Bůh
Napsal: sob 10. zář 2022 22:31:53
(Já) kdo jsi
(Já) jsem ty
(Já) jakto
(Já) takto
(Já) jsem ty
(Já) jakto
(Já) takto
Návštěvník píše:Pedro, Pedro, viděl jsi Souboj Titánů ?
Pedro píše:Ego: jakto takto?
Já: už jsi se vzbudilo?
Ego: kdo jsi, že se tak hloupě ptáš?
Já: já jsem já.
Ego: lháři, já jsem já! Mám srdce plné lásky, která je totéž, co nic, a co máš ty?
Já: já nemám nic, jen chudou mysl.
Ego: mysl? Evidentně trpíš iluzí oddělenosti! Prozkoumej to, musíš do srdce, jedině v sat čit anandě jsi mnou, vším a ničím.
Já: mě je dobře takhle, díky.
Ego: je v tobě nějaká potíž, zkus to prozkoumat, jít pod to, až kde je láska, která je sat čit anandou, která je pro osvícené jako všechno a nic.
Já: díky, slyšelo jsem, nemám zájem.
Ego: takže máš nějaký problém s iluzí oddělenosti, když jsi sat čit ananda, jsi já a nemáš chybu.
Já: ................................................................................ hovno.
Návštěvník píše:
~
Když nemáme žádné záměry, touhy ani nejsme posedlí plánováním, vracíme se zpátky do svého přirozeného stavu, který je spontánní a v harmonii s celým životem.
"Záměr vytváří vnitřní napětí.
Co jste, dříve než se něčeho chytíte? Copak nejste celiství?
Když jste si vědomi sebe sama mimo rámec fungování instrumentálního já, pak jste ve svém prostoru otevřenosti, jste v prostoru Boha."
Pedro píše:Ego: jakto takto?
Já: už jsi se vzbudilo?
Ego: kdo jsi, že se tak hloupě ptáš?
Já: já jsem já.
Ego: , co nic, lháři, já jsem já! Mám srdce plné lásky, která je totéža co máš ty?
Já: já nemám nic, jen chudou mysl.
Ego: mysl? Evidentně trpíš iluzí oddělenosti! Prozkoumej to, musíš do srdce, jedině v sat čit anandě jsi mnou, vším a ničím.
Já: mě je dobře takhle, díky.
Ego: je v tobě nějaká potíž, zkus to prozkoumat, jít pod to, až kde je láska, která je sat čit anandou, která je pro osvícené jako všechno a nic.
Já: díky, slyšelo jsem, nemám zájem.
Ego: takže máš nějaký problém s iluzí oddělenosti, když jsi sat čit ananda, jsi já a nemáš chybu.
Já: ................................................................................ hovno.
Pedro píše:(Já) kdo jsi
(Já) jsem ty
(Já) jakto
(Já) takto
Jana píše:Pedro píše:Ego: jakto takto?
Já: už jsi se vzbudilo?
Ego: kdo jsi, že se tak hloupě ptáš?
Já: já jsem já.
Ego: , co nic, lháři, já jsem já! Mám srdce plné lásky, která je totéža co máš ty?
Já: já nemám nic, jen chudou mysl.
Ego: mysl? Evidentně trpíš iluzí oddělenosti! Prozkoumej to, musíš do srdce, jedině v sat čit anandě jsi mnou, vším a ničím.
Já: mě je dobře takhle, díky.
Ego: je v tobě nějaká potíž, zkus to prozkoumat, jít pod to, až kde je láska, která je sat čit anandou, která je pro osvícené jako všechno a nic.
Já: díky, slyšelo jsem, nemám zájem.
Ego: takže máš nějaký problém s iluzí oddělenosti, když jsi sat čit ananda, jsi já a nemáš chybu.
Já: ................................................................................ hovno.
Pedríto, díky. Pořád mi nebylo jasné, v čem je zakopaný pes, že to, co píšu, si Ty, Petr Vostál a mnozí další, vykládáte úplně jinak, než jak je to napsané.
A tady to vysvětluješ: Já mám - Ty nemáš. Tohle vnímáš Ty. A já říkám, že to je, je to vším, co je. Nikomu to nepatří. To, čím jsi živý, je stejným Božstvím, jako Božství všech probuzených. Nelze to mít nebo nemít. A není možné tím nebýt.
To, že nejsem nic, znamená, že neexistuje nic skutečného, co by mě od toho Božství, které je láskou, oddělovalo, stejně jako Tebe.
Nicméně je tady i ta zkušenost, že je možné prožívat realitu, kdy od toho dokonalého Bytí nás odděluje sevření ve vlastní osobě. Jako by byla neproniknutelnou zdí. Na místo Božství vidíme pak v druhých to špatné a ta zeď mezi námi, není naše, ale jejich.
A je legrace, Pedrito, že i když víme úplně všechno, co je tady kde psáno, co radil kde jaký Mistr, ta naše osoba nemá šanci, ať udělá cokoliv, se z toho vězení dostat.
A pak se stane, že osoba zmizí, zeď zmizí, ego zmizí a je tu čistá dětská radost, že jsi, že jsme, že je to, co je, aniž by v nás bylo něco, co by mohlo chtít víc.
A to sdělování Probuzených může být pro každého, kdo touží po svobodě, jistotou, že JE TO.
A není možné, aby to, co vzniklo, zase nezmizelo.
Vzniká a mizí to osobní, Bytí zůstává.
Pedro píše:Lidičky, prosím vás, nedávejte sem citace svých mistrů, nebo natož pak když víte, že je to mistr někoho jiného tu.
Jestli máte v sobě kousek úcty k těmto osobnostem a k jejich žákům, nedávejte to sem. Máte přece vlastní hubu, né? Nebo si nevěříte, v tom co říkáte? Mistry si každý najde, když potřebuje. Tohle není satsang ani pudža, tohle je zapatlaná
zakouřená hospoda plná duchovního dýmu. Nic pro Gurui.
Návštěvník píše:Pedro píše:Lidičky, prosím vás, nedávejte sem citace svých mistrů, nebo natož pak když víte, že je to mistr někoho jiného tu.
Jestli máte v sobě kousek úcty k těmto osobnostem a k jejich žákům, nedávejte to sem. Máte přece vlastní hubu, né? Nebo si nevěříte, v tom co říkáte? Mistry si každý najde, když potřebuje. Tohle není satsang ani pudža, tohle je zapatlaná
zakouřená hospoda plná duchovního dýmu. Nic pro Gurui.
Co takhle mít úctu k mistrům a nepředvádět u jejich citací svou ublíženost, nedoplňovat je o osobní útoky a vulgarity?
Co takhle mít úctu k mistrům a nepředvádět u jejich citací svou ublíženost, nedoplňovat je o osobní útoky a vulgarity?
Vostálník píše:
Ti mistři jsou lidé jako každej jinej, osvícení neznamená vševědoucnost a neomylnost,
jak se právě mnohdy ti mistři a jejich žáčci domnívají...
HD. píše:Návštěvník píše:Pedro píše:Lidičky, prosím vás, nedávejte sem citace svých mistrů, nebo natož pak když víte, že je to mistr někoho jiného tu.
Jestli máte v sobě kousek úcty k těmto osobnostem a k jejich žákům, nedávejte to sem. Máte přece vlastní hubu, né? Nebo si nevěříte, v tom co říkáte? Mistry si každý najde, když potřebuje. Tohle není satsang ani pudža, tohle je zapatlaná
zakouřená hospoda plná duchovního dýmu. Nic pro Gurui.
Co takhle mít úctu k mistrům a nepředvádět u jejich citací svou ublíženost, nedoplňovat je o osobní útoky a vulgarity?
Je to začarovaný kruh.
Kdo se poučí dřív?
Říká se moudřejší ustoupí.