Zdeněk píše:Mooji mluví o svém pravém Já, kterým být nemůže, nikde není k nalezení. ..
Zdenku, ano. Naše Pravé Já není nikde ve světě forem, ve světě projekce prostoru a času, k nalezení. Pro smyslové vnímání i představy mysli je nedostupné. Přesto je UVĚDOMITELNÉ a Probuzení ho poznávají. Dávají mu různá jména.
Z pohledu připoutanosti k mysli, tedy z pohledu osoby, se jeví Božské Já, Boží Království, věčné ničím neomezené vědomé blaženého Bytí jako sen, jako něco nedosažitelného. Tedy pro onu osobu je to skutečně nedosažitelné, protože s probuzeným poznáním, kdo jsi, iluze osoby mizí.
Žádný Probuzený nebude brát představu Tvé osoby vážně, nebude ji řešit, nebude se jí zabývat, tak jako Ty se snažíš například pořád řešit představu osoby Moojiho a dalších. Ty sám Probuzeného zajímáš nesmírně, protože jsi jím, vidí se v Tobě, jsi mu nesmírně blízký, protože Tě zná jako sebe sama.
Proto se o Tebe ani nijak nebojí. Je mu jasné, že Tvé pravé Já je nerozbitné.
A samo sebou Tvé štěstí je jeho štěstí. Je to pro něj velkou radostí s Tebou tohle štěstí sdílet. Proto ty satsangy, videa, knihy.
Na druhé straně jeho štěstí není nijak dotčeno, když si myslíš cokoliv a rozhodneš se prožívat iluzi oddělenosti ve své osobní mysli.