Utrpení

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 26. bře 2018 21:19:28

Návštěvník píše:Jak zastavit utrpení?
Rozpouštěním příčin, které mají za následek utrpení.

Jak je rozpustit?
Když se rozpoznají, uvědomují se a tiše se pozorují, rozpouštějí se samy.

Jak je to možné?
Kdykoliv je tu jen jejich pozorování čistým vědomím, automaticky se rozpouštějí,
jelikož zmizelo automatické ztotožňování vědomí s iluzorním zažívajícím/trpícím já...

Potíž je v tom, že na nižších vibračních úrovních - když osobní já reaguje pod vlivem svých navyklých postojů k tomu, co se děje - si na možnost uvědomovat si ty příčiny v sobě a pozorovat je čistým vědomím ani nevzpomeneme. Jako by taková možnost vůbec neexistovala.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 27. bře 2018 7:32:55

co s tím, když jsem mezi lidmi na nízkých vibračních úrovních, kteří se chovají jako idioti?
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Jana » pát 06. dub 2018 19:15:27

Návštěvník píše:Návštěvník píše:
co s tím, když jsem mezi lidmi na nízkých vibračních úrovních, kteří se chovají jako idioti?

Odporem, který k těm lidem cítíme, snižujeme svou vlastní vibrační úroveň. Co s tím?


Návštěvník píše:
Ve stavu vlastní spokojenosti totiž automaticky reagujeme a vnímáme druhé na daleko vyšší vibrační úrovni.




Obrázek
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. dub 2018 19:38:10

A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. dub 2018 19:51:17

Návštěvník píše:A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.

Vnímat není totéž co posuzovat nebo odsuzovat.

Když vnímáme, jak se druhý projevuje, včetně úrovně, na které reaguje, neznamená to ještě, že ho odsuzujeme a spadneme tak automaticky na nižší úroveň.

Vnímat znamená klidně, neosobně se dívat a díky tomu i vycítit úroveň, na které někdo druhý reaguje. Díky této schopnosti rozlišovat v nás vyvstane tiché pochopení, jestli v dané situaci má smysl na něj zareagovat, nebo ne. A pokud je to nezbytné, tak jaká reakce by byla za dané situace optimální.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. dub 2018 20:54:58

Vnímat znamená klidně, neosobně se dívat a díky tomu i vycítit úroveň, na které někdo druhý reaguje.

Je v tom plné soucítění jak s druhým, tak se sebou.

Aby tahle zkušenost mohla nastat, je ale třeba se naučit zpracovávat svoje emoční reakce, dokud se nějaké objevují: pozorovat, jak vyvstávají, nechat je proběhnout... až nastane vnitřní klid, který je přirozeně prostoupený plným pochopením.

Pokud se s emocemi ztotožňujeme, probíhá v nás neustálé hodnocení, odsuzování, preferování a zamítání...
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. dub 2018 20:57:41

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Jak zastavit utrpení?
Rozpouštěním příčin, které mají za následek utrpení.

Jak je rozpustit?
Když se rozpoznají, uvědomují se a tiše se pozorují, rozpouštějí se samy.

Jak je to možné?
Kdykoliv je tu jen jejich pozorování čistým vědomím, automaticky se rozpouštějí,
jelikož zmizelo automatické ztotožňování vědomí s iluzorním zažívajícím/trpícím já...

Potíž je v tom, že na nižších vibračních úrovních - když osobní já reaguje pod vlivem svých navyklých postojů k tomu, co se děje - si na možnost uvědomovat si ty příčiny v sobě a pozorovat je čistým vědomím ani nevzpomeneme. Jako by taková možnost vůbec neexistovala.

Asi závisí na míře, ve které je člověk ochotný vzdávat se svých navyklých posudků, aby si na tuhle možnost vůbec vzpomněl.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Jana » sob 07. dub 2018 6:19:18

Návštěvník píše:A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.


Osvobozující je poznání jednoty celé existence, ale to je možné jen tehdy, když se vyjasní poznání, kým skutečně jsme. A to vyjasňování může mít různé úrovně, jak píše Návštěvník tady.

V nejhlubší temnotě nevědomosti není vědomá žádná spojitost mezi existencí toho, co si myslíme, že nejsme a mezi tím, kým si myslíme, že jsme. Jako by tady neexistovalo žádné spojení.

Z těch nejtemnějších hlubin nevědomosti je možné vidět ty druhé jako nemožné idioty, kteří se se vůči nám nějak provinili, kterým je potřeba něco vrátit, kteří si nezaslouží být láskou, ale při úplném vyjasnění je tu klid a vidíme každého jako naše vlastní já v jiné formě.

Každá bytost je ve své podstatě stejným božstvím, její existence je stejnou bezpodmínečnou láskou.

A ten, koho poznáváme jako Lásku, je z našeho pohledu na té nejvyšší možné úrovni existence.

Je pro nás vším.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod nop » sob 07. dub 2018 7:50:45

Jana píše:
Návštěvník píše:A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.


Osvobozující je poznání jednoty celé existence, ale to je možné jen tehdy, když se vyjasní poznání, kým skutečně jsme. A to vyjasňování může mít různé úrovně, jak píše Návštěvník tady.
....

Každá bytost je ve své podstatě stejným božstvím, její existence je stejnou bezpodmínečnou láskou. ....

vědění, že v člověku sídlí božství se naplno říkalo v období gnoze (200 př.Kr. až 200 po K.)
Jinak se u Židů předpokládalo, že člověk je podřízený Bohu a o "jiskře v člověku" se nevědělo. Takže Ježíšovo poselství někteří nepochopili, měli vztah k bohu jako je vztah otroka.
Proto došlo ke konfliktu u apoštola Štěpána, který už chápal božství v člověku.
spis Skutky apoštolské 8: 55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
56 I řekl: Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
57 A oni vzkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali [ho.]
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Jana » sob 07. dub 2018 8:01:00

Ono se na různých místech říká všechno možné, stejně tak jako z pohledu různých mentálních úrovní se pravda o tom, kým jsme, může jevit různě a je možné o tom donekonečna spekulovat.

Pravdu o tom, kdo JSME, kým je Bůh, jaká je vzdálenost mezi tím Božským JSEM, KTERÝ JSEM a mezi vlastním skutečným JSEM, KTERÝ JSEM, které není zkresleno žádnými představami, si musí zjistit každý sám.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 07. dub 2018 8:45:20

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Jak zastavit utrpení?
Rozpouštěním příčin, které mají za následek utrpení.

Jak je rozpustit?
Když se rozpoznají, uvědomují se a tiše se pozorují, rozpouštějí se samy.

Jak je to možné?
Kdykoliv je tu jen jejich pozorování čistým vědomím, automaticky se rozpouštějí,
jelikož zmizelo automatické ztotožňování vědomí s iluzorním zažívajícím/trpícím já...

Potíž je v tom, že na nižších vibračních úrovních - když osobní já reaguje pod vlivem svých navyklých postojů k tomu, co se děje - si na možnost uvědomovat si ty příčiny v sobě a pozorovat je čistým vědomím ani nevzpomeneme. Jako by taková možnost vůbec neexistovala.

Asi závisí na míře, ve které je člověk ochotný vzdávat se svých navyklých posudků, aby si na tuhle možnost vůbec vzpomněl.

A aby se vůbec začal o ni zajímat, musí nejdřív znovu a znovu pochopit, k čemu vede, když automaticky jedná podle svých navyklých posudků.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 07. dub 2018 9:22:15

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.

Vnímat není totéž co posuzovat nebo odsuzovat.

Když vnímáme, jak se druhý projevuje, včetně úrovně, na které reaguje, neznamená to ještě, že ho odsuzujeme a spadneme tak automaticky na nižší úroveň.

Vnímat znamená klidně, neosobně se dívat a díky tomu i vycítit úroveň, na které někdo druhý reaguje. Díky této schopnosti rozlišovat v nás vyvstane tiché pochopení, jestli v dané situaci má smysl na něj zareagovat, nebo ne. A pokud je to nezbytné, tak jaká reakce by byla za dané situace optimální.

Stále tady cítím spekul. Potřebu zisku (reagovat x nereagovat, jestli to má smysl).

Soucit spojuje. Soucit spojuje. Soucit spojuje.

Soucítící nemůže nezareagovat (natož aby mu to dávalo smysl). A i nezareagování je mnohdy zareagováním...., proto se o bódhisattvovi hovoří, že je krvácejícím srdcem...

To je moje zkušenost a to, jak ty to píšeš, mi není blízké.

To je to "lehnout si k němu do bláta", které se svého času mnohým nelíbilo a bylo to terčem nesouhlasných diskuzí, dokonce i ze strany Miroslava.

Tak to cítím...
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 07. dub 2018 9:40:36

Už jsem jednou o tom psala, napíšu znovu.

Kdysi jsme šli s jáčkem a dalšími v Brně k vlakovému nádraží. Před nádražím, na chodníku, opřená o sloup seděla žena v zuboženém stavu, opilá, v ruce držela krabici s vínem. Míjeli jsme ji, když se na ni jáčko podíval, zřetelně jsem "uviděla", jak ho to setkání s ženou vnitřně zasáhlo. Neřekl vůbec nic, ani se nezastavil, šli jsme plynule dál a když jsem se na něj podívala, měl v očích slzy.

To je to zareagování uvnitř sebe, uvnitř nás. To je ten soucit, který spojuje, protože nemůže jinak. Protože jsme všichni Jedno.

Nejde to v sově vybudovat, vymeditovat, nastolit...., buď to tak máš nebo to tak nemáš...
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Jana » sob 07. dub 2018 9:47:49

Návštěvník píše:
To je to "lehnout si k němu do bláta", které se svého času mnohým nelíbilo a bylo to terčem nesouhlasných diskuzí, dokonce i ze strany Miroslava.

Tak to cítím...


Řekla bych, že Probuzení tohle nedělají a do toho snového bláta si nelehají. Určitě je tady ta možnost tady být spolu, společně projít tím, co se objeví, ale pokud se objeví skutečné spojení, tak ve finále Probuzený s trpícím neleží jako trpící v blátě, ale díky tomu spojení je tady Boží přítomnost, která je tím Božím královstvím, o kterém mluvil Ježíš.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 07. dub 2018 9:56:19

Soucítící nemůže nezareagovat

Holt to vidíme různě - závisí asi na tom, co všechno člověk při svých postojích bere v úvahu a co zůstává mimo okruh jeho zájmu.

Jsou totiž i případy, kdy nejsoucitnější reakcí je nezareagovat, nepokusit se ze soucitu o jakoukoliv aktivitu navenek.

Když například někdo začne vztekle řvát, vším práská o zem a nechce nic slyšet, je nejsoucitnější zůstat potichu, nereagovat na to. Nechat ho, ať se vyřádí... dokud nezačne dělat něco, co by ho dostalo před soud.

V takové chvíli mu nepomůže ani mu něco přátelsky říct, nebo ho pohladit, vzít ho kolem ramen - jen se vztekle ošije, přidá na decibelech a řve ještě víc.

Jako vůbec nejsoucitnější vnímám vnitřně druhé nesoudit, pochopit, že každý jsme nějak vnitřně naprogramovaní všemi předchozími zkušenostmi a jednáme z největší části nevědomě. Úměrně tomu, nakolik to tak opravdu vidíme, nás přestane vytáčet jednání druhých lidí. A prohlubuje se intuitivní vycítění, jestli a jak v dané situaci zareagovat, nebo jestli je nápomocnější nechat to probíhat bez jakékoliv vnější reakce.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 07. dub 2018 10:20:41

Možná každá mluvíme a vlastně i jakoby upřednostňujeme, jinou stránku věci, ty více mluvíš o vnějších reakcích a ano, shodneme se v tom, i jsem to psala, že mnohdy je lepší nezareagovat, což je ale také reakcí, já spíše hovořím o té vnitřní stránce věci, že soucítící vždy vnitřně zareaguje bez ohledu na to, jak se projeví nebo neprojeví zevně.
Jeho srdce zareaguje, protože nemůže jinak...
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 07. dub 2018 10:35:30

Návštěvník píše:Možná každá mluvíme a vlastně i jakoby upřednostňujeme, jinou stránku věci, ty více mluvíš o vnějších reakcích a ano, shodneme se v tom, i jsem to psala, že mnohdy je lepší nezareagovat, což je ale také reakcí, já spíše hovořím o té vnitřní stránce věci, že soucítící vždy vnitřně zareaguje bez ohledu na to, jak se projeví nebo neprojeví zevně.
Jeho srdce zareaguje, protože nemůže jinak...

A asi taky vnímáme různě význam slov:

Vnímat znamená klidně, neosobně se dívat na to, co právě je, a díky tomu i vycítit úroveň, na které někdo druhý reaguje.

Neosobně neznamená necitelně, ale bez emocí, které by vystřelovaly v podobě chtění a které by zavládly místo přirozeného soucítění, které je vlastní tichému vnímání pozorovaného, bez emocí

:)
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Jana » sob 07. dub 2018 10:41:38

Návštěvník píše:Možná každá mluvíme a vlastně i jakoby upřednostňujeme, jinou stránku věci, ty více mluvíš o vnějších reakcích a ano, shodneme se v tom, i jsem to psala, že mnohdy je lepší nezareagovat, což je ale také reakcí, já spíše hovořím o té vnitřní stránce věci, že soucítící vždy vnitřně zareaguje bez ohledu na to, jak se projeví nebo neprojeví zevně.
Jeho srdce zareaguje, protože nemůže jinak...

V tom máš nejspíš pravdu. Možná z té dimenze absolutní jednoty není šance zareagovat tak, aby to mohlo probudit spojení v těch temnějších hutnějších mentálních sférách. Možná proto je třeba toho objevení se v těle jako Ježíš.

V absolutní jednotě neexistuje žádná dvojnost, žádný skutečný problém, nic, co by mohlo probouzet trápení a bolest srdce. Je tu jen možnost uvědomění, že každý a všechno je tím svatým, věčným, nedotknutelným, což je velkým blahem, bezstarostným klidem. Tohle je skutečné Boží království.

Pro potřebu porozumět, co dotyčný prožívá, proč reaguje tak jak reaguje, je možné uzavřít se Poznání a ocitnout se v realitě dvojnosti, prožít třeba s ním i to peklo. Nějakým způsobem tohle možné je. Ale netuším, jestli je to může pomoci.

Z absolutního pohledu ne, protože ve skutečnosti není kdo by koho z čeho zachraňoval. Z relativního pohledu, pokud je jasné, že to je jen relativní realita, tu může být patřičný projev i s prožíváním všeho a zároveň navigace cesty z temnot ke světlu Poznání.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 07. dub 2018 11:04:53

Jak jsem popisovala to setkání na nádraží, to nebylo setkání bez emocí, klidné pozorování bez emocí, naopak! Srdce se zachvělo, protože je živé, živé, živé a do očí se vtlačily slzy.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 07. dub 2018 11:13:23

Je možné preferovat emoce, proč ne?

Jenže po dlouholeté zkušenosti je mi blízké spíš tohle

emoce je – tedy podle mé zkušenosti a pozorování – spontánně nasměrovaná energie, která může být nadšená, odmítavá, vždycky se tím ale vyjádří určitý postoj k něčemu. Obvykle člověk buď emoce projevuje, nebo je potlačuje - z různých důvodů, podle svých priorit. Jenže když začne být naprosto jasné, že jejich potlačováním dochází jen k tomu, co popisuješ jako zmrtvění, a že se tím vůbec nic nevyřešilo, může se objevit ještě další možnost - začít je naopak znovu v sobě přijímat... A první, nezbytný krok k tomu je začít si je znovu uvědomovat. Hodně v tom může pomoci, když se přímo uvidí, že ta momentální emoce je taky projev Božské Energie. Pak už se daří snáz každou tu emoci, která se mi objeví, nejen nepotlačit, ale vzít ji do náručí - jako Jeho projev. S vděčností za to uvědomění...

Jenže tím se asi během let automatická potřeba emocionálně zareagovat nějak sama zklidňovala – vůbec nevím, proč, snad díky té vděčnosti a přátelskému přístupu k tomu emocionálnímu skladišti, které si Vesmírná Energie v tomhle tvaru předtím vytvořila. A současně začalo ve vzácných chvilkách prosvítat něco, co můžem vidět u docela malinkého prcka – živá intenzivní pozornost, která z něj vyzařuje, když si prohlíží a otlapává prstíčkama nějakou novou hračku, která se objevila v kočárku nad ním... Nejsou v něm vůbec žádné emoce, je tichoučký, přesto je v něm úžasná živost, pozornost, zájem...

Přijde mi, že podobná energie vyzařuje z některých probuzených – třeba z Adyashantiho. V jeho projevu nevnímám emoce, ale velmi jemnou, pozornou, živou energii - i když ne tak intenzivní jako z těch mimin, která jsou najednou něčím plně zaujatá... objevují svět... jakoby v úplném zastavení :-)
https://www.youtube.com/watch?feature=p ... stM0y1vZmI
Aspoň na mě to tak působí :)

Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 návštevníků