Co mě napadá II

[Absolutno]

Furt je to ale pro tebe lepší než kdybys to dělal v práci na klientech - tam by ti to asi neprošlo

Proč bych to tam dělal ???

To si myslíš že na světě jsou jen samí duchosráči jako ty ???

Navíc,

co že mně tady prošlo ???

Leda hovno, asi padesátkrát zabanovanej a vše co napíšu smažeš,

tak laskavě nemel sračky,

ty duchovní nablblo...

[Jana]

Proč by to mělo být jinak ?

Už jsem ti vysvětloval, že i idiotka tvé úrovně zcela spolehlivě rozená řízek vod dlažební kostky,

ovšem idiotka tvé úrovně již nerozezná, co ji tím říkám...

No aspon že se necpeš v záchvatu duchovní blaženosti těma dlažebníma kostkama,

Allah akbar !!!

Rozeznávám, co říkáš. To, co tady říkáš, je tak trochu podobné tomu, co vyprávěl jeden klučina, který se vypravil za Matkou Meerou. Cítil se tak mizerně, že když k ní přicházel a viděl blažený výraz ve tvářích lidí, kteří od ní odcházeli, tak měl sto chutí jim dát pěstí do zubů.



A když od ní odcházel, tak prý ten výraz měl taky.


Nicméně napíšu Ti něco nesmírně osvobozujícího. Vím, že to osvobozující je, protože s tím mám vlastní zkušenost. Jedna bytost mi před časem řekla, že se rozhodla, že i když udělám něco, co se jeví z jejího pohledu jako nemoudré, i když udělám cokoliv, že mě nebude soudit, že si nic o mně nebude špatného myslet.

Je to zajímavé, jak podobné rozhodnutí má obrovskou sílu milosti.

Ptal ses mě, jestli se můžeme rozhodnout. Ano. Vůbec nevadí, že tohle rozhodnutí pochází z toho, čemu říkáš ego. Důležité je, že v tu chvíli to, k čemu se připoutáváme, ztrácí nad námi moc. Přestane nám to brát svobodu.

Takže mé rozhodnutí je, že ať uděláš cokoliv, ať napíšeš cokoliv, nebudu si o Tobě nic špatného myslet.

[Návštěvník]

asi padesátkrát zabanovanej a vše co napíšu smažeš

To si mě asi s někým pleteš.

Banovat na tomhle fóru nemůžu nikoho, ani někomu něco smazat,

nemůžu tu dodatečně smazat ani žádný můj vlastní příspěvek.

I proto sem píšu spíš výjimečně.

[Absolutno]

Nepletu,

zcela jasně mám napsáno v tvých reakcích že jejich autorem je Návštěvník,

asi je tedy spíše chyba na tvé straně s používáním cizího nicku,

nežli na mé straně že si přečtu kdo mně píše...

[Absolutno]

Ptal ses mě, jestli se můžeme rozhodnout. Ano. Vůbec nevadí, že tohle rozhodnutí pochází z toho, čemu říkáš ego. Důležité je, že v tu chvíli to, k čemu se připoutáváme, ztrácí nad námi moc. Přestane nám to brát svobodu.

Hele,

neblbne ti tak trochu ten mozek ?

[Absolutno]

Takže mé rozhodnutí je, že ať uděláš cokoliv, ať napíšeš cokoliv, nebudu si o Tobě nic špatného myslet.

A co takhle kdyby jsi si ještě navíc přestala o mě něco dobrého myslet ???

S tím asi budeš secsakra velkej problém při té své dobrosernosti...

[Absolutno]

Ztotožnování se s představama se jmenuje NÁBOŽENSTVÍ,

a je jaksi pravým opakem toho, čemu se říká DUCHOVNO...

[miroslav]

To je mírně změněný stav vědomí kdy se člověk pomocí koncentrace na své pocity jimi voblbne natolik, že se s nimi ztotožní,

a že se pak chová jako pako,

např. přenáší hory...

Tuhle jsi psal, že jediné co víš je, že nic nevíš. (to jsi nejspíš vyopičil od Sokrata)
Ale když už to víš, že opravdu nic nevíš, tak je ti doufám jasný, že píšeš o tom, co nevíš a tudíž jsou to většinou hovadiny, pitominy a pod. Projevy tvých nevědomých mindráků, které reagují na to co čteš. Ozývají se zkrátka jako potrefené husy.

A k té víře - tedy k tématu.
Víra má několik vrstev. Na té povrchní je to opravdu jen důvěra, přesvědčení, hloupost atd.
Pak je hlubší samozřejmá neuvědomělá víra, třeba že to co vidíme, je skutečné.
A pak ještě hlubší víra. O té mluvil například Ježíš když říkal: "Víra tvá tě uzdravila" (ne já)
Tato víra, pokud jsme schopni ji nějak ovlivňovat (měnit) u sebe nebo u druhých) je základem opravdového léčitelství, zázraků a magie.
Třeba Ramanovi se stalo, že jistá žena vyšle ze společenství posluchačů a položila mu k nohám své umírající dítě. Dítě se uklidnilo, přestalo se dusit a najednou bylo zcela zdravé.
Ramana na to hned reagoval: "Já s tím nemám nic společného, Já jsem si ani nepřál, aby dítě nezemřelo"
Zkrátka víra té matky udělala zázrak - tak hluboká víra, že Ramana svojí mocí dítě zachrání, uzdraví. Ale ne Ramana, ale moc její hluboké víry v to, že se to stane udělala ten zázrak...

[Absolutno]

Ale když už to víš, že opravdu nic nevíš, tak je ti doufám jasný, že píšeš o tom, co nevíš a tudíž jsou to většinou hovadiny, pitominy a pod. Projevy tvých nevědomých mindráků, které reagují na to co čteš. Ozývají se zkrátka jako potrefené husy.

Tak ty jsi ještě nikdy nic neslyšel o intuici ?

Ta je taky nevědomá, jen to není mindrák,

mindrák máš leda ty, páč tomu co píšu nerozumíš,

no vono to taky není pro náký začátečníky a už vůbec ne pro pocitářský pomrdla..

[Absolutno]

A k té víře - tedy k tématu.
Víra má několik vrstev. Na té povrchní je to opravdu jen důvěra, přesvědčení, hloupost atd.
Pak je hlubší samozřejmá neuvědomělá víra, třeba že to co vidíme, je skutečné.
A pak ještě hlubší víra. O té mluvil například Ježíš když říkal: "Víra tvá tě uzdravila" (ne já)
Tato víra, pokud jsme schopni ji nějak ovlivňovat (měnit) u sebe nebo u druhých) je základem opravdového léčitelství, zázraků a magie.
Třeba Ramanovi se stalo, že jistá žena vyšle ze společenství posluchačů a položila mu k nohám své umírající dítě. Dítě se uklidnilo, přestalo se dusit a najednou bylo zcela zdravé.
Ramana na to hned reagoval: "Já s tím nemám nic společného, Já jsem si ani nepřál, aby dítě nezemřelo"
Zkrátka víra té matky udělala zázrak - tak hluboká víra, že Ramana svojí mocí dítě zachrání, uzdraví. Ale ne Ramana, ale moc její hluboké víry v to, že se to stane udělala ten zázrak...

Proč zrovna víra matky ?

Ramana si nemusel vůbec nic přát,

duchovní vyzařování je spontánní věc...

Víra je jen mírně změněný stav vědomí, podobně může fungovat i velký strach,

je to prostě jen pocitové voblbnnutí a silná koncentrace na pocit....



Je to něco podobného tomu, co píšu o následování individuální karmy,

ta koncentrace je silná protože je přirozená či odpovídající dané situaci...

[Absolutno]

Ale hlavně je to to, co jsem psal dneska Janě :

je to tvoje rozhodnutí, tvoje volba a tudíž tvoje vytvoření tvé představy svobody či života...

Prostě je to ztotožnění s představou...




Není to špatně,

Abraham to učí, ale hlavně učí že to bude fungovat když se od toho uvolníš a dáš tomu volný průběh...

[Absolutno]

Víra je koncentrace,

a výslednou svobodou koncentrace je pouze sjednocená mysl

ale výslednou svobodou meditace je otevřená mysl...



A to je rozdíl jak to prase...

[Absolutno]

To je ten důvod,

proč někdo zásadně píše k věci a jinej zásadně od věci,

proč někdo jde do hloubky (Eckhart) a někdo do šířky (Bashar)

někdo mluví jak zpomalenej film a jinej střílí jak kulomet,

proč je někdo opice a jinej zase spontánně tvoří bez nějakého ohledu na pravdu nebo omyl

apd.

[miroslav]

Ale když už to víš, že opravdu nic nevíš, tak je ti doufám jasný, že píšeš o tom, co nevíš a tudíž jsou to většinou hovadiny, pitominy a pod. Projevy tvých nevědomých mindráků, které reagují na to co čteš. Ozývají se zkrátka jako potrefené husy.

Tak ty jsi ještě nikdy nic neslyšel o intuici ?

Ta je taky nevědomá, jen to není mindrák,

O intuici sem slyšel a ty zřejmě taky. A to kejhání tvejch potrefenejch hus (mindráků) považuješ mylně za intuici, protože to funguje taky samo bez přemýšlení.

[miroslav]

Víra je koncentrace,

a výslednou svobodou koncentrace je pouze sjednocená mysl

ale výslednou svobodou meditace je otevřená mysl...



A to je rozdíl jak to prase...

Víra není koncentrace

Sjednocená mysl je zároveň otevřená mysl

To co píšeš o mysli platí pro částečné a dočasné sjednocení mysli (kdy není například sjednoceno vědomí a podvědomí (nevědomí)
a to druhé platí pro částečně otevřenou mysl, která je otevřena jen něčemu a domnívá se, že je otevřena všemu (to je nespíš tvoje současná zkušenost, proto to tak vidíš).

[Návštěvník]

Víra je koncentrace,

a výslednou svobodou koncentrace je pouze sjednocená mysl

ale výslednou svobodou meditace je otevřená mysl...



A to je rozdíl jak to prase...

Víra není koncentrace

Sjednocená mysl je zároveň otevřená mysl

To co píšeš o mysli platí pro částečné a dočasné sjednocení mysli (kdy není například sjednoceno vědomí a podvědomí (nevědomí)
a to druhé platí pro částečně otevřenou mysl, která je otevřena jen něčemu a domnívá se, že je otevřena všemu (to je nespíš tvoje současná zkušenost, proto to tak vidíš).

"Mít víru znamená věřit ve vodu. Když budete plavat, nebudete se chytat vody, protože pokud tak učiníte, ponoříte se a utopíte se. Místo toho si odpočiňte a vznášejte se. “
Víra ve vodu je důvěra ve vodu, víra není koncentrace, ale uvolnění.

[Jana]

Takže mé rozhodnutí je, že ať uděláš cokoliv, ať napíšeš cokoliv, nebudu si o Tobě nic špatného myslet.

A co takhle kdyby jsi si ještě navíc přestala o mě něco dobrého myslet ???

S tím asi budeš secsakra velkej problém při té své dobrosernosti...

Takže:

Co si o Petrovi Vostálovi myslím? O něm si nemyslím vůbec nic dobrého.

Takhle je to dobře?

[Návštěvník]

Věřit = nevědět to na základě doložitelných a opakovaně ověřitelných faktů, ale předpokládat, že tomu tak je.

Stupeň ve kterém něčemu věříme je přímo úměrný počtu jednotlivých dedukcí, které to čemu věříme zdůvodňují/potvrzují, a z nich vyplývajícímu celkovému procentu pravděpodobnosti, že tomu tak opravdu je.

[a-z]

Já bych se tedy při absenci inteligentních čtenářů nevysiloval.

[Návštěvník]

chce to jen inteligentní čtenáře aby pochopili to, co čtou,

Já bych se tedy při absenci inteligentních čtenářů nevysiloval. ¨

Má na mysli asi ty, kteří v diskusi zareagují.

Těch kteří to tu jen čtou - návštěvníků - tu bývají desítky, někdy i několik set... a mezi nimi je nepochybně i dost inteligentních.