Utrpení

Utrpení

Nový příspěvekod rosada » pon 14. kvě 2012 12:19:54

Robert Adams: Abyste zničili své ego, máte použít své ego. Používejte svou mysl, abyste svou mysl zničili. Zpočátku je mysl velmi silná. Jak používáte sebezkoumání, mysl slábne, až zmizí.


Dovolím si malé doplnění. To co zaslouží zničení, jen jen určitý aspekt mysli.
Mooji říká: Mysl ti může dělat jakoukoliv společnost/roli (company) a často je to zlý šéf...
a taky: "mind is not your friend, not yet" ... vtip je v tom "not yet"
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1241
Registrován: úte 20. zář 2011 9:22:05

Re: Není žádné utrpení, není smrti

Nový příspěvekod roman » pon 14. kvě 2012 15:18:07

Dovolím si malé doplnění. To co zaslouží zničení, jen jen určitý aspekt mysli.
    Obrázek
      no docela by me zajimalo jakej aspekt mysli zaslouzi zniceni a jakej naopak ponechani.Muzes to krapet rozvest?
        roman
         
        Příspěvky: 304
        Registrován: pon 07. lis 2011 12:56:02

        Re: Není žádné utrpení, není smrti

        Nový příspěvekod rosada » pon 14. kvě 2012 15:33:50

        roman píše:Obrázek
          no docela by me zajimalo jakej aspekt mysli zaslouzi zniceni a jakej naopak ponechani.Muzes to krapet rozvest?


            Hm to jsem si naběhla :what:. Mě se v tom původním tvrzení nelíbilo to zničení mysli. Ale dobrá...
            Zničení si zaslouží ty aspekty mysli, které podporují pocit oddělenosti.
            ponechány mohou být zcela jistě aspekty užitečné pro běžný život (jako již zde mnohokrát zmiňované zavazování tkaniček).
            Někdo tu psal o rozdělaní na operativní a spekulativní mysl - tak tak nějak.
            Ve výsledku tedy mysl běží = myšlenky jsou myšleny, ale nevadí, nepřekáží jako například teď, když se tu snažím něco sesmolit, mysl běží na plné obrátky, abych našla tu správnou formulaci, ale nic z toho pro mě neplyne. Takže v tomto případě aspekt, který se snaží co nejlépe pojmenovat "věci" bych ponechala.
            Uživatelský avatar
            rosada
             
            Příspěvky: 1241
            Registrován: úte 20. zář 2011 9:22:05

            Re: Není žádné utrpení, není smrti

            Nový příspěvekod Návštěvník » pon 14. kvě 2012 15:56:49

            roman píše:
            Dovolím si malé doplnění. To co zaslouží zničení, jen jen určitý aspekt mysli.
              Obrázek
                no docela by me zajimalo jakej aspekt mysli zaslouzi zniceni a jakej naopak ponechani.Muzes to krapet rozvest?


                  tzv. mysl přemítavá - nekonečné úvahy co by aby protože pak a co by nemělo aby a protože pak ...
                  Návštěvník
                   

                  Re: Není žádné utrpení, není smrti

                  Nový příspěvekod roman » pon 14. kvě 2012 16:19:51

                  Mě se v tom původním tvrzení nelíbilo to zničení mysli. Ale dobrá...
                  Zničení si zaslouží ty aspekty mysli, které podporují pocit oddělenosti.
                    ok,to zniceni mysli se asi moc libit nebude :) ,ale rekl bych ze to co zpusobuje ten pocit oddelenosti nejsou jen urcity aspekty mysli,ale mysl jako takova(mysl jako energeticka individualizujici entita),proto je doporucovano to patrani po zdroji mysli,po zdroji osobniho vedomi a ne pouze naka kultivace a procistovani mysli.To zniceni mysli je vlastne splynutim osobniho vedomi s univerzalnim,pak teprve muzou zmizet ty pocity oddelenosti.Telo pak funguje spontane dal,ale neni tu zadne rozdeleni,seperace kterou zpusobuje prave mysl.Vse se deje ve Vedomi a je to uvedomovano,zmizel stred kterej by se k necemu vztahoval.
                      roman
                       
                      Příspěvky: 304
                      Registrován: pon 07. lis 2011 12:56:02

                      Re: Není žádné utrpení, není smrti

                      Nový příspěvekod roman » pon 14. kvě 2012 16:35:13

                      Návštěvník píše:
                      roman píše:
                      Dovolím si malé doplnění. To co zaslouží zničení, jen jen určitý aspekt mysli.
                        Obrázek
                          no docela by me zajimalo jakej aspekt mysli zaslouzi zniceni a jakej naopak ponechani.Muzes to krapet rozvest?


                            tzv. mysl přemítavá - nekonečné úvahy co by aby protože pak a co by nemělo aby a protože pak ...
                              :) No mysl nelze rozdelit na casti,nelze se zbavit premitave,spekulativni mysli a ponechat operativni.Vse je to proste mysl,nekdy premita,nekdy je v klidu aby razem vlivem naky vnejsi udalosti byla roztekana,atd.To rozdelovani mysli je prave produkt ty premitavy mysli :) .Akorat lze mluvit o nakym vyvoji mysli,kdy se mysl nakonec vlivem prozivani(bhogy)prirozene zklidni a zjemni,ale to neznamena ze by z ni zcela zmizely ty zdanlive mene prijatelny aspekty o kterych mluvila Ros.Mysl je proste mysl :)
                                roman
                                 
                                Příspěvky: 304
                                Registrován: pon 07. lis 2011 12:56:02

                                Re: Není žádné utrpení, není smrti

                                Nový příspěvekod rosada » pon 14. kvě 2012 17:04:13

                                roman píše:
                                Mě se v tom původním tvrzení nelíbilo to zničení mysli. Ale dobrá...
                                Zničení si zaslouží ty aspekty mysli, které podporují pocit oddělenosti.
                                  ok,to zniceni mysli se asi moc libit nebude :) ,ale rekl bych ze to co zpusobuje ten pocit oddelenosti nejsou jen urcity aspekty mysli,ale mysl jako takova(mysl jako energeticka individualizujici entita),

                                  Nechápu mysl jen jako energetickou individualizující entitu. Chápu mysl jako centrum kognitivních funkcí.
                                  proto je doporucovano to patrani po zdroji mysli,po zdroji osobniho vedomi a ne pouze naka kultivace a procistovani mysli.

                                  Kultivace a pročišťování vzhledem k poznání nemá smysl (na tom se shodnem),
                                  ale pro běžný život, pro hru na život je to fajn.
                                  Mysl netřeba zničit, stačí ji překročit.
                                  To zniceni mysli je vlastne splynutim osobniho vedomi s univerzalnim,pak teprve muzou zmizet ty pocity oddelenosti.Telo pak funguje spontane dal,ale neni tu zadne rozdeleni,seperace kterou zpusobuje prave mysl.Vse se deje ve Vedomi a je to uvedomovano,zmizel stred kterej by se k necemu vztahoval.

                                  Asi se míjíme jen v pojmech,
                                  tu tkaničku si zavážeš i po tom - je na to potřeba mysl nebo ne?

                                  Pak tu ještě nastává komplikace, že pojem mysl se oužívá i ve smyslu "vesmírná mysl" - to už je ale jiná pohádka.
                                  Zničením této mysli by zanikl svět.
                                  Uživatelský avatar
                                  rosada
                                   
                                  Příspěvky: 1241
                                  Registrován: úte 20. zář 2011 9:22:05

                                  Re: Není žádné utrpení, není smrti

                                  Nový příspěvekod rosada » pon 14. kvě 2012 17:57:40

                                  roman píše: :) No mysl nelze rozdelit na casti,nelze se zbavit premitave,spekulativni mysli a ponechat operativni.Vse je to proste mysl,nekdy premita,nekdy je v klidu aby razem vlivem naky vnejsi udalosti byla roztekana,atd.To rozdelovani mysli je prave produkt ty premitavy mysli :) .Akorat lze mluvit o nakym vyvoji mysli,kdy se mysl nakonec vlivem prozivani(bhogy)prirozene zklidni a zjemni,ale to neznamena ze by z ni zcela zmizely ty zdanlive mene prijatelny aspekty o kterych mluvila Ros.Mysl je proste mysl :)


                                  Ok mysl je jen jedna, tím spíš by neměla být zničena.
                                  I mistři se přece umí obléct, odpovídat na otázky, psát knihy. A k tomu všemu je podlemě mysl potřeba, jako nositelka oněch kognitivních funkcí jako je např. orientace v prostoru, použití jazyka (řeči), rozpoznávání obrazu atd.
                                  Uživatelský avatar
                                  rosada
                                   
                                  Příspěvky: 1241
                                  Registrován: úte 20. zář 2011 9:22:05

                                  Re: Není žádné utrpení, není smrti

                                  Nový příspěvekod roman » pon 14. kvě 2012 18:02:36

                                  Mysl netřeba zničit, stačí ji překročit.
                                    Nevim co mas na mysli tim prekrocenim?Pro me prekroceni mysli=transcendentalni stav=zmizeni iluze duality=sahadza n.s.Jinak mysl znicit bych rekl ani nejde,je to urcita energeticka entita,ale je to podobne jako s tou kapkou rosy,ktera steka z listu do oceanu.Taky pri padu do nej neni znicena doslova,ale splyne s oceanem a uz ji nikdo nenajde.
                                      Asi se míjíme jen v pojmech,
                                      tu tkaničku si zavážeš i po tom - je na to potřeba mysl nebo ne?
                                        :) nerekl bych ze je potreba,staci preci vedomi,mozek a oci
                                          roman
                                           
                                          Příspěvky: 304
                                          Registrován: pon 07. lis 2011 12:56:02

                                          Re: Není žádné utrpení, není smrti

                                          Nový příspěvekod roman » pon 14. kvě 2012 18:15:28

                                          Ok mysl je jen jedna, tím spíš by neměla být zničena.
                                          I mistři se přece umí obléct, odpovídat na otázky, psát knihy
                                            jak jsem psal vyse,mysl je transcendovana ve Vedomi ve Vedomi :) Dokud zustava telo vsechny ty ukony jsou spontane vykonavany bez uvedomovani centra,individuality
                                              roman
                                               
                                              Příspěvky: 304
                                              Registrován: pon 07. lis 2011 12:56:02

                                              Re: Není žádné utrpení, není smrti

                                              Nový příspěvekod rosada » pon 14. kvě 2012 18:38:27

                                              roman píše:
                                              Ok mysl je jen jedna, tím spíš by neměla být zničena.
                                              I mistři se přece umí obléct, odpovídat na otázky, psát knihy
                                                jak jsem psal vyse,mysl je transcendovana ve Vedomi ve Vedomi :) Dokud zustava telo vsechny ty ukony jsou spontane vykonavany bez uvedomovani centra,individuality


                                              No, já to je formuluju jinak a uvědomování si centra, individuality beru jen jako jeden aspekt mysli. Je-li tu mozek, pak je tu i mysl, jako funkce mozku.
                                              Dokud zustava telo vsechny ty ukony jsou spontane vykonavany bez uvedomovani centra,individuality

                                                Na tom se shodneme (jen podle mne při tom mysl stále běží, tj myšlenky vystávají a zase odcházejí, jen nejsou uchopovány a drženy, tj už se nevztahují k individualitě.
                                                Uživatelský avatar
                                                rosada
                                                 
                                                Příspěvky: 1241
                                                Registrován: úte 20. zář 2011 9:22:05

                                                Re: Není žádné utrpení, není smrti

                                                Nový příspěvekod Návštěvník » pon 14. kvě 2012 22:51:20

                                                no nejde se zbavit ve smyslu toho, že by to někdo cíleně dělal ... po prohlédnutí oč gou, spekulativní část nemá už smysl ... věci se dějí, vše jde přirozeným rytmem, nač o tom rozvíjet úvahy ? není proč ... mysl je používána k tomu čemu je daná ... dobrý sluha už se z ní nemůže stát zlý pán
                                                Návštěvník
                                                 

                                                Jak zastavit utrpení?

                                                Nový příspěvekod konec zvonec » pon 10. čer 2013 15:06:44

                                                Utrpení je něco, co nikdo nechce. A přesto je tady. Co dělat? Jak se ho zbavit?

                                                Jak zastavit utrpení?
                                                Často mě lidé žádají o pomoc, jak zastavit utrpení. Lidé mi píší zprávy, v nichž říkají, jak moc trpí, jak neúnosné to je a jak moc chtějí, aby to přestalo. Tak jsem cítila, že k tomu něco řeknu.

                                                Vím, jaké to je, když se člověk cítí mizerně. Opravdu. Cítila jsem se mnohokrát hrozně a vše, co jsem chtěla, bylo zemřít. Plakávala jsem a trpěla. Opakovaně se to vracelo a tak jsem viděla život – chvíle sladkého štěstí mezi pocity nedostatečnosti.
                                                Obecně jsem nebyla v depresi, vyjma pár měsíců, kdy začal proces dekonstrukce (rozebrání), ale spíše mě život vysával obecně. Stále v pozadí převažoval trvalý pocit nedostatečnosti a hledání úlevy. Některé dny jsem se cítila silná, jiné naopak. Expanze – kontrakce. Neměla jsem ráda kontrakci.

                                                Dělo se to přesně jako dech: dovnitř a ven. Právě teď, hruď se rozšiřuje a stahuje zpět v rovnoměrném rytmu. Přirozeně.

                                                Utrpení je něco, co nikdo nechce. A přesto je tady. Co dělat? Jak se ho zbavit? Kdo pomůže? Haló!!

                                                Pokud jsi chycen v bludném kruhu temnoty, cítíš bezmoc a samotu, pokud hledáš východisko, zde je:

                                                Trpící neexistuje.

                                                Žádný. Vůbec žádný. Stejně jako neexistuje žádný Santa. Je vymyšlený.

                                                Myslíš si, že trpíš a to je to utrpení. Ano, myšlenky, které vypráví příběhy o utrpení, jsou TÍM UTRPENÍM. Je to řetěz myšlenek o já, které trpí. Ale kde je toto JÁ?

                                                Je zde příběh o já, které je mučeno. Myšlenky říkají, že zde je.

                                                Ale pojďme z hlavy na chvíli do těla.

                                                Jak se utrpení objevuje v těle? Je to kontrakce. Je zde pocit svázanosti nebo prázdnoty jako díra, ale ať už to popíšeme jakkoliv, nezáleží na tom. Přenes pozornost spíše k pociťování než přemýšlení a dovol napětí, aby se uvolnilo. Pokud se budeš zaměřovat na cítění a necháš ho tam jen být a budeš jen pozorovat „syrovou“ energii, aniž bys ji popisoval, začne se to měnit. Vyzkoušej to.

                                                A co je za napětím?

                                                Sám/sama se podívej:

                                                Je zde pociťovatel? „Ano, je – jsem to já“, mohou říkat myšlenky, ale bez myšlenky, je zde já? Je v životě cokoliv odděleného od života? Je v těle já? Pokud ano, kde je? Můžeš se ho dotknout? Přivonět k němu, ochutnat ho? Můžeš ho slyšet ušima nebo vidět očima? Jak víš, že je tady? Zdá se, že je v hlavě za očima, zdá se... Ale je tam?

                                                Chápej, já není entita, která žije v kůži, ani duše mající lidskou zkušenost, ani oddělená bytost navigující svou cestu životem, ani vypravěč příběhu. Není tam nic! Nevěř mi, podívej se sám/sama.

                                                Trpící tady není, ale příběh o utrpení tu je, že? A těžké, neúnosné pocity také, viď? Můžeš se teď ptát, a co s tím?

                                                Na jedné straně je trpící já, na druhé je přijetí a mír. Tady je posun od Ne k Ano.

                                                Pocity v těle, jako kontrakce, se stanou silnějšími, pokud chceš, aby odešly. Pokud se jich chceš zbavit, je to ještě horší. Klíčem je všimnout si odporu. Jen pozoruj, že je zde něco, co něčemu odporuje. Je zde frustrace a napětí. Kde v těle to přesně je? Umísti to tam. Ciť to, nech to v pohodě být po dobu 1 minuty a 23 sekund. Pozoruj to, spřátel se s tím, pociťuj to plně, otevřeně, jen... ciť...

                                                To je všechno.

                                                Ano, Buď tím. Je to už tady.

                                                Napětí, pokud je povšimnuto a je mu dovoleno zde být, se začne rozpouštět. Vyzkoušej si to sám/sama. Všimni si, že když se objeví odpor a ty mu řekneš ano, co se stane?

                                                Další věc: Pokud jsou pocity tak intenzivní, že je to nesnesitelné, nauč se EFT techniku (Emotional Freedom Technique). Je opravdu jednoduchá a efektivní. Na YouTube najdeš spoustu videí, ukazující základy, nauč se je a pak je jen použij. Opravdu to funguje.

                                                Ano, utrpení je vnímáno jako něco negativního a nechtěného. A je to v pořádku. Je v pořádku chtít se ho zbavit a cítit se v pohodě. Je ok uvolnit se. Nemusíš věřit, co říkají myšlenky, můžeš rovnou nasměrovat pozornost na pocity v těle. Pak není potřeba snažit se zastavit hlas od povídání. Může to tu také být. Jen přesměruj pozornost k pociťování.

                                                Když je vše vítáno, všechno plyne hladce a sladce. Když se objeví odpor, a on se objeví, tak jako dech, dovnitř a ven, jen si ho povšimni.

                                                Nepokoušej se cokoliv měnit, jen si uvědomuj.

                                                Pravdou je, že odpor a frustrace jsou přáteli. Možná je pro tebe teď nemožné si to myslet, ale jakmile si toho začneš všímat, uvidíš, kam to vede. Odpor samotný není třeba odmítat. Jinak se uzamkne v sebe-posilujících smyčkách. Někteří říkají, že existuje cesta nejmenšího odporu, a když se odpor rozpustí, vše, co zůstane, je odevzdání. Toto je cesta Ano jakémukoliv pocitu, který se vynoří.

                                                Povšimnout si frustrace, pozorovat, jak mechanismus pracuje a ptát se – co je za tím? Co je to, co se cítí ohroženo? Co je tady, co se chce něčeho držet? Co se potřebuje chránit a od čeho přesně? Naslouchat a všímat si pocitů v těle je klíč k uvolnění zablokovanosti.

                                                Když je spatřeno, že zde není nic, co by bylo třeba chránit, mechanismus se v těch samých situacích již více nespustí. Ale neočekávej, že budeš šťastný/á navěky. Nic netrvá věčně. Život je pohyb mezi expanzí a kontrakcí. Věci se dějí a budou se dít. Mír je zde tehdy, když není odpor vůči tomu, co tu již je.

                                                Takže prvním krokem ke konci utrpení, je říct mu ano. Je ok cítit se mizerně. A je ok chtít s ním skoncovat.

                                                Druhým krokem je, opravdu se zajímat, abys viděl/a, že trpící není někdo, kdo vykukuje za pocity. Když se pocity vynoří, podívej se za ně, je tam pociťovatel? Dá se to najít v tvé zkušenosti? Nebo jen v myšlení? Je teď tady?

                                                Třetím krokem by bylo prozkoumat, co je toto slovo „já“ a na co poukazuje. Může toto „já“ být nalezeno? Nebo je to jen vymyšlená story O mně, jako story o Santovi?

                                                A nejvíc ze všeho, buď na sobe hodný/á. Láska, kterou hledáš, je tvá vlastní láska k sobě. Tím, že řekneš ano svým pocitům, dveře se otevřou. Zvyk myšlenek o utrpení začne uvolňovat své sevření.

                                                Ve zkratce, není to utrpení, kterého se chceš zbavit, ale podívej se sám/sama, ve tvé zkušenosti, že tam, kde si myslíš, že je já/ trpící, není nic.

                                                Pokud jsi to shledal/a nápomocným, prosím, sdílej s přáteli.


                                                http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... t-utrpeni/


                                                ODPOR je MARNÝ!!! :D Muhehehehe :D
                                                konec zvonec
                                                 
                                                Příspěvky: 710
                                                Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

                                                Re: Jak zastavit utrpení?

                                                Nový příspěvekod konec zvonec » pon 10. čer 2013 15:57:12

                                                pekny clanek ... moc pekny ... jooo Ilonka ... :D

                                                ano prijeti vlastnich pocitu je osvobozujici ... je to jakesi prerusovani hry na ... libí-nelíbí ... a ano je to osvobozujici.

                                                ale jak prijimat sve vlastni pocity? ... to byl pro me vzdycky oooobr orisek ... co s tim ... kdyz je zrovna zivot k posrani ... ale total destruktor ... hmmm ... to se to rekne ... prijimej se takovy jaky jsi ... :knock:
                                                tohle mi nikdy neslo moc do hlavy ... prijimej se takovy jaky jsi ... a pak mi to doslo ... za hodne dlouho ... ze je to ... blbost!!!

                                                ja ... se ... nemuzu ... nikdy ... prijmout ........ protoze ... ja ... neexistuje ... kdyz jsem tohle uvidel ... tak mi to doslo ... celou dobu jsem se snazil o neco nemozneho ... kapr si svuj rybnik proste nikdy nevypusti. :hm:

                                                takze tohle uvideni neexistence je fakt klicovy ... muze a nemusi to byt osvobozeni ... i kdyz mozna to svym zpusobem je jakysi zacatek videni toho .... ze zde probiha jakesi osvobozovani ... i kdyz ted kdyz to ctu ... tak mi to zni jako blbost ... takze ... osvobozeni i osvobozovani ... je taky blbost ... nic takoveho neexistuje ... mnooo ... snad vas to dostatecne zmatlo ... :hm:

                                                zato je zde to ... co tu je ... to co probiha ... spousta jakychsi dusledku pricin ... proste takovy obycejny ... bezny ... kazdodennni ... zivot ... slapnu do hovna ---> smrdi mi bota ... :D
                                                ano ... je zde porad spousta navyku
                                                ano ... porad se ty navyky vraci ... ale to ... jak je reagovano ... na to co je ... je den ode dne mene a mene dramaticke ... a tim se meni to co je ... je to mene dramaticke ... coz je fajn :)

                                                ... jj ..... uvedomani si toho co je ... travy, chodniku, emoci, nemoci, promoci, moceni ... je castejsi a castejsi a castejsi ...
                                                ... je to ... jaakkkoooo s ttttiiiiiiiiimmmmmmm mmmmmmmmooooooooooozzzzzzzzzzzkkkkkkkkkkkkkkkeeeeeeeeeeeeeemmmmmmmmmmm .... az pak zacnou jednotlive intervaly vln tak nejak splyyyyvat ... uáááá .... tak se vlna uvedomovani zacne prodluzovat ... aaaaaa ... prodluzovat ... liiiine si taaaa vlnaaaa plyneeee oceanem ... je vetsi a vetsiiii ... ciiim daaaallll tim dyl trva nez se objeeeeviiiiii dalsiiiii .... uááááá ... .... ...... ....... :D

                                                no ... proste ...
                                                ... je tady spousta toho co si predstavujeme ze by tady nekdy mozna snad mohlo byt ...
                                                ... a pak je tady spousta toho co si predstavovat nemusime ... co tu je porad po ruce ... bez usili to porad je ... nemusi se ani usilovat o videni toho ... takova ta bezna obycejna kazdodenni pritomnost .... clovek by skoro rekl nuda ... :hm:

                                                nuda ... :D :D :D :D :D

                                                no a z toho ... by mohla byt zajimava technika .... zkoumani nudy. :confused: :crazy: :what: :yeah:
                                                konec zvonec
                                                 
                                                Příspěvky: 710
                                                Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

                                                Re: Jak zastavit utrpení?

                                                Nový příspěvekod konec zvonec » pon 10. čer 2013 16:02:33

                                                Jana píše:
                                                ".... A nejvíc ze všeho, buď na sobe hodný/á. Láska, kterou hledáš, je tvá vlastní láska k sobě. Tím, že řekneš ano svým pocitům, dveře se otevřou. Zvyk myšlenek o utrpení začne uvolňovat své sevření."


                                                Tohle je uplne nejvic moc hezky ... a uplne hafo strasne moc obycejny ... :)
                                                konec zvonec
                                                 
                                                Příspěvky: 710
                                                Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

                                                Další

                                                Zpět na Co mě napadá

                                                Kdo je online

                                                Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků