Miroslavova upozornění na to, kde Probuzení mluví z cesty

[dodo]

Vše se děje, jak je potřeba, ale nic se neděje.


"děje se":

V relativní realitě se věci dějí tak jak mají v souladu přirozeným řádem vesmíru, v souladu s přirozenými zákony.

"neděje se":

A ve skutečnosti se nic nemění v absolutní realitě.


A co je to "potřeba":


Vše se děje v souladu s přirozeným řádem nebo harmonií vesmíru.

Tak zrozumiteľne ti to tu návštevník vysvetlil, no porozumel si len tomuto.

Vše se děje v souladu s přirozeným řádem nebo harmonií vesmíru.

To jediné z toho, co píšeš, je pravdivé.

Všetko z toho čo tu napísal návštevník je pravdivé, lenže ty to nechápeš. Takže, dovolím si ťa parafrázovať: Nebude to tým, že tvoj rozum uviazol na plytčine a pochopiť zmysel povedaného už nezvláda ?

[Jana]

Nebo to celé jejich poznání vidíš jen jako terapeutickou lež pro začátečníky?

"Terapeutickou lež" občas používají jako prostředek jak přivést hledající do stavu psychologického klidu aby sami mohli začít poznávat realitu.

Zkusme prozkoumat to, co skutečně poznáváš jako pravdivé.

K Tomášovým Tě přitahovalo to, že v Tobě rezonoval mír, láska, pohoda, klid, který z nich vyzařoval, nebo jsi si k nim přišel pro milosrdnou lež, aby ses mohl uklidnit?

Míla Tomášová na otázku, co je na duchovní cestě nejdůležitější, odpověděla: "Pravdivost".

Pokud v nás vládne ego, tak prožíváme život plný strachu, starostí, obav, utrpení, nedůvěry, tužeb, pochybností a všemožných negativních emocí.

Při sjednocení s naším pravým Já je v nás stejný klid, pohoda, mír, láska, jako v Probuzených.

K Probuzeným a jejich promluvám nás to začne přitahovat, když se sami probouzíme, to znamená, že přítomnost Probuzeného v nás rezonuje stejnou kvalitou, jakou poznává Probuzený.

Dost často posluchači říkají, že v přítomnosti Probuzeného nebyl problém být ve stavu klidu, míru, lásky, pohody a rozumět všemu, co Probuzený říká, ale když se od něj vzdálí a nevnímá jeho přítomnost, tak je zpátky zase běžný ego stav plný starostí, napětí, problémů, strachů a podobně.

Proto Probuzený nepotřebuje nikoho uklidňovat nějakou lží, naopak, pokud někdo v jeho přítomnosti nevnímá klid a mír, tak není pro jeho slova zralý. Je tady příliš silné zajetí ega, proto nemá smysl mu věnovat jakoukoliv péči, protože by to jen zhoršovalo jeho stav, jeho vnitřní zápas ega o přežití.

[miroslav]

Proto Probuzený nepotřebuje nikoho uklidňovat nějakou lží, naopak, pokud někdo v jeho přítomnosti nevnímá klid a mír, tak není pro jeho slova zralý. Je tady příliš silné zajetí ega, proto nemá smysl mu věnovat jakoukoliv péči, protože by to jen zhoršovalo jeho stav, jeho vnitřní zápas ega o přežití.

No vidíš, ty z mé přítomnosti tady na poradně a z mých slov nevnímáš klid a mír, tak zřejmě nejsi pro moje slova zralá. Jsi příliš v zajedí ega

To, co ti píšu je potřeba, protože vše se děje, jak je potřeba. Ale nic se neděje, když to nejsi schopna pochopit.

[dodo]

Proto Probuzený nepotřebuje nikoho uklidňovat nějakou lží, naopak, pokud někdo v jeho přítomnosti nevnímá klid a mír, tak není pro jeho slova zralý. Je tady příliš silné zajetí ega, proto nemá smysl mu věnovat jakoukoliv péči, protože by to jen zhoršovalo jeho stav, jeho vnitřní zápas ega o přežití.

No vidíš, ty z mé přítomnosti tady na poradně a z mých slov nevnímáš klid a mír, tak zřejmě nejsi pro moje slova zralá. Jsi příliš v zajedí ega

To, co ti píšu je potřeba, protože vše se děje, jak je potřeba. Ale nic se neděje, když to nejsi schopna pochopit.

Miroslave, Miroslave. Keď si v úzkych, tak potom ti už sú dobré aj slová Majstrov ktoré si pred chvíľou zamietal ako len terapiu vhodnú pre začiatočníkov, hlavne aby si mal navrch.

To robíš dosť často, vlastne vždy keď si argumentačne s tým čo si tvrdil predtým, v koncoch.

