Tara píše:Čím to může být? A je to nebezpečné?
Mám podobnou zkušenost. Hluboké sny, které jsou z určitého pohledu reálnější než bdělý stav. Člověk ve snu se propadne do nevědomí - ne jen symbolicky, jak to běžně bývá, ale prožívá hloubky své osobnosti, což se projevuje tím že i v bdělém stavu se ta vnitřní změna prožívání neztrácí, ale naopak se integruje do vědomého - denního života.
Mnohem více tohle prožíval a následně popisoval K.G. Jung
Produktem jeho snů je např. jeho Červená kniha, kde popisuje jak ve snech prožíval předem rodící se příčiny, síly, obrazy, potoky krve 1. světové války ještě před tím, než se stala.
V tom spočívá pravá duchovní cesta - ne v nějakém svém štěstí a blaženosti, ale v poznání. Poznání, prožívání lidství - ne v mysli, ale v srdci. Skutečné poznání sebe znamená poznání,
sdílení všech, všeho, ne opuštění všeho do nicoty. Prostě soucit (je-li) to nedovolí. A kde není soucit, je u takového "probuzeného" výsledkem jen zamrznutí, bezvýznamná neživá
oddělená nicota.
A to není smyslem existence.