miroslav píše:Návštěvník píše:
Oddělenost mezi jednotlivci a Bohem nebo Brahmanem je iluzorní.
Milý návštěvníku - je nějaký rozdíl mezi Bohem a Brahmanem? - když už jsme u těch pojmů.
Jestli dovolíš, můžeme to zkusit:
Bůh i Brahman jsou představitelé Absolutní jednoty.
V západní teologii, zejména v křesťanství, je Bůh chápán jako absolutní a transcendentní bytost, která je zdrojem všeho existujícího. Bůh je nekonečný, všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný.
V hinduismu je Brahman nejvyšší skutečnost, která je nepopsatelná, nekonečná, věčná a transcendentní. Brahman je podstatou všech věcí a veškerého bytí, je to nejvyšší vědomí a pravda.
Bůh v západní teologii je chápán jako transcendentní (přesahující fyzický vesmír) a zároveň imanentní (přítomný ve světě a ve všech bytostech).
Podobně je Brahman v hinduismu chápán jako transcendentní a imanentní. Brahman přesahuje fyzický svět, ale zároveň je přítomen ve všech věcech jako jejich podstata.
Hinduismus obsahuje monistické prvky (víra v jednotu všech věcí v jedné podstatě, kterou je Brahman) podobně jako křesťanství, víru v jednoho Boha.
Filozofie advaita (nedvojnost) v hinduismu tvrdí, že všechno je jednota a že individuální duše (átman) je totožná s Brahmanem. Toto je srovnatelné s tradicemi v křesťanství, kde je cílem dosažení jednoty s Bohem.
Mystici z různých náboženských tradic často popisují své zkušenosti s Bohem nebo absolutní skutečností velmi podobně. Například svatý Jan od Kříže nebo Meister Eckhart v křesťanství popisují Boha způsobem, který se podobá popisům Brahmanu ve védantické filozofii.
Eduard Tomáš ve svých dílech a přednáškách několikrát zdůrazňoval, že západní a východní duchovní tradice vedou ke stejnému cíli. Říkal, že pravé duchovní pochopení je možné dosáhnout skrze různé cesty a tradice.
V knize "Základy jógy" Eduard Tomáš uvádí, že podstata všech velkých duchovních tradic je stejná a že všechny směřují k poznání jednoho Božského principu, ať už je nazýván Bohem, Brahmanem, či jinak. V různých přednáškách také často zmiňoval, že láska, pravda a pokora jsou univerzální hodnoty, které lze najít jak v křesťanství, tak v hinduismu.
A konečně s přímým poznáním toho, o čem Probuzení mluví, je možné potvrdit, že milostiplná Boží přítomnost je stejnou blažeností, jako sat-čit-ánanda.