[Jana]

Proto Probuzený nepotřebuje nikoho uklidňovat nějakou lží, naopak, pokud někdo v jeho přítomnosti nevnímá klid a mír, tak není pro jeho slova zralý. Je tady příliš silné zajetí ega, proto nemá smysl mu věnovat jakoukoliv péči, protože by to jen zhoršovalo jeho stav, jeho vnitřní zápas ega o přežití.

No vidíš, ty z mé přítomnosti tady na poradně a z mých slov nevnímáš klid a mír, tak zřejmě nejsi pro moje slova zralá. Jsi příliš v zajedí ega

Miroslave, vycházejme je z toho, co skutečně jako pravdivé poznáváme a můžeme za to dát ruku do ohně. A neuchylujme se ve víru v pravdivost našich představ, které si nemáme šanci ověřit.

Ty sám budeš vnímat neklid ze slov, která tvrdí, že zeměkoule je placatá?

To, že se může objevit omyl, nepoznávání pravdy, není důvod ke zneklidnění. Stejně tak jako není důvod se znepokojovat tím, že se Ti ve spánku zdá něco, co není skutečnost.

Nijak to Tvou hodnotu, kvalitu nesnižuje a ani se Tvá kvalita nebo hodnota nezvýší, tím, že se probudíš.

To, co ti píšu je potřeba, protože vše se děje, jak je potřeba.

Ano, z relativního pohledu je potřeba vyjasnit pravdu, proto se děje vyjasňování pravdy.

Ale nic se neděje

Ano, v absolutní realitě se nic s pravdou neděje, i když v relativní realitě nemusí být pravda jasná.

[Návštěvník]

Proto Probuzený nepotřebuje nikoho uklidňovat nějakou lží, naopak, pokud někdo v jeho přítomnosti nevnímá klid a mír, tak není pro jeho slova zralý. Je tady příliš silné zajetí ega, proto nemá smysl mu věnovat jakoukoliv péči, protože by to jen zhoršovalo jeho stav, jeho vnitřní zápas ega o přežití.

No vidíš, ty z mé přítomnosti tady na poradně a z mých slov nevnímáš klid a mír, tak zřejmě nejsi pro moje slova zralá. Jsi příliš v zajedí ega

To, co ti píšu je potřeba, protože vše se děje, jak je potřeba. Ale nic se neděje, když to nejsi schopna pochopit.

Miroslave, Miroslave. Keď si v úzkych, tak potom ti už sú dobré aj slová Majstrov ktoré si pred chvíľou zamietal ako len terapiu vhodnú pre začiatočníkov, hlavne aby si mal navrch.

To robíš dosť často, vlastne vždy keď si argumentačne s tým čo si tvrdil predtým, v koncoch.

To, co popisujete, je běžným jevem v diskuzích a argumentacích. Když někomu dojdou argumenty, může se cítit ohrožený nebo naštvaný, a proto může začít útočit na druhou osobu namísto toho, aby se zaměřil na téma diskuze. Tento jev se nazývá ad hominem, což je latinský výraz znamenající “proti člověku”. Je to logický klam, kde místo odpovědi na argumenty druhé strany útočíme na její charakter nebo osobní vlastnosti.

Tento typ chování může být také způsoben tím, co se nazývá potvrzovací zkreslení - tendencí hledat, interpretovat, favorizovat a pamatovat si informace tak, aby potvrzovaly naše předchozí přesvědčení nebo hypotézy, zatímco se přehlížejí nebo ignorují informace, které by je vyvrátily.

Skutečný dialog nebo debata by měla být zaměřena na hledání pravdy nebo lepšího porozumění, nikoli mít za každou cenu navrch. Pokud se někdo chová agresivně nebo urážlivě, je to často znakem toho, že se cítí ohrožen nebo že se snaží zakrýt svou nejistotu nebo nedostatek argumentů.

[miroslav]

To robíš dosť často, vlastne vždy keď si argumentačne s tým čo si tvrdil predtým, v koncoch.

Dost často si dělám z Jany legraci tím, že používám její slova nebo to, co cituje, aniž tomu sama rozumí aby jí to třeba trklo.
Prostě uvádím její slova do aktuální praxe.

[miroslav]

Miroslave, vycházejme je z toho, co skutečně jako pravdivé poznáváme a můžeme za to dát ruku do ohně.

No vidíš - už zase to tvoje "jako"
To není přímé poznávání.
Někde si přečteš "tohle je pravdivé" tak ty to poznáváš jako pravdivé. Pak si přečteš: "tohle je iluze" tak to poznáváš jako iluzi.
No není to super?

[Návštěvník]

Co to je zase za blbost to jak je potřeba,

Vše se snad děje podle karmického zákona...

O tom jste asi ještě neslyšeli...


Z toho pohledu se dá říci, že se nic neděje

[Návštěvník]

Miroslave, vycházejme je z toho, co skutečně jako pravdivé poznáváme a můžeme za to dát ruku do ohně.

No vidíš - už zase to tvoje "jako"
To není přímé poznávání.
Někde si přečteš "tohle je pravdivé" tak ty to poznáváš jako pravdivé. Pak si přečteš: "tohle je iluze" tak to poznáváš jako iluzi.
No není to super?

Výrok “vycházejme je z toho, co skutečně jako pravdivé poznáváme” může znamenat, že bychom měli postupovat podle toho, co považujeme za pravdivé na základě našeho vlastního poznání a zkušeností. To neznamená, že nemáme zájem o hledání objektivní pravdy, ale spíše zdůrazňuje důležitost našeho osobního poznání pravdy. Jinými slovy, měli bychom respektovat a důvěřovat svým vlastním zkušenostem a poznatkům a nechat je nás vést v našem jednání a rozhodování.

[Návštěvník]

Co to je zase za blbost to jak je potřeba,

Vše se snad děje podle karmického zákona...

O tom jste asi ještě neslyšeli...


Z toho pohledu se dá říci, že se nic neděje

Výstižnější překlad je:

“Vše se děje, jak je třeba, přesto se nic neděje.”

[Návštěvník]

Karmický zákon, jak je chápán v některých duchovních a filosofických tradicích, je princip příčiny a následku, který říká, že naše činy (karma) určují naši budoucnost. Když se řekne “Vše se děje, jak je třeba”, může to odkazovat na myšlenku, že vše, co se děje v našem životě, je výsledkem naší minulé karmy a je to přesně to, co potřebujeme pro naši duchovní evoluci.

Na druhé straně, “přesto se nic neděje” může odkazovat na koncept, že ve vyšším duchovním smyslu, všechny naše zkušenosti jsou jen dočasné a měnící se projevy reality a v absolutním smyslu, “nic se neděje”, protože vše je jedno a neměnné.

[miroslav]

a v absolutním smyslu, “nic se neděje”, protože vše je jedno a neměnné.

Také se naopak říká, že jediné, co je neměnné, je to, že vše se stále mění.

To, že vše je jedno a neměnné, je s prominutím blbost. Kterej z návštěvníků si tohle myslí? Nebo je to vygenerováno přihlouplou AI ?

Vše tvoří celek, to ano. A ten celek je jedna velká stále probíhající změna.

[Návštěvník]

Třemi vlastnostmi (sat-čit-ánandou) je obdařen každý člověk. Jelikož však uvízl v síti klamu, myslí si, že „jméno a tvar“ jsou skutečné a nevšímá si svých vrozených vlastností.

Ze všeho nejvíc by si měl uvědomit svoji vlastní vrozenou božskou přirozenost. V tomto směru však člověk nevyvíjí žádné úsilí. Je otrokem svých smyslů a marní čas nicotnými záležitostmi.

Prvotní povinností člověka je řádně porozumět své vrozené lidské přirozenosti a pak ji uvádět do praxe. Hodnota a význam lidské přirozenosti je mimo veškerý odhad. Proto říká Pán Kršna v Bhagavadgítě: „Mamaivánšó džívalóké džívabhútah sanátanah“ (věčný átman ve všech bytostech je částí mého bytí).

Ve skutečnosti připomíná antarváni (vnitřní hlas) člověku jeho božskou přirozenost každý den. On se ale nenamáhá, aby jej slyšel. Usiluje o fyzické a pomíjivé předměty, zapomíná na vlastní božskou podstatu a tak se vzdaluje od svého životního cíle. Jména a tvary jsou chvilkové jako vodní bubliny.

[Návštěvník]

Ramana Maháriši:

Neznalý člověk všude vidí formu (tvar). Moudrý vnímá brahman uvnitř i vně všeho, co
spatřuje. O takovém člověku říkáme, že je bhínna-granthi (nespoutaný uzlem). Uzel, který svazoval
hmotu či tělo s brahman, je pro něj rozetnut.

Na začátku (praxe) může být zbožnost nahodilá a přerušovaná. Aspirant se tím nemusí trápit. Jak
se praxe rozvine, zbožnost bude stabilnější a nakonec poteče jako stálý proud. Když je bhakta zralý,
stačí malý pokyn (šravana), aby vykročil k džňáně. Víra pomáhá rozvíjet naši intuici a vede k dosažení
úplného osvícení – kosmického vědomí. Takto i prvotní chabé a přerušované snažení aspiranta
o zbožnost skrze jméno a tvar a za účelem získání omezeného (štěstí) nakonec skončí a dostane jej za
jméno a tvar, do plynulého toku lásky k absolutnu. To je spása (mukti).

http://www.rudolfskarnitzl.cz/Knizni_pr ... ita_NS.pdf

[miroslav]

Příliš mnoho nesouvisejících citátů, to je oblíbená Janina metoda, jak zastřít vlastní omyly a hloupost.
Nebo taky opakování nesouvisejících a většinou pomatených vlastních litanií. Případně vzít na pomoc AI.

Ale proč to potřebuje takhle dělat?
V tom je jádro pudla, cesta k poznání toho, co je pro dotyčného v dané fázi vývoje nejdůležitější uvidět, uvědomit si, poznat.

[Jana]

a v absolutním smyslu, “nic se neděje”, protože vše je jedno a neměnné.

Také se naopak říká, že jediné, co je neměnné, je to, že vše se stále mění.

Mohu potvrdit, že to je přesně tak, jak říká Ramana:

Brahman má pět aspektů – sat-čit-ánanda (bytí-vědomí-blaženost) a jméno a tvar. Skutečné jsou sat-čit-ánanda. Jméno a tvar jsou neskutečné. Když se tedy místo věnování pozornosti neskutečným jménům a tvarům soustředíme na sat-čit-ánanda (na Já), tak bude svět poznáván jako sat-čit-ánanda, a nikoli jako jména a formy.
Ramana Mahariši

Když se zaměří pozornost na sat-čit-ánandu, je skutečnost neměnná a pořád stejná.

V nevědomosti se zachytává vědomí v připoutanosti k tělu se smyslovým poznáváním a v připoutanosti k mysli,

pak je tady iluze, ve které se jeví tvary a jména jako skutečnost a sat-čit-ánanda jen jako možná teorie, pak je tady stále probíhající změna.

Vše tvoří celek, to ano. A ten celek je jedna velká stále probíhající změna.

Není to tak, že by to byla skládanka z různých částí. Sat-čit-ánanda, která je tím vším, je ve všem stejná a neměnná.

[dodo]

To robíš dosť často, vlastne vždy keď si argumentačne s tým čo si tvrdil predtým, v koncoch.

Dost často si dělám z Jany legraci tím, že používám její slova nebo to, co cituje, aniž tomu sama rozumí aby jí to třeba trklo.
Prostě uvádím její slova do aktuální praxe.

Ale kde že...,nič do aktualnej praxe neuvádzaš, len jednoducho nechápeš, kedy Prebudení (a Jana) hovoria zo stanoviska absolútnej skutočnosti a kedy z relatívnej skutočnosti (máji).

S najväčšou pravdepodobnosťou (podľa toho ako, a čo tu píšeš) o tej absolútnej skutočnosti nemáš ani šajnu, rovnako ako ateisti, ktorí si z duchovňákov potom tiež vo svojej nevedomosti robia „legraci“.

[Návštěvník]

a v absolutním smyslu, “nic se neděje”, protože vše je jedno a neměnné.

Také se naopak říká, že jediné, co je neměnné, je to, že vše se stále mění.

Mohu potvrdit, že to je přesně tak, jak říká Ramana:

Brahman má pět aspektů – sat-čit-ánanda (bytí-vědomí-blaženost) a jméno a tvar. Skutečné jsou sat-čit-ánanda. Jméno a tvar jsou neskutečné. Když se tedy místo věnování pozornosti neskutečným jménům a tvarům soustředíme na sat-čit-ánanda (na Já), tak bude svět poznáván jako sat-čit-ánanda, a nikoli jako jména a formy.
Ramana Mahariši

Když se zaměří pozornost na sat-čit-ánandu, je skutečnost neměnná a pořád stejná.

V nevědomosti se zachytává vědomí v připoutanosti k tělu se smyslovým poznáváním a v připoutanosti k mysli,

pak je tady iluze, ve které se jeví tvary a jména jako skutečnost a sat-čit-ánanda jen jako možná teorie, pak je tady stále probíhající změna.

Vše tvoří celek, to ano. A ten celek je jedna velká stále probíhající změna.

Není to tak, že by to byla skládanka z různých částí. Sat-čit-ánanda, která je tím vším, je ve všem stejná a neměnná.

Je snad skládankou H2O led, voda a pára ?

To je asi tak všechno co k tomu lze říci...

Je to nějak nepochopitelný proč třeba štěstí není Blazenost,

A proč voda není led ?

[Návštěvník]

Brahman má samozřejmě více aspektů než jen pět,

Proč takový blbosti čtěte a kopirujete,

To u toho nedokážete trošku myslet,

Že to je samozřejmě blbost...


Vypisovat vám to sem nebudu,

Stejně bude číst ty guruovsky blbosti a říkat pitomostem pravda,

Tak proč bych to sem asi psal