PARADOX

PARADOX

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 27. bře 2013 18:44:39

TATO KAPITOLA POJEDNÁVÁ o paradoxu, že hmota je iluzorní i skutečná zároveň. Vtip spočívá v umění těšit se z materiálního světa, a neztratit se přitom v jeho iluzích.
V Kybalionu se uvádí Božský paradox, totiž že „přes­tože Vesmír není, stále je". Existuje rozdíl mezi Absolutní pravdou a Relativní pravdou. Pouze Stvořitel zná Absolutní pravdu Vesmíru.
Relativní pravda je lidské chápání, že hmota exis­tuje, protože se jí můžeme dotýkat, cítíme její pach, vidíme ji, slyšíme ji i ochutnáváme. Relativní pravda vychází z našich lidských zkušeností, bez celistvého poznání Absolutní pravdy, která je v jejím pozadí. Ma­teriální předměty zakoušíme jako pevné. Ale elektro­nické mikroskopy ukazují, že zdánlivě pevné předměty ve skutečnosti sestávají z vibrujících atomů, které jsou obsaženy ve VŠEM, jež je „pohání".
Hermetici učí, že je chyba procházet životem, jako kdyby vše bylo jen iluzí. Takový přístup nazývají „jít životem jako ve snu". Ignorování nebo popírání hmoty nám nepomůže žít efektivně. Žijeme li v lidském těle na Zemi, je důležité uznat, že je pro nás hmota sku­tečná. Stále se nám však nabízí možnost svůj vztah k hmotě změnit tím, že povzneseme ty naše myšlenky, které se hmoty týkají. Takto se praktikuje Božská ma­gie v uzdravování, vytváření blahobytu a realizování významných projektů.
Kontrolu nad svou materiální existencí můžeme získat za předpokladu, že nejprve uznáme existenci hmoty v rámci iluze a poté použijeme vyšší síly trans­mutace a Mentální tvorby (procesu, který Kybalion v celém svém textu vysvětluje).


„Představte si, že polomoudří, kteří rozpoznávají relativní neskutečnost Vesmíru, mohou i pohrdat jeho zákony. Jsou to hloupí a velice domýšliví pošetilci a roztříští se o skaliska a budou roztrháni živly pro svou bláhovost. Skutečně moudří Již znají povahu Vesmíru, užívají Zákona proti zákonům, vyššího proti nižším a Uměním alchymie transmutují to, co je nežádoucí, v to, co je cenné, a tak vítězí. Mistrovství spočívá nikoli v abnormálních snech, vizích a fantastické představivosti nebo způsobu života, nýbrž v používání vyšších sil proti nižším - v unikání bolestem nižších rovin prostřednictvím rozvibrování se na vyšší. Zbraní Mistra je transmutace, nikoli arogantní popírání." —Kybalion


Tento axiom popisuje paradox Vesmíru, který je výsledkem Principu polarity, jenž se projevuje, když VŠECHNO začíná tvořit. Nekonečné VŠECHNO vidí Vesmír a vše v něm jako sen ve stavu meditace. Přesto je třeba - pro naše konečné uvědomění - brát Vesmír jako skutečný a žít s pochopením nejvyšší pravdy.
Jestliže se lidé chovají a žijí, jako kdyby byl Vesmír pouhým snem, potom jsou jako náměsíčníci klopýtající životem a nečinící žádný pokrok. Jsou násilně vzbuzeni, když na ně uhodí přírodní zákony, které se oni snaží ig­norovat. Mějte svou mysl stále upřenou na hvězdu, ale bedlivě očima sledujte své stopy, aby nedošlo k pádu v případě, že byste se soustředili na něco příliš vpředu. Skutečností je, že nyní jste na Zemi a máte co do činění s její přírodou a zákony. Nicméně, budete li pra­covat s mentálními zákony, jež jsou vyšší než zákony hmotné, můžete se ze svého života radovat.
To, co hermetici znají jako „Zákon paradoxu", je as­pekt Principu polarity. Hermetické spisy jsou plné odkazů na paradoxy v životě. Učitelé hermetismu neustále povzbuzují své studenty, aby brali v úvahu i „druhou stránku" každé otázky. I my vás povzbuzujeme, abyste studovali a uchopili Božský paradox Absolutního a Re­lativního, abyste se vyhnuli bažinám polopravdy.
Můžete instinktivně protestovat proti myšlence, že Vesmír je mentálním výtvorem VŠEHO, a tudíž iluzí. Vezměte tedy v úvahu jak Absolutní, tak Rela­tivní hledisko.
Absolutní pravda je definována jako „věci tak, jak je zná mysl Boží". Absolutní pravda zní, že stále se mě­nící se Vesmír, srovná li se s navěky neměnným VŠÍM, je iluzí. Vše, co má počátek a konec, musí být v urči­tém smyslu nereálné a nepravdivé - a do této katego­rie spadá i Vesmír. Z Absolutního hlediska neexistuje nic reálného kromě VŠEHO.
Nyní uvažme Relativní pravdu, která je definována jako „věci tak, jak je schopno je chápat nejvyšší lidské zdůvodnění ". Přestože je tedy Vesmír nereálný a ilu­zorní, pro konečné mysli, které jej vnímají prostřednictvím smrtelných smyslů, je Vesmír naprosto reálný. Protože jsme lidé, musíme vzít v úvahu zkušenost lid­ských smyslů. Nejsme VŠECHNO.
Jestliže například kopnete do skály, nebude vůbec záležet na tom, že věda dokázala, že skála není pevná. Vaše noha pozná velice citelně dopad střetu se skálou. Samozřejmě, vaše noha je hmotou stejně jako skála a mozek. Jestliže by se vám zdál o skále sen, váš men­tální obraz skály by se jevil jako naprosto skutečný. Vzhledem k tomu, že žijeme v iluzorním Vesmíru, zdá se nám Vesmír naprosto reálný. K tomu, abychom ho mohli znát i jinak, museli bychom být SAMOTNÉ VŠECHNO. Teprve až nás nakonec VŠECHNO vtáhne do sebe, iluze skutečně zmizí.
Proto není důvod se déle zdržovat u tématu iluze. Místo toho se zaměřme na skutečnou povahu Vesmíru. Snažme se porozumět jeho mentálním zákonům a po­užít je k tomu, abychom v životě někam pokročili. Mentální zákony jsou v mentální povaze Vesmíru neotřesi­telné. Je jimi vázán každý, s výjimkou VŠEHO.
Dokud žijeme na materiální rovině Země, hmota je pro nás skutečná. Hmota pro nás není méně skutečná jen proto, že chápeme vědeckou pravdu o atomech nebo hermetické učení o mentální povaze Vesmíru.
Hmotu můžeme ovládat tak, že budeme používat vyšší síly. To je lepší než předstírat, že hmota neexistuje. Zákony přírody jsou stálé a my jim neunikneme. Mů­žeme je však překonat tím, že použijeme zákony vyšší.Vesmír a jeho zákony a jevy jsou reálné, alespoň co se týče lidí. Vesmír se také neustále mění a je dočasný, takže je v Absolutním smyslu nereálný. Ale musíme žít a jednat, jako kdyby pomíjející Vesmír a hmota byly reálné. V materiálním světě je největší přírodní silou Mentalismus, síla vašich myšlenek.
Zapamatujte si moudrá slova Kybalionu: „Mistrov­ství spočívá nikoli v abnormálních snech, vizích a fantastické představivosti nebo způsobu života, nýbrž v po­užívání vyšších sil proti nižším - v unikání bolestem niž­ších rovin rozvibrováním se na vyšší." Studenti, mějte vždy na paměti, že „zbraní Mistra je transmutace, a ni­koli arogantní popírání".
Nežijeme ve světě snů, ale ve Vesmíru, který je re­álný, aspoň co se týče našich životů a jednání. Naším úkolem ve Vesmíru není popírat jeho existenci, ale žít, používat Zákonů k pozvednutí se z nižšího na vyšší a dělat to nejlepší, co můžeme dělat za podmínek, vy­plývajících z každého dne.
Není čeho se bát, protože jsme všichni pevně drženi v Nekonečné mysli VŠEHO. Mimo VŠECHNO neexistuje žádná moc, která by na nás mohla působit, a proto můžeme zůstat v klidu a bezpečí.
zdroj: Kybalion
Návštěvník
 

Re: BOŽSKÝ PARADOX

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 05. dub 2013 10:56:51

„Mistrov­ství spočívá nikoli v abnormálních snech, vizích a fantastické představivosti nebo způsobu života, nýbrž v po­užívání vyšších sil proti nižším - v unikání bolestem niž­ších rovin rozvibrováním se na vyšší."
jak používat vyšší síly proti nižším ?
Návštěvník
 

Re: 12 symptomů spirituálního probuzení

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 07. bře 2016 17:00:18

Kvantová fyzika potvrdila existenci Boha



Dobré odpoledne, je hezké být tady s Vámi, konference je zatím skvělá, a to se teprve zahříváme. Položím otázku za 64 USD. Je vědomí ultimátní realitou (Bohem)? Budeme hovořit o Jednotném poli, letmo zmíníme Teorii superstrun a k zodpovězení této otázky potřebujeme vysvětlit, co míníme vědomím a jednotným polem. Probereme tyto otázky v opačném sledu.

Jednotné pole je kombinací staletí vědeckého zkoumání původu reality. Tento jednoduchý náčrt znázorňuje vše, co známe o vesmíru. I když detaily mohou vypadat složitě, celkový obraz je opravdu prostý. Znázorňuje to fundamentálně sjednocený vesmír, který je externě diverzifikovaný (pestrý). Takže fyzika zkoumá hlubší a hlubší úrovně reality. A tento výzkum vnitřního světa započal před stovkami let, základy fyziky byly ale zkoumány velmi dávno předtím ale to se jedná o doménu, které říkáme "Klasická fyzika". Fyzika, jež zkoumá makroskopický svět denním pozorováním. Tento způsob výzkumu se ukázal, jako nedostatečný, protože nijak nevysvětloval chování atomu. Takže zcela nový jazyk, nová logika, nová matematika, to vše muselo být vyvinuto za účelem pochopení chování atomů a molekul. Tento obor se nazývá kvantová mechanika a na této konferenci jste o ní již zaslechli.

Objekty v kvantové mechanice nejsou pouze menší ale chovají se naprosto odlišně od klasických objektů. V polovině 20. století došlo k transformaci kvantové mechaniky směrem k Teorii kvantového pole. Teorie kvantového pole je nejnovější teorií o prapůvodním jazyce přírody, o jejích hlubokých základech a k jejímu pochopení je třeba porozumět chování elementárních částic menších a podstatnějších, než atomy.

Chovají se rozlišně, protože toto je relativistický (ve vztahu) svět částic, které se pohybují blízko rychlosti světla a předchozí verze nebyla kompatibilní s Einsteinovou Teorií relativity.

Toto je nádherná teorie, která se jeví nekonečně přesná a všechny laboratorní testy ji potvrzují. Vrhá světlo na dřívější hádanky kvantové mechaniky, konkrétně na vztah částice a pole, částice a vlny.

Tomu ale nebudeme věnovat tolik času, protože pozornost je upřena na Teorii jednotného pole iniciované Teorií supergravitační a později úspěšněji Teorií superstrun a M teorií. Tyto teorie jsou výjimečné. Naplňují celoživotní snahu Alberta Einsteina a objevují jednotný zdroj pestrého vesmíru, odhalují hlavu fontány přírodní inteligence, původ veškeré existence, přírodních zákonů, které ovlivňují vesmír na každé úrovni. Matematika těchto teorií není pouze nádherná, protože byste to mohli tvrdit i bez Teorie kvantového pole ale je naprosto ohromující. Úžasná. Neuvěřitelná, a to fyzikové, jako já nejsou ukotveni v matematice. Proto se jmenujeme fyzikové a nikoli matematikové. Ale to Vás prostě oslní. O tom rovněž nebudeme hovořit ale budeme hovořit o základní struktuře pole. Jednotné pole je čistým oceánem ryzí existence. Oceán čisté, abstraktní inteligence a základ všeho vesmíru. Univerzální inteligence. Ale tento oceán není mrtvý. Na základě pozorování se hemží životem a je manifestací energie. Třese se a vibruje sama o sobě. A to tak dynamicky, že nekonečně energeticky vybuchuje a vaří se sama o sobě. A v důsledku tohoto chování se formují bubliny, jako v zázvorové limonádě. Mimochodem se to dnes nazývá "nulová energie" nebo "tmavá hmota". Možná Vás nepřekvapí, že tyto bubliny nejsou zázvorové. Ve skutečnosti jsou to nekonečné elastické smyčky nazývané superstruny. Je neuvěřitelné, že vesmír ve svém zdroji tryská formou chvějících se gumových kroužků (metaforicky). Ale především je tam neuvěřitelně zajímavá věc, zajímavý vnitřní život z hlediska vzájemných vztahů (relativita). Ve vztahu částic. Protože dřívější teorie nám říkaly, že částice nemůže nic dělat, krom pohybu. Pohybu z bodu A do B. Ve srovnání je chování gumového kroužku zajímavější, protože když ho hodíte, tak se pohybuje a navíc vibruje sám se s sebou. Pokud jste kombinací kvantového fyzika a matematika, můžete počítat vlny doleva, doprava, převracet vertikálně a horizontálně, můžete transverzovat a tyto struny žijí v časoprostoru 10 dimenzí. Musíme zahrnout čas. 9 vibrujících dimenzí vytváří mnoho druhů pohybu. Ale pokud to spočítáte, a počítáte tyto různé frekvence, každá dimenze má rozdílnou energii, jinou frekvenci, jiný zvuk, jsou to tóny vesmírné univerzální inteligence, frekvence, čili energie, "hmoty". Protože hmota a energie jsou dle Teorie relativity vzájemně zaměnitelný koncept! Tyto záměny korespondují s chováním elementárních částic. Takže dříve jsme zjistili, že je zde graviton. Gravitační pole. Je tam foton, částice světla. Jsou tam částice, které způsobují nukleární energii a radioaktivitu. Dále elektrony, kvarky, neutrina, atd. V kvantové teorii jde o vysvětlení realizace nahodilého světa a Teorie Superstrun vysvětluje všechny tyto částice, jako nevyhnutelnou předpověditelnou konsekvenci Jednotného pole a jeho přirozený vibrující stav. Takzvaný materiální vesmír není vůbec materiální! Jde o nekonečné vibrující tony, přírodní vibrující frekvence, a hudbu absolutna. Čili jde o teorii jednotného univerzálního pole, které podporuje širokou škálu frekvencí. Stejně jako oceán tvoří menší vlny vyšší frekvence a větší pomalejší vlny, reprezentující rozdílné energie, rozdílnou hmotnost částic. Takže je úžasné, že jeden jednoduchý koncept vibrujících smyček nebo přesněji univerzální oceán inteligentního bytí, který způsobuje tvorbu těchto smyček je konceptem vysvětlujícím detaily tohoto vesmíru.

Dle obrázku to vypadá asi takto. Jedná se o univerzální entitu, abstraktní, nemanifestovaný oceán ticha, který zvedá vlny vibrací, které se jeví, jako vesmír. A všechny ingredience, které v celém vesmíru vidíme se pouze jeví, jako rozdílné tony jednotného pole. Ok. Ještě jedna věc. Opustíme fyziku a věnujme se vědomí. Jako doplněk těchto superstrun, které vyrážejí z oceánu čisté inteligence, čisté existence, ryzího bytí, má jednotné pole schopnost vytvářet celé vesmíry. Tyto vesmíry začínají jako "baby" vesmíry, nekonečné bubliny ale je jich opravdu hodně. Jako v limonádě. Od 10 do 100 na 44 je jich obsaženo v 1 cm3/s. To je opravdu mnoho dětských vesmírů a většina z nich jsou pouhé body. Většinou jde jen o výbuch energie ale za příhodných podmínek některé, jako náš vesmír, začnou růst. Exponencionálně (rozpínavě). Nazývá se to inflace (růst objemu) a tvoří se galaxie, jako naše Mléčná dráha a miliardy dalších. A každá galaxie, stejně jako ta naše, obsahují stovky miliard sluncí a mnoho z nich má planety. Některé z těchto planet se možná hemží životem, podobným tomu našemu. Takže chci pouze nastínit obraz této kolosální inteligence vesmíru. A tento oceán inteligence a všeho bytí, podstata všeho neřídí pouze Zemi se svými 7 miliony interaktujících živočišných druhů ale řídí miliardy galaxií a vesmírů, kterých existuje nekonečné množství. Tím bych uzavřel nástin universální inteligence.

A co naše inteligence? Co naše vědomí? Myslím, že nové světlo na téma, co je naše vědomí, nám zprostředkovala meditace. Meditace, chápána klasicky jogínským způsobem a technika vyučována Buddhou nebo Schankrou atd., je o nenásilném uvolnění mysli směrem do sebe. Použít naši mysl, která je automaticky směřována směrem k vnějšímu světu a docílit obrácení naší pozornosti nenásilně do svého nitra. Tak můžeme prožívat hlubší a hlubší úrovně naší mysli, tišší a tišší úrovně procesu myšlení, sklouzneme za obecná fakta a prožijeme zkušenost prostého bytí. Čisté vědomí, ryzí vědomí. Vědomí bez myšlenek, smyslů, intelektu, pocitů. Ryzí, abstraktní vědomí bez hranic. A podle druhé verze Jógy Sutra: "Yogash chitta-vritti-nirodhah, tedy Jógy zajištující zážitek jednoty, neduální vědomí, je popisem postupného zklidňování aktivity myšlení. A nakonec se meditující ponoří sám do sebe. A je zajímavé, že popisuje vědomí samo o sobě, protože my se přece vnímáme, jako něco jiného. Něco 180 cm vysokého, 80 kg vážícího, v něco věřícího, vnímajícího pohlaví, rasy, náboženství ale dle jógy je vnímající sám s sebou. Pole vědomí. Neměnné, nesmrtelné, bez hranic, znalost všeho. Všichni máme znalost toho, kdo ví všechno, jinak bychom nemohli vědět, vidět. Ale na rozdíl od vědění jsme vědomí. Naše vlastní subjektivita. A tento zážitek prostřednictvím vědomí je čtvrtý stav vědomí. Meditační stav. Samadhi. V literatuře o józe jsou výrazy "mírumilovný, naplněný štěstím, neoddělený, neduální." To je 4. stav vědomí. To znamená být sám sebou a být poznáním. Není to pouze subjektivní zážitek ale má na mozek korespondující, měřitelný vliv. Na každém stupni procesu uklidnění mysli, je elektromagnetická činnost mozku, výstřely neuronů v mozku se chovají naprosto rozdílně. Vnější aktivita, aktivní mysl, koncentrace, soustředění, tišší úrovně sebereflexe, jako např. meditace s otevřeným pozorováním (otevřené oči), sebereflexe, sebepozorování, Passana styl nebo prázdná mysl, to jsou kompletně rozdílné meditační techniky ve vztahu k funkci mozku. Dostat se mimo myšlení kompletně. Žádná mysl, žádný intelekt ale čisté, nespoutané, univerzální, abstraktní povědomí. Prostá existence. Každý styl má odlišný vliv na funkci mozku. Meditace není dána pouze frekvencí, která je Alfa 1 ale synchronní aktivací neuronů v každé části mozku. A to je z pohledu vlivu na mozek úžasné. Protože Vám mohu potvrdit, že při žádném jiném způsobu se neaktivuje mozek celý. Na obrázku se zavřenýma očima (Eyes Closed) vidíte změřené body, kde došlo k aktivaci neuronů. Nevidíte však žádnou koherenci (spojitost) nebo komunikaci ani vtah mezi různými částmi mozku. Některé části komunikují ale většina mozku funguje eraticky, nesynchronním a chaotickým způsobem. Toto je obrázek stejné osoby, který se za 3 měsíce naučil transcendentální meditaci a tento stav nenaleznete ani během usínání, spaní, probouzení nebo požitím drog. Vidíte mozek fungující celý synchronním, propojeným způsobem. Tato aktivita je jedním ze znamení nového stavu vědomí. 4. stavu vědomí, Samadhi. Meditační stav.

A nyní přidám drobnou zajímavost. Pro praktické účely a pro funkce mozku je to velmi zdravé. Ovlivňuje inteligenci, kreativitu, schopnost učení se a zvyšuje možnosti argumentace. Dále vývoj osobnosti, psychickou stabilitu, emociální zralost. Vše prostě závisí na kvalitě fungování mozku. Pokud sledujeme lidi pravidelně meditující Samahdi, vidíme neuvěřitelné zvýšení při každém měření inteligence. Znatelná zlepšení. Jasně to dokazuje, že transcendentální meditace je pro Vás dobrá a také velmi zdravá. K tomu se dostaneme. V meditačním stavu se odehrávají reálné, rozdílné i poněkud erotické zážitky. Ale zpět k první otázce. Jaký je vztah mezi tím vnitřním zážitkem vědomí bez hranic, kdy je mysl a intelekt potlačena? Protože transcendentální meditace je opravdu "létající" zážitek. Zlomek vteřiny ve věčnosti. Je to nadpozemský (holly shitt:) zážitek. "Bože, co to bylo?" Je to chaotické ale universální, neohraničené, nekonečné. Ale kde je ten vztah mezi jednotnou inteligencí s námi "uvnitř"? Mezi původem myšlení a inteligencí vesmíru? Naším ATMAN, naší vnitřním já, pozorovatelem, prorokem a BRAHMANEM, jednotným zdrojem všeho vesmíru? Fyzici nejprve říkali: " Zapomeň na to, jaký vztah, protože toto je čistě subjektivní a věci, hmota jsou objektivní:" Ale díky této probíhající konferenci již víme, že kvantová mechanika a Teorie kvantového jednotného pole nejsou hmotnou realitou. Jsou absolutně nehmotné. Neexistuje hmotný základ materiálního vesmíru. Realita je nehmotný zdroj čisté potenciality. Ryzí inteligence. Inteligence je naprosto správné slovo, protože čím hlouběji sledujete a zkoumáte zákony přírody, např. na úrovni magnetizmu nebo na Nobelovou cenou ověnčené Teorie slaboproudého pole, Velkých sjednocujících teoriích a Supersjednocujících teorií, tím více se inteligence koncentruje. A existuje matematická formule, která popisuje chování této jednoty, z které pochází zákony přírody, řízení života na všech úrovních. Tyto rovnice, kvantovou chronodynamiku, Teorii slaboproudého pole, Teorii obecné relativity, to vše naleznete zde v Jednotném poli. Z toho plyne, že se v tomto poli nachází koncentrovaná a dynamická inteligence přírody. A touto dynamickou inteligencí je vědomí. A tyto kvalitativní vtahy, zmíněné v diskuzi, by milovali dávní filozofové a vědci. Pro kvantové fyziky a kvantové vědce není ničemu, co má vztah k sémantice (užití slov) možné důvěřovat. Takže Vám řeknu několik argumentů kvantových fyziků. Budete si tak moci ověřit identitu Vaší vlastní inteligence.( Platí bez ohledu na to, zda nesouhlasíte:) a inteligence jednotného vesmíru. Jen to prolétneme ale pokud to shledáte zajímavým, můžete se k tomu vrátit a pochopit smysl.

1. Kvantitativní vztah mezi vědomím a jednotným polem. Pohledme na to kvantitativní. Co to znamená? No, máme zde jednotné pole ale zároven strukturu vibrací. Jsou to počitatelné frekvence, počitatelné tony jednotného pole (ztlumte to). Tyto frekvence jsou právě elementární částice a původ přírody. My lidé jsme frekvence. Vše jsou základní, vibrující frekvence jednoty. A my je dobře známe. Gravitony se spinem 2, které jsou zodpovědné za gravitaci, elektrony se spinem 1, jež se projevují nukleární silou, částice se spinem 1,5. To jsou leptony a kvarky a konečně Higsova částice se spinem 0, která byla konečně spatřena. Všechny jmenované částice, které jsou vibrujícími tony jednotného pole, jsou velmi přesně zmapovány, dobře známy a jsou spočitatelné. Ale co naše vědomí? To, co zjevuje naše vědomí jsou myšlenky a hmota, a toto vše zaniká v ryzím bytí. Ale pokud začnete chápat význam procesu ponořování a vynořování, sbližování a "vzdalování", pochopíte tak podstatné tony. Vibrace, jako vlny vědomí, se vynořují z čistého ticha a mění se na aktivitu. A vy tyto vlny můžete číselně vyjádřit. Fundamentální frekvence vědomí. Nejprve tato svatá trojice, což jsou: "čistá znalost, ryzí vědomí a ultimátní pravda" ( já, mé vyšší já a Bůh). Ten, kdo poznává je zároveň tím, kdo zná vše a mezi těmito dvěma je dynamický vztah. To je "tajná agenda", je to "Svatý Grál", struktura jednoty jsou tři v jednom. Jakmile máte tyto tři, máte mez nimi automatický vztah. A počet těchto vztahů? Pokud vynecháme Teorii skupin a matematiku, objevují se, jako 8 entit ze tří. Zahrnují i to, co se v některé literatuře nazývá "Fata, Pitta a Kupha". Předstírají ego, intelekt a mysl. A potom 5 základních elementů. Akasha (spirit) , země, voda, vítr, oheň. Jistě není náhodou, že z těchto 3 v jednom toto vše vyvěrá. Z oceánu jednoty, a to "ze sebe" a z Teorie superstrun. A pokud se pozorně podíváte, naleznete tam strukturální vztahy. Protože dnes ve světě fyziky, a dnes je to supersymetrický svět, máme 5 spinových typů (rychlost otáčení) a 5 základních energií, které jsou ve vzájemném vztahu v těchto párech. Například sjednocují spin 2 se svým sousedem 1,5 rychlým gravitonem do "svaté entity" nazývané Gravitační superpole, atd. Ale těchto 5 základních elementů jsou také základní pro vědu o vědomí. Vše se vynořuje z pole vědomí. Na subjektivní úrovni je o tom Joga. Joga Sutra je potencionálně o prožívání oceánu ryzí existence a o stimulaci tohoto oceánu do proudu vibrací a o prožívání základních stavebních kamenů mysli a tvoření! To je Joga Sutra. A těchto 5 elementů, jako Akasha, atd., jsou vzájemně spárovány přesně, jako ve fyzice ale nenazývají se jednotné pole, nýbrž Prukriti a tito 3 jsou základním kamenem vesmíru. Co jsou tedy zač? Co je Akasha? Co je gravitace? Gravitace je zakřivený prostor. Jde o manifestaci zakřivení prostoru. A tyto síly mají význam. Je to kreativistická tekutina, která podle Einsteina zakřivuje a proudí. Ale co je Akasha? Ne nic ale prostor, který je substancí. Prostor je relativistickým proudem společně s všemi ostatními prvky. Je zajímavé, že když lidé slyší o pěti elementech v literatuře, typickou odezvou vědců je: "Jak prosté. Jak primitivní." Ale nakonec po všech těch letech vědeckému výzkumu se vědci vrátili k této základní pětici a ta je stále stejná. V každém případě se zde jedná o souhru vibrujícího vyjádření vědomí, které vytváří hmotu na základě vědomého zážitku a o "přeměnu"jednotného pole na hmotu z pohledu fyziky. Je samo o sobě ohromující, že ze statistického pohledu jde o pravděpodobnost 1:1000, čehož si vědci cení. Odolám pokušení a nebudu se tomu nyní věnovat, protože k tomu není vhodné publikum. Jde o doplněk jednotného pole ve formě tvoření. Na jednotné pole se můžeme klidně podívat i v době před Velkým třeskem. Protože superstruny a jednotné pole nebyly stvořeny Velkým třeskem. Tyto prvky způsobily Velký třesk. Byly zde před Velkým třeskem. Takže dávno před vznikem vesmíru zde existovalo jednotné pole samo o sobě a nikoli mrtvé, nikoli bez inteligence. Ryzí život. Pole ryzího života vibrujícího samo o sobě. Zvuk sám o sobě. Takže pojdme ignorovat projevy chování na povrchu ve formě přírody. Podívejme se na vnitřní život jednotného pole. Na tzv. vnitřní strunové mody. A aniž bychom se do toho dnes příliš ponořili, což bych moc rád, struktura superstrun je sérií souladů. Přirozené vibrující frekvence, a pokud použijete M teorii, sekvenční proces vynořování jednotného pole vytvořil Velký třesk. Prapůvodních 8 vibrací....superstruny mají 8 základních vibrací svobody, což k základnímu vysvětlení stačí. Superstruny existují v 10 dimenzích. Jednou je čas a 9 dimenzí je prostor. Takže máme 8 strun, snažte si to konkrétně představit, protože to pomůže, pohybujících se a vibrujících v prostoru 9 dimenzí. Pokud chcete rozvibrovat strunu, musíte na ni "brnknout". A kolik vln vytvoří kytarová struna? No pohybem struny tímto směrem, zvuk nevznikne. Nejde totiž o vibrující mod. Ale pokud "drnknete" směrem dolů, struna začne v tom směru vibrovat. Můžete strunu přitáhnout více a ona bude vibrovat sem a tam. Ve trojrozměrném prostoru existují 2 vibrace nezávislé svobody na kytarové struně. Pokud kytarovou strunu umístíte do 9. prostoru, existuje 8 nezávislých, předpověditelných, svobodných frekvencí. Rozdílné způsoby rozechvění struny dává 8 základních frekvencí. Je to symfonie osmi frekvencí superstrun. Ale život těchto strun je z hlediska kvantové mechaniky neskutečně dynamický. Superstruny se sami o sobě kroutí, jako v jogínském procesu, do formy nazývané heterotické struny, které ústí do 26 dimenzí prostoru, kde má kytarová struna 24 frekvencí vibrující svobody. A pak se stane něco naprosto úžasného. Můžete se zbavit těchto extra dimenzí, které v relativistickém vesmíru neexistují tím, že je zcela ohnete, srolujete, jako tento list papíru. Máte 1 D papír ihned. "Voila". Máte jen 1 dimenzi. Kouzlo. Ale ve skutečnosti jsem pouze namotal dimenze dovnitř a zvenku je nemůžete vidět. Vypadá to jako papír v jediné dimenzi. Tímto způsobem ostatní dimenze prakticky zmizí. Ale to vše je zde na jemné úrovni. Superstruny se omotají okolo těchto dimenzí a můžou vibrovat sem a tam podél těchto tub, přidávají další vibrace svobody a co se stane je, že těchto 8 + 24 struktur kolabuje a vzniká jich 64 termoglykických a 192 zcela bosonických, vibrujících frekvencí svobody a vzniká 3 dimenzionální vesmír. Prostě jde o definitivní sekvenci a kdybychom měli více času, mohli bychom prožít věčné, vibrující vědomí. Nikoli se vynořit a stát se myslí a tělem ale vibrovat uvnitř sebe. To se nazývá vedickým poznáním, jak popisuje Yoga Sutra, která popisuje, jak rozšířit a zažít jednotlivé frekvence vědomí, které jsou zodpovědně za vznik vesmíru, a to se nazývá Karma Mamadsa, což je výuka cesty do jednotného pole vědomí. Cesta vnitřní dynamiky sama o sobě. Poznání sebe sama. A když to uděláte, odhalíte stejnou základní strukturu. Musím to kvůli času zkrátit a základních 8, což je.....dobře. Získáte sekvenční, narůstající jednotu. Vše je jednota. Jeden sám sebe vidí, protože jde o spojení vědomí a toho, kdo zná vše v procesu poznání. A ve chvíli, kdy máte tyto 3, máte celkem 8, protože dle matematiky kvantové mechaniky a podle jógy vztahy mezi těmi třemi vytvářejí koncept existence osmi. A mezi těmito 8 je 5 základních elementů. Akasha, atd. Pokud je těch 5 elementů vnímáno intelektuální egocentrickou myslí, stanou se ony elementy pěti smysly. 5 elementů řídících naše konání, atd. Těch 8 se nazývá Vaishasika a těchto 24 Sankia a dál to pokračuje. Je to celý proces, jehož užitím se dostanete k hlubšímu pohledu na věc, kde se vesmír utváří. Je to cesta poznání. Je to struktura cesty poznání. Tyto prvky jsou viděny a samozřejmě jsou dnes zaznamenány a mají tuto strukturu. Je to ohromující a je to jen špička ledovce. Úžasná je rovněž skutečnost, že náš nervový systém je designován a vzájemně propojen k vibrování s touto strukturou boha. Takže pokud se podíváte na centrální nervový systém a jeho 192 klesajících a stoupajících formací nebo nervová zakončení, tento systém je branou vědomí a dovoluje vibraci samu o sobě ve stavu Jógy Samadhi bez vnějšího rušení. Jde o propojení s celkem. Holistickou strukturu jednoty. Nervový systém rezonuje ve struktuře jednotného pole. No to byl zatím jeden typ důkazu. Ten Vám dovoluje začít chápat, že jde o propojení sebe a boha. A to není pouze filozofie. Existuje pro to pevný vědecký základ a je experimentálně ověřen. Možná je Vám už znám "efekt pole" vědomí. Náhodně generované experimenty, globální koherence a dalším příznačným důkazem je efekt skupinové meditace.

Stav Samadhi byl proveden početnou skupinou lidí. A efekt skupinové meditace má vliv na pokles kriminality a sociální agresivity. Tato skutečnost je známa, bože můj už skoro 40 let. Co ty experimenty dokazují? Toto je experiment, který jsem pomáhal řídit ale byl jsem jedním z 27 dalších vědců, kteří u toho byli, souhlasí se mnou a navazuje na to patřičná statistika. Proběhl ve Washingtonu DC v roce 1983, kde se sešli meditující experti z celého světa. Kolektivně provedli transcendentální meditaci a prožili kolektivní stav vědomí. A jak bylo možné vidět 25x předtím a bylo to i publikováno, došlo ke značnému statistickému poklesu ne jenom na úrovni kriminální činnosti, což bylo ověřeno FBI ale téměř vše ve městě se transformovalo fascinujícím způsobem. A již tradičně zmíním tento výzkum, který se stal jasným důkazem. Dokonce přesvědčil i nejzarytější skeptiky, i když jich zůstává mnoho. Za časů Galilea se tito skeptici odmítali podívat do dalekohledu. Ale spojitost mezi velikostí meditující skupiny a oblastí konfliktu na Středním Východě během války je jasná. Podívejme se na ryzí data. Vidíte progres směrem k míru, růst a pád a velikost meditující skupiny je zcela určující. Jakmile dosadíte do analýzy správné hodnoty a sociální výzkum, získáte respekt stejně, jako já, i když jsem toho nebyl účasten. Toto je pádný statistický fakt. Ve válečné aktivitě a v oblasti válečných zranění došlo k poklesu o 80%. Bylo to publikováno v tisku univerzity v Yale a způsobilo to konflikt a názorové vášně. Data se sbírala 2 roky a jakmile byla analýza zveřejněna, mnoho odpůrců promluvilo ale na výsledek statistiky to nemohlo mít vliv. Navíc sám nakladatel řekl, že tato hypotéza je naprosto přesvědčivá a skupina 1000 meditujících je schopna zásadně redukovat stres a rapidně snížit násilí. Bylo to tak neuvěřitelné, že se podobné experimenty opakovaly a dalších 7 skupin tento experiment opakovalo. Během dalších 2 a 3/4 roku a každá intervence, každá skupina měla statisticky opět zásadní efekt na okolí. Existuje publikace, která spojuje všechny experimenty integrovaným způsobem a snaží se to klasifikovat, jako pouhou náhodu a tvrdí, že vliv meditujících je malý. Ale pointou dnešní diskuze jsou efekty pole vědomí. Na značnou dálku. Uklidňující efekty individualit v rámci společnosti, a to je fakt, jenž otřásá zavedeným paradigmatem. Nemůžete vnímat vědomí, jako čistý výsledek neurologických výstřelů mozku, protože můj mozek nemá na Váš vliv na velkou vzdálenost. Musí jít o hlubší spojení. Toto spojení můžete vidět i na klasické úrovni. To znamená, že vědomí je kvantově mechanické a není snadné, aby to fungovalo. Ale pokud bychom se propojili, všichni v realitě jsme jednotou. V této místnosti je automaticky přítomno pouze jediné vědomí. A jsi to ty, ty ale na této úrovni jsme "jeden", jak experimenty dokazují. O co se tedy snažíme, je dát dohromady větší skupiny a působit na různých místech světa v naději o vytvoření většího spojení, harmonie a dle mého názoru to dnešní svět zoufale potřebuje.

A protože nový film o Supermanovi má premiéru v příštích týdnech, rád bych zmínil myšlenku nadpřirozených schopností. Položil jsem sám sobě otázku, zda kdykoli v historii nebo dnes, či v době Krista, Shankiry nebo v čase sv. Františka, kdy jsme zažívali stav náboženské euforie, bylo opravdu použito nadpřirozených schopností. Jde o výjimečný důkaz těchto tezí. Pokud předložíte tyto otázky rozdílnému publiku, přicházejí rozdílné pocity. V publiku fyziků nikdo nezvedne ruku k otázce, zda Ježíš kráčel po vodě nebo, zda někdo, kdy levitoval. Ale většina běžného publika si myslí, že je to možné. Někteří dokonce tvrdí, že mají sami podobné zážitky. Ale pokud připustíte, že levitace je možná, budete okamžitě směřovat k závěru, že tyto schopnosti jsou možné pouze na úrovni vědomí jednotného pole. Na Planckově úrovni. Např. když se podíváte na strukturu časoprostoru a jeho zakřivení, které je odpovědné za gravitaci a drží nás "dole". Když sledujete vynořování časoprostoru z tohoto energetického oceánu, kde se vaří základy tvoření, časoprostor se jeví multikomplexní ale zjednodušuje se postupem do běžného vnímání časoprostoru. Detaily se smývají a zřejmá existence je plochá. Plocha se zakřivuje, jako zde na Zemi a z toho vyplývá předpoklad, že aktivita na úrovni jednotného pole je nahodilá. Je chaotická. Ale pokud tomu chcete dát příčinu stálou touhou a udržíte ten pocit na nejhlubší úrovni, můžete ovlivnit běžné procesy a na makroskopické úrovni můžete zakřivení vyrovnat. V takovém případě se můžeme vznášet i klesat. Tak je to se všemi mimořádnými schopnostmi. Pokud si vezmete možnost zábavné myšlenky ne na povrchní, aktivní a chaotické úrovni ale na nejhlubší úrovni mysli, tato touha se vynoří na vnější úrovni a vy shledáte, že víra hory přenáší. To je síla myšlenky. A dramatický důkaz tohoto byl oceněn Nobelovou cenou před několika lety. A tento fakt nám říká: Ano, gravitaci můžete kontrolovat na této úrovni. Některým z Vás je jistě znám pojem "tmavá energie", která má na svědomí akcelerující rozpínání vesmíru a uvádí do akce reakci, jež se nazývá antigravitace a jde o tuto aktivitu. Cistě toto. A můžete v rámci vibrujícího vědomí v jeho zdroji navýšit tzv. kosmologickou konstantu směrem k antigravitaci. A můžete ovlivnit a překonat chování hmoty. Takže my víme, že to takto funguje. Funguje tak celý vesmír.

Když to dáme dohromady ve zkratce. Na základě kvantitativní úrovně korespondence, experimentálně ověřeného pole vědomí, na základě toho, co víme platí: Atman (pozorovatel) je Brahman (Bůh). To je logické vysvětlení. A to je opravdu obrovská věc! Vaše subjektivita, Vaše vnitřní bytí je inteligence, která stvořila vesmír a mnoho dalších vesmírů. Pokud by to bylo prakticky relevantní, bylo by to úžasné. Obecně to možné není, protože na běžné úrovni aktivního vědomí si toho nejsme vědomi. My vnímáme objekty, myšlenky a pocity. Meditační stav, který je od jiných radikálně jiný je pravým opakem. Obětujeme vše, převedeme mentální aktivitu, cítění, víru a sklouzneme do universálního povědomí. Je to polétavá záležitost, nemůžete v ní žít, protože nakonec byste vyhladověli. Protože tento stav je transcendentální. 4 stav vědomí, jak jsem zmínil předtím.

To samozřejmě není konec. To není hlavní důvod k meditování. Změnami vědomí ze soustředěného do nesoustředěného stavu bez hranic se mozek stává více flexibilní a jeho pozitivní funkce se umocňují a stávají se stálou kvalitou. Během dynamické aktivity, spánku, snění, anestezie. Jakmile se světlo života zapojí nemůžete ho zhasnout. A to se nazývá osvobozením nebo osvícením, protože osvobozením se od běžné denní aktivity jste ukotven v něčem za hranicí tohoto vesmíru. Propady života na vás nemají po osvícení vůbec vliv. Jste pokračováním blaženosti. Všechen růst a pád naší civilizace jsou pouhým mrknutím oka ve stavu uvědomění. Chtěl bych skončit tvrzením, že život nekončí svobodou smrti ani po 40 ,a co se stane časem a myslím, že proto existuje technika, je život s vědomím vnitřního světa bez hranic. Alternováním stavu aktivního a neaktivního se stáváte citlivějším nejen v oblasti povrchního myšlení ale také v oblasti hlubší reality a tvoření, a to na božské úrovni reality a tvoření. Pomocí smyslů a čistým bytím. Ocenění vnějšího vesmíru se vyvíjí a stává se tak intimní a nádherné, že nakonec nejzásadnější seberealizace a osvícení spočívá ve zjištění, že vše, co existuje jsem já. Procesem ponořování a vynořování cítíte dynamiku a víte, že Vaše myšlenky se realizují prostřednictvím elementárních částic vesmíru. A to tak často, že si uvědomíte: "Já jsem to". A "to" jsem já. Můj poslední příspěvek. Krásná vyjádření v literatuře, která můžete shrnout do věty: Aham Brahmasmi ...Já jsem to, ostatní jsou to, všechno je to. A to je vše. Děkuji.
Návštěvník
 

Paradox pravdy - obrázek

Nový příspěvekod Jana » pon 06. čer 2016 18:18:10

Obrázek
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: BOŽSKÝ PARADOX

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 02. črc 2020 6:36:40

Pravdivé paradoxy

1. Čím více nesnášíme něčí vlastnost, tím spíše ji v sobě sami potlačujeme
Carl Gustav Jung věřil, že vlastnosti, které nás na druhých štvou, jsou odrazem částí naší osobnosti, které popíráme. Sigmund Freud tento jev nazýval projekcí. Většina lidí by ho pak nazvala chovat se jako blbec. Příkladem budiž žena, která si sama není jista svou hmotností, a tak ostatním nadává do tlusťochů a tlusťošek. Nebo muž, který si není jist vlastní finanční situací, a tak kritizuje finanční návyky ostatních.

2. Lidem, kteří nedůvěřují ostatním, nemůžeme sami věřit
Lidé, kteří si v rámci svých vztahů počínají nesebejistě a jsou plni pochybností, je budou s větší pravděpodobností sabotovat. Říkejte tomu syndrom Dobrého Willa Huntinga – jedním ze způsobů, jak se bránit proti zraněním, je zranit druhé jako první.

3. Čím více se snažíme na druhé udělat dojem, tím menší dojem na ně uděláme
Nikdo nemá rád snaživce a vejtahy.

4. Čím častěji neuspějeme, tím větší máme šanci na úspěch
K tomuto paradoxu byste mohli přiložit libovolný motivační citát. Patrně už jste je všechny slyšeli. Než se mu podařilo vynalézt funkční žárovku, sestrojil Edison 10 000 nefunkčních prototypů. Možná nejlepšího basketbalistu všech dob Michaela Jordana vyhodili ze středoškolského basketbalového týmu, protože nebyl dostatečně dobrý. Úspěch pramení ze zlepšování a to pramení z neúspěchu. Neexistují žádné zkratky.

5. Čím více nás něco děsí, tím spíše bychom to měli udělat
Vedle situací, které nás skutečně nebo domněle ohrožují na životě, spouští naše tělo pradávnou reakci útok nebo útěk i ve chvíli, kdy jsme konfrontováni s minulými traumaty nebo když se nám naskytne možnost stát se tím, kým toužíme být. Promluvit si s někým, kdo se nám líbí, zavolat do firmy a zeptat se na potenciální zaměstnání, rozjet vlastní podnikání, říct něco kontroverzního, promluvit si s někým zcela na rovinu – to jsou jen namátkou některé z věcí, které vám mohou nahánět strach. Všechny tyto věci vám nahánějí strach právě proto, že byste je měli udělat.

6. Čím větší máme strach ze smrti, tím méně si budeme užívat života
Nebo jak praví můj oblíbený citát: „Kvalita života se zvyšuje a zmenšuje přímo úměrně s velikostí naší odvahy.“

7. Čím více se toho dozvíme, tím více si budeme uvědomovat, kolik toho ještě nevíme
Tak pravil už starý známý Sokrates. S každou nově nabytou vědomostí vyvstane více otázek nežli odpovědí.

8. Čím méně nám záleží na ostatních, tím méně nám záleží na nás samotných
Uvědomuji si, že tento výrok se příčí všem zažitým představám o sebestředných pitomcích, kteří hledí jen sami na sebe. Přesto však platí, že se k ostatním zpravidla chováme tak jako k sobě. Navenek to nemusí být patrné, ale lidé, kteří se chovají hrozně k ostatním, mívají tentýž postoj k sobě samotným.

9. Čím jsme propojenější s okolním světem, tím izolovaněji se cítíme
Přestože jsme s druhými v neustálém kontaktu, výzkumy provedené v několika posledních desetiletích poukazují na nárůst pocitu osamění a deprese ve vyspělých zemích.

10. Čím více se bojíme neúspěchu, tím pravděpodobněji neuspějeme.
Viz sebenaplňující proroctví.

11. Čím usilovněji se o něco snažíme, tím obtížněji dosažitelné to vypadá
Když už dopředu očekáváme, že daná věc půjde ztuha, často si ji podvědomě ztěžujeme. Já jsem kupříkladu roky považoval navázání konverzace s neznámým člověkem za něco vysoce neobvyklého, proto se to jevilo jako obtížný počin. A proto jsem také strávil spoustu času studiem a přemítáním o strategiích a způsobech, jak navázat kontakt s neznámými lidmi. Tehdy mi nedocházelo, že jediné, co jsem musel udělat, bylo říct ahoj a na něco jednoduchého se zeptat. Taková strategie zabírá v 90 % případů. Ale protože mi to už předem připadalo těžké, přistupoval jsem k tomu tak, jako by to skutečně těžké bylo.

12. Čím je něco dostupnější, tím menší o to máme zájem
Lidé mají silnou tendenci přeceňovat věci, kterých je nedostatek. Podvědomě přikládáme daleko větší hodnotu věcem, které jsou vzácné, než věcem, kterých je nadbytek.

13. Nejlepší způsob, jak si někoho najít, je nemít potřebu někoho si najít
Klíčovým tématem mé knihy o seznamování Models: Attract Women Through Honesty je skutečnost, jak se touha po uspokojení našich potřeb promítá do všech vztahů. Stále platí, že nejlepší cestou k nalezení romantického vztahu – ať už vážného, nebo nezávaznějšího – je být spokojen i bez romantického vztahu a investovat více do sebe.

14. Čím otevřeněji mluvíme o svých slabinách, tím spíše si ostatní myslí, že jsme dokonalí
Na zranitelnosti je úžasné to, že čím méně vám bude záležet na vlastní dokonalosti, tím více si budou ostatní myslet, že dokonalí jste.

15. Čím více se snažíme získat něčí přízeň, tím více jej od sebe odháníme
Tento paradox představuje jeden z hlavních argumentů proti žárlivosti ve vztazích: jakmile se určité projevy či city stávají povinností, ztrácí veškerý význam. Pokud vaše přítelkyně cítí povinnost trávit s vámi víkendy, pak čas, který spolu strávíte, postrádá význam.

16. Čím více se s někým dohadujeme, tím spíše jej nepřesvědčíme o svém pohledu
Je tomu tak proto, že při naprosté většině hádek vstupují do hry emoce, a to v důsledku narušení osobních hodnot a vlastních přesvědčení. Racionalita v takových situacích slouží pouze k potvrzení již existujících přesvědčení a hodnot. Jen zřídkakdy jde v hádkách o to dopátrat se objektivní a racionální pravdy, daleko častěji je cílem napravit vidění světa ostatních. Aby mohla proběhnout skutečná debata, obě strany musí upozadit svá ega a zabývat se pouze fakty. Něco takového se ovšem podaří jen vzácně, jak vám potvrdí každý, kdo se někdy zúčastnil diskuse na internetovém fóru.

17. Čím více máme voleb, tím méně jsme spokojení s tou, pro kterou jsme se rozhodli

Zde se setkáváme se starým známým „paradoxem volby”. Výzkumy ukazují, že jakmile máme na výběr z více možností, jsme méně spokojení s tou, kterou si nakonec vybereme. Vědci tento paradox zdůvodňují tak, že s větším množstvím voleb současně vzrůstají náklady obětované příležitosti spojené s tou možností, pro kterou se nakonec rozhodneme. Proto z ní zpětně máme menší radost.

18. Čím více jsme přesvědčeni o své pravdě, tím méně pravděpodobně víme
Existuje přímá souvislost mezi tím, jak je člověk otevřený vůči rozdílným pohledům na věc, a tím, kolik toho skutečně o daném tématu ví. Jak řekl filozof Bertrand Russell: „Problém současného světa je, že hlupáci si jsou skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.”

19. Jedinou jistotou je to, že nic není jisté
Když jsem si tohle v sedmnácti uvědomil, málem mi vybouchla hlava.

20. Jedinou konstantou v životě je změna
Jeden z těch banálních výroků, který zní skutečně hlubokomyslně, ale ve skutečnosti nic neznamená. Ale i tak je pravdivý!

Mark Manson
Návštěvník
 

Re: PARADOX

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 11. pro 2020 7:41:42


Paradoxní realita
Návštěvník
 

Re: PARADOX

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 04. kvě 2023 16:44:42



Papaji: "Není v tom žádný rozdíl. Co je prázdné, je plnost, a co je plné, musí být prázdné."
Na začátku byla prázdnota, na konci bude prázdnota, mezi tím musí být prázdnota. Pozadí je prázdnota, která není ovlivněna vaším příchodem, pobytem nebo odchodem. Ty nemůžeš pochopit. Musíte to být. Jsi samá prázdnota."
Návštěvník
 


Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 14 návštevníků