dodo píše:Zatváraním očí a zapchávaním uší, si nepomôžeš.
Návštěvník píše:Možná zmizí ztotožňování s trpícím já, ale kdo za něj zaplatí složenky?
Ale zároveň je tu vždy bytí. Bytí tu je. Je k dispozici v každém okamžiku. Ať už sebetvoření probíhá či ne, bytí je prvotním kontextem. Když začne mysl spočívat na bytí, místo na „já“, tak konečně spočine. Spočívá na něčem, co je spolehlivé. I když je „zaneprázdněná a činná“, je tu klid.
Nejdřív by tu muselo být něco, co by mohlo být svázáno. Já tvrdím, že jsme ničím (no-thing), které ani svázat nelze. Představa, že jsme něčím, tímto tělem, je tím, k čemu je mysl sebetvořením přivázána. Zájem a pozornost krouží kolem nás jako kolem hlavní postavy příběhu života.
Návštěvník píše:Nezrozené
„Je zde, bhikkhuové, nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované. Kdyby zde nebylo toto nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, nebylo by možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované.
Ale jelikož zde je nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, je možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované.“
Buddha
Návštěvník píše:Jak zastavit utrpení?
Rozpouštěním příčin, které mají za následek utrpení.
Jak je rozpustit?
Když se rozpoznají, uvědomují se a tiše se pozorují, rozpouštějí se samy.
Jak je to možné?
Kdykoliv je tu jen jejich pozorování čistým vědomím, automaticky se rozpouštějí,
jelikož zmizelo automatické ztotožňování vědomí s iluzorním zažívajícím/trpícím já...
Návštěvník píše:Návštěvník píše:
co s tím, když jsem mezi lidmi na nízkých vibračních úrovních, kteří se chovají jako idioti?
Odporem, který k těm lidem cítíme, snižujeme svou vlastní vibrační úroveň. Co s tím?
Návštěvník píše:
Ve stavu vlastní spokojenosti totiž automaticky reagujeme a vnímáme druhé na daleko vyšší vibrační úrovni.
Návštěvník píše:A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.
Vnímat znamená klidně, neosobně se dívat a díky tomu i vycítit úroveň, na které někdo druhý reaguje.
Návštěvník píše:Návštěvník píše:Jak zastavit utrpení?
Rozpouštěním příčin, které mají za následek utrpení.
Jak je rozpustit?
Když se rozpoznají, uvědomují se a tiše se pozorují, rozpouštějí se samy.
Jak je to možné?
Kdykoliv je tu jen jejich pozorování čistým vědomím, automaticky se rozpouštějí,
jelikož zmizelo automatické ztotožňování vědomí s iluzorním zažívajícím/trpícím já...
Potíž je v tom, že na nižších vibračních úrovních - když osobní já reaguje pod vlivem svých navyklých postojů k tomu, co se děje - si na možnost uvědomovat si ty příčiny v sobě a pozorovat je čistým vědomím ani nevzpomeneme. Jako by taková možnost vůbec neexistovala.
Návštěvník píše:A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.
Jana píše:Návštěvník píše:A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.
Osvobozující je poznání jednoty celé existence, ale to je možné jen tehdy, když se vyjasní poznání, kým skutečně jsme. A to vyjasňování může mít různé úrovně, jak píše Návštěvník tady.
....
Každá bytost je ve své podstatě stejným božstvím, její existence je stejnou bezpodmínečnou láskou. ....
spis Skutky apoštolské 8: 55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
56 I řekl: Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
57 A oni vzkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali [ho.]
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků