Duchovní cesta současného člověka

Re: Duchovní cesta současného člověka

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 07. čer 2016 19:28:10

10. Žít v Pravdě a nesoudit

1. Kéž všechno, co mluvíš, je tím, co cítíš. Najdi Pravdu ve jménu Lásky, neskrývej však za její jméno lež. Láska neví, co znamená lhát z milosti, neboť sama je milosrdenstvím Pravdy.

2. Kéž bys přiznal viny přede mnou, sebou i lidmi, před vším, co je tvým domem na zemi. Neboť malí se stanou velkými a ty poznáš, že není viny, kde já jsem. Hřích mne dělí od těch, kteří mne nepoznali. Vždyť v Pravdě je Jednost. Hřích je v mysli, ale v Srdci je Láska, která je Pravdou.

3. Nedělej nic z povinnosti k Lásce, abys nebyl jen tím, který kalí vodu v domnění, že pracuje. Kdo hledá povinnost v Lásce, neví, kdo jsem. Pouze ze strachu před pánem svou hřivnu zakopal. Svoboda je Životem Pravdy. Povinnost je lež.[1] Kéž mezi vás vstoupí Láska, ne tváří a slov[2], ale Srdce. Nesoudím noc. Vím, že je dobrá stejně jako úsvit. Kdyby nebyla noc, nikdy by pro tebe nevyšlo slunce.

Máš tolik Světla, jak daleko jsi na své Cestě. A přece tvým Světlem je všechen Život, jediné Světlo Pravdy. V tom je však Cesta, že se učíš to vidět.

4. Nechtěj den dřív, než se naplní jeho čas. Unavené Srdce, které vzbudíš ze snu, je jako ptáče vyhozené z hnízda. Nerozletí se. Všichni tví bratři jsou dobří a ty je takovými uvidíš, budeš-li sám dobrý. Soudíš-li je, soudíš sám sebe. Pamatuj na to.

Nikdo ti neubližuje, jen ty sobě vynášíš rozsudek. Přestaň se soudit, pusť sebe na Svobodu, abys skutečně viděl Krásu a Radost. Kéž miluješ sebe sama jako Lásku, kéž poznáš, že tvá Svoboda je Láska a rozliješ ji mezi své bratry. Je psáno: Miluj bližního svého jako sebe sama.

5. Čistí i špinaví jsou si přede mnou rovni. Kdo soudí, jak může myslet, že zná Pravdu? Poznávejte Pravdu, abyste milovali. Milujte a Pravda je ve vás. Chceš-li jít za mnou, žij v Pravdě se svým Srdcem. Odhal své špinavé a unavené nohy přede mnou. Já se neodvrátím, neodvracej se ani ty před sebou, ale usvědči tmu, která se zdála, ale není tvá. Umyj se ze lži skrze mne. Já přicházím umývat nohy těm, kteří mne následují. Miluj sebe sama, abys dokázal milovat druhé a poznáš mne jako já znám tvé Srdce. Vždyť jsi Srdce z mého Srdce.

6. Žij v Pravdě a poznávej své nitro. Kdo nežije v Pravdě, obviňuje druhé ze lži. Sám však neví, odkud přichází a kam jde. Kdo nezná sám sebe, nemůže mne následovat, protože můj dům je uprostřed toho, co nezná.

7. Ten, koho soudíš za slabost, je Ježíš padající pod křížem. Neplivej na jeho tvář. Miluje tě.

8. Soud je kámen vrhající tě do moře. Shoď jej a pojď za mnou. Dnes soudíš Jidáše. Můj bratr však nepřichází zrazovat, ale podat ti vodu. Kéž bys poznal Srdcem alespoň zrnko Jidášova daru. Pro Krista, který je v Jidáši veden na Golgotu, uměl jako Jidáš svou tvář pomazat bahnem. Ten, který JE, je Životem v Jednosti obou. Vždyť Dobré, často slepé oči vidí jako zlé. Kdo mne zná, zná mne i v bahně, neboť tam jsem. V každém souzeném jsem obětován. V každém souzeném soudím své soudce.

9. Pravda je široká, jak často ten, koho nenávidíš, činí pro tebe více než ten, koho ctíš. A přece já jsem to, kdo ve všech přichází a všichni jsou pro tebe ze mne. Je krásné ukázat ti Světlo, které ukrýváš, zrcadlem čistých.

Je velké ukázat ti Moudrost, kterou máš i ty, v zrcadle Učitelů. Těžké je však ti ukázat tmu. Kéž bys v těch, kteří vzbuzují tvé emoce zloby a soudu, pochopil dar poznat sebe sama. Neuvidíš-li svoji tmu, nepoznáš Světlo. Proto Jidáš přichází vždy s Ježíšem a spolu je tvým jedním učitelem.

10. Nesuď Jidáše, neboť on je pro tebe darem poznat Ježíše Krále. Souzením Jidáše jsi již nyní odsoudil Krista v sobě. Přiznej, že i tvé jméno je Jidáš a v Kristu poznáš svou velikost. I ty zrazuješ Ježíše, kterého hledáš. A já jsem slib tvého návratu, neboť to vše je Zákon Cesty.

11. Chceš-li jít za mnou, odsuď lež a odsuď soud. Neboť soud není ničím než lží.

[1] Povinnost člověka zbavuje psychicky odpovědnosti za svůj čin. A tady je malér. Zatímco povinnost je pasivní, ačkoliv se tváří jako plná aktivity. Je to aktivita vynucovaná a tudíž pasivita. Odpovědnost je dobrovolná a plně aktivní.

[2] Láska tváří a slov = slušnost.

Žuch
Návštěvník
 

Re: Duchovní cesta současného člověka

Nový příspěvekod arikiran » stř 08. čer 2016 7:51:20

ahoj Jani, dobře, že se to vlákno dostalo zas na přetřes...
aspon sem si moh přečíst své staré odpovědi, a to bych neřek, jak sem v 2013 už pěkně odpovídal
zdarec
........
ještě k nadpisu:
Duchovní cesta současného člověka..tj myslím mě...je dost těžká....
nota bene že o ostatních nevím nic
.............
...děkuji.em...
Uživatelský avatar
arikiran
 
Příspěvky: 714
Registrován: pát 22. led 2016 11:05:50

Re: Duchovní cesta současného člověka

Nový příspěvekod vostálník » pát 10. čer 2016 23:10:58

Návštěvník píše:Jsou dnešní lidé z hlediska duchovnosti na tom líp nebo hůř, než byli dřív?


Furt stejní blbci,

které podobně jako zvířata ovládá vůle, touhy a pudy...

Jsou jako ty krávy a volové, jen spatří zelenou trávu, už se za ní ženou hlava nehlava

a někteří tomu dokonce říkaj i duchovno...
vostálník
 


Zpět na Duchovní směry

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků