Jak zastavit utrpení?

Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod konec zvonec » pon 10. čer 2013 16:06:44

Utrpení je něco, co nikdo nechce. A přesto je tady. Co dělat? Jak se ho zbavit?

Jak zastavit utrpení?
Často mě lidé žádají o pomoc, jak zastavit utrpení. Lidé mi píší zprávy, v nichž říkají, jak moc trpí, jak neúnosné to je a jak moc chtějí, aby to přestalo. Tak jsem cítila, že k tomu něco řeknu.

Vím, jaké to je, když se člověk cítí mizerně. Opravdu. Cítila jsem se mnohokrát hrozně a vše, co jsem chtěla, bylo zemřít. Plakávala jsem a trpěla. Opakovaně se to vracelo a tak jsem viděla život – chvíle sladkého štěstí mezi pocity nedostatečnosti.
Obecně jsem nebyla v depresi, vyjma pár měsíců, kdy začal proces dekonstrukce (rozebrání), ale spíše mě život vysával obecně. Stále v pozadí převažoval trvalý pocit nedostatečnosti a hledání úlevy. Některé dny jsem se cítila silná, jiné naopak. Expanze – kontrakce. Neměla jsem ráda kontrakci.

Dělo se to přesně jako dech: dovnitř a ven. Právě teď, hruď se rozšiřuje a stahuje zpět v rovnoměrném rytmu. Přirozeně.

Utrpení je něco, co nikdo nechce. A přesto je tady. Co dělat? Jak se ho zbavit? Kdo pomůže? Haló!!

Pokud jsi chycen v bludném kruhu temnoty, cítíš bezmoc a samotu, pokud hledáš východisko, zde je:

Trpící neexistuje.

Žádný. Vůbec žádný. Stejně jako neexistuje žádný Santa. Je vymyšlený.

Myslíš si, že trpíš a to je to utrpení. Ano, myšlenky, které vypráví příběhy o utrpení, jsou TÍM UTRPENÍM. Je to řetěz myšlenek o já, které trpí. Ale kde je toto JÁ?

Je zde příběh o já, které je mučeno. Myšlenky říkají, že zde je.

Ale pojďme z hlavy na chvíli do těla.

Jak se utrpení objevuje v těle? Je to kontrakce. Je zde pocit svázanosti nebo prázdnoty jako díra, ale ať už to popíšeme jakkoliv, nezáleží na tom. Přenes pozornost spíše k pociťování než přemýšlení a dovol napětí, aby se uvolnilo. Pokud se budeš zaměřovat na cítění a necháš ho tam jen být a budeš jen pozorovat „syrovou“ energii, aniž bys ji popisoval, začne se to měnit. Vyzkoušej to.

A co je za napětím?

Sám/sama se podívej:

Je zde pociťovatel? „Ano, je – jsem to já“, mohou říkat myšlenky, ale bez myšlenky, je zde já? Je v životě cokoliv odděleného od života? Je v těle já? Pokud ano, kde je? Můžeš se ho dotknout? Přivonět k němu, ochutnat ho? Můžeš ho slyšet ušima nebo vidět očima? Jak víš, že je tady? Zdá se, že je v hlavě za očima, zdá se... Ale je tam?

Chápej, já není entita, která žije v kůži, ani duše mající lidskou zkušenost, ani oddělená bytost navigující svou cestu životem, ani vypravěč příběhu. Není tam nic! Nevěř mi, podívej se sám/sama.

Trpící tady není, ale příběh o utrpení tu je, že? A těžké, neúnosné pocity také, viď? Můžeš se teď ptát, a co s tím?

Na jedné straně je trpící já, na druhé je přijetí a mír. Tady je posun od Ne k Ano.

Pocity v těle, jako kontrakce, se stanou silnějšími, pokud chceš, aby odešly. Pokud se jich chceš zbavit, je to ještě horší. Klíčem je všimnout si odporu. Jen pozoruj, že je zde něco, co něčemu odporuje. Je zde frustrace a napětí. Kde v těle to přesně je? Umísti to tam. Ciť to, nech to v pohodě být po dobu 1 minuty a 23 sekund. Pozoruj to, spřátel se s tím, pociťuj to plně, otevřeně, jen... ciť...

To je všechno.

Ano, Buď tím. Je to už tady.

Napětí, pokud je povšimnuto a je mu dovoleno zde být, se začne rozpouštět. Vyzkoušej si to sám/sama. Všimni si, že když se objeví odpor a ty mu řekneš ano, co se stane?

Další věc: Pokud jsou pocity tak intenzivní, že je to nesnesitelné, nauč se EFT techniku (Emotional Freedom Technique). Je opravdu jednoduchá a efektivní. Na YouTube najdeš spoustu videí, ukazující základy, nauč se je a pak je jen použij. Opravdu to funguje.

Ano, utrpení je vnímáno jako něco negativního a nechtěného. A je to v pořádku. Je v pořádku chtít se ho zbavit a cítit se v pohodě. Je ok uvolnit se. Nemusíš věřit, co říkají myšlenky, můžeš rovnou nasměrovat pozornost na pocity v těle. Pak není potřeba snažit se zastavit hlas od povídání. Může to tu také být. Jen přesměruj pozornost k pociťování.

Když je vše vítáno, všechno plyne hladce a sladce. Když se objeví odpor, a on se objeví, tak jako dech, dovnitř a ven, jen si ho povšimni.

Nepokoušej se cokoliv měnit, jen si uvědomuj.

Pravdou je, že odpor a frustrace jsou přáteli. Možná je pro tebe teď nemožné si to myslet, ale jakmile si toho začneš všímat, uvidíš, kam to vede. Odpor samotný není třeba odmítat. Jinak se uzamkne v sebe-posilujících smyčkách. Někteří říkají, že existuje cesta nejmenšího odporu, a když se odpor rozpustí, vše, co zůstane, je odevzdání. Toto je cesta Ano jakémukoliv pocitu, který se vynoří.

Povšimnout si frustrace, pozorovat, jak mechanismus pracuje a ptát se – co je za tím? Co je to, co se cítí ohroženo? Co je tady, co se chce něčeho držet? Co se potřebuje chránit a od čeho přesně? Naslouchat a všímat si pocitů v těle je klíč k uvolnění zablokovanosti.

Když je spatřeno, že zde není nic, co by bylo třeba chránit, mechanismus se v těch samých situacích již více nespustí. Ale neočekávej, že budeš šťastný/á navěky. Nic netrvá věčně. Život je pohyb mezi expanzí a kontrakcí. Věci se dějí a budou se dít. Mír je zde tehdy, když není odpor vůči tomu, co tu již je.

Takže prvním krokem ke konci utrpení, je říct mu ano. Je ok cítit se mizerně. A je ok chtít s ním skoncovat.

Druhým krokem je, opravdu se zajímat, abys viděl/a, že trpící není někdo, kdo vykukuje za pocity. Když se pocity vynoří, podívej se za ně, je tam pociťovatel? Dá se to najít v tvé zkušenosti? Nebo jen v myšlení? Je teď tady?

Třetím krokem by bylo prozkoumat, co je toto slovo „já“ a na co poukazuje. Může toto „já“ být nalezeno? Nebo je to jen vymyšlená story O mně, jako story o Santovi?

A nejvíc ze všeho, buď na sobe hodný/á. Láska, kterou hledáš, je tvá vlastní láska k sobě. Tím, že řekneš ano svým pocitům, dveře se otevřou. Zvyk myšlenek o utrpení začne uvolňovat své sevření.

Ve zkratce, není to utrpení, kterého se chceš zbavit, ale podívej se sám/sama, ve tvé zkušenosti, že tam, kde si myslíš, že je já/ trpící, není nic.

Pokud jsi to shledal/a nápomocným, prosím, sdílej s přáteli.


http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... t-utrpeni/


ODPOR je MARNÝ!!! :D Muhehehehe :D
konec zvonec
 
Příspěvky: 711
Registrován: úte 31. črc 2012 12:42:28

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod konec zvonec » pon 10. čer 2013 16:57:12

pekny clanek ... moc pekny ... jooo Ilonka ... :D

ano prijeti vlastnich pocitu je osvobozujici ... je to jakesi prerusovani hry na ... libí-nelíbí ... a ano je to osvobozujici.

ale jak prijimat sve vlastni pocity? ... to byl pro me vzdycky oooobr orisek ... co s tim ... kdyz je zrovna zivot k posrani ... ale total destruktor ... hmmm ... to se to rekne ... prijimej se takovy jaky jsi ... :knock:
tohle mi nikdy neslo moc do hlavy ... prijimej se takovy jaky jsi ... a pak mi to doslo ... za hodne dlouho ... ze je to ... blbost!!!

ja ... se ... nemuzu ... nikdy ... prijmout ........ protoze ... ja ... neexistuje ... kdyz jsem tohle uvidel ... tak mi to doslo ... celou dobu jsem se snazil o neco nemozneho ... kapr si svuj rybnik proste nikdy nevypusti. :hm:

takze tohle uvideni neexistence je fakt klicovy ... muze a nemusi to byt osvobozeni ... i kdyz mozna to svym zpusobem je jakysi zacatek videni toho .... ze zde probiha jakesi osvobozovani ... i kdyz ted kdyz to ctu ... tak mi to zni jako blbost ... takze ... osvobozeni i osvobozovani ... je taky blbost ... nic takoveho neexistuje ... mnooo ... snad vas to dostatecne zmatlo ... :hm:

zato je zde to ... co tu je ... to co probiha ... spousta jakychsi dusledku pricin ... proste takovy obycejny ... bezny ... kazdodennni ... zivot ... slapnu do hovna ---> smrdi mi bota ... :D
ano ... je zde porad spousta navyku
ano ... porad se ty navyky vraci ... ale to ... jak je reagovano ... na to co je ... je den ode dne mene a mene dramaticke ... a tim se meni to co je ... je to mene dramaticke ... coz je fajn :)

... jj ..... uvedomani si toho co je ... travy, chodniku, emoci, nemoci, promoci, moceni ... je castejsi a castejsi a castejsi ...
... je to ... jaakkkoooo s ttttiiiiiiiiimmmmmmm mmmmmmmmooooooooooozzzzzzzzzzzkkkkkkkkkkkkkkkeeeeeeeeeeeeeemmmmmmmmmmm .... az pak zacnou jednotlive intervaly vln tak nejak splyyyyvat ... uáááá .... tak se vlna uvedomovani zacne prodluzovat ... aaaaaa ... prodluzovat ... liiiine si taaaa vlnaaaa plyneeee oceanem ... je vetsi a vetsiiii ... ciiim daaaallll tim dyl trva nez se objeeeeviiiiii dalsiiiii .... uááááá ... .... ...... ....... :D

no ... proste ...
... je tady spousta toho co si predstavujeme ze by tady nekdy mozna snad mohlo byt ...
... a pak je tady spousta toho co si predstavovat nemusime ... co tu je porad po ruce ... bez usili to porad je ... nemusi se ani usilovat o videni toho ... takova ta bezna obycejna kazdodenni pritomnost .... clovek by skoro rekl nuda ... :hm:

nuda ... :D :D :D :D :D

no a z toho ... by mohla byt zajimava technika .... zkoumani nudy. :confused: :crazy: :what: :yeah:
konec zvonec
 
Příspěvky: 711
Registrován: úte 31. črc 2012 12:42:28

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod konec zvonec » pon 10. čer 2013 17:02:33

Jana píše:
".... A nejvíc ze všeho, buď na sobe hodný/á. Láska, kterou hledáš, je tvá vlastní láska k sobě. Tím, že řekneš ano svým pocitům, dveře se otevřou. Zvyk myšlenek o utrpení začne uvolňovat své sevření."


Tohle je uplne nejvic moc hezky ... a uplne hafo strasne moc obycejny ... :)
konec zvonec
 
Příspěvky: 711
Registrován: úte 31. črc 2012 12:42:28

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod rafael » pon 10. čer 2013 21:21:45

utrpení je projevem mysli, mysl řekne trpím.. druhého mysl řekne že netrpím.. slovo utrpení je hodnocení daného stavu myslí, egem.. každé ego je jiné, každý člověk hodnotí jinak, když nebude ego nebude utrpení..
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 603
Registrován: stř 02. led 2013 14:13:54

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod konec zvonec » pon 10. čer 2013 22:17:24

rafael píše:utrpení je projevem mysli, mysl řekne trpím.. druhého mysl řekne že netrpím.. slovo utrpení je hodnocení daného stavu myslí, egem.. každé ego je jiné, každý člověk hodnotí jinak, když nebude ego nebude utrpení..


a co kdyz je to tak, ze ego uz neni? ... uz ted ... zadna budoucnost ... pak neni utrpeni ... taky uz ted.
co kdyz je ego neco co vlastne vubec neni?
co kdyz je ego jen predstava?
jak je to pak s utrpenim?
konec zvonec
 
Příspěvky: 711
Registrován: úte 31. črc 2012 12:42:28

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod rafael » pon 10. čer 2013 22:24:16

Josef píše:
rafael píše:utrpení je projevem mysli, mysl řekne trpím.. druhého mysl řekne že netrpím.. slovo utrpení je hodnocení daného stavu myslí, egem.. každé ego je jiné, každý člověk hodnotí jinak, když nebude ego nebude utrpení..


a co kdyz je to tak, ze ego uz neni? ... uz ted ... zadna budoucnost ... pak neni utrpeni ... taky uz ted.
co kdyz je ego neco co vlastne vubec neni?
co kdyz je ego jen predstava?
jak je to pak s utrpenim?


ano ego je iluze, ego je jen představa myšlenek které si myslí že jsou to či ono.. ano žádná budoucnost není, jen ego říká je budoucnost.. když odstraníš ego tvé utrpení pomine, nebude kdo by ho pojmenoval..
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 603
Registrován: stř 02. led 2013 14:13:54

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod konec zvonec » pon 10. čer 2013 23:14:50

rafael píše:
Josef píše:
rafael píše:utrpení je projevem mysli, mysl řekne trpím.. druhého mysl řekne že netrpím.. slovo utrpení je hodnocení daného stavu myslí, egem.. každé ego je jiné, každý člověk hodnotí jinak, když nebude ego nebude utrpení..


a co kdyz je to tak, ze ego uz neni? ... uz ted ... zadna budoucnost ... pak neni utrpeni ... taky uz ted.
co kdyz je ego neco co vlastne vubec neni?
co kdyz je ego jen predstava?
jak je to pak s utrpenim?


ano ego je iluze, ego je jen představa myšlenek které si myslí že jsou to či ono.. ano žádná budoucnost není, jen ego říká je budoucnost.. když odstraníš ego tvé utrpení pomine, nebude kdo by ho pojmenoval..


a nemuzou myslenky jen tak byt? ... aniz by si neco myslely? ... proste myslenky o tom ci onom.
proste myslenky ktere se objevuji ... kdovi odkud ... a ... mizi ... kdovi kam ... aniz by na tom zalezelo?
treba ego nerika nic ... ani o budoucnosti ... ani o nicem jinem ... treba je to jen myslenka o budoucnosti ... aniz by ji nekdo myslel.

pak treba neni potreba neco odstranovat ... treba staci uvidet ... ze jsou to jen myslenky ... o tom ci onom.

kdyz uvidim myslenku ... tak vim ze to nejsem ja ... a nekdy se zadari ... ze ji reknu ... hej ty ... ja vim kdo jsi ... a tak nejak se mi ulevi. :D
konec zvonec
 
Příspěvky: 711
Registrován: úte 31. črc 2012 12:42:28

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 10. čer 2013 23:40:48

Mi se uleví. :hm:
Návštěvník
 

Jak to vidím Já

Nový příspěvekod malesrdce » úte 11. čer 2013 1:27:56

Každé utrpení vychází z pocitu ztotožnění se. Trpíme, protože se ztotožňujeme s utrpením. Cítíme bolest a uvědomujeme si ji. Tato bolest je bolestí těla a někdy i psýchy. Vždyť občas říkáme – Bolí mě duše nebo bolí mě láska. Takže utrpení může být tělesná, ale i duševní. Zaměřme se nyní na bolest. Prociťme, kde přesně ji cítíme. Každá bolest nám něco říká. Na začátku se s bolestí identifikujme, abychom ji později mohli buď oddělit nebo vstřebat, anebo přijmout. Já nevím jestli to tak je nebo není, jen nahlas ve svých myšlenkách kontempluji. Klidně mi v tom můžete v odpovědích pomoci i vy všichni, kdo tento článek budete číst. Víte, je pro mě velmi důležité vědět, co si o tom myslíte vy, protože já se mohu mýlit a mýlit se samozřejmě můžete i vy, to je jasné; ale už je zde jiný úhel pohledu, o který se ve svých úvahách mohu opřít. Takže šup, šup… vaše vlastní zamyšlení o tomto tématu pište do komentářů.

Máme tu utrpení a vlastní jáství, tedy toho, kdo se s utrpením ztotožňuje. Takže je tu nějaké to naše ať už skutečné anebo iluzorní Já ( já si ještě nejsem jistý, jaké to Já vlastně je. Takže mi odpusťte, že zatím připouštím obě Já ) K tomu všemu ještě přimixuji onu slavnou Mahárišiovskou otázku – KDO JSEM JÁ? Abychom z toho měli ten správný koktail.

Takže ještě jednou pro přehlednost:


JÁ - KDO JSEM JÁ? - UTRPENÍ

Takže, kdo jsem Já? Nyní si provedeme onu známou analýzu sebe sama. A snad dojdeme k nějakému konkrétnímu závěru.Naše Já se ztotožňuje s utrpením. Ale důležitou otázkou zůstává, jestli je to naše Já skutečné nebo není! A proto si musíme položit onu otázku – KDO JSEM JÁ!

Jsem tělo? – NE, to nejsem; protože tělo podléhá rozkladu – každý to ví; všichni to vidíme okolo sebe, ve chvílích, kdy odcházejí naši přátelé a kdy se z tohoto světa vytrácejí tak tiše, až se nad tím kolikrát s podivem pozastavíme. Na základě empirického pozorování tudíž víme, že hmotná těla v tomto hmotném světě, v prostoru a čase jsou pomíjivá a podléhají rozkladu a přeměně. Z toho důvodu si člověk uvědomuje, že stejná nevyhnutnost vyššího zákona se týká i jeho samého a on s tím nic nemůže udělat. Říkáme tomu přirozený řád věcí.

Ale co je ono JÁ? – Je to naše osobnost, nebo souhrn toho čím, nebo kým jsme?

Může být Já myšlenkou? Jsem Já myšlenkou? Ale potom, kde se vzala ona myšlenka?

V článku se píše, že trpící neexistuje. Takže není tu nikdo, kdo by trpěl, ale to mi zas hlava moc dobře nebere, protože i ve chvílích, kdy píšu tato slova, cítím permanentní bolesti těla. Přeci nejsem magor, abych si říkal, že nic necítím.( No jo - vím, blbý přístup ) Pojďme dále na článek, ve kterém se říká, že tou příčinou, proč trpíme, jsou naše myšlenky. Takže to znamená, že když vypnu myšlenky, zmizí i utrpení? To by mě docela zajímalo, jestli se dokážu až tak vyzmizíkovat. I když si myslím, že by to mělo jít po tolika letech meditacích. Co nám dále radí článek? –

Přenést pozornost spíše k pociťování než přemýšlení a dovolit napětí, aby se uvolnilo. Pokud se budu zaměřovat na cítění a nechám ho tam jen být a budu jen pozorovat „syrovou“ energii, aniž bych ji popisoval, začne se to měnit.

Takže dobře. Vypnu myšlenky a začnu prociťovat své bolesti. A něco by se mělo dít —————————————————————————————————————————————————— No jo, bolest mizí! To je fakt a tak na tom asi něco bude. Ale bohužel, když se vrátím do normálního levelu běžného žití, bolest je hned zpátky! K zešílení! Pravdou je, že když vypnu své myšlenky, mé tzv. Já se rozplývá – MIZÍ! Takže jsem já tímto JÁ?!? NEJSEM!!! Ale potom zůstává i nadále otázka: KDO JSEM JÁ? Mahárišiho jsem moc nečetl a nevím přesně k čemu došel, jen cítím, že jsem tím, kdo se skrývá za tou otázkou. Vždyť když nejsem JÁ, potom i sama otázka postrádá smyslu.

Další věcí, která mne trápí je, že když nejsem JÁ a když ono JÁ úplně rozpustím, zůstane zde nějaká individualita mého jáství? Ono uvědomování si onoho – JÁ JSEM?

Takže kdo jsem? – Prázdnota všech věcí? Ona ta prázdnota má své kouzlo. Je to takový ten stav, že je vše tak, jak má být. Prostě se to děje nebo neděje. Je to stav, kdy je vám všechno jedno. A dokonce už ani netrváte na té své individualitě. Ale možná i to je jen jakýsi iluzorní fetiš, na kterém mé myšlenkové postuláty stojí. Ale proboha, už nejsem v prázdnotě věcí, už jsem zase zpátky v myšlenkách!

Odpusťte mi ten mírný odklon. Vraťme se tedy k utrpení. Souhlasím s tím, že každé utrpení = napětí.

Stále se to točí okolo toho, kdo to všechno cítí?

Nejsem tělo,

nejsem ani myšlenkami,

nejsem JÁ – ono JÁ bychom mohli dát do rovnítka s Egem. On už i můj Učitel, kdysi říkával zajímavou myšlenku:


JÁ CHCI MILOVAT

JÁ = Ego

CHCI = Touha

MILOVAT= Předmět touhy


Odhoď Já, zbav se Chci a zůstane jen láska

A ještě jinými slovy:

Odhoď Ego, zbav se touhy a zůstane jen

PODSTATA!



A jaký to všechno má vztah s utrpením? Když přijdeme na to, kdo jsme a co je onou podstatou nás samých, pochopíme podstatu všeho a tedy i utrpení a potom možná zjistíme, že není toho, kdo by trpěl a není ani utrpení. Ale do té doby si všichni užívejme utrpení:-) Ale teď vážně. Ono je těžké vzdát se starého paradigma, starých vzorců a otevřít se a přijmout vzorce nové bez ohledu na to, co říkají druzí, kolik jich jen je. Je těžké začít tvořit svou vlastní realitu a ještě těžší je ji žít. Jakou hodnotu mají všechny informace, o kterých víme, že je známe, ale které zůstávají jen v prostoru našich myšlenek bez jejich rozpohybování a realizaci? Nikdo to za nás neudělá! Jen my sami. Naše víra a naše vůle = Naše rozhodnutí!
Zřím šťastnou cestu...
Zřím šťastný návrat...
Uživatelský avatar
malesrdce
 
Příspěvky: 30
Registrován: ned 04. zář 2011 0:12:43

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod papadev » úte 11. čer 2013 8:12:02

METODY TÉ PANÍ SEM TAKÉ ZKOUŠEL,NAPŘ U ZUBAŘE--MNOHOKRÁT,ALE VŽDY MĚ TO BOLELO,AT SEM MEDITOVAL,JAK CHTĚL ČI SUGEROVAL SI VŠELICO

TED JE MOJE METODA JINÁ:

Ano, utrpení je vnímáno jako něco negativního a nechtěného. A je to v pořádku.


U MĚ JE V POŘÁDKU UTRPENÍ,STEJNĚ JAKO JE VPOŘÁDKU RADOST..A VŮBEC JAKÝKOLI POCIT ČI UDÁLOST..A STEJNĚ TAK JE VPOŘÁDKU,KDYŽ PŘI UTRPENÍ ŘVU A NADÁVÁM...

TO SOU VĚCI VEDLEJŠÍ---HLAVNÍ JE STUDOVAT A POZNÁVAT V TOM VŠEM SEBE SAMA

NA DRUHÉ STRANĚ,TAKÉ NIKTERAK MOC NEOBLIBUJI UTRPENÍ,MÁ METODA NA JEHO ELIMINACI JE OOBE,,,TO CVIČÍM...
... ... ...
EXIMALULUFE
ŠTAVISSIKRAŠTA
POSOGRAMA
HAHOAD
Díky Mistři
...
(2-5-3-3)
...
papadev
 
Příspěvky: 493
Registrován: pon 06. kvě 2013 7:00:50

Další

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník