Rudolf Skarnitzl BHAKTI JÓGA
Další stav obsahuje uctívání, bohoslužby, tichou, nesobeckou adoraci božství, provázenou
v mysli oddaností k Pánu. Tato nepřetržitá kontemplace o Jeho moci a díle vytváří postupně osobní
vztah mezi Pánem a jeho milujícím. Nazývá se to „osobní láskou“, a ta může mít čtyři formy.
Nejprve je adept v postavení sluhy, který slouží svému Pánu. Postupně se k Němu přibližuje,
až přejde v postoj a chování přítele k příteli. Vnímaný stav se postupně stává více osobní a bližší
a uctívající se potom povznáší výše a začne projevovat rodičovskou lásku k Jedinému Milovanému,
jako otec k synovi. Nakonec se stírá i ta nejmenší stopa zahalenosti, uctívající i uctívaný se rozpouštějí
a oba jsou v jednom duchu a milující uctívající rozvíjí všechny znaky milující manželky. Tato „oddanost
manželky“ má opět dva aspekty. Liší se podle toho, zda převažuje pocit Síly či Lásky. Pocit lásky
zpravidla přichází až po pocitu síly. „Oddanost manželky“ s aspektem lásky se projevuje naprostým
zasvěcením se službě Pánu a nazývá se proto „oddanost k sebezasvěcení“. Tento stav se posléze
rozšiřuje a přelévá do absorpce neboli Božího zření, kdy uctívající pociťuje Boží živou přítomnost
kdekoli a kdykoli a uctívající je neustále ztracen v Pánu. Tento stav velice dobře popsal Rámakrišna,
který byl v tomto ohledu velmi typickým příkladem bhakty. Rámakrišna říkával, že slovo a Bůh jsou
totožné. Proto se při provádění džapy (opakování božího jména) doporučuje podržet svou mysl
u zářivého tvaru zvoleného ideálu. Provádějte džapu a současně meditujte! Božství ve vás, Pán, vidí
srdce toho, kdo jej uctívá. Počet opakování Jeho jména nebo doba, po kterou sedíte v meditaci,
nejsou tak důležité. Jedno pronesení Božího jména, je-li učiněno s plnou oddaností, která plyne z celé
duše, je daleko lepší, než tisíc marných opakování rozptýlené mysli. Intenzívní toužení a intenzivní
zanícení jsou velmi důležité ctnosti.