Poradna zdarma

Zamyšlení do třetice nad kolektivistickým a transpersonálním.
Rozdílná terminologie může vycházet z mylného výkladu, že individuum se má nějakým způsobem kolektivizovat. To se zákonitě individuu nelíbí, protože tím přichází o individuální svobodu, odlišnost, jedinečnost. Ty to atributy však individualitě náleží a odebírat jí je nepřirozen, bolestivé, kruté (jen vzpomeňme na 50. léta v naší zemi)

No individuální a kolektivní karma,

co chceš tady řešit, se světem nic nenaděláš a jediné co je pro člověka nejlépe průchozí je jeho karma,

na nějaký transpersonální se můžeš vysrat, nebot bůh sám sebe nepodvádí (jak napsal Honzam)

takže stačí sledovat to své a nenechat se podvádět lidma co by kdo měl dělat a jak to dělat,

no a to je Abraham, i když von to říká tak složitě, že by se z toho člověk posral,

tedy následuj svoji karmu,

jestli je to milost, tak to nevím,

ale souhlasím s tím, že bůh sám sebe nepodvádí, jen se nesmíš nechat podvádět druhými lidmi,

ti to maj prostě jinak (jiná karma)

jen princip je platný pro všechny, ale ten ani nepotřebuješ znát dopředu...

PS.

Jinými slovy, to tvý transpersonální je obsaženo v tvý idividuální karmě,

zatímco v koletivní karmě je to obsaženo mnohem zašmdrchaněji, takový to koletivistický pseudoduchovnu, náhražka duchovna..

Vono to vypadá, že to v tý indivindi karmě není, ale je,

a to velmi prosté :dělej co tě baví, ne se záměrem a ne pro zisk a ne jako nákou cílenou touhu cos někde převzal...

Ta tendence se projevuje touhou, o které jsem psala jinde. Včetně toho, že není aktem aktu lidské volby, ale je milostí. A už se mi to uzavírá do kruhu: a to její přítomnost či absence, je činitelem rozřazení do směru 1. či 2. druhého. Takže kdo to nepochopil, šup, může si to přečíst o začátku.

Přirozenost je bez touhy,

takže kdekoliv je touha, tak to není přirozené,

tak to není tvá karma...

Karma je totiž něco co nehledáš a po čem netoužíš, ale co přichází samo o sobě...



Mě nevojebeš touhou coby milostí....

Mrkev píše:Pozoruji tu (nejen na tomto fóru) dva směry:
1) individualistický kreacionistický
2) celostní rozpozoznávací

Moje zkušenost je, že je třeba "jít" oběma směry.
Oba "směry" jsou jako nádech a výdech. Když půjdeme jedním směrem - budeme se třeba jen nadechovat, nakonec se konečně nadechneme ... a dál už to nikam nejde - jsme tedy na konci cesty? Ne. I když se nám to tak může jevit.
Stejně to dopadá na "cestě" pouze výdechu.

miroslav píše:

Mrkev píše:Pozoruji tu (nejen na tomto fóru) dva směry:
1) individualistický kreacionistický
2) celostní rozpozoznávací

Moje zkušenost je, že je třeba "jít" oběma směry.
Oba "směry" jsou jako nádech a výdech. Když půjdeme jedním směrem - budeme se třeba jen nadechovat, nakonec se konečně nadechneme ... a dál už to nikam nejde - jsme tedy na konci cesty? Ne. I když se nám to tak může jevit.
Stejně to dopadá na "cestě" pouze výdechu.

vostal petr píše:

Návštěvník píše:

vostal petr píše:No a ???

je ti snad slibován život věčný

nebo jde o praktické rady do života ???

VI
Prázdnota (tao) je nesmrtelná a nazývám ji nejhlubší počátek. Vstup do nejhlubšího počátku nazývám kořen nebe a země. Počátek je nekonečný jako jsoucno a působí bez námahy.

To je samozřejmě praktická rada do života,

kuchaři maj kuchařku (to aby nevařili shity)

lidé mají tao (to aby nedělali shity)

Aha...

A inak ako, darí sa ti to ?

miroslav píše:

Mrkev píše:Pozoruji tu (nejen na tomto fóru) dva směry:
1) individualistický kreacionistický
2) celostní rozpozoznávací

Moje zkušenost je, že je třeba "jít" oběma směry.
Oba "směry" jsou jako nádech a výdech. Když půjdeme jedním směrem - budeme se třeba jen nadechovat, nakonec se konečně nadechneme ... a dál už to nikam nejde - jsme tedy na konci cesty? Ne. I když se nám to tak může jevit.
Stejně to dopadá na "cestě" pouze výdechu.

I moje zkušenost je, že to "jde" oběma směry.
Malinko vnímám, že když se napíše "je třeba", může to evokovat, že se to vztahuje k nějakému kýženému cíli, nic ve zlém ... jen trošička slovíčkaření

miroslav píše:

Mrkev píše:Pozoruji tu (nejen na tomto fóru) dva směry:
1) individualistický kreacionistický
2) celostní rozpozoznávací

Moje zkušenost je, že je třeba "jít" oběma směry.
Oba "směry" jsou jako nádech a výdech. Když půjdeme jedním směrem - budeme se třeba jen nadechovat, nakonec se konečně nadechneme ... a dál už to nikam nejde - jsme tedy na konci cesty? Ne. I když se nám to tak může jevit.
Stejně to dopadá na "cestě" pouze výdechu.

To znám, to je Tomášovina,

ale jinak,

jde jen o zastavení, a tam jaksi není žádnej směr...

Ale pokud někdo trvá na směru, tak má rada (zcela zdarma) zní : Běž do prdele....

vostal petr píše:
Já to nejebu proto, protože tomu nerozumím a nechápou to, ale protože,
když někdo použije trn k vytažení jiného trnu, tak pak velmi těžko ten pomocný trn zahodí, jak doporučuje Ramana,
a má z něj vasánu a berličku co mu furt pomáhá...
Bejt neštastnej (mít zabpodnutej trn) to je průser,
todle Ramana zcela pominul, nejspíš proto že ve dvanácti letech člověk obvykle neštastnej nebejvá...

Jasně, že se ten trn má zahodit a souhlas s tím, že se to mnohým nechce.
Jenže síla Ramany a spol je, že pokud si v jejich blízkosti, tak tě to zahodit prostě donutí. Ne nijak násilně, pouze svou přítomností.

btw: Ramana tím trnem myslel mysl. Ale dál v textu to používám v tvém příměru.

Bejt neštastnej (mít zabpodnutej trn) to je průser,

No a není tohle to: vlastně to "nebojte se, já jsem přemohl svět", jak tu někde psal nop, tady "nebojte se, ten trn se dá vyndat", nebo Buddhovo: existuje utrpení, existuje cesta z utrpení.???

Ale když ještě někdo balamutí lidi nákou naukou že jsou neštastní, utrpení, hřích a ego,
tak to je pak pro mě vrchol svinstva,
a pak zcela upřímně říkám,, že ti lidi jsou zmrdi a vobchodníci...

Tohle bych trochu rozdělila. To, že někdo trpí, rozpozná sám, tím ho nemusí nikdo balamutit. To je ten zabodnutý trn. Když máš v noze zabodnutý trn, blbě se ti chodí, furt to bolí...tak pak rád uslyšíš: máš tu zabodnutý trn (existujeutrpení), ten trn jde vyndat (existuje cesta z utrpení). Nebo ne? Je to pesimistické?
hřích - to je kapitola sama pro sebe ... prý to v aramejštině, tedy v jazyce, kterým mluvil Ježíš, znamená nezralost ... a vyčítat jabku začátkem léta, že je kyselé, je vážně blbost. Prvotní hřích

Já to nejebu proto, protože tomu nerozumím a nechápou to, ale protože,
když někdo použije trn k vytažení jiného trnu, tak pak velmi těžko ten pomocný trn zahodí, jak doporučuje Ramana,
a má z něj vasánu a berličku co mu furt pomáhá...
Bejt neštastnej (mít zabpodnutej trn) to je průser,
todle Ramana zcela pominul, nejspíš proto že ve dvanácti letech člověk obvykle neštastnej nebejvá...

Mě se to tedy jeví tak, že to tvé jebání se už pro tebe stalo zvykem. Ne, že by si to některé duchovní výklady nezasloužily, ale děláš to už jen tak ze zvyku, jen uvidíš vraz, který máš na blacklistu a už to jede, bez ohleduna obsah a ducha celého sdělení, zkrátka automatismus a tak trochu nuda.
Tedy opakuji z mého pohledu.
Co mi přijde trochu škoda, protože chvílemi máš skvělpostřehy. Ale ty mezi tím "jeb jeb jeb", zapadají.

Vlastně mě zajímá, jak to vnímáš ty, jestli je to naučený program, nebo je to přirozeností.

vostal petr píše:

Zamyšlení do třetice nad kolektivistickým a transpersonálním.
Rozdílná terminologie může vycházet z mylného výkladu, že individuum se má nějakým způsobem kolektivizovat. To se zákonitě individuu nelíbí, protože tím přichází o individuální svobodu, odlišnost, jedinečnost. Ty to atributy však individualitě náleží a odebírat jí je nepřirozen, bolestivé, kruté (jen vzpomeňme na 50. léta v naší zemi)

No individuální a kolektivní karma,

co chceš tady řešit, se světem nic nenaděláš a jediné co je pro člověka nejlépe průchozí je jeho karma,

na nějaký transpersonální se můžeš vysrat, nebot bůh sám sebe nepodvádí (jak napsal Honzam)

takže stačí sledovat to své a nenechat se podvádět lidma co by kdo měl dělat a jak to dělat,

no a to je Abraham, i když von to říká tak složitě, že by se z toho člověk posral,

tedy následuj svoji karmu,

jestli je to milost, tak to nevím,

ale souhlasím s tím, že bůh sám sebe nepodvádí, jen se nesmíš nechat podvádět druhými lidmi,

ti to maj prostě jinak (jiná karma)

jen princip je platný pro všechny, ale ten ani nepotřebuješ znát dopředu...

Ano, to co jsem nazvala milostí, mohu nazvat i karmou. Mám z individuálního pohledu skvělou karmu.
Ano bůh lidi nepodvádí. To transpersonální je plně v Jeho režii.
Proto se na to nemůžu vys.at, protože bych tím s.ala na Něj.
A to z hlediska individua karmu víc zamotává než by ji uvolňovalo.

vostal petr píše:PS.

Jinými slovy, to tvý transpersonální je obsaženo v tvý idividuální karmě,

Tohle ještě chápu, že se to tak může jevit.

zatímco v koletivní karmě je to obsaženo mnohem zašmdrchaněji, takový to koletivistický pseudoduchovnu, náhražka duchovna..

tohle to nechápu?
Co je kolektivní karma?
Co je do ní zašmodrcháno? Pseudoduchovno? Psala jsem o něm? Co to je?

vostal petr píše:
Přirozenost je bez touhy,

takže kdekoliv je touha, tak to není přirozené,

OK, souhlas

tak to není tvá karma...

Je tahle ta karma pr tebe zřejmě ústředním důležitým pojmem.
Asi to pojímám taky jinak.
Lze nenásledovat karmu?
Podle mě ne, protože pak je to volba a ne karma.
Pro tebe je karma něco, u čeho lze volit, zda to následovat a nebo ne?
Je "hulvátství na webu" tvou karmou?
Rozhodl se ji následovat, protože jinak to bylo pro Tebe nepřirozené?

Karma je totiž něco co nehledáš a po čem netoužíš, ale co přichází samo o sobě...

Ano to chápu, nechápu jen to následování a nenásledování.

Mě nevojebeš touhou coby milostí....

Mrzí mě, že si myslíš, že tě chci ojebát či ojebávat.

Mrkev píše:I moje zkušenost je, že to "jde" oběma směry.
Malinko vnímám, že když se napíše "je třeba", může to evokovat, že se to vztahuje k nějakému kýženému cíli, nic ve zlém ... jen trošička slovíčkaření

Dobře to vnímáš.
Také mne to samotného, když jsem to psal, zarazilo, co to píšu, ale nenapadlo mne zrovna vhodnější slovo.
Asi by se dalo říci, že právě když už nemáme žádný kýžený duchovní cíl, jde to pak samo přirozeně, podobně jako to dýchání. Máme-li kýžený duchovní cíl, pak se obvykle vydáme jednou z obou cest a očekáváme, že na konci bude kýženého cíle dosaženo. A s tím pak přichází spousta věcí, které jsou třeba, kterým je třeba se vyhnout a které obvykle cítíme potřebu obhajovat (ztotožňujeme se s touto cestou a s našimi "výsledky", takže vlastně obhajujeme sebe).

Každá liška chválí svůj ocas a která ho nemá, říká, že je lepší bez něj...

Je "hulvátství na webu" tvou karmou?

Taky bych si dovolil jednu votázečku,

co myslíš :

Má vopice karmu ???

vostal petr píše:

Je "hulvátství na webu" tvou karmou?

Taky bych si dovolil jednu votázečku,

co myslíš :

Má vopice karmu ???

Ne

Já bych řek že jo, ale jen tu koletivní...

Vždyt jak jinak by mohla dělat vopičárny ???

vostal petr píše:Já bych řek že jo, ale jen tu koletivní...

Vždyt jak jinak by mohla dělat vopičárny ???

Naše názory se různí.
I když asi po těch blabolech se jsi tu smíchat páté přes deváté, už ani nevím, čemu říkáš karma, natož kolektivní karma. Asi asi ani opice.
Žongluješ s pojmy bez významu.
Přestává to pro mě být zajímavé.

Předchozí příspěvek byl taky od mrkve.
...
Ale i tak díky.

Přestává to pro mě být zajímavé.

Vidíš, už skoro umíš správně toho Abrahama a začínáš i trochu rozumět i tomu duchovnu....

I když asi po těch blabolech se jsi tu smíchat páté přes deváté, už ani nevím, čemu říkáš karma, natož kolektivní karma. Asi asi ani opice.

To je tím, že neumíš počítat do tří :

pozorovatel - pozorování - pozorované

pozorovatel (individuálizovaný) má nějaký osud (úroven vědomí) tedy má nějaký talent

pozorování jsou akce a reakce, co si kdo uvaří to si sní

pozorované má na tebe vliv a ovlivnuje tě a což je pak tedy ta kolektivní karma jenž na tebe působí

I když asi po těch blabolech

Bláboly to jsou jen proto, protože tě to nezajímá a nikdy nezajímalo,

zato tě zajímaj mý vulgarity...

Takže navzdory tomu bych řekl, že jsem ti to docela dobře vysvětlil,

i když tě to vůbec nezajímá...