Poradna zdarma

Absolutno píše:
Horší ovšem je, když se k něčemu připoutaj a pak jim z toho hrabe dlohodobě,
tak jako tobě......

I když pravdou je, že naše jediné pravé Já je jen jedno, což se může jevit jako nepochopitelné, tak na druhou stranu není moudré usuzovat, že to, co se děje Tobě, se nutně musí dít někomu druhému. I když z určitého úhlu pohledu by to mohlo vypadat spravedlivě.

Mně je úplně jedno kolik je Já,
to si řešíš leda tak ty,
ale připoutanost se vytváří opakováním,
nikoliv třeba tím, že se jednou někdo rozčilí a pak to pustí ze zřetele,

a to platí pro všechny bez vyjímky...

Takže na mindrák si musíš zadělat dlouhodobě a ne jen jednou blbou emocí a navíc tomu musíš věnovat dostatečnou pozornost...

Ale vono je to jedno, ty jsi chtěla zase šoupnout voblíbenou vizualizaci vo tom, že je Já jen jedno,
no páni,
tak si to dál vizualizuj,
mně je to naprosto šumák jestli je Já jen jedno nebo patero,
já k tomu nemám žádnou připoutanost...

což se může jevit jako nepochopitelné

Proč ?

Netrpím schizofrenií, takže by se mně spíše zdálo nepochopitelný mít vícero já...

Pro tebe je to ale asi nepochopitelný a jsi z toho na větvi...

Urážením a ponižováním Probuzených si člověk dělá velmi krutou karmu. Její dopady nejsou 1:1, ale až 1000:1. Proto např. Židé, kteří si vyvolali kruté karmické dopady ukřižováním Krista, byli pak po řadu staletí pronásledováni, zabíjeni a ztratili i svou vlast.

Je proto třeba vzít tenhle fakt plně v úvahu a skončit s napadáním Probuzeného Dr.H. Záleží i na Janě a na Administrátorovi, nakolik budou ochotni to tady dál tolerovat a být tím za to spoluzodpovědní.

Ty fakt blábolíš hlouposti,
židi si tu karmu vykoledovali dávno pradávno před nějakým Kristem,
to sis nevšimla že Ježíše taky soudil Pilát ???

Už tehdá židi byli okupováni římany a před římany byli odvedeni do babylonského zajetí,
páč se povyšovali nad druhé nějakou svou boží vyvoleností a bez milosti pořádali holokausty...
A protože s tím nemíní přestat ani nyní, tak mají další problémy s palestinci...

A že ty někoho považuješ za osvícenýho není nikterak směrodatné k tomu, jestli je nebo není osvícenej,
nebo na jaký že úrovni se nachází...

Naprosto klidně ti budu kritizovat jakýhokoliv osvícenýho, protože neexistuje osvícený jenž by neměl karmu,
a tudíž nedělal blbosti, zřejmě ti tato maličkost jaksi uniká při tvé posedlosti nějakýma Tomášovýma...

Prostě blábolíš hlouposti jak ta Jana a není divu že směřuješ tam, kam i ona,
do sebevoblbnutí duchovníma konceptama...

Administrátorovi, nakolik budou ochotni to tady dál tolerovat a být tím za to spoluzodpovědní.

Stejně nepoučitelná jak ti židi, nejspíš se jedná o silný mindrák vyvolenosti...

Takže tady ostatním znovu a znovu automaticky přisuzuješ to, co ve skutečnosti děláš sám: necháš se ovládat zamilovaností do svých představ, zamilovaností do svých úvah, a to Ti brání uvidět věci tak, jak jsou.

A ty to zase přisuzuješ jemu (hahaha)

Co s tím budeme tedy dělat ?

Aha, cyklovat tudle hloupost furt dokola, co jinýho ...

Návštěvník píše:
Zatímco buddhistické tradice hovoří o všímavosti, Osho zavedl „No-Mind“, zdánlivě velmi podivný koncept v současném světě, nemyslíte?
Osho vysvětluje možnost překročit mysl, a tím vytvořit vzdálenost mezi námi a nekonečným chvěním v našich hlavách.

„Jakmile je člověk ve stavu bez mysli, nic ho nemůže rozptýlit z jeho Bytí. Neexistuje žádná větší síla než síla "No-Mind". Takové osobě nelze ublížit.“

A proč pořád utíkat od mysli. To vás ta mysl nějak bolí, nebo co?
To je pak život akorát jako ustřelené kecky. Nic víc.

miroslav píše:
A proč pořád utíkat od mysli

vyjadřováním určitých myšlenek (= obsahů mysli) - například tvrzením, že mysl neexistuje?

Mrkev píše:Ta to technika, která není technikou, cvičení, které není cvičením. Objevila se v roce 2017, v situaci, kdy byl Mooji poznán na jógový festival, kdy měl pouze jedu hodinu, aby něco řekl publiku, které o tom něco poukazuje ví málo nebo nic. Od té doby spontánně se pozvání objevovalo a objevuje během Moojiho satangů, až se to ustálilo do uceléné formy, které je vydána jako knížka do kapsy a jako audiokniha.

Je to pozvání ke svobodě, pozvání do prostoru čirého bytí. Není proto potřeba žádné přípravy, předchozích spirituálních cvičení či teoretické přípravy. Te to tedy pozvání pro kohokoliv, kdo je chce přijmout.

Následující video obsahuje Pozvání, které bylo součástí satsangu. Je to s českými titulky.



Moojibaba představuje Pozvání ke svobodě - účinné a zároveň snadné cvičení. Tyto jednoduché a přímé pokyny nás nasměrují přímo k poznání našeho bezčasého Bytí.

Ze začátku je to myslím skutečně dobré, jako cesta, ale od cca 9. min. to Mooji začíná popisovat, uchopovat, tudíž vytvářet objekt mysli, objekt svého já.

Já, subjekt, nemůže existovat bez objektu, a tím objektem může být i vše, co je. A tímto způsobem se tak může zastřít subjekt tohoto objektu, který se tímto zastřením stává neviditelným, čímž se další cesta k osvobození od něj, od svého já, stává nemožnou.

Realitu není možné nahlédnout. Kdysi jsem to před mnoha léty krátce nahlédl, tak o tom mohu psát, jako o vzpomínce (majáku na cestě).

Zdeněk píše:Realitu není možné nahlédnout. Kdysi jsem to před mnoha léty krátce nahlédl, ....

No vidíš ten paradox, není možné nahlédnout a Tys to nahlédl.

Podobně jako Ty na Moojiho jsem svého času nahlížela nevěřícně na Osha. Všechno, co jsem od něj četla v různých knihách, mě jakoby vtahovalo do toho láskyplného místa odkud mluví všichni ti Probuzení. A když se objevilo poznání, že všechno je Boží, všechno je Láska, tak jsem si od něj přečetla pár kritických projevů, ve kterých všechno láska rozhodně nebyla. Do dneška jsem se s tím nesrovnala.

Vraťme se k tomu, že Tys to nahlédl. Něco na chvíli vyřadilo mysl, nic sis nemyslel, nic jsi nevěděl ani o své osobě a nepochybně sis nemyslel v tom okamžiku ani nic o jiných osobách. Tedy Tvá osoba v tu chvíli nebyla myslí nijak formovaná, nebylo ani nijak definované nic, čím bys v žádném případě být nechtěl a být nemohl. Tím pádem se iluze oddělenosti na okamžik rozestoupila a Tys poznával dokonalost a svobodu neosobního Bytí, které je věčné a neměnné.

S tímhle vědomím, že to, cos "nahlédl" je věčné a neměnné, je jasné, že to není nic, co by se mohlo objevit a zmizet. To, co je věčné a neměnné je tady pořád.

Tudíž je možné neživit iluzi oddělenosti vírou, že to, co si myslíš, je pravda. Ale jen si uvědomovat, že si všechno vjemy - myšlenky - pocity - uvědomuješ a klesat hlouběji a hlouběji do uvědomění samotného vědomí. Je tím Bytím....

Jana píše:Něco na chvíli vyřadilo mysl, nic sis nemyslel, nic jsi nevěděl ani o své osobě a nepochybně sis nemyslel v tom okamžiku ani nic o jiných osobách. Tedy Tvá osoba v tu chvíli nebyla myslí nijak formovaná, nebylo ani nijak definované nic, čím bys v žádném případě být nechtěl a být nemohl. Tím pádem se iluze oddělenosti na okamžik rozestoupila a Tys poznával dokonalost a svobodu neosobního Bytí, které je věčné a neměnné.

Právě, že vůbec ne (už jsem o tom někde psal, nemůžu to najít). Věděl jsem o své osobě, věděl jsem o druhých (co jsem si o nich myslel si už nepamatuju, asi normálně), neměl jsem vyřazenou mysl, žádné osvícení ze mě nevyzařovalo a byl jsem si zcela jist, že na mě nemůže nikdo nic poznat. A neměl jsem nejmenší snahu o tom někomu vykládat, protože to prostě nebylo možné. Teď o tom mohu vykládat zřejmě proto, že v tom stavu nejsem (ale mám na to vzpomínku).

Jana píše:S tímhle vědomím, že to, cos "nahlédl" je věčné a neměnné, je jasné, že to není nic, co by se mohlo objevit a zmizet. To, co je věčné a neměnné je tady pořád.

Věděl jsem jasně, že kdybych o tom takhle začal uvažovat (nebo jako třeba Mooji), tak by to zmizelo. Nešlo to. Ale přesto to nějak bylo. A bylo to naprosto supr:). Ulpěl jsem na tom, a když to zmizelo, strašlivě jsem to chtěl zpátky. Bylo to po smrti mého otce, tak jsem si schválně vytvářel situace, abych duševně trpěl, ale nic mi to nepomohlo (ono taky, těžko někomu umře otec dvakrát žejo, a i kdyby, tak poprvý není podruhý:).

Jana píše:Tudíž je možné neživit iluzi oddělenosti vírou, že to, co si myslíš, je pravda. Ale jen si uvědomovat, že si všechno vjemy - myšlenky - pocity - uvědomuješ a klesat hlouběji a hlouběji do uvědomění samotného vědomí. Je tím Bytím....

Není. Tím jak to vysvětluješ, maluješ..., je to prostě něco docela jiného než výsledek téhle aktivity.

Jana píše:Jestli je v Tobě jasné, že tohle je ono, pak nějakým způsobem muselo na okamžik v Tobě probudit poznání jednoty všeho, nebo jinými slovy na okamžik se otevřelo poznání Pravdy.

Nepamatuji se, že bych poznával jednotu všeho. Pamatuji se, že všechno bylo přesně tak, jak má být. Předtím jsem nadával na svět, lidi hnusný, grázlové atpod. a to úplně zmizelo. Ale jak jsem psal, byl jsem si jist, že nikdo na mě nemůže nic poznat. Jakoby byla přítomna nová dimenze a přitom ta stará nezmizela, ale z té staré absolutně nešlo dohlédnout do té nové. Pojmy jako Ticho srdce, Vědomí, mysl, Jedno, TO, to všechno je z naší dimenze, které to ale ani trochu nemohlo postihnout. Vůbec. Dokonce tak, že i tohleto je nějaké vysvětlení, které je nesmyslné. Proto jsem se nikomu (ani sobě) nepokoušel něco vysvětlovat, protože to prostě opravdu, opravdu nešlo (jak je vidět, tak teď to jde:).

Jana píše:

Jana píše:Tudíž je možné neživit iluzi oddělenosti vírou, že to, co si myslíš, je pravda. Ale jen si uvědomovat, že si všechno vjemy - myšlenky - pocity - uvědomuješ a klesat hlouběji a hlouběji do uvědomění samotného vědomí. Je tím Bytím....

Není. Tím jak to vysvětluješ, maluješ..., je to prostě něco docela jiného než výsledek téhle aktivity.

To, o čem mluvím, je naopak ustání aktivity.

To je také aktivita. Můžeš namítnout, že nemám lpět na slovech a číst mezi řádky, vše se nedá vysvětlit doslova. Ale ten stav, o kterém píšu, se prostě nedá vysvětlit vůbec. A to, že ho vysvětluji je důkaz, že ho nemám. Takhle jsem to tenkrát vnímal a tak to z paměti opakuji.

A tak jsem to na tom videu s Moojim "Nic, Nic, Nic" na Moojim poznal. Proto je mi divné, že Mooji později tu ztrátu jakoby nepoznal(?), protože já jsem to na sobě poznal okamžitě (a na Moojim taky).

Jak to vnímám, o čem teď píšete.

Aby byl navázán kontakt, aby bylo alespoň trochu vnímáno nebo cítěno, vo co go, je nutné mít alespoň trochu sladěnou frekvenci.
Co tím chci říct.
Je to např. dobře vnímatelné u vaši diskuze.
Aby se Jana chytala, co ji chceš sdělit, je třeba, abys co nejblíže mluvil jejím jazykem. Tak to prostě funguje a stejně tak Mooji "musí" ( v soucitu není žádné musí...) "sestoupit" k lidem, kteří jsou více či méně ještě vzdálení poznání..., pochopení, protože jedině tak je šance jim přiblížit pochopení, jako MOST...

Rozumíš mi, Zdeňku?


...

Je to dobrovolné (skrze soucit nic takové jako dobrovolnost neexistuje...) setrvávání v jakési smluvní roli.... pro "ně", pro "ni", pro "něho", pro TO, co jest.....

Tak to cítím a vím, že to tak je...

A takovým "dělníkům ducha" mávám a pozdravuji je.... :-)

Tara píše:Mooji "musí" ( v soucitu není žádné musí...) "sestoupit" k lidem, kteří jsou více či méně ještě vzdálení poznání..., pochopení, protože jedině tak je šance jim přiblížit pochopení, jako MOST...

Rozumíš mi, Zdeňku?

Rozumím. Totiž žádný MOST nelze vytvořit.
Moojiho "sestoupení" je vytvoření oné reality v této, je to tvorba fikce, není to možné. Žádnými slovy to nelze popsat, myslet, představovat si/uchopit (o což se právě Mooji na tom videu snaží), není to z naší dimenze.

Zenový mistr Juzhi Yizhi vždy zvedl prst, kdykoli se ho někdo zeptal na zen. Jeden z jeho mladých žáků ho začal napodobovat. Mistr se to dozvěděl a žákovi prst uřízl.

Rozumíš mi, Taro?
To nebyla pobídka ala Vostal být adolescentně unikátní, to bylo rozříznutí Moojiho vejpůl. Traduje se, že tak u toho chlapce nastalo osvícení. Tak doufejme že ano, že to byl ten MOST .

Zdeněk píše:

Jana píše:Jestli je v Tobě jasné, že tohle je ono, pak nějakým způsobem muselo na okamžik v Tobě probudit poznání jednoty všeho, nebo jinými slovy na okamžik se otevřelo poznání Pravdy.

Nepamatuji se, že bych poznával jednotu všeho. Pamatuji se, že všechno bylo přesně tak, jak má být. Předtím jsem nadával na svět, lidi hnusný, grázlové atpod. a to úplně zmizelo. Ale jak jsem psal, byl jsem si jist, že nikdo na mě nemůže nic poznat. Jakoby byla přítomna nová dimenze a přitom ta stará nezmizela, ale z té staré absolutně nešlo dohlédnout do té nové. Pojmy jako Ticho srdce, Vědomí, mysl, Jedno, TO, to všechno je z naší dimenze, které to ale ani trochu nemohlo postihnout. Vůbec. Dokonce tak, že i tohleto je nějaké vysvětlení, které je nesmyslné. Proto jsem se nikomu (ani sobě) nepokoušel něco vysvětlovat, protože to prostě opravdu, opravdu nešlo (jak je vidět, tak teď to jde:).

Předtím jsem nadával na svět, lidi hnusný, grázlové atpod. a to úplně zmizelo.

Když se podíváš na mapu vědomí Hawkinse, tak přesně takhle vypadá popis "otevírání" vědomí.

Nemá to chybu.

V těch nižších úrovních vědomí, tedy v úrovních nevědomosti, kdy je poznání Pravdy zastřeno myslí, je možné, nebo lépe řečeno, jeví se patřičné, na kde co nadávat, hanit to, urážet, vidět kde koho v temných barvách, je možné cítit se být povolaný sdělovat a sdílet svou "oprávněnou " kritiku a pomluvy. Posilovat tím, že "vím, co je špatně" své ego, posilovat tím svou iluzi oddělenosti, posilovat připoutanost k mysli, která "ví", co je špatně. Paradoxně tahle iluze oddělenosti, ono stažení vědomí se neposiluje, když se "ví", co je dobře. Proto například to Drtikolovo rozhodnutí dívat se na vše, jako na dobré, vede k otevření Vědomí, vede k samadhi.

Nedá se to vysvětlit.

Je to dimenze, ve které není mysl, takže tady ani není nástroj, který by to mohl nějak uchopit.

Mizí připoutanost k mysli, mizí ego, mizí konatel. Nejsi tím, kdo by mohl něco s něčím dělat, nejsi ten, kdo by mohl chtít něco víc, nejsi nic.

Jakákoliv aktivita by Tě vracela zpět do ega, do konatele.

A přeci, Probuzení i bez téhle iluze osobní individuality žijí, mluví o tom na svých setkáních s hledajícími, píší tuny knih. Žijí úplně normální život. Je to tím, že život oné probuzené bytosti neřídí ego, neřídí mysl, ale přímo to, co je zdrojem toho všeho.

A tak jsem to na tom videu s Moojim "Nic, Nic, Nic" na Moojim poznal. Proto je mi divné, že Mooji později tu ztrátu jakoby nepoznal(?), protože já jsem to na sobě poznal okamžitě (a na Moojim taky).

Obrazně řečeno, Mooji na tom videu nechá posluchače docela geniálním způsobem odložit mysl, ochutnat tak Vědomé Bytí a vede je k objevu, že "To, co nemá chybu" je tady stále, i když se o tom mluví. Nechává je v tom zmizet a dává poznat, že "je to" nezávisle na projevu tady pořád.

Ovšem v okamžiku, když se na to video díváš skrz osobu, která "ví, co je špatně", se vědomí zase zúží a je to pryč.

Ovšem například Osho šel ještě dál.



Dokázal, že to, co nemá chybu, nezmizí, i když se objeví myšlenka, že víš, co je špatně.

Jana píše:Je to dimenze, ve které není mysl, takže tady ani není nástroj, který by to mohl nějak uchopit.

Tak proč to neustále uchopuješ?

Jana píše:Mizí připoutanost k mysli, mizí ego, mizí konatel.

Ego nezmizelo (nějak jsem věděl, že budu ještě v budoucnosti trpět). Podobně jako to líčí Alexandr po svém osvícení skrze rozčíleného Maharadže: "A pak začaly problémy s ostatními. S podlézavci a šplhouny, kteří trvali na mé omluvě! Nikdy v životě! Nemůžete se přece omluvit NIKOMU, no ne?!" To přece jasně mluví ego. A Alexandr to ví a trvá na něm. A přesto mu to nebrání v osvícení.

Jana píše:Obrazně řečeno, Mooji na tom videu nechá posluchače docela geniálním způsobem odložit mysl, ochutnat tak Vědomé Bytí a vede je k objevu, že "To, co nemá chybu" je tady stále, i když se o tom mluví. Nechává je v tom zmizet a dává poznat, že "je to" nezávisle na projevu tady pořád.

Já mám jinou zkušenost. Že Mooji "geniálně" oklamal sám sebe (tak jako klameš sebe ty). Čímž neříkám, že je to jenom špatné, ale prostě to není ono. Když nevěříš mě, věř Janovu evangeliu: Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náručí Otcově, nám o něm řekl.
Jak to? Cožpak před tím neměli Zákon, Mojžíše?