Smrt a umírání

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. čer 2017 17:32:48

Umírání je šťastnější zážitek, než si většina lidí představuje

Umírání je pozitivnější zkušenost, než si většina lidí vůbec myslí, tvrdí psychologové. Nedávný průzkum YouGov ukázal, že 68 procent lidí ve Velké Británii se bojí smrti - ale podle autorů nové studie je umírání „méně smutné a děsivé - a šťastnější - než si myslíte.“

Obrázek

Výzkumníci z University of North Carolina analyzovali blogy nevyléčitelně nemocných pacientů a poslední slova vězňů v cele smrti. Nemluvili o osamělosti a starostech, ale naopak o „naplnění láskou, sociálních spojeních a smyslu všeho,“ říkají vědci.

Studie publikovaná v odborném časopise Psychological Science, na kterou se odkazuje deník The Independent, srovnává skutečná slova umírajících s podobnými komentáři dobrovolníků, kteří byli požádáni, aby si představili, že mají jen několik měsíců života.

Život po životě je reálný? Vědci naznačují, že smrtí vše nekončí
Odborný asistent Kurt Gray a jeho kolegové použili algoritmy pro skenování obou skupin a jejich slov a spojovali je s pozitivními a negativními emocemi. Zjistili, že když se smrt přiblížila, měla slova používaná umírajícími stále více pozitivní emocionální tón, více se zajímali o významná témata, jako je rodina a náboženství.

„Když si představíme naše emoce, jak se blíží smrt, myslíme hlavně na smutek a děs,“ vysvětluje doktor Gray. „Lidé jsou neuvěřitelně přizpůsobiví - a to jak fyzicky, tak psychicky – a prostě jdeme každodenním životem ať umíráme, nebo ne. V naší představivosti je umírání osamělé a nesmyslné, ale poslední příspěvky na blogu nevyléčitelně nemocných a poslední slova k odsouzených k trestu smrti jsou naplněna láskou, sociálním spojením a smyslem všeho.“

Vědci dodávají, že svůj výzkum prováděli na pacientech v terminálním stádiu rakoviny a amyotrofické laterální sklerózy (ALS), vězni pak pocházeli z cely trestu smrti v Texasu. Jejich výpovědi shromáždilo americké ministerstvo spravedlnosti.

http://magazin.eurozpravy.cz/192058-umi ... edstavuje/
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 23. čer 2017 7:16:16

Rupert Spira - Co se stane s Vědomím po smrti?

Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 23. zář 2017 19:00:41

Duše neumírá, ale odchází do vesmíru, tvrdí vědci

Dva přední světoví vědci se domnívají, že našli odpověď na otázku, která trápí lidstvo už od počátků. Přišli totiž s teorií, která prý dokazuje, že lidská duše je nesmrtelná a po naší smrti odchází do vesmíru. Informace o ní publikují na své webové stránce.



Americký fyzik doktor Stuart Hameroff a britský matematik sir Roger Penrose ve své teorii tvrdí, že mozek je biologický počítač a lidské vědomí je program, který v tomto „počítači“ běží. A tento program neboli duše nepřestává fungovat ani po naší smrti.

Na kvantové studii vědomí, která tyto závěry přinesla, pracují oba vědci od roku 1996. Podle teorie je duše uchovávána ve vláknitých strukturách mozkových buněk, které se nazývají mikrotubuly.

Teorie také říká, že jakmile lidé vstoupí do fáze známé jako klinická smrt, ztratí mikrotubuly nacházející se v mozku svůj kvantový stav, ale zároveň zachovají informaci, která je v nich uložená. Jinými slovy duše po smrti člověka nezemře, ale vrátí se do vesmíru.

„Řekněme, že srdce přestane bít, krev přestane proudit; mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav. Kvantová informace uvnitř mikrotubul nebude zničena, nelze ji zničit, pouze se rozšíří a rozptýlí do vesmíru jako celku. Pokud je pacient resuscitován, oživen, vrátí se tato kvantová informace zpět do mikrotubul, načež pacient řekne: ‚Měl jsem prožitek blízké smrti.‘ Pokud se nepodaří pacienta oživit a zemře, je pravděpodobné, že tato kvantová informace může existovat mimo tělo, možná i nekonečně dlouho jako duše,“ řekl doktor Hameroff v dokumentu televizní stanice Science Channel.

Kromě toho, že je podle nich duše pouhým programem, tito vědci tvrdí, že to, co lidé chápou pod pojmem vědomí, je ve skutečnosti výsledkem účinků „kvantové gravitace“ v těchto takzvaných „mikrotubulech“. Vědci tento proces pojmenovali „orchestrovaná objektivní redukce“ (Orch-OR).

Sir Roger Penrose je profesorem matematiky na matematické institutu univerzity v Oxfordu. V roce 1988 získal společně se Stephenem Hawkingem Wolfovu cenu za fyziku. Stuart Hameroff je profesorem na univerzitě v Arizoně a nejvíce se proslavil právě studiem vědomí.

https://www.singularityweblog.com/stuar ... ciousness/
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 24. zář 2017 9:50:11



Rupert Spira - Čas a smrt
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 28. zář 2017 8:34:36

Život po životě? Hřejivé, milující světlo. Smrti se nebojím, děsí mě život, říká Raymond Moody

Obrázek

Nenarodil jsem se do věřící rodiny, jako dítě jsem nebyl nábožensky založený, říká psychiatr Raymond Moody, autor známého bestselleru Život po životě, v němž před více než čtyřiceti lety popsal zážitky lidí, kteří přežili klinickou smrt. Přesto podle svých slov dospěl k pocitu, že posmrtný život existuje a dodnes ho to nepřestává udivovat. Se svou zkušeností, která se podobá bez ohledu na náboženství a kulturní zázemí, se mu od 60. let minulého století svěřily tisíce lidí. Většinou v klinické smrti zažívali takové pocity lásky a pohody, že se do života vrátit ani nechtěli.
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 28. zář 2017 12:41:51

Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 29. říj 2017 14:20:23



ŽIVOT PO ŽIVOTĚ - tři důkazy
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Jana » ned 03. pro 2017 15:03:42



r.PNG


:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11208
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 04. pro 2017 11:57:41

Posmrtný život existuje

Obrázek

Americký neurochirurg Dr. Eben Alexander, který pracuje 25 let na Harvard Medical School, onemocněl r. 2008 na zánět mozkových blan a dostal se na týden do komatu. Zažil při tom cestu do posmrtného, nadpřirozeného světa. Svědčí o tom tento týden v týdeníku Newsweek, kde píše o své nové knize na toto téma:

"Jako neurochirurg jsem nevěřil na fenomén předsmrtných zážitků, píše autor. Jako neurochirurg rozumím tomu, co se děje v mozku u lidí, kteří se blíží smrti, a vždycky jsem byl přesvědčen, že existuje dobré vědecké vysvětlení pro nadpřirozené cesty na nebesa, které zažívají lidé, kteří o vlásek unikli smrti.

Na podzim r. 2008, po sedmi dnech v komatu, kdy lidská část mého mozku, neokortex, byla neaktivní, jsem zažil něco tak hlubokého, že mi to dalo vědecký důvod věřit v existenci vědomí po smrti.

Neexistuje vědecké vysvětlení, jak je možné, že zatímco mé tělo leželo v komatu, moje mysl - mé vědomí, mé vnitřní já - bylo naprosto při životě. Zatímco neurony mého kortexu stoprocentně ochromily bakterie, které na ně zaútočily, moje vědomí, osvobozené od mozku, se vydalo na cestu do širší, nové dimenze vesmíru, do dimenze, o níž jsem nikdy nevěřil, že existuje a před zážitkem komatu bych ji odmítl jako nemožnost.

Avšak ta dimenze - kterou popsali četní svědci, kteří se dostali na pokraj smrti - skutečně existuje.

Všechny hlavní argumenty proti předsmrtným zážitkům uvádějí, že tyto zážitky jsou důsledkem minimálního, dočasného či částečného špatného fungování kortexu. Avšak k mé předsmrtné zkušenosti došlo v situaci, kdy tomu nebylo tak, že by můj kortex špatně fungoval - můj kortex byl prostě stoprocentně vypnutý. Je to jasné z vážnosti a doby trvání mé meningitidy a je to zdokumentováno CT skeny mého mozku a neurologickými vyšetřeními.

Na základě dnešního lékařského porozumění mozku je absolutně nemožné, abych během svého komatu zažil jakékoliv, třeba jen omezené vědomí.

Trvalo mi dlouhé měsíce, než jsem se vyrovnal s tím, co se mi přihodilo. Nejen prostě s tím, že bylo lékařsky nemožné, aby byl během svého komatu při vědomí, ale - a to bylo důležitější - i s tím, co se dělo během té doby.

Na začátku svého dobrodružství jsem byl v mracích. Velkých, nadýchaných, oranžovobílých mracích, které byly kontrastně vidět proti tmavěmodré obloze.

Vysoko nad mraky - neobyčejně vysoko - létala přes oblohu hejna průhledných, světélkujících bytostí a zanechávala za sebou dlouhé stopy.

Byli to ptáci? Andělé? Ta slova se prostě na ty bytosti nehodí. Byly to bytosti vyšších forem.

Seshora se šířil zvuk, obrovský a zvučný. Byl téměř hmotný, bylo to jak déšť, který cítíte na kůži, ale nezmoknete.

Slyšel jsem vizuální krásu stříbrných těl oněch světélkujících bytostí a viděl jsem radostnou dokonalost toho, co zpívaly. Zdálo se, že není možné pozorovat cokoliv v tomto světě, aniž by se člověk nestal jeho součástí.

A je to ještě podivnější. Po většinu mé cesty byl se mnou kdosi jiný. Žena. Byla mladá a pamatuju se, jak vypadala, naprosto podrobně. Měla vysoké lícní kosti a hluboké modré oči. Zlatohnědé kadeře rámovaly její krásnou tvář. Když jsem ji poprvé uviděl, letěli jsme na nesmírně složitém povrchu, který jsem po chvíli poznal jako motýlí křídlo. Kolem nás byly miliony motýlů.

Oděv té ženy byl jednoduchý, ale jeho barvy - měly tutéž zahlcující, nesmírně pronikavou živost, jako všechno ostatní. Dívala se na mě pohledem, za který byste se vzdali celého dosavadního svého života. Nebyl to romantický pohled ani pohled přátelství. Bylo to něco vyššího.

Aniž by použila slov, promluvila na mě. To, co říkala, mnou proletělo jako vítr a okamžitě jsem porozuměl, že je to pravda.

To, co říkala, mělo tři části, a pokud by se to dalo přeložit do lidské řeči, bylo by to toto:

"Jsi milován, navždy, pořád."
"Nemusíš se ničeho bát."
"Není nic, co bys udělal špatně."


Naplnilo mě to obrovským a šíleným pocitem úlevy. Bylo to, jako by mi někdo předal pravidla hry, kterou jsem hrál celý život, aniž bych jí pořádně rozuměl.

"Ukážeme ti tady mnoho věcí," řekla žena znovu, beze slov, ale tím, že jejich pojmovou esenci přímo včlenila do mě. "Ale nakonec se vrátíš."

Na to jsem měl jedinou otázku:

Vrátím se kam?

Ptal jsem se beze slov této bytosti:
Kde jsem?
Kdo jsem?
Proč jsem tady?

Odpověď vždycky přišla v explozi světla, barvy, lásky a krásy, které mou prošly jako obrovská vlna.

Pak jsem se dostal do obrovského prostoru, naprosto temného, nekonečného, ale zároveň nekonečně útěšného. Přestože tam byla naprostá tma, zároveň byl ten prostor plný světla. To světlo pocházelo ze zářící koule, která byla jakýmsi "tlumočníkem" mezi mnou a touto obrovskou přítomností.

Jsem si vědom toho, že je to naprosto neuvěřitelné, jenže to bylo všechno naprosto skutečné.

Moderní fyzika nám praví, že vesmír je nedělitelnou jednotou. Před mým předsmrtným zážitkem byly takové pojmy jen abstrakcemi. Dnes jsou pro mě realitou. Nejenže je svět vesmír definován jednotou, je také - teď to vím - definován láskou.

Strávil jsem desítky let jako neurochirurg v jedné z nejprestižnějších lékařských institucí v této zemi. Vím, že mnoho mých kolegů zastává názor, jaký jsem zastával i já, že mozek, a to právě kortex, vytváří vědomí, a že žijeme ve vesmíru, v němž neexistují emoce. Avšak to je nyní rozdrceno. Po zbytek života budu zkoumat pravou podstatu vědomí a budu se snažit ujasňovat, že jsme něčím daleko víc než fyzickým mozkem.


Knihu dr. Ebena Alexandera Proof of Heaven: A Neurosurgeon's Journey into the Afterlife (Důkaz nebe: Cesta jednoho neurochirurga do posmrtného života), vydává nakladatelství Simon & Schuster 23. října 2012.
http://www.blisty.cz/art/65461.html
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 29. pro 2017 15:05:05

Život po smrti? Reinkarnace je možná, tvrdí vědci

Obrázek

Zatímco někteří vědci mluví o reinkarnaci jako o mýtu, část expertů se domnívá, že nalezla věrohodné důkazy, kterými je možné prokázat, že jde o skutečný fenomén. Mezi ně patřil i bývalý profesor psychiatrie na University of Virginia School of Medicine a bývalý předseda katedry psychiatrie a neurologie doktor Ian Stevenson.

Reinkarnace je obecný náboženský koncept, který naznačuje, že po smrti se duše, mysl a vědomí zemřelého přenese do těla novorozence. Ačkoliv to zní jako fantazie, někteří vědci se domnívají, že je to proveditelný koncept.

Profesor Stevenson věnoval až do své smrti v roce 2007 většinu své kariéry snaze nalézt důkazy o reinkarnaci. Tvrdil, že objevil během své kariéry více než 3000 příkladů reinkarnace, o které se podělil i s vědeckou komunitou.

Ve studii s názvem „Mateřská znaménka a vrozené vady odpovídající ranám zemřelých osob" Stevenson používal metodu rozpoznávání obličeje pro analýzu podobnosti mezi subjektem a jejich údajnou předchozí inkarnaci, a zároveň se věnoval studiu mateřských znamének.

„Asi 35 procent dětí, které tvrdí, že si pamatují předchozí životy, mají mateřská znaménka a nebo vrozené vady, které odpovídají ránám osoby, o kterých uvádí, že si její život pamatují. Byly zkoumány případy 210 těchto dětí," napsal s tím, že tyto vrozené vady byly většinou velmi vzácné povahy. Z jeho studie cituje server Express.

„Ve 43 z 49 případů, ve kterých byl získán lékařský dokument (obvykle posmrtná zpráva), potvrdily materiály korespondenci mezi ranami a mateřskými znaménky (nebo vrozenými vadami)," uvedl ve své práci.

V samostatné studii Stevenson zveřejnil rozhovory se třemi dětmi, které tvrdily, že si pamatují aspekty svých minulých životů. Děti uvedly 30-40 prohlášení týkajících se vzpomínek, které ony samy nezažily, a po jejich ověření bylo zjištěno, že až 92 procent z nich bylo správných.

https://stars24.cz/magazin/veda/1360-zi ... vrdi-vedci
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 13. úno 2018 17:46:05

Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod vostal petr » úte 13. úno 2018 18:24:41

„Asi 35 procent dětí, které tvrdí, že si pamatují předchozí životy, mají mateřská znaménka a nebo vrozené vady, které odpovídají ránám osoby, o kterých uvádí, že si její život pamatují. Byly zkoumány případy 210 těchto dětí," napsal s tím, že tyto vrozené vady byly většinou velmi vzácné povahy. Z jeho studie cituje server Express.


Tak to já si docela dobře pamatuji,

že jsem dobře dvakráte, třikráte umřel na záchvaty smíchu,

když mně někdo vysvětloval reinkarnační teorii...

Proto mám taky v týdle inkarnaci hubu vod ucha k uchu...
vostal petr
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 13. úno 2018 19:02:41

Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 06. bře 2018 17:11:33

Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 06. bře 2018 21:05:20

Lidová moudrost praví:
Lepší dobře se oběsit než špatně se oženit.
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 12. bře 2018 7:35:07

Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. dub 2018 18:28:18

Kvantové vzkříšení? Hawkingův učitel má teorii o životě po smrti

Obrázek

Podle elitního fyzika Rogera Penrose (a jeho kolegy anesteziologa) naše vědomí neumírá. To jen z mozku mizí kamsi do vesmíru.

Lidský mozek má hmotnost mezi 1300–1400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se tvoří naše nehmotné myšlenky. Existuje obrovské množství teorií, ale zatím žádná nezískala všeobecnou podporu. Není se čemu divit. Otázka, co to je lidské vědomí, je logicky pro lidské vědomí docela oříšek.

V současných teoriích vědomí očividně cosi chybí. Australský filozof David Chalmers se domnívá, že vědomí může existovat mimo nám známou realitu. Jeden z největších problémů současné filosofie mysli je takzvaný Obtížný problém vědomí, což je pojem zavedený právě Davidem Chalmersem. Pokládá otázku, jak je možné, že konkrétní věci v nás vybudí určitý dojem – známe jejich vlastnosti, třeba barvu nebo zvuk, který vydávají, ale krom prostého konstatování, že je to barva modrá a hlas flétny, si uvědomujeme, že je to naše oblíbená tmavomodrá a tón jednočárkované „C“, jejž si spojíme s písničkou, kterou nemůžeme vystát. David Chalmers si klade otázku, proč zpracování vizuální a akustické informace kognitivními systémy by mělo dát základ bohatému vnitřnímu životu.

KVANTOVÝ KLÍČ?

Známý oxfordský fyzik a matematik, kromě jiného učitel a spolupracovník Stephena Hawkinga sir Roger Penrose, hledá vysvětlení s odvážnou a za současného stavu lidského bádání vyloženě provokativní teorií. Říká, že potřebujeme zásadní revoluci v našem chápání fyzického světa, abychom se dopracovali k pochopení vědomí. Je to ale možné, když se při studiu vědomí jej pokusíme pochopit pomocí kvantové mechaniky. To zatím však většina neurobiologů a dalších vědců odmítá. Dokonce nedávno zesnulý Stephen Hawking tuto myšlenku odmítl, když uveřejnil, že má strach, když teoretičtí fyzici mluví o vědomí. „Penroseovy argumenty mi připadají, že když vědomí je tajemství a kvantová mechanika ve spojení s teorií relativity jsou další tajemství, tak musí být příbuzné.“

Lidské vědomí jako program možná nepřestává fungovat ani po naší smrti. To pouze mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav, ovšem kvantová informace z nich nebude zničena, jen se rozplyne do vesmíru jako celku.

Fyzik Penrose si však našel zajímavého spojence ze zcela jiného vědního oboru. Je jím anesteziolog Stuart Hameroff z Arizonské univerzity v Tusconu. Roger Penrose v odkazu na Gödelovy věty o neúplnosti (zjednodušeně – určité závěry z matematiky jsou pravdivé, ale nemohou být prokázány) uvádí, že jestli je lidská mysl chápe, tak nemůže fungovat jako počítač podle komputační teorie mysli z druhé poloviny minulého století.

MIKROTUBULY


Hameroff zkoumal vliv anestezie na mozkové struktury. Spolu pak uvedli teorii, že lidská mysl je nekomputační, protože vlnové funkce kvantových stavů samovolně kolabují, tedy že se ve vnitrobuněčné struktuře nervových buněk (mikrotubulech) redukují vlnové funkce. Teorie o orchestrované objektivní redukci pak dostala zkratku Orch-OR (Orchestrated objective reduction). Nedílnou součástí takovéto kvantové teorie mysli je i domněnka, že k této redukci nedochází náhodně a ani se neřídí nějakým algoritmem. Ovlivňují ji snad informace z Planckovy stupnice, z čehož může vyplývat, že po fyzické smrti člověka se kvantové informace z mikrotubulů neztratí, ale zůstanou ve struktuře vesmíru jako protovědomí.

VELKÁ MYŠLENKA

Teorie protovědomí kvantové struktury reality vychází z toho, co Hameroff naznačuje, že mikrotubuly jsou kvantové zařízení, které Penrose ve své teorii hledal. Zjednodušeně řečeno – lidský mozek sice neodpovídá definici počítače podle otce umělé inteligence Marvina Minsky, jenž prohlásil, že mozek je jen computer vyrobený z masa, ale lidské vědomí je program, který v něm běží, přičemž tento program neboli duše nepřestává fungovat ani po naší smrti. To pouze mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav, ovšem kvantová informace z nich nebude zničena, jen se rozplyne do vesmíru jako celku. Jestliže se podaří klinickou smrt překonat, a člověka vrátit k životu, vrátí se podle Hameroffa kvantová informace zpět do mikrotubulů. Resuscitovaný člověk pak může mít vědomí blízké smrti, často popisované jako cesta tunelem za světlem a náhlý návrat.

Proud znalostí směřuje k nehmotné realitě. Vesmír začíná vypadat více jako velká myšlenka než jak velký stroj.

Sir James Hopwood Jeans, britský fyzik, astronom a matematik, v první polovině minulého století mimo jiné napsal:

„Proud znalostí směřuje k nehmotné realitě. Vesmír začíná vypadat více jako velká myšlenka než jak velký stroj.“

Penrose ovšem takový vesmír nechápe tak, jako většina z nás. Zavedl do něj pojem twistor a twistorový prostor, což je prostor matematicky reprezentovaný uspořádanou čtveřicí komplexních čísel, ovšem s projektivním rozšířením tak, že normální světelný paprsek je v něm zobrazen jako bod. Nechápete? Nevadí, může nás blažit vědomí, že jestli mají Roger Penrose a Stuart Hameroff pravdu, naše kvantová nevědomost má šanci to po smrti napravit.
https://www.flowee.cz/spirit/4099-ucite ... -internetu
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 05. dub 2018 18:55:47

Lékař, který byl na hraně smrti: Umírání je i příjemné, vrátil jsem se a uvěřil v život po životě

10 zástav srdce denně. To byl život vedoucího lékaře Institutu sportovního lékařství Jiřího Dostala. Byl na hraně smrti. A vždy se vrátil. V rozhovoru s Pavlem Štruncem popisuje, jaký to je pocit a proč se z něj stal skoro až věřící člověk.

Obrázek
Návštěvník
 

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod Jana » pát 04. kvě 2018 17:31:46



:yes:
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11208
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Smrt a umírání

Nový příspěvekod nop » čtv 31. kvě 2018 6:19:41

Návštěvník píše:"Tak to já si docela dobře pamatuji,

že jsem dobře dvakráte, třikráte umřel na záchvaty smíchu,

když mně někdo vysvětloval reinkarnační teorii...

Proto mám taky v týdle inkarnaci hubu vod ucha k uchu,

abych to tady přežil ty voloviny, kterým lidé věří..."
Jak si to měl v inkarnacích před tím, taky ses tomu tlemil?

Vyplatí se hodně číst, potom se možná překvapíme.
Běžně se mluví v křesťanství o jednom životě, a o reinkarnaci málo.
Ale židé uvažovali také o návratu Mojžíše a Eliáše při zjevení na hoře Tábor.
Dnes jsem se ale překvapil. Našel jsem alegorický výklad ke příběhu proroka Jonáše na webu Grano salis od autora, který umí hebrejsky.
http://www.granosalis.cz/modules.php?na ... id=2470815
Historie: Jona ben Amitaj - alegorický výklad - část 1.
Vloženo Sobota, 19. květen 2018.

Dovolte citovat.
Předesílám, že dosud ještě nečtu méně frekventované židovské spisy jako Zohar či Midraš.
To se divím potom o to více později.
Podle Zoharu je příběh Jony také alegorií o vztahu duše k smyslovému světu. Proto o svátku Jom Kippur čteme o cestě duše a důležitosti pokání. Lid Jisraele je přirovnáván k holubici (Tehilim 68:14) a stejně jako holubice není zachráněna jinak než skrze svá křídla, tak ani Jisrael není zachráněn jinak než skrze přikázání, která naplňuje.

Jona je symbolem lidské duše. Mezi námořníky je odedávna nazýván "synem pravdy". Nešama (duše) je jiskrou Božství (Hašem), odvozenou ze zdroje veškeré pravdy. Hašem vyslal nešamu (Jonu) z Gar Eden do smyslového světa (Ninive) a umístil ji do lidského těla. Bůh posílá nešamu do světa smyslů zvaného Ninive. V tomto světě má nešama příležitost opět se povznést a přiblížit se k Bohu a naplnit tak účel svého stvoření. Její odpovědnost je nejen k sobě samé, ale také k ostatním lidem. Tímto způsobem může každý dosáhnout úplného štěstí (nebeské blaženosti).

A nyní to, co na mne působilo jako bomba.
Podle Midraše byl král Ninive tak přístupný Božímu slovu, protože kdysi byl egyptským faraonem, který měl co do činění s Mošem (Mojžíšem). Poučil se z posledního setkání a tentokráte vykonal co mu bylo řečeno (tešuvu). (tešuva = obrácení).
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2493
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

PředchozíDalší

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron