Návštěvník píše:Podobným způsobem je možné poznávat kvalitu úžasného bytí a nádherné prázdnoty...
Dokud existuje osobní já, které cokoliv, i čisté bytí + prázdnotu hodnotí jako úžasné a nádherné, nelze než mu popřát, ať si to užívá, dokud to jde.
1K (první list od Pavla do Korintu) kap. 2. 9: Ale jakož psáno jest: Čeho oko nevídalo, ani ucho neslýchalo, ani na srdce lidské nevstoupilo, co připravil Bůh těm, kteříž jej milují.
10 Nám pak Bůh ( to ) zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.
11 Neboť kdo z lidí ví, co jest v člověku, ( leč ) jedině duch člověka, kterýž jest v něm? Tak i Božích věcí nezná žádný, jedině Duch Boží.
12 My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.
13 O nichž i mluvíme, ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmiž vyučuje Duch svatý, přivlastňujíce duchovním (lidem) to, což duchovního jest.
14 Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; neboť jsou jemu pošetiloství, aniž [jich] může poznati, proto že ony duchovně mají rozsuzovány býti.
15 Duchovní pak (člověk) rozsuzuje všecko, sám pak od žádného nebývá posuzován.