Motivace

Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 05. čer 2018 16:35:01

Osobní motivace je důvod, proč člověk v určitých situacích z vlastního rozhodnutí něco udělá, např. zareaguje na ostatní, na to, co dělají a co si myslí. Když je taková osobní motivace hodně silná, může si vytvořit diskusní fórum, aby na něm mohl znovu a znovu - z vlastní vůle - reagovat na příspěvky ostatních. I když se ho na nic neptali.

Dokud osobní já vnímá druhé jako samostatně existující osoby, jako ega, která jsou omezená svou nevědomostí, může se v něm tak objevovat neutuchající altruistická potřeba sdělovat jim znovu a znovu to, co by podle něj měli pochopit a co by jim podle jeho přesvědčení pomohlo.

Jedná jako v případě, o kterém píše Jana

Jana píše: Pokud bys vnímala děti jako ega, jako to, co je nějak omezeno...

Na rozdíl od toho, co Jana popisuje dál:

Jana píše:Pokud bys v nich poznávala božství, lásku, tak bys s tím nepotřebovala nic dělat.

Pokud se v druhých rozpoznává božství, není tu už žádný ´někdo´, kdo by měl potřebu z vlastního rozhodnutí reagovat na názory druhých a všemi dostupnými způsoby neustále druhé ´v jejich zájmu´ o něčem přesvědčovat...

Zmizelo osobní ´já´, které takovou potřebu mělo.
Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Jana » úte 05. čer 2018 16:49:52

Může tady být klidně jakýkoliv projev, který můžeš, jak často píšeš, neosobně pozorovat, bez připoutanosti k tomu, že bys to musela osobně jakožto osobní "já" nějak korigovat, prostě se v souladu s přirozeností něco objeví, zmizí.

A teď možná může být zajímavé zkoumat ty motivace. Z mého pohledu je jedinou skutečnou motivací veškerého projevu láska.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 05. čer 2018 16:57:17

Motivace může být vědomá, nebo nevědomá.

Motivační proces je spuštěn potřebou, což je stav určitého nedostatku (nebo nadbytku; zkrátka něco není, jak má být)...


http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/mo ... ologie.htm

Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 05. čer 2018 17:03:18

Mezi nejznámější a nejcitovanější teorie motivace jistě patří Maslowova hierarchie potřeb. Jejím autorem je americký psycholog Abraham Maslow (*1908 - †1970), který definoval 5 základních lidských potřeb tvořících podle důležitosti pomyslnou pyramidu.

Její spodní část představují potřeby základní, s nejvyšší prioritou. Teprve po jejich naplnění usiluje člověk o uspokojení dalších potřeb výše v hierarchii pyramidy.

Obrázek

http://www.studium-psychologie.cz/psych ... ivace.html


Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Jana » úte 05. čer 2018 17:04:14

Návštěvník píše:
Motivace může být vědomá, nebo nevědomá.

Motivační proces je spuštěn potřebou, což je stav určitého nedostatku (nebo nadbytku; zkrátka něco není, jak má být)...


http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/mo ... ologie.htm



To se ovšem budeme pohybovat jen v povrchní osobní rovině,

Ta hlubší pravda o tom všem je v neosobní rovině.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 05. čer 2018 17:30:07

Motivační proces je spuštěn potřebou, která bývá většinou neuvědomovaná. Za příčinu toho, co člověk říká nebo udělá, považuje mylně něco, co mu v dané situaci nejlíp vyhovuje, protože tím může začít uspokojovat svou neuvědomovanou motivaci.

Když člověk tohle zjistí, začne si postupně uvědomovat skutečné příčiny toho, proč jedná, jak jedná, a přestane naivně věřit tomu, co předtím u sebe vnímal jako naprosto samozřejmé a nezpochybnitelné.

Podvědomí (taktéž „nevědomí“) často zanedbáváme, neslyšíme (se), nevnímáme (se), akceptujeme jen část sebe sama. Když přijímáme pouze první část, uniká nám část druhá, která může naprosto změnit náš odhad/vidinu celku. Jako bychom měli dvoupatrový dům, ale pečovali jenom o první patro. Druhé by mohlo chátrat, mohla by v něm být časovaná bomba, mohlo by dokonce první patro zbořit. My bychom neměli ani tušení a jen se divili, proč nás zlobí strop… Musíme se proto starat o celek, o všechny součásti.

Podobně jako nám často s emocionálním problém pomůže někdo racionální, protože naskytne pohled z jiného úhlu, tak nám podvědomí může pomoci s problémem na úrovni vědomé.

O podvědomí navíc můžeme říci, že naši mysl tvoří z 98% (podle moderní psychologie).

Naše nálady, pocity i reakce jsou jím (většinově) tvořené.


Když pochopíme, co se děje uvnitř nás,
zvládneme pak lépe to, co se bude dít kolem nás.

http://dreamlife.cz/komunikace-s-podved ... -sam-sebe/
Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 16. črc 2018 7:24:22

Jak se normální pozorování, když něco pozoruji, změní na neosobní pozorování? Jak se to dělá?
Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 16. črc 2018 10:04:55

Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 24. říj 2018 10:15:09

Návštěvník píše:Motivační proces je spuštěn potřebou, která bývá většinou neuvědomovaná. Za příčinu toho, co člověk říká nebo udělá, považuje mylně něco, co mu v dané situaci nejlíp vyhovuje, protože tím může začít uspokojovat svou neuvědomovanou motivaci.

Když člověk tohle zjistí, začne si postupně uvědomovat skutečné příčiny toho, proč jedná, jak jedná, a přestane naivně věřit tomu, co předtím u sebe vnímal jako naprosto samozřejmé a nezpochybnitelné.

Podvědomí (taktéž „nevědomí“) často zanedbáváme, neslyšíme (se), nevnímáme (se), akceptujeme jen část sebe sama. Když přijímáme pouze první část, uniká nám část druhá, která může naprosto změnit náš odhad/vidinu celku. Jako bychom měli dvoupatrový dům, ale pečovali jenom o první patro. Druhé by mohlo chátrat, mohla by v něm být časovaná bomba, mohlo by dokonce první patro zbořit. My bychom neměli ani tušení a jen se divili, proč nás zlobí strop… Musíme se proto starat o celek, o všechny součásti.

Podobně jako nám často s emocionálním problém pomůže někdo racionální, protože naskytne pohled z jiného úhlu, tak nám podvědomí může pomoci s problémem na úrovni vědomé.

O podvědomí navíc můžeme říci, že naši mysl tvoří z 98% (podle moderní psychologie).

Naše nálady, pocity i reakce jsou jím (většinově) tvořené.


Když pochopíme, co se děje uvnitř nás,
zvládneme pak lépe to, co se bude dít kolem nás.

http://dreamlife.cz/komunikace-s-podved ... -sam-sebe/

Síla vlastního podvědomí:

http://www.pravycharakter.cz/sila-vlastniho-podvedomi/
Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod vostal petr » stř 24. říj 2018 10:35:38

vždyt je to jednoduchý,

prostě si udělej asociační test, či případně nějakou jinou modernější verzi kde se měří svalový napětí

a máš vystaráno...
vostal petr
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod vostal petr » stř 24. říj 2018 13:24:11

vostal petr
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 24. říj 2018 15:16:22

Návštěvník píše:
Psychika funguje u všech lidí podle přírodních zákonitostí, stejně jako se nejrůznějšími zákonitostmi řídí fungování našich těl a jejich vnitřních orgánů.

Ovlivňuje nás nejen to, co si u sebe uvědomujeme, ale především to, co na nás působí z nevědomí a my o tom vůbec nevíme. Během života se v nás vytvořily (případně posílily z předchozích inkarnací) automatismy, způsobující, že reagujeme určitým způsobem, a výsledkem je pak naše momentální přesvědčení. Základní mechanismus zajišťující přežití je strach.

Je dobré se dozvědět nejprve obecně, jak to v nás funguje, něco víc o vědomých i neuvědomovaných motivacích:

Nevědomá motivace vychází z nevědomých impulzů, z návykového chování a z motivů, které jsou pro nás nežádoucí, takže je nevpouštíme do vědomí.

Nevědomou motivací je míněno, že každý člověk má „nevědomou“ potřebu a nezávisle na jakémkoli racionálním uvažování hledá její naplnění
(pokračování na http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/p ... tivace.pdf )

Odborníci, kteří lidskou psychiku zkoumají v praxi, zjistili, že vědomě reagujeme ze 20 až 10% a z 80 až 90% reagujeme nevědomě, pod vlivem nejrůznějších neuvědomovaných motivací; jejich kompenzací je pak některý a často i celá řada z následně uvedených nevědomých mechanismů:

negace (popření): odmítnutí nebo překroucení nepřijatelných skutečností, např. pacient na informaci, že má nádor, reaguje pevným přesvědčením, že došlo např. k záměně tkáňového vzorku; matka si nechce připustit špatné vