Asi málokdo chápe smysl oné vizualizace. Vždyť místo hrozivé bohyně se dá použít kde co, mě stačila vizualizace létání nad městem. Ale stačí i vizualizace třeba klidné procházky místem, kde se cítíš dobře. Ono záleží opravdu na tom, jak dokonale se s tou vizualizací dokáže jedinec ztotožnit - a je jedno, co to bude.
Psala jsem už o tom dřív - jde tu vlastně o posun centra uvědomování se z obvyklého místa (například v hlavě) na nějaké jiné. Třeba do palce u nohy...
Když to ztotožnění je dokonalé, mělo by dojít k přeskoku - ze sféry soukromé vizualizace do sféry vnímání Univerza...
Samozřejmě,
ale vizualizace ??? Fakt vizualizace ??? A ztotožnit se s tím ???
No to pak každej dostane to co chce, jen ne asi to co je...
Chceš vědět co čeká každýho voluntaristu ???
Kromě škytavky, zaraženejch prdíků a svěrací kazajky také :
božský pocit
viz,
Důležité je chtít poznávat. Mě se stala vodítkem Grofova kniha Tajemství sebepoznávání. Po mnoha letech bloudění v různých náboženských a duchovních spolcích jsem je hodil do koše a zašel na hol.dýchání, např. holos.cz A vida, konečně jsem měl duchovní zážitek. Po tolika letech!
No a pak jsem jen léta makal s zdokonaloval a po 27 letech jsem už hodně v obraze o tématech o kterých píšeš. V meditaci jsem vlastně stále, božský pocit mám trvale, i když ne tak silný jak ve velkých mnohahodinových meditacích.
Ale pravdu máš v tom, že jsem přišel na mnoho věcí, jež by se většině duchovním hledačům vůbec nelíbily...