Jak zastavit utrpení?

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Jana » úte 30. led 2018 16:32:34

Netuším, jestli Tě nenamíchnu tím, co o tomhle říkávají mudrcové, že jakmile poznáš, kdo jsi, tak zmizí všechny problémy a Vesmír se stará.

Nebo také slovy Bible:

Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.
( Matouš 6,33. 33)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10750
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 05. úno 2018 17:42:13

Proč nejsme spokojení?

Jsme závislí sami na sobě? Hledáme spokojenost a klid jinde než je? Co se to vlastně děje uvnitř naší hlavy? "Poslechněte" si postřehy Paula Heddermana:

Obrázek

Používám často výraz sebetvoření (selfing). Poukazuji tím na to, co se děje v naší hlavě, ve světě myšlenek. K sebetvoření dochází, když myšlenkám nasloucháme. Mezi slyšením a nasloucháním je rozdíl. Slyšení je pouhé slyšení. Ale naslouchání se vyznačuje tím, že obsahuje zaměřenou pozornost.

Naslouchání sebetvoření (selfing) vytváří pocit, že jsme „já“ (self). Pocit, že jsme dlouhotrvající samostatnou, oddělenou bytostí. Tenhle pocit tu nějaký čas po narození nebyl. Objevil se až později, musel být vytvořen. Složitý mentální proces se spouští až po prvních rocích života a vytváří pocit „já“. Toto tvoření samotné je pocitem, že jsme „já“.

Sebetvoření je jen pouhým vnitřním procesem. Všechny tělesné procesy, ať už vědomé, nebo nevědomé, probíhají pořád. Jsou to opakující se děje, neuděláte je jen jednou. Představa tvoření sebe sama je zrovna taková. Sebetvoření neustále pokračuje, protože jde o snahu podmíněné mysli stát se tím, čím nikdy být nemůže.

Nikdy nebude dlouhotrvající samostatnou, oddělenou entitou. Zkouší se tak alespoň tvářit pomocí neustálého „stávání se“. Proto pořád žvaní. Kdyby žvanění skutečně přestalo, došlo by k přerušení procesu tvoření pocitu já. Jak by řekli v zenu: „V tu chvíli byste spatřili svou skutečnou tvář.“ Uviděli byste, čím opravdu jste, což je prázdnota (no-thingness).

Sebetvoření ale neustále pokračuje, protože svůj cíl nemůže nikdy splnit. Nikdy se nemůže stát tím, čím se snaží stát, protože tím prostě není. Žádná dlouhotrvající, samostatná, oddělená bytost tady neexistuje. Nezáleží na tom, jak moc se jí stává – nikdy se jí nestane. Vždycky je to proces stávání se, děj. Sebetvoření.

Dějem je podle mého vše. Jenže když nasloucháte procesu sebetvoření, získáte pocit, že jste existovali už před jeho začátkem. Jde o vytváření pocitu předchozí existence. Pocit „já“ je jen výtvorem procesu. Výtvorem, který si myslí, že existoval už před procesem svého vzniku. Máte pocit, že jste tu byli před, během a po skončení sebetvoření. Takový neurčitý pocit, že jste tohle já. Je tu pocit vlastní historie, který je ale vykonstruovaný. Není skutečný, je uměle vytvořený. Je stvořený nasloucháním, nikoliv pouhým slyšením sebetvoření. Slyšení prostě probíhá, jste si vědomi. Ke slyšení zkrátka dochází. V určitém smyslu slyšíte a vidíte myšlenky, ale teprve naslouchání jim je závislostí na já.

Když mysl (vědomí) sebetvoření naslouchá, je závislá na já, což je prvotní závislost. Závislost mysli na já. Tahle závislost má za následek vyvolání pocitu neklidu, podrážděnosti a nespokojenosti. Snaží se totiž spolehnout na něco, co je nespolehlivé. Žádné já tu není.

Tato nespokojenost a neklid spouští pohon hledání. Hledání nikdy nepřestane, protože hledá naplnění ve snaze stát se něčím, čím nikdy nemůže být. Pohon stávání se nikdy nenaplní svůj účel. Nikdy nemůže být tím, čím touží být. Ale zároveň je tu vždy bytí. Bytí tu je. Je k dispozici v každém okamžiku. Ať už sebetvoření probíhá či ne, bytí je prvotním kontextem. Když začne mysl spočívat na bytí, místo na „já“, tak konečně spočine. Spočívá na něčem, co je spolehlivé. I když je „zaneprázdněná a činná“, je tu klid.

Je tu uvolnění, kterého pocit já nemůže nikdy dosáhnout. Ani když půjdete na několik masáží za den, nezažijete tak hlubokou relaxaci, jako když mysl spočine… Když spočine na Mysli (vědomí) místo na já.

„Já“ je představou a výtvorem pouhé části mysli. Výtvor samotný nemůže nikdy přesáhnout celý systém, v kterém vzniká. A nikde mimo systém samotný neexistuje. „Já“ existuje jen ve světě přeludů: „Tam“, „tehdy“, vnitřního „tady a teď“, minulosti a budoucnosti“. „Vnitřní tady“ ani není tady. Je jen kombinací „tam“ a „tehdy“. Když si myslíte, že jste zde, nacházíte se ve „vnitřním tady“, pohybujete se v uplynulé události nebo v budoucí spekulaci. Žádné „Tady“ ve skutečnosti neexistuje, je to jen váš vlastní „výmysl“.

Když mysl spočine, klid je k dispozici, mysl je tak nějak v pohodě. První k čemu potom dojde, je selhávání pohonu hledání. Dojde mu šťáva, protože v chodu ho drží zájem a pozornost mysli.

Pozornost mysli se zaměřuje na to, za co se považuje. Pokud se považuje za tělo, budete dost hltat váš příběh jako postavičky. Když ale přijde někdo jiný a začne vám vyprávět příběh o vlastní figurce, jste vůči tomu imunní. Když myšlenky, které druhou osobu rozčilují, budu považovat za své vlastní, rozčílím se také. Když je vnímám jako cizí, tak se mě nedotýkají.

Co nás tedy vyvádí z rovnováhy? Myšlenky samotné to nebudou. Je to ztotožnění s tím, kdo je tvoří, nebo ztotožnění s tím, koho se týkají. Říká se tomu „područí našeho já“. Není to já, které nás svazuje, ale my se k němu přivazujeme. Žádné já tu není, ale vy jste svázáni představou, že jím jste. Na tenhle svazek musí být neustále nanášeno nové lepidlo, protože není skutečný.

Nejdřív by tu muselo být něco, co by mohlo být svázáno. Já tvrdím, že jsme ničím (no-thing), které ani svázat nelze. Představa, že jsme něčím, tímto tělem, je tím, k čemu je mysl sebetvořením přivázána. Zájem a pozornost krouží kolem nás jako kolem hlavní postavy příběhu života.

Proto nevnímáme, že se život děje, ale vnímáme ho tak, že se děje nám. Je to šílený egocentrický bludný kruh. Tahle šílenost se projevuje neustálým hledáním, neustálou snahou nalézt úlevu. Je to ale snaha najít úlevu „pro“ někoho, místo „od“ něčeho.

Když se ztotožňujeme s představou, že jsme tímhle já, budeme se snažit osvobodit jako „tohle já“, místo abychom se osvobodili od „tohoto já“. Je to přesný opak. Nevěřím, že můžeme být svobodní jako tohle já. To je vyloučené.

Text je zkráceným přepisem titulků k videu Paula Heddermana "Co je Sebetvoření a co Mysl". Titulky vytvořil Sy_, do podoby článku přepsal Vašek H., editoval Joshi. Paulův web: http://zenbitchslap.com/
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod vostal petr » pon 05. úno 2018 18:07:10

Ale zároveň je tu vždy bytí. Bytí tu je. Je k dispozici v každém okamžiku. Ať už sebetvoření probíhá či ne, bytí je prvotním kontextem. Když začne mysl spočívat na bytí, místo na „já“, tak konečně spočine. Spočívá na něčem, co je spolehlivé. I když je „zaneprázdněná a činná“, je tu klid.

Vcelku OK,

až tedy na to bytí, to co je k dispozici není bytí, ale neustálý pocit bytí, tedy ne neustálý, stačí se na něj zaměřit a pak zde je k dispozici,

ostatně tak jako všechno, na co zaměříme pozornost...

Nejdřív by tu muselo být něco, co by mohlo být svázáno. Já tvrdím, že jsme ničím (no-thing), které ani svázat nelze. Představa, že jsme něčím, tímto tělem, je tím, k čemu je mysl sebetvořením přivázána. Zájem a pozornost krouží kolem nás jako kolem hlavní postavy příběhu života.


A pak taky, to neustále sebetvoření také nevytváří náký ego, ale vytváří to univerzální mysl (vědomí),

proto to také může rozpustit leda ten kdo to stvořil a stále tvoří, tedy univerzální mysl (vědomí)

tudíž pokud se do toho pustí náký nadšený ego,

tak prostě pohoří...
vostal petr
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod vostal petr » pon 05. úno 2018 18:17:11

Vono taky to, co je svázané není ego,

ale uni. vědomí jenž svázalo sebe samou sebou samým,

to jen ego vo sobě vypráví, že je ničím,

a fakt nevím, k čemu je to tomu egu asi tak dobrý, leda tak k ničemnostem...

zatímco u. vědomí o sobě hovoří jako o vědomí, jenž se omezilo...
vostal petr
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 24. bře 2018 10:18:03



Utrpení není nutností
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 24. bře 2018 13:31:26

Nezrozené

„Je zde, bhikkhuové, nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované. Kdyby zde nebylo toto nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, nebylo by možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované.
Ale jelikož zde je nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, je možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované.“

„To, co je zrozené, vzniklé, vyvstalé, stvořené, zformované a pomíjivé,
obsahuje stárnutí a smrt, je hnízdem nemocí, podléhající rozpadu,
vzniklé z výživy a [toužení], které vede [k dalšímu bytí] –
z toho se nelze těšit.
Únikem od toho je mír, ležící mimo oblast pouhého rozumování,
trvalý, nezrozený, nevyvstalý,
neposkvrněný stav bez trápení,
ustání strastných jevů, utišení formací, blaženost.“

Buddha
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod nop » ned 25. bře 2018 17:45:08

Návštěvník píše:Nezrozené

„Je zde, bhikkhuové, nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované. Kdyby zde nebylo toto nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, nebylo by možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované.
Ale jelikož zde je nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, je možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované.“

Buddha


Svědectví Buddhovo je od něho.
Otázka: máme také svědectví zaznamenané v „naší“ (středozemní) literatuře?
Něco by bylo,
A/ v NZ se popisuje světlo, které v byzantské oblasti nazývají „světlo nestvořené“, o něm v hésychatském hnutí psal Gregorios Palamas. Lze je poznat po dvoutýdenním soustředění v samotě, ale nejlépe s učitelem. Je to světlo, kterým byl oblit Ježíš ve svém zjevení na hoře Tábor. Tomu se říká proměnění Páně.
U Marka 9:3: 2 „A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou v soukromí samy, a proměnil se před nimi.
3 A stali se roucho jeho skvoucí a bílé velmi jako sníh, ježto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.
4 I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, jak s Ježíšem mluví.
5 A promluviv Petr, řekl Ježíšovi: "Mistře, dobré jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden."
6 Neboť nevěděl, co mluví; byli zajisté zmateni.
7 I povstal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tento jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
8 A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše se sebou.
9 A když sestupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
10 I zachovali tu věc u sebe, tážíce se mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti“.

Toto světlo označuje Palamas „nestvořené“.

B/ v Egyptě bůh Thovt „ je tím nestvořeným, co existuje ve vesmíru, je moudrostí, mírou všech věcí“ (Wikipedia)
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2512
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 26. bře 2018 21:19:28

Návštěvník píše:Jak zastavit utrpení?
Rozpouštěním příčin, které mají za následek utrpení.

Jak je rozpustit?
Když se rozpoznají, uvědomují se a tiše se pozorují, rozpouštějí se samy.

Jak je to možné?
Kdykoliv je tu jen jejich pozorování čistým vědomím, automaticky se rozpouštějí,
jelikož zmizelo automatické ztotožňování vědomí s iluzorním zažívajícím/trpícím já...

Potíž je v tom, že na nižších vibračních úrovních - když osobní já reaguje pod vlivem svých navyklých postojů k tomu, co se děje - si na možnost uvědomovat si ty příčiny v sobě a pozorovat je čistým vědomím ani nevzpomeneme. Jako by taková možnost vůbec neexistovala.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 27. bře 2018 7:32:55

co s tím, když jsem mezi lidmi na nízkých vibračních úrovních, kteří se chovají jako idioti?
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 27. bře 2018 10:10:27

Návštěvník píše:co s tím, když jsem mezi lidmi na nízkých vibračních úrovních, kteří se chovají jako idioti?

Odporem, který k těm lidem cítíme, snižujeme svou vlastní vibrační úroveň. Co s tím?

Zvýšení vibrací

Zvýšení vlastních vibrací je jediným způsobem jak žít takový život, jaký chceme. Pokud vyzařujete vibrace nízké, nemůžete v životě dosáhnout harmonie a budete žít s vnitřním pocitem nespokojenosti. Tuto nespokojenost je třeba nejprve přijmout a smířit se s tím, že vás udržovala v nízkých vibracích. Když seberete odvahu něco udělat se způsobem života, který vám nevyhovuje a vědomě se rozhodnete pro změnu, jste na nejlepší cestě zvýšit frekvenci, již vyzařujete (a kterou druzí podvědomě vnímají, i když nemusejí být nijak zvlášť citliví). Celý proces zvyšování vibrací je v podstatě o posunu ve vnímání reality, kdy se přesunujeme od strachu k pocitům vděčnosti, od boje (i za pozitivní hodnoty) k přijetí nevyhnutelného a vyrovnání se s tím, od vyčerpávajícího a křečovitého úsilí k povznášející lehkosti bytí. Neboť to, co jde samo, je požehnané, pokud nám něco v životě drhne, nemá cenu mlátit hlavou do zdi a překonávat sama sebe, neboť i to je boj.

Pokud po vás někdo chce, abyste žili v askezi nebo se nějak jinak trýznili či omezovali, zeptejte se sami sebe, co za tím ve skutečnosti stojí. Můžete s překvapením zjistit, že jde o záměrné snížení vašich vibrací a vypěstování závislosti, abyste byli z nějakého důvodu připraveni o samostatnost a status tvůrce své vlastní reality.


Deset kroků ke zvýšení osobních vibrací

•Dávejte si pozor na to, o čem přemýšlíte. Sledujte bděle myšlenky, které se vám přes den honí hlavou, a pokud vám do ní náhodou vstoupí nějaká negativní či kritická, nezavalte se kvůli tomu výčitkami, nýbrž je místo toho podle svých možností nahraďte nějakými pozitivnějšími. Některé z nich, které vás naplňují pocitem štěstí a povznášejí, si můžete předem připravit a sepsat na kartičku, kterou pak budete nosit vždy při sobě. V případě přepadení negativním smýšlením pak na ni nahlédněte a nenásilně se "přeprogramujte". Důležité je, abyste se udržovali v pozitivním smýšlení tak dlouho, jak je to možné, a čas strávený negativními myšlenkami zkrátili na minimum.

•Mluvte pouze o tom, co chcete, nikoliv o tom, co nechcete. Na co se totiž soustředíte, to posilujete a s největší pravděpodobností se také v životě potkáte. Změňte svůj slovník a používejte pozitivní výrazy. Když třeba chcete přestat kouřit, neříkejte si "nekouřím", protože to ve vás může evokovat pocity, že jste o něco ochuzeni. místo toho prohlaste: "Odkládám kouření", nebo "Kouření nepatří do mého života" - i když je v poslední větě formální zápor, vyznění prohlášení je pozitivní. vyzkoušejte si, co na vás platí - každý máme své vnitřní nastavení trochu jiné.

•Naučte se žehnat. Žehnání nepatří jenom kněžím nebo do kostela, ale vyjádřením vděčnosti se rovněž zvyšují vaše vibrace. Soustřeďte se na to málo (nebo nic), co máte a vyjádřete za to vděčnost. Tímto požehnáním si této věci (příležitosti, vlastnosti) do života přitáhnete víc. A také věřte, že se vaše očekávání uskuteční.

•Vyhýbejte se negativním nebo pesimistickým lidem. Takovíto lidé vyzařují velmi nízké frekvence, což vaše vyzařování může snižovat. Možná jste si sami všimli, že po setkání s určitými lidmi se cítíte jako vyždímaný citron. Je to tím, že si cucli vaší energie a nemusejí to být jenom energetičtí upíři, kteří něco takového dělají vědomě s cílem druhému uškodit. To vy sami, se svým postojem, který vůči těmto lidem zaujímáte, můžete okrádat o svou drahocennou energii. Pokud se s nimi stýkat musíte (v zaměstnání, rodině), pak jim naznačte, jak byste jejich problémy, stres a starosti, kterými se vás snaží zahltit, řešili vy, a pokud v tom budou pokračovat, nekompromisně rozhovor s nimi ukončete.

•Moc nepřemýšlejte. Ano, čtete správně, nemyslete tolik! K odreagování od neustálých analýz vám může pomoci třeba procházka v parku - pokud to do přírody máte moc daleko - nebo zavření se na určitou dobu ve svém pokoji (třeba s tím, že si musíte odpočinout, aby vás nerozbolela po práci hlava), a pusťte si příjemnou hudbu - nemusí být nutně relaxační, a koncentrujte se na její zvuk a na svůj pravidelný dech. Nedoporučuji vám dělat žádná náročná dechová cvičení, jenom si všímejte toho, jak dýcháte. A hlavně nehodnoťte! To by vám nabyté vibrace zase mohlo snížit. Můžete se také zaměřit na to, že vdechujete klid a lásku, a vydechujete napětí a obavy. Na vycházce či na výletě se kromě prodýchávání soustřeďte na krásu přírody.

•Stýkejte se s lidmi stejné krevní skupiny. Najděte si skupinu lidí, kteří se zajímají o stejné věci jako vy a současně se od nich učte. Nejenže se tím pravděpodobně vyhnete energetickým upírům popsaným v bodě 4, ale navíc navážete i milá kamarádství. Já jsem například měla hrůzu z masových akcí, ale dneska se velice ráda účastním různých společných meditací a podobných akcí. Mám pak ze sebe dobrý pocit, že jsem společenská a aktivní.

•Obětujte každý týden něco, co vás nezruinuje - čas, peníze, pomocnou ruku, nebo něco, co již nepotřebujete a druhému ještě dobře poslouží. Rozproudí se tím energie mezi příjmy a výdaji: pomozte a bude pomoženo i vám, darujte a budete obdarováni. Ovšem tento bod si nevysvětlujte tak, že musíte víc dávat než brát! Hovoříme o rovnováze, a hlavně ze své oběti musíte mít dobrý pocit, cítit, že k něčemu byla. Samoúčelná oběť vám k osvícení nejenže nenapomůže, ale mohla by vás od něj i pořádně zdržet.

•Uvědomujte si to, co děláte, a zůstaňte naladěni pozitivně. Každá vyslaná energie se nám jednou nějak vrátí, takže se snažte být za všech okolností vědomi toho, co děláte, jak se k druhým chováte a jak v různých situacích jednáte. Jak se k druhým chováte, tak se budou oni chovat k vám a tím, že se budete chovat poctivě a spravedlivě, si do života přitáhnete lidi stejně smýšlející i výhodné příležitosti. Na všechno, co se vám přihodí, se snažte pohlížet z té lepší stránky - z té, která je pro vás výhodnější. Přestaňte se zaobírat výčitkami typu: "Proč se něco takového muselo stát právě mně?", ale místo toho hledejte odpověď na otázku: "Jaké dveře se přede mnou tímto zdánlivě nemilosrdným zásahem otevírají?" Není to totiž skutečné, nezapomínejte, že jsme duchovní bytosti, které si vybraly určité pozemské prožitky.

•Zdržte se sledování zpravodajství, které se soustředí výhradně na tragédie a katastrofy. Nebojte, o nic nepřijdete, vždy se najde nějaký ochotník, který vás o zlu, které se kolem nás děje, bude informovat. Nenabádám tím však k lhostejnosti. Pokud můžete zlu nějak zabránit, rozhodně to udělejte. Pokud však vaše kompetence tak daleko nesahají, nemá smysl se v bolesti rýpat. Naprostá většina médií včetně reklam funguje na principu vyvolávání strachu, který se vás může zmocnit natolik, že budete jako očarovaní koukat na obrazovku a chtít o katastrofě vědět čím dál tím víc - čímž se dostanete do smyčky závislosti.

•Udržujte kontakt se svými pocity. To je ze všech nejdůležitější faktor, který vám pomůže udržovat si vyšší vibrace. Vaše pocity v jemnohmotném světě působí jako lepidlo nebo magnet. Když ze sebe máte dobrý pocit, začnete si do života přitahovat věci, příležitosti a události, které vibrují na téže frekvenci. Vaše vibrační úroveň se odvíjí od vašich pocitů, takže se podle svých schopností a možností snažte za každých okolností zůstat na jejím vrcholu, a co nejméně sklouzávejte do negativna a pesimismu. Čím lepší pocit budete ze sebe a ze svého života mít, tím více se zvýší vibrace vašeho osobního vyzařování.

http://zivotni-energie.cz/deset-kroku-k ... braci.html
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. dub 2018 18:51:07

Návštěvník píše:co s tím, když jsem mezi lidmi na nízkých vibračních úrovních, kteří se chovají jako idioti?

Zkusit rozpoznat, jaká moje nenaplněná potřeba mě nutí vnímat druhé lidi tak negativním způsobem. Proč na to, co se děje, reaguju na tak nízké vibrační úrovni?

Ve stavu vlastní spokojenosti totiž automaticky reagujeme a vnímáme druhé na daleko vyšší vibrační úrovni.


Příklad: Jak vnímáme z různých energetických úrovní tuláka v roztrhaných šatech ?

Obrázek

•Z úrovni studu (20) ho uvidíme jako špinavého, odporného a ostudného.

•Z úrovně viny (30) si říkáme: "je to jeho vina, zaslouží si to, co má. Pravděpodobně zneužívá sociální dávky."

•Z úrovně beznaděje (50) vidíme, že se nachází v zoufalé situaci, je to "zatracený důkaz toho, že s problémem lidí bez domova nedokáže naše společnost udělat nic."

•Z úrovně zármutku (75) vypadá starý muž tragicky, nepřátelsky a bezútěšně.

•Na úrovni strachu (100) jej uvidíme jako nebezpečnou společenskou hrozbu. Přemýšlíme o tom, že na něho zavoláme policii - dřív, než spáchá nějaký zločin!

•Na úrovni touhy (120) nás situace frustruje: proč s ním někdo něco neudělá?

•Pokud se nacházíme na úrovni hněvu (150), jeví se nám starý muž jako násilník. Anebo se rozčílíme, proč sakra v naší zemi existují takové podmínky?!

•Z úrovně pýchy (175) tulákem pohrdáme, cítíme, jak je trapný a myslíme si, že pravděpodobně postrádá jakoukoli sebeúctu.

•Z úrovně odvahy (200) přemýšlíme, zda není někde v okolí útulek, říkáme si - "vždyť ten člověk jen potřebuje práci a místo k životu." Máme chuť něco s tím udělat.

•Na úrovni neutrality (250) nám připadá v pořádku, možná dokonce zajímavý. "Vždyť nikomu nijak neubližuje."

•Na úrovni ochoty (310) se rozhodneme sejít dolů a pokusíme se ho rozveselit, dát se s ním do řeči nebo mu nabídneme cigaretu.

•Na úrovni přijetí (350) se nám bude zdát zajímavý. Napadá nás, jaký poutavý příběh by se za tímto podivuhodným chlapíkem, jehož rysy pozorujeme, mohl skrývat. Život nám připadá záhadný a tohoto chlapíka sem jakoby život přivál z tajemných dálek.

•Z úrovně rozumu (400) o něm přemýšlíme jako o možném subjektu pro zajímavou psychologickou či sociologickou studii. Koncentrujeme se na něho a snažíme se ho pochopit.

•Na vyšších úrovních se nám muž začíná jevit přátelsky a mile. Možná vnímáme jeho pocit svobody, kterého má na rozdávání, a který tolika kolemjdoucím chybí. Vidíme, že překročil společenské konvence, je veselý a moudrý.

•Nad úrovní 600 (klid) jej vidíme jako naše vlastní já v jiné formě.


Co se stane, když se k tulákovi přiblížíme? Pravděpodobně bude reagovat na naše vyzařování v tomto přítomném okamžiku. Možná uteče, možná se rozzlobí, možná mu uděláme něčím radost. Zkrátka - bude zrcadlit náš stav vědomí tady a teď - jako všichni okolo nás.

http://ografologii.blogspot.cz/2012/03/ ... edomi.html

Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Jana » pát 06. dub 2018 19:15:27

Návštěvník píše:Návštěvník píše:
co s tím, když jsem mezi lidmi na nízkých vibračních úrovních, kteří se chovají jako idioti?

Odporem, který k těm lidem cítíme, snižujeme svou vlastní vibrační úroveň. Co s tím?


Návštěvník píše:
Ve stavu vlastní spokojenosti totiž automaticky reagujeme a vnímáme druhé na daleko vyšší vibrační úrovni.




Obrázek
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10750
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. dub 2018 19:38:10

A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. dub 2018 19:51:17

Návštěvník píše:A to je přesně ten kámen úrazu, vnímat někoho jako vyšší nebo nižší úroveň.

Vnímat není totéž co posuzovat nebo odsuzovat.

Když vnímáme, jak se druhý projevuje, včetně úrovně, na které reaguje, neznamená to ještě, že ho odsuzujeme a spadneme tak automaticky na nižší úroveň.

Vnímat znamená klidně, neosobně se dívat a díky tomu i vycítit úroveň, na které někdo druhý reaguje. Díky této schopnosti rozlišovat v nás vyvstane tiché pochopení, jestli v dané situaci má smysl na něj zareagovat, nebo ne. A pokud je to nezbytné, tak jaká reakce by byla za dané situace optimální.
Návštěvník
 

Re: Jak zastavit utrpení?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. dub 2018 20:37:58

Kde je soucit, v tomto nastavení mysli, vnímání? Je odpojen a naše reakce je poplatná vyhodnocení, jestli má smysl reagovat nebo nemá. Co je měřítkem? Kdo ho určuje? Nebo co?

Podle mě je to velice umně skrytá hra opět jen ega, které to nějak (jistě na vysoké úrovni pochopení) má a někdo nemá a proto nemá smysl mu věnovat pozornost. Nedejbože klesnout na jeho úroveň.
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník