí a v rozlišování jejích obsahů.


4. Ztratit vědomí světa jako jednoty zevních tvarů, které proniká i přesahuje vědomí Já jsem.


Hlavním úkolem zůstává návrat Krista k Otci, poznání jednoty átman s brahman, dosažení jednoty naší buddhovské podstaty s Buddhovým nezrozeným.

S tímto pochopením můžeme říci:

Spočívat v sebe si vědomém a ve vše takto pozorujícím vědomí je cesta od začátku až do konce.

Vědomí Sebe, vlastní existence, vědomí světa jako jednoty tvarů a vědomí a neomezený prostor vědomí, ve kterém vše existuje, jsou jednotným a také jediným cílem, ke kterému máme směřovat.

Jsme, existujeme jako jedno jediné vědomí Já jsem, které si uvědomuje sebe a současně je i pozorovatelem veškerého stvoření včetně naší mysli a našeho těla. To nejsou dvě vědomí, ale jediné vědomí, které si může uvědomovat sebe, svůj svět nebo oboje současně podle toho, kam namíříme pozornost Sebe – vědomí.

Buďme si této pravdy dobře vědomi a používejme, žijme vědomí Sebe i pozorovatele v jejich navzájem se doplňující úloze.

Upřednostňovat vědomí sebe v transu před vědomím pozorovatele, ale ani naopak pozorovatele světa před vědomím Já není správné ani dobré. Není k tomu ani důvod. Je porušováním jednoty a vytvářením dvojnosti v něčem, co je jen Jedno jediné bez druhého.

http://www.jirivacek.cz/index.php?optio ... &Itemid=26

Návštěvník
 


Zpět na Buddhismus

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků