Rozhovory s Eduardem Tomášem

[Pedriito]

Pamatuju si létapáně cyklus v tv s Eduardem Tomášem, občas jsem nějakej díl stih. Moc hezký, nitro budící.
Co mě zasáhlo, když vzpomínal Drtikola, shodou okolností mi tento díl nedávno poslal přítel, tekly mu slzy, nezakrýval je... šťastné slzy.

[Pedriito]

V každé osobě je paprsek Nadjá a když přijde čas, tak vyvolá v osobě duchovní touhu.

Je jejím srdcem v srdci - tichem v tichu. Je to "tajemná spolupráce", kdy osůbka ještě netuší, i provádí mnoho hloupostí. Ale něco to v ní přesto probudilo.. a osůbka trne - z nepopsatelna. Čímž se jaksi otevírá tahle subtilní komunikace... Dle mě se to odehrává okamžik za okamžikem. Jenže.. to povšimnutí není na povel.. z jadérka květiny těžko poznat květinu a její vůni...

[miroslav]

Může to být i jinak. V každém případě, jestli taková zenová moudrost existuje, tak nebude problém sem dát odkaz, uvést zdroj. Díky.

[/quote]

Četl jsem to v tištěné knize a už si nepamatuji, jak se jmenovala. Jestli to byla sútra šestého patriarchy nebo kde, nevím.

Citace, knihy, vysvětlování a chybné pochopení nevedou k poznání a hlavně ne k osvobození. Možná vede k tomu tvému štěstí a proto to asi pořád děláš.
Když se na něco ptáš, tak se pokusím odpovědět, pokud je alespoň minimální šance, že tu odpověď pochopíš.
Moc ti to nejde, stále kloužeš k tomu svému pochopení, svým spekulacím, citátům a pletení pojmů.

To není "nejjednodušší řešení" prohlásit druhého za začátečníka, já nepotřebuji mít pravdu. Když se ptáš, tak se ti to snažím vysvětlit včetně příčiny tvého nepochopení - jedna z příčin je, že jsi stále na úrovni začátečníka. To není moje metoda, přetlačování a podobně. To je čistě konstatování, můj poznatek. A jestli se ti to nelíbí, tak s tím nic nenadělám. Nebudu psát něco jiného než poznávám, ať se to líbí nebo ne. Ber, nebo nech ležet.

[Jana]

Miroslave, připouštíš, že znění věty "Největší štěstí není štěstí" není nejšťastnější vyjádření pravdy o štěstí?

Že to mělo znít nejspíš: "Největším štěstím je zbavit se touhy po štěstí?"

[Jana]

Péťo, mám dotaz. Když už jsi takové nádherné vlákno založila, zasloužilo by si, aby bylo jen s těmi citacemi rozhovorů Eduarda Tomáše. Jestli bys o to stála, tak bych všechno, co tady není přímo citace E. Tomáše, přesunula na jiné vlákno, co Ty na to?

Díky, Jani, za návrh.
Nečekala jsem, že tady bude někdo psát a už vůbec ne, že z toho bude taková až vášnivá diskuze. Zpočátku mi to připadalo rušivé, ale ted už ne.

Většinou co se tady rozebírá, jsou duchovní pojmy. Ale Eduard Tomáš v těch rozhovorech dává opravdu praktické konkrétní rady, co se má dělat v různých fázích duchovního vývoje, při všelijakých vzniklých překážkách a i vysvětluje duchovní pojmy na různých úrovních. Pochybuji, že by tady někdo dokázal hledajícím takhle radit a pomáhat. Proto ty rozhovory považuji za zcela vyjímečné.

Takže jak chceš, Jani. Nevadí mi, že to zůstane, jak to je. Budu ještě nějaké rozhovory přidávat.

Jestli to nevadí, tak to takhle necháme.

[Pedriito]

[Pedriito]

Já bych těm Rozhovorům to místo dal.. I když to Petře nevadí.. holt jsme se měli domluvit, psát podněty a reakce na ně "jinam".
Tak to na diskusním chodí. Opisovat to, dá práci...

[miroslav]

Miroslave, připouštíš, že znění věty "Největší štěstí není štěstí" není nejšťastnější vyjádření pravdy o štěstí?

Že to mělo znít nejspíš: "Největším štěstím je zbavit se touhy po štěstí?"

Ne, nemělo.
Největší štěstí není štěstí.
Má to totiž širší záběr, nejen zbavit se touhy po štěstí. To bylo moje přiblížení pro ty obtížněji chápající, pro zvědavé "osvícené" začátečníky. A jako každé přiblížení je i tohle silně zkreslující a vede k chybnému pochopení, k "aha". Proto jsem to odmítal vysvětlovat.
To je jako bys poezii chtěla překládat do prózy. Nebo motýly si napichovat do sbírky.

[Jana]

Miroslave, připouštíš, že znění věty "Největší štěstí není štěstí" není nejšťastnější vyjádření pravdy o štěstí?

Že to mělo znít nejspíš: "Největším štěstím je zbavit se touhy po štěstí?"

Ne, nemělo.
Největší štěstí není štěstí.
Má to totiž širší záběr, nejen zbavit se touhy po štěstí. To bylo moje přiblížení pro ty obtížněji chápající, pro zvědavé "osvícené" začátečníky. A jako každé přiblížení je i tohle silně zkreslující a vede k chybnému pochopení, k "aha". Proto jsem to odmítal vysvětlovat.
To je jako bys poezii chtěla překládat do prózy. Nebo motýly si napichovat do sbírky.

Tak jo, ať je po Tvém, Miroslave.

Největší blbec není blbec.

Spokojenej?

A vidíš to, vlastně máš pravdu. V tom, v kom nevědomý, vidí blbce, osvícený poznává nejvyšší pravdu a největší štěstí.

[Pedriito]

A pak kdo jede na fantazii

[miroslav]

Tak jo, ať je po Tvém, Miroslave.

Největší blbec není blbec.

Spokojenej?

A vidíš to, vlastně máš pravdu. V tom, v kom nevědomý, vidí blbce, osvícený poznává nejvyšší pravdu a největší štěstí.

Já v tobě nevidím ani blbce ani nejvyšší pravdu a největší štěstí.
Já vůbec nepotřebuji aby bylo po mém. Jen se ti snažím odpovědět na to, na co se ptáš. Nic jiného v tom není.

[Návštěvník]

762.

Jak mohly vznikat náboženské války? Proč to Bůh dovolil?

Války nedělá Bůh, dělá je sobectví. Až zaniknou ega, nebo se aspon oslabí, bude po válkách jak náboženských, tak i jiných.

[Jana]

Tak jo, ať je po Tvém, Miroslave.

Největší blbec není blbec.

Spokojenej?

A vidíš to, vlastně máš pravdu. V tom, v kom nevědomý, vidí blbce, osvícený poznává nejvyšší pravdu a největší štěstí.

Já v tobě nevidím ani blbce ani nejvyšší pravdu a největší štěstí.
Já vůbec nepotřebuji aby bylo po mém. Jen se ti snažím odpovědět na to, na co se ptáš. Nic jiného v tom není.

Řekla bych, Miroslave, že tady přiznáváš, že nevidíš. Tedy hlavně to nevidíš jako pan Eduard Tomáš. Nevidíš jako on ani Boží království, že je klidem a štěstím (čím bylo bylo jiným) a nevidíš ani to, čím skutečně jsme, že jsme největším štěstím a nejvyšší pravdou.

Takže sám správně vnímáš, že Tvé odpovědi jsou, slušně řečeno, úplně mimo.

[dodo]

Když si řekneš, at jsou všechny bytosti štastné, tak už žádné děti hlady neumírají a jejich matky netrpí? Nebo to podle tebe "správného" duchovnáka nemá zajímat, tomu má jít jen o štěstí a blaženost vlastní osoby?

Prečítaj si niečo o bodhisattvoch. Motiváciou bodhisattvu, je dosiahnuť prebudenie pre úžitok všetkých cítiacich bytostí.
Z perspektívy trochu vyššej ako len prízemnej, by si teda mohol tiež potom pochopiť, že pre dobro všetkých bytostí, urobiť ešte niečo viac, je nemožné.

[dodo]

Miroslave, ty sa do vysvetľovania nie len že nehrnieš, ty sa mu vyhýbaš. Nedokázal si odpovedať na jedinú moju otázku a schoval si sa pod sukňu ("mlčanlivosti") zenu.

Tak dobře, jestli jsi ještě nepochopil odpověď z toho, co jsem tu psal na tu jedinů tvoju otázku, co je nevyšším štěstím, když štěstí to není, tak tady máš odpověď:
Nejvyšším štěstím je, když se zbavíš potřeby být šťastný.
To je totiž nedílnou součástí osvobození - osvobození od všech psychologických potřeb (mít pravdu, být milován, mít jistotu, být osvícený, atd).

Spokojen?

Zbavením sa všetkých psychologických potrieb myslíš niečo na spôsob byť potom ako balvan u mňa na záhrade ?

Ten zaručene nemá ani najmenšiu psychologickú potrebu.

[Tara]

Když si řekneš, at jsou všechny bytosti štastné, tak už žádné děti hlady neumírají a jejich matky netrpí? Nebo to podle tebe "správného" duchovnáka nemá zajímat, tomu má jít jen o štěstí a blaženost vlastní osoby?

Prečítaj si niečo o bodhisattvoch. Motiváciou bodhisattvu, je dosiahnuť prebudenie pre úžitok všetkých cítiacich bytostí.
Z perspektívy trochu vyššej ako len prízemnej, by si teda mohol tiež potom pochopiť, že pre dobro všetkých bytostí, urobiť ešte niečo viac, je nemožné.

Já teda nevím, ale svým neučeným mozkem, nestudovaným různých nauk atd. bych řekla, že bodhisattva je člověk, jehož motivací určitě není dosáhnout probuzení, ale je to člověk hluboce sou-cítící, např. Dalajlámu vnímám jako bodhisattvu..., který se rozhodne - nemůže jinak - vzdát se vlastního osvobození ve prospěch ostatních cítících bytostí a jejich osvobození - často s krvácejícím srdcem... to je jeho cesta....

Ale mohu se samozřejmě mýlit....ale já bodhisattvu vnímám takto...

[Pedriito]

Jestli si dobře pamatuju, tak s tim termínem přišel sám Buddha (Gautama), když se mu vyjevily jeho minulé životy.. tak se v nich zval bodhisattvou. Přeložit, vyložit, se to dá zřejmě různě...

[Návštěvník]

Když si řekneš, at jsou všechny bytosti štastné, tak už žádné děti hlady neumírají a jejich matky netrpí? Nebo to podle tebe "správného" duchovnáka nemá zajímat, tomu má jít jen o štěstí a blaženost vlastní osoby?

Prečítaj si niečo o bodhisattvoch.

Tohle?

http://www.buddhismus.cz/bodhisattva.html

Je-li váš úmysl dosáhnout realizace pevný, měli byste jej realizovat bódhistattvovskými skutky. Hlavní z nich je šest dokonalostí:

1. dávání zahrnuje darovat hmotné věci jako peníze, šatstvo a potravu, dávat lásku, dávat poučení o duchovních naukách a cvičení, poskytovat úlevu od strašných situací všem bytostem včetně zvířat
2. mravnost znamená hlavně altruistický postoj a bódhisattvovské chování
3. trpělivost, která se projevuje v náročných situacích nebo se používá na podporu obtížného snažení
4. snaha, která udržuje nadšení pro cnost a napomáhá ke všem ostatním dokonalostem
5. soustředěnost, která je prováděním pevné a intenzivní meditace
6. moudrost, které je zapotřebí k pochopení povahy cyklické existence a pomíjivosti i podmíněného vznikání a prázdnoty

Nic tam nestojí o tom, že by šlo hlavně o štěstí a blaženost.

[Návštěvník]

Když si řekneš, at jsou všechny bytosti štastné, tak už žádné děti hlady neumírají a jejich matky netrpí? Nebo to podle tebe "správného" duchovnáka nemá zajímat, tomu má jít jen o štěstí a blaženost vlastní osoby?

Prečítaj si niečo o bodhisattvoch.

Tohle?

http://www.buddhismus.cz/bodhisattva.html

Je-li váš úmysl dosáhnout realizace pevný, měli byste jej realizovat bódhistattvovskými skutky. Hlavní z nich je šest dokonalostí:

1. dávání zahrnuje darovat hmotné věci jako peníze, šatstvo a potravu, dávat lásku, dávat poučení o duchovních naukách a cvičení, poskytovat úlevu od strašných situací všem bytostem včetně zvířat
2. mravnost znamená hlavně altruistický postoj a bódhisattvovské chování
3. trpělivost, která se projevuje v náročných situacích nebo se používá na podporu obtížného snažení
4. snaha, která udržuje nadšení pro cnost a napomáhá ke všem ostatním dokonalostem
5. soustředěnost, která je prováděním pevné a intenzivní meditace
6. moudrost, které je zapotřebí k pochopení povahy cyklické existence a pomíjivosti i podmíněného vznikání a prázdnoty

Nic tam nestojí o tom, že by šlo hlavně o štěstí a blaženost.

bódhisattva

Bódhisattva si nirvánu vysloužil, ale vzdal se jí, aby setrval ve světě v cyklu znovuzrozování a všem bytostem pomáhal na cestě ke spáse. Významu slova bódhisattva lze porozumět takto:

bódhi - pochopení či moudrý úsudek o konečném charakteru reálné existence
sattva - bytost, jejíž konání je vedeno soucítěním

Konání je vedeno soucítěním.

[Návštěvník]

992.

Zažil jsem absolutní "bytí" v jediném bodě v srdci. Myslíte, že to bylo Poznání?

Ještě ne, ale budeš-li takto pokračovat, tvoje vědomí přesáhne bod v srdci, odpoutá se větším dílem od těla, a pak, odložíš-li současně jakékoli úsilí o udržení dosaženého stavu... pak už se přestaneš ptát, jestli to bylo Poznání nebo ne...

Jak to, že se přestanu ptát?

Protože to budeš vědět.

Dobrá, to beru, ale řekněte mi ještě, proč vědomí přesáhne bod v srdci a jak to, že se odpoutává od těla. Čím je to způsobováno?

Tato skutečnost je důsledkem toho, že Nadjá, ačkoliv je univerzální, ve skutečnosti nezaujímá žádný prostor, ani není v žádném čase, což se v první - p o k r o č i l e j š í - zkušenosti jeví jogínovi jako veliké odpoutání...

Proto tomu Indové říkají - o s v o b o z e n í - ?

Ano, právě proto.