Utrpení

[Mudrc]

Pravé Já je sat-čit-ánanda, proto je jen JEDNO, Tvé je stejné jako mé.

Ne.

To je totiž jako tvrdit, že jsme všichni lidé.
No to sice jsme, ale jako nejsme tělo, tak nejsme ani to tvoje JEDNO.
Ani kdyby ses na hlavu postavila.

[Jana]

Pravé Já je sat-čit-ánanda, proto je jen JEDNO, Tvé je stejné jako mé.

Ne.

To je totiž jako tvrdit, že jsme všichni lidé.
No to sice jsme, ale jako nejsme tělo, tak nejsme ani to tvoje JEDNO.
Ani kdyby ses na hlavu postavila.

Dobře, tak co je to pravé Já, které je vším, co existuje?

Existuje podle Tebe vůbec pravé Já?

Co je tou Jednotou v Kristu?

Co je tou jednotou o které mluví Ježíš?

Evangelium podle Jana 17:21-231: Ježíš se modlí za všechny věřící a říká: “Aby všichni byli jedno; jako ty, Otče, jsi ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, a tak svět uvěřil, že jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, jsem jim dal, aby byli jedno, jako jsme my jedno. Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno a svět poznal, že jsi mě poslal a miloval jsi je, jako jsi miloval mě.”

Co je tou jednotou, o které mluví Buddha?

Co je tou advaitou, o které mluví Probuzení?

[Jana]

Tomu, kdo prožívá utrpení jako skutečnou realitu, se jeví sat-čit-ánanda jako nedostižný předmět touhy.

Je dobré poznávat skutečnost takovou jaká je.

Zůstaňme u poznávání skutečnosti jaká je.

Je skutečnost to, co si všichni o ní myslí? Například si většina lidí myslela, že země je placatá - byla to skutečnost?

Je úplným poznáním skutečnosti to, co je možné vnímat skrz naše smyslové vjemy, pokud je jasné, že pomocí přístrojů je možné poznávat skutečnost v celistvější podobě?

Všichni Prouzení upozorňují na to, že prostřednictvím smyslového vnímání a mysli celou pravdu o skutečnosti není šance poznat.

Musí tady být vhled do ní.

Musí tady být poznání toho, co je stále stejné a nijak se to nemění. ten absolutní pohled je Božský, není nijak osobní, protože to osobní poznání je samo sebou rozmanité a neúplné.

[Návštěvník]

JEDNOTA VŠEHO

Protože to možná zní trochu cize a nepochopitelně, pokusím se vám to přiblížit přirovnáním: Představte si nekonečný provaz, na kterém jsou smyčky. Každá smyčka začíná a končí v uzlíku, pochopitelně. Ty smyčky, to jsou jakoby stvořené individuality a uzlík představuje jejich nevědomost o tom, že jsou součástí nekonečného provazu. Teprve když se uzel nevědomosti na provazu rozváže a smyčka splyne s nekonečným provazem, z něhož byla vytvořena, pozná se, že oddělenost smyčky byla jen zdánlivá a provázek že je vlastně jednotný, nekonečný, univerzální. Oddělenost byla nejen zdánlivá, ale také jen dočasná. A stejné je to, přátelé, s námi: Klid a pohyb v jednotě, rub a líc jedné mince.

A nyní, přátelé, abychom si nejdřív sami v sobě ověřili naše meditační a introspektivní a jiné schopnosti a také naši schopnost soustředivosti, zkusíme si spolu malé cvičení, které je sice pro začátek trochu neobvyklé, ale pro náš účel, tzn. prověření našich schopností, bude velmi dobře vyhovovat.

V indických védách se dočteme, že každá věc, oni říkají jsoucnost, že každá jsoucnost má pět charakteristik. A to: bytí neboli existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar. Ty tři první (bytí, vědomí a blaho) jsou božské, neboť jsou přímo součástí božského tvoření a stvoření a říká se jim také existence, poznatelnost a přitažlivost. Ty dvě další, jméno a tvar, jsou tzv. charakteristikami světa neboli lidské. Jméno a tvar známe dobře, neboť jsou zjevné a viditelné, resp. obvykle chápané našimi smysly. Ty první tři ale - bytí, vědomí a blaho - neznáme. Neznáme je vůbec anebo jen povrchně. Ačkoliv jsou přítomny všude, ve všech věcech, ve všech zvířatech, v lidech, v zemi, ve vodě, ve vzduchu... Jsou to charakteristiky božské, univerzální. Ve věcech jsou označovány jako brahma a v člověku jako átman. Tyto pojmy a některé další jsou převzaty ze sanskrtu.

A nyní pozor, přátelé. Co zbude z lidí a věcí, když si odmyslíme jejich jména a tvary?

No, přirozeně, absolutní bytí, absolutní vědomí a absolutní blaženost, čili Bůh. Tato skutečnost je metafyzickým odůvodněním jógové filozofie a vyplývají z ní všechny jógové nebo mystické metody bez výjimky. Absolutno, nebo chcete-li Bůh, je všude, ve všech jsoucnostech. Pro člověka však je Bůh nejblíž v něm samém, čili v člověku.

Nyní o něm, čili o Bohu, tedy už víme, ale neznáme ho. Nuže, posaďte se teď pěkně uvolněně na židli, do křesla nebo kde jinde rádi ve chvílích klidu sedáváte, dvakrát nebo třikrát zhluboka vydechněte a zase nadechněte. Nespěchejte přitom. Tak ještě jednou. Prudký, silný výdech a plynulý hluboký nádech. Myšlenky, které se vám asi stále ještě honí v hlavě vás nezajímají, jsou vám úplně lhostejné. Teď jen uvolňujete své tělo a současně i svou mysl. Až to budete opakovat sami, můžete ještě tak dva nebo tři nádechy a výdechy přidat. A teď si uvědomte, že nejste jenom jménem a tvarem, to zanmená tělem ani pouhými myšlenkami nebo city. Vy jste především samým prazákladem svého života, to znamená bytím, vědomím a blažeností. Čili nekonečným jástvím, božstvím, které všechno ostatní oživuje, osvětluje a také pozoruje.

I když jste v podstatě posledními pozorovateli všech možných jmen a tvarů, sami sebe bohužel neznáte. Proč?

Protože se stále díváte jen ven a nikdy dovnitř. A proto nyní obraťte svou pozornost do duchovního srdce. To je tam, kam mimoděk ukážete prsty pravé ruky, když řeknete "já", čili na střed hrudi, maličko doprava. A uvědomte si ještě jednou, že opravdu nejste jen tělem ani jen myšlenkami nebo city a položte si do tohoto místa vpravo od středu hrudi, do svého duchovního srdce, tichou otázku: "Kdo jsem vlastně já?" Na tuto otázku si neodpovídejte. Jen se stále tiše soustřeďte na myšlenku "já" ve formě citové oddanosti nekonečnému JÁSTVÍ, z něhož tato myšlenka pramení. Je to takový tázací postoj. Už to nemusí být zájmeno, už to nemusí být víceméně ani myšlenka, jeno postoj vnitřního dotazování k absolutnímu JÁSTVÍ. Nenechte se přitahovat k četným myšlenkám, které se mohou objevit právě teď, počátkem této malé meditace, ale buďte od nich jakoby odděleni, vzdáleni jakoby clonou lhostejnosti a nezájmu. Asi jako člověk který si říká: "Ať se to či ono odehrává nebo může odehrát v této mysli, já budu pouhým svědkem." Vytrvalé cvičení tohoto jednoduchého postoje mysli s vytrvalým upřením pozornosti na VĚDOMÍ, čili na Já, vás především zbaví pocitu egoismu a pokud udržíte tento tázací postoj déle, přinese vám i pravou odpověď na vaši otázku. Opakuji: neodpovídejte si nikdy sami, ale čekejte trpělivě a odevzdaně s vnitřním pocitem lásky k tomu, jehož se tážete a jemuž jste oddáni. Odpověď, jak už jsem řekl, nepřijde slovy, ale ve formě jemného vnitřního pochopení, poznání, vycítění, respektive porozumění vaší vlastní podstatě.

Tento jemný, ale pevný tázací postoj udržujte asi půl hodiny. Možná, že odpověď ve formě duchovního záblesku, velice jemného záblesku, přijde ještě dnes. Většina z vás bude však muset přece jen toto cvičení ještě pravděpodobně mnohokrát opakovat, než se odpověď dostaví. To záleží, přirozeně, an duchovní pokročilosti. Opravdovost, pokora a trpělivost jsou nutné v každém případě. Vždyť to, co bylo, přátelé, miliony let, ba i vtělení zanedbáváno, nemůže se projevit náhle nepatrným lidským úsilím. Milostí vyšších sil však ano.

Toto jednoduché civčení končící vnitřní otázkou "Kdo nebo co jsem já?" s udržením tohoto tázacího postoje, to zdůrazňuji, platí pro většinu lidí. Hlavně udržet tázací postoj, to je nutné. Pro většinu lidí s normální, průměrnou energií to platí. Pro povahy egocentričtější, energičtější se postup trochu mění. Dávejte prosím pozor. Teď přijde druhá alternativa. Kdykoliv se v mysli objeví nějaká myšlenka, pokládejte ji za předmět a zaujměte k ní naprosto indiferentní stanovisko. To znamená, jakoby se vás to vůbec netýkalo. Ovšem o duši, nebo átmanu čili o vaší pravé duchovní podstatě, kterou hledáte, o tom absolutním bytí, absolutním vědomí a absolutním blahu, čili JÁSTVÍ, myslete jako o své přirozenosti, věčné a stálé. Myšlenky se budou pochopitelně stále ještě objevovat, ale když jim nebudete věnovat pozornost a věnujete ji právě jen své duchovní podstatě čili duši, átmanu, pak budou postupně myšlenky mizet, až se vytratí úplně.

A teď ještě třetí alternativa. Lidé s mimořádně silnou energií mohou jít ještě trochu dál. Myslí si totiž o bytí, vědomí a blahu, že jsou to jejich vlastní charakteristiky, respektive, že oni sami jsou jimi, těmito charakteristikami, a řeknou si proto: "Já nejsem ani tělem ani myšlenkami (sice je mám, já je vlastním, ale nejsem jimi), neboť v postatě jsem sám tím bytím, vědomím a blahem." To je silné, velice silné předsevzetí. A má taky obrovské důsledky. A připojte k tomu ještě: "Jsem nepřipoutaný, samozářící (což je naprostá pravda) a prost duality." Milí přátelé, zkuste si všechna tato civčení postupně a nebojte se toho. Některá z těchto metod určitě zabere, dřív nebo pozdějí.

z knihy Eduard Tomáš - Cestami sebepoznání

[Mudrc]

Dobře, tak co je to pravé Já, které je vším, co existuje?

Existuje podle Tebe vůbec pravé Já?

Co je tou Jednotou v Kristu?

Co je tou jednotou o které mluví Ježíš?

Evangelium podle Jana 17:21-231: Ježíš se modlí za všechny věřící a říká: “Aby všichni byli jedno; jako ty, Otče, jsi ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, a tak svět uvěřil, že jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, jsem jim dal, aby byli jedno, jako jsme my jedno. Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno a svět poznal, že jsi mě poslal a miloval jsi je, jako jsi miloval mě.”

Co je tou jednotou, o které mluví Buddha?

Co je tou advaitou, o které mluví Probuzení?

Není to to, o čem mluvíš ty.

[Jana]

Není to to, o čem mluvíš ty.

To si jenom myslíš?

Nebo máš nějaké konkrétní důkazy?

Mohl bys rozšířit naše obzory?

Prosím, dej sem, nějaké citace, které potvrzují to, v čem vidíš rozpor, díky.

[Mudrc]

Není to to, o čem mluvíš ty.

To si jenom myslíš?

Nebo máš nějaké konkrétní důkazy?

Mohl bys rozšířit naše obzory?

Prosím, dej sem, nějaké citace, které potvrzují to, v čem vidíš rozpor, díky.

:-) Já jsem ta citace, a žádná tvoje citace mě nemůže nahradit.

A nemysli si, že bych chtěl, aby ses na mě pověsila proboha.

Baba postavila se na místo Boha, tak jí vstříknem ještě trochu dopaminu a je to.

Co je to to tvoje to? Jak se liší od pojmu člověk třeba? Tím, že kromě člověka zahrnuje i opici například. Nebo špendlík.

Ubezpečuji tě, že nejsem to tvoje to, špendlíková hlavičko.

[Jana]

:-) Já jsem ta citace, a žádná tvoje citace mě nemůže nahradit.

A nemysli si, že bych chtěl, aby ses na mě pověsila proboha.

Baba postavila se na místo Boha, tak jí vstříknem ještě trochu dopaminu a je to.

Co je to to tvoje to? Jak se liší od pojmu člověk třeba? Tím, že kromě člověka zahrnuje i opici například. Nebo špendlík.

Ubezpečuji tě, že nejsem to tvoje to, špendlíková hlavičko.

186. "Ó mizerní a extrovertní lidé, když nevidíte vidoucího, vidíte jen viděné! Rozpustit dualitu obrácením se dovnitř namísto ven je samo o sobě blažené. " (Ramana Maharshi)

[Mudrc]

:-) Já jsem ta citace, a žádná tvoje citace mě nemůže nahradit.

A nemysli si, že bych chtěl, aby ses na mě pověsila proboha.

Baba postavila se na místo Boha, tak jí vstříknem ještě trochu dopaminu a je to.

Co je to to tvoje to? Jak se liší od pojmu člověk třeba? Tím, že kromě člověka zahrnuje i opici například. Nebo špendlík.

Ubezpečuji tě, že nejsem to tvoje to, špendlíková hlavičko.

186. "Ó mizerní a extrovertní lidé, když nevidíte vidoucího, vidíte jen viděné! Rozpustit dualitu obrácením se dovnitř namísto ven je samo o sobě blažené. " (Ramana Maharshi)

No, to jsi celá ty. Totiž citace někoho jiného.

"Ó mizerná a extrovertní Jano, když nevidíš vidoucího, vidíš jen viděné a citované! Rozpustit dualitu neobrácením se ani dovnitř ani ven je samo o sobě osvobozující." (Mudrc)

[Jana]

:-) Já jsem ta citace, a žádná tvoje citace mě nemůže nahradit.

A nemysli si, že bych chtěl, aby ses na mě pověsila proboha.

Baba postavila se na místo Boha, tak jí vstříknem ještě trochu dopaminu a je to.

Co je to to tvoje to? Jak se liší od pojmu člověk třeba? Tím, že kromě člověka zahrnuje i opici například. Nebo špendlík.

Ubezpečuji tě, že nejsem to tvoje to, špendlíková hlavičko.

186. "Ó mizerní a extrovertní lidé, když nevidíte vidoucího, vidíte jen viděné! Rozpustit dualitu obrácením se dovnitř namísto ven je samo o sobě blažené. " (Ramana Maharshi)

No, to jsi celá ty. Totiž citace někoho jiného.

"Ó mizerná a extrovertní Jano, když nevidíš vidoucího, vidíš jen viděné a citované! Rozpustit dualitu neobrácením se ani dovnitř ani ven je samo o sobě osvobozující." (Mudrc)

Jestli je Ti jasné, co Ramana říká, tak když se díváš správně, tak poznáváš Boží království a vše jako blažené.

Což mohu potvrdit, že je naprosto perfektně vyjádřeno.

„Pocit „já“ se týká osoby, těla a mozku. Když někdo poprvé pozná pravé Bytí, vynoří se z hlubin něco jiného a zmocní se... To něco je za myslí; je nekonečné, božské, věčné. Někteří lidé tomu říkají Království nebeské, jiní tomu říkají duše a další zase Nirvána a hinduisté tomu říkají osvobození; můžete mu dát, jaké jméno chcete."

– Ramana Maharshi

Tím pádem je tenhle život Boží.

Jiný ve skutečnosti není,

leda tak ve snění.

[Jana]

Proto přeji každé bytosti Probuzení,

proto jsou tady všechny ty promluvy Probuzených.

[Mudrc]

Jestli je Ti jasné, co Ramana říká, tak když se díváš správně, tak poznáváš Boží království a vše jako blažené.

Peklo je blažené?

[Jana]

Jestli je Ti jasné, co Ramana říká, tak když se díváš správně, tak poznáváš Boží království a vše jako blažené.

Peklo je blažené?

Mudrci Zdendo, schválně, copak je peklo?

[Mudrc]

Jestli je Ti jasné, co Ramana říká, tak když se díváš správně, tak poznáváš Boží království a vše jako blažené.

Peklo je blažené?

Mudrci Zdendo, schválně, copak je peklo?

Hele já nemám na znuděné individuum vyžívající se ve žvatlání náladu.

Copak je peklo může znamenat podivení se, že někdo může peklo předpokládat, nebo po esenci pojmu peklo.
Laskavě si ujasni, co vlastně máš na mysli.

Už tě někdo praštil klackem po hlavě? Asi už dlouho ne viď... no tak to je pak těžký ti vyvracet tvoje blbiny.

[Jana]

Hele já nemám na znuděné individuum vyžívající se ve žvatlání náladu.

Copak je peklo může znamenat podivení se, že někdo může peklo předpokládat, nebo po esenci pojmu peklo.
Laskavě si ujasni, co vlastně máš na mysli.

Už tě někdo praštil klackem po hlavě? Asi už dlouho ne viď... no tak to je pak těžký ti vyvracet tvoje blbiny.

Všimni si, že když se nenalézají v diskuzi argumenty, a jeden nechce vypadat sám jako hlupák, nebo potřebuje vybít mizernou náladu, tak nejjednodušší je sáhnout po agresi a uchýlit se osobnímu útoku.

Jsou však i bytosti, které jsou tak zamindrákované nebo nemají náladu, že ani žádný podnět k agresivitě nepotřebují. Kdyby mohly, tak by rovnou povraždily všechny katolíky i s Ježíšem.

[Mudrc]

Hele já nemám na znuděné individuum vyžívající se ve žvatlání náladu.

Copak je peklo může znamenat podivení se, že někdo může peklo předpokládat, nebo po esenci pojmu peklo.
Laskavě si ujasni, co vlastně máš na mysli.

Už tě někdo praštil klackem po hlavě? Asi už dlouho ne viď... no tak to je pak těžký ti vyvracet tvoje blbiny.

Všimni si, že když se nenalézají v diskuzi argumenty, a jeden nechce vypadat sám jako hlupák, nebo potřebuje vybít mizernou náladu, tak nejjednodušší je sáhnout po agresi a uchýlit se osobnímu útoku.

Jsou však i bytosti, které jsou tak zamindrákované nebo nemají náladu, že ani žádný podnět k agresivitě nepotřebují. Kdyby mohly, tak by rovnou povraždily všechny katolíky i s Ježíšem.

Jo? A jak chceš magorovi, který popírá utrpení, ukázat utrpení?

Staří zenoví mistři obdobnému blbovi třeba zakroutili nos. Ale já nejsem zenový mistr a ty nejsi moje žačka a navíc nediskutujeme přímo.

Tak měj prosím na paměti tyto komunikační limity a nedostatky.

[Jana]

Jo? A jak chceš magorovi, který popírá utrpení, ukázat utrpení?

V Božím království utrpení neexistuje.

V Nirváně utrpení neexistuje.

V sat-čit-ánandě utrpení neexistuje.


Pro Probuzené není zdroj utrpení ničím skutečným, i když bytosti mohou ve své nevědomosti trpět.

Staří zenoví mistři obdobnému blbovi třeba zakroutili nos.

Najdi zenového Mistra, který by prohlásil o Ramanovi, že je blb a zakroutil by mu nosem, když říká:

Zjistěte, kdo má tyto myšlenky. Odkud povstávají? Musejí povstávat z vědomého Pravého Já. Dokonce i neurčité porozumění tohoto učení pomáhá k zahubení ega. Poté, je uvědomění si Jediné Nekonečné Existence možné. V tomto stavu nejsou žádné jiné individuality než Věčná Existence. Tedy, není zde žádná myšlenka smrti anebo utrpení.“

Najdi zenového Mistra, který by nerozuměl Nisardattovi:

Maharadž: Veškeré utrpení je vyvoláno sobeckou odděleností, izolovaností a nenasytností. Jakmile je příčina utrpení odhalena a odstraněna, utrpení zmizí.

Jen hlupák by trval na tom, že utrpení nemůže beze stopy nenávratně zmizet.

A jestli toužíš poznat, o čem mluví Probuzení, kup si a přečti si třeba například knížku

promluv Šrí Nisargadatta Maharadže "Nic je vše", kde díky svému unikátnímu a spontánnímu učení všem hledajícím, pátrajícím po Pravdě a životě bez utrpení a strastí, umožňuje dostat se za omezenou mysl a přejít do absolutního stavu bez omezení.

[Mudrc]

Podívej Jano, řeknu ti to upřímně.

Tobě nemá smysl nic vysvětlovat, tobě má smysl dát pár facek.

Ale to může leda tak tvůj muž, a v dnešní poblázněné době ani to ne, rozhodně ne já, ani kdyby poblázněná doba nebyla.

A vysvětluj si to jak chceš a měj se jak chceš. Ignoranci za ignoranci.

[Jana]

Podívej Jano, řeknu ti to upřímně.

Tobě nemá smysl nic vysvětlovat, tobě má smysl dát pár facek.

Ale to může leda tak tvůj muž, a v dnešní poblázněné době ani to ne, rozhodně ne já, ani kdyby poblázněná doba nebyla.

A vysvětluj si to jak chceš a měj se jak chceš. Ignoranci za ignoranci.

Nevíš, co říkáš, Zdendo, mluví z Tebe hloupá mysl, která se chce tvářit jako Mudrc, tvrdí, že ví, i když neví. Ale nejsi mysl. Dokud ji neprohlédneš a neprobudí se v Tobě skutečná moudrost, tak se nemá cenu s Tebou jakožto Mudrcem, za kterého se prezentuješ, bavit.

To bych řekla, že je Ti nejspíš i jasné.

Měj se krásně a hodně štěstí.