Jak zastavit utrpení?

[Návštěvník]

K poznávání, že mezí hlubokým cítěním a emocemi je zásadní rozdíl:

Slzy soucítění, které spontánně vstoupí do očí, jsou projevem lásky, která je všeobjímající... není zaměřená jen na určitou osobu...

Není to emoce.

[Návštěvník]

Všechno, co se cítí, jsou emoce. Ale dá se to samozřejmě škatulkovat dál.

http://www.studium-psychologie.cz/obecn ... alady.html

nebo

Tolle:

Není to ale tak, že by všechny myšlenky a emoce byly podníceny egem. Změní se v egoické až tehdy, když se s nimi ztotožníte a ony vás ovládnou, jinými slovy když se stanou vaším „já“.


Mají pozitivní emoce na lidský organismus naopak blahodárné účinky? Posilují imunitní systém, léčí a osvěžují tělo? Ano, ale musíme rozlišovat mezi pozitivními emocemi vytvářenými egem a pozitivními pocity, jež pocházejí z hloubky přirozeného spojení s Bytím.


...
Tolle není naštěstí na pojem "emoce - cit, pocit" alergický.

[Tara]

No to je právě ono, bez emocí. Ty mi přijdeš stlašně, ale stlašně sofistikovaná :-)
Jak jsem popisovala to setkání na nádraží, to nebylo setkání bez emocí, klidné pozorování bez emocí, naopak! Srdce se zachvělo, protože je živé, živé, živé a do očí se vtlačily slzy.

Ale není na místě i soucit s těmi, kteří zatím nemohou dovolit citům se takto spontánně projevovat? Kteří s nimi pracují tak, jak to odpovídá jejich úrovni?

Porád :-)
♥
To je zajímavé, když mě tady něčí příspěvky obzvlášť zaujmou, dám si otazník, kdo jakože za tím písáním je (jindy nemusím, rukopis je čitelný), a: "Nic nenalezeno". To by se jeden zvencul :-)
♥

[Návštěvník]

Co je emoce?

Na rozdíl od zcela neosobního soucítění je emoce vždycky osobní reakcí ega - pozitivní, nebo negativní reakcí na určité dění nebo osobu.
Emoci pokaždé spustí naše podvědomí, ve kterém jsou uložené všechny zkušenosti osobního já plus z nich vyplývající emoce.

Pro začátek je tedy užitečné si uvědomit, že emoce je reakcemi ega - na rozdíl od soucítění.

[Jana]

No to je právě ono, bez emocí. Ty mi přijdeš stlašně, ale stlašně sofistikovaná :-)
Jak jsem popisovala to setkání na nádraží, to nebylo setkání bez emocí, klidné pozorování bez emocí, naopak! Srdce se zachvělo, protože je živé, živé, živé a do očí se vtlačily slzy.

Ale není na místě i soucit s těmi, kteří zatím nemohou dovolit citům se takto spontánně projevovat? Kteří s nimi pracují tak, jak to odpovídá jejich úrovni?

Porád :-)
♥
To je zajímavé, když mě tady něčí příspěvky obzvlášť zaujmou, dám si otazník, kdo jakože za tím písáním je (jindy nemusím, rukopis je čitelný), a: "Nic nenalezeno". To by se jeden zvencul :-)
♥

Chodí sem vícero takových Návštěvníků a zaplať Pán Bůh za ně.

[Tara]

K poznávání, že mezí hlubokým cítěním a emocemi je zásadní rozdíl:

Slzy soucítění, které spontánně vstoupí do očí, jsou projevem lásky, která je všeobjímající... není zaměřená jen na určitou osobu...

Není to emoce.

♥

[Tara]

Všechno, co se cítí, jsou emoce. Ale dá se to samozřejmě škatulkovat dál.

http://www.studium-psychologie.cz/obecn ... alady.html

nebo

Tolle:

Není to ale tak, že by všechny myšlenky a emoce byly podníceny egem. Změní se v egoické až tehdy, když se s nimi ztotožníte a ony vás ovládnou, jinými slovy když se stanou vaším „já“.


Mají pozitivní emoce na lidský organismus naopak blahodárné účinky? Posilují imunitní systém, léčí a osvěžují tělo? Ano, ale musíme rozlišovat mezi pozitivními emocemi vytvářenými egem a pozitivními pocity, jež pocházejí z hloubky přirozeného spojení s Bytím.


...
Tolle není naštěstí na pojem "emoce - cit, pocit" alergický.

♥

[Tara]

Co je emoce?

Na rozdíl od zcela neosobního soucítění je emoce vždycky osobní reakcí ega - pozitivní, nebo negativní reakcí na určité dění nebo osobu.
Emoci pokaždé spustí naše podvědomí, ve kterém jsou uložené všechny zkušenosti osobního já plus z nich vyplývající emoce.

Pro začátek je tedy užitečné si uvědomit, že emoce je reakcemi ega - na rozdíl od soucítění.

Ano.
A znovu připomenu motivaci "ABY". Pokud je ve hře motivace ABY (se něco změnilo), je to ne dobře, je to v režii ega.
Spontánní objevení se citu, který se dá klasifikovat jako emoce, je něco jiného.
Díky, návštěvníku.

Jen ten Návštěvník, co porád pozoruje ty emoce, vyvstalé hnutí a hledá při tom stále tu příčinu, nu, ještě bude muset asi porád hledat....

:-)

[Návštěvník]

K poznávání, že mezí hlubokým cítěním a emocemi je zásadní rozdíl:

Slzy soucítění, které spontánně vstoupí do očí, jsou projevem lásky, která je všeobjímající... není zaměřená jen na určitou osobu...

Není to emoce.

♥

Dokázat v sobě rozlišovat hluboké cítění od egem podmíněných emocí nemá nic společného se škatulkováním.

[Návštěvník]

Co je emoce?

Na rozdíl od zcela neosobního soucítění je emoce vždycky osobní reakcí ega - pozitivní, nebo negativní reakcí na určité dění nebo osobu.

Vidím to jako Tolle:


Není to ale tak, že by všechny myšlenky a emoce byly podníceny egem. Změní se v egoické až tehdy, když se s nimi ztotožníte a ony vás ovládnou, jinými slovy když se stanou vaším „já“.

[Návštěvník]

ten Návštěvník, co porád pozoruje ty emoce, vyvstalé hnutí a hledá při tom stále tu příčinu, nu, ještě bude muset asi porád hledat....

Porád hledat?

Moje zkušenost je jiná - pouhým tichým přátelským pozorováním jejich příčin se ty nahromaděné emocionální reakce osobního já postupně samy rozpouštějí...



Nemělo by přece smysl dělat něco, co nemá smysl

[Návštěvník]

K poznávání, že mezí hlubokým cítěním a emocemi je zásadní rozdíl:

Slzy soucítění, které spontánně vstoupí do očí, jsou projevem lásky, která je všeobjímající... není zaměřená jen na určitou osobu...

Není to emoce.

♥

Dokázat v sobě rozlišovat hluboké cítění od egem podmíněných emocí nemá nic společného se škatulkováním.

Ale komu je to tak důležíté to rozlišovat? Egu?

[Návštěvník]

Není to ale tak, že by všechny myšlenky a emoce byly podníceny egem. Změní se v egoické až tehdy, když se s nimi ztotožníte a ony vás ovládnou, jinými slovy když se stanou vaším „já“.

Potíž je ovšem v tom, že dokud tu není plný vhled probuzeného, k našemu ztotožnění s emocí dojde automaticky, protože emoce je reakcí našeho animálního mozku, amygdaly: ta pokaždé pod vlivem neuvědomovaných a nezpracovaných podvědomých spouštěčů zareaguje dřív než mnohem mladší mozková kůra, umožňující neosobní vnímání.

[Návštěvník]

Dokázat v sobě rozlišovat hluboké cítění od egem podmíněných emocí nemá nic společného se škatulkováním.

Ale komu je to tak důležíté to rozlišovat? Egu?

Komu je důležité rozlišovat, když jdeme po ulici, jestli každý náš krok je správný?

Nikomu. Jakmile vykročíme, chůze se děje sama od sebe, stejně jako řada dalších smysluplných činností - včetně rozlišování hlubokého cítění od egem podmíněných emocí.

[Návštěvník]

Není to ale tak, že by všechny myšlenky a emoce byly podníceny egem. Změní se v egoické až tehdy, když se s nimi ztotožníte a ony vás ovládnou, jinými slovy když se stanou vaším „já“.

Potíž je ovšem v tom,.

Potíž nevidím. Jde o to, se s myšlenkami a pocity - i s těmi sebenádhernějšími a nejduchovnějšími - neztotožnovat. Nechat je přijít a zase odejít.