Poradna zdarma

Dokud ovšem člověk stav pokory nezná, může se domnívat, že jde o sebe-pokořování - o rozdvojení vůle, kdy ego jde proti sobě samému.

Ale když na to chce věřit, tak ho nech. Podle tvé viry se ti stan!

Je pozoruhodné vidět, jak vyzařují ti, za kterými přichází bezpočet lidí a ptají se jich, prosí je o pomoc.

vostal petr píše:

Je pozoruhodné vidět, jak vyzařují ti, za kterými přichází bezpočet lidí a ptají se jich, prosí je o pomoc.

To je přeci stará vesta, vždyt lidové přísloví praví :

Vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá...

Není na škodu si uvědomit, že jinak nemohou. Musí čekat, až jim bude dáno...

Nedostatek pokory ve vztahu k mistrovi je jasnou známkou, že žák mistra neuznává za mistra a že se mu nechce jakýmkoliv způsobem odevzdat. Navíc, kdo není pokorný ani ve vztahu k mistrovi, není pokorný vůbec. Je proto pyšný a lpí na svém egu. Jinými slovy nerozpouští, ale posiluje své ego, a proto, jak zdůrazňuje Maháriši, ani nemá milost. Nikoliv, že by mu ji mistr nebo Bůh odpíral, ale proto, že ji pro nedostatek pokory není schopen přijmout.

Jak můžeme správnou pokoru vystihnout? Takto. Je hlubokým vnitřním pochopením a prožitkem: „Vím, že nic nevím, vím, že nic nejsem, jsem bezmocný a plně závislý ve své spáse z této nevědomosti, nesvobody a utrpení na Bohu a svém mistrovi“.

Pokora versus pýcha

Příspěvekod armin » čtv 10. led 2019 18:07:55
Tam jest podnož tvá, tam spočívají nohy tvé,
kde žijí nejchudší a nejnižší a ztracení.

Chci-li se skloniti k tobě, moje poklona nemůže dosáhnouti té hloubky,
kde spočívají nohy tvé mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými.

Pýcha nikdy nemůže se přiblížiti tam,
kde ty kráčíš v šatě pokorného mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými.

Srdce mé nikdy nemůže nalézti cesty tam,
kde ty obcuješ s vyobcovanci mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými...

(Rabindranath Tagore - Gitándžali)

Proč je na duchovní cestě tak důležitá pokora?

Příspěvekod adiuv » stř 09. led 2019 13:35:22
Nejsilnějším zájmem duchovního ega je snaha vyzrát na osobní já nějakou technikou, aby nastal stav bez ega.

Duchovní ego coby "vědoucí já" nadšeným používáním nejrůznějších technik a přisvojováním si jejich účinků posiluje pocity své vlastní síly a moci. Může pak být na všechna svoje dosažení patřičně hrdé a cítí neutuchající potřebu znovu a znovu všem ostatním svoje oblíbené techniky doporučovat.



Pokorný člověk nemá potřebu porovnávat se s ostatními, či je dokonce soudit.

Návštěvník píše:Jestli je pravda, že Poli nikdy nic o nikom špatného neřekla, tak to jistě nebylo nic špatného.

Pro pokročilé není třeba cvičit detailně podle návodů tam uvedených, ale pochopit jejich smysl a aplikovat přímo to, k čemu pilné a dlouhodobé cvičení by mělo vést.
Až budu mít čas, tak to více rozvedu.

vostal petr píše:

Návštěvník píše:Jestli je pravda, že Poli nikdy nic o nikom špatného neřekla, tak to jistě nebylo nic špatného.

Ne nic špatného, ale nepomlouvala a nekritizovala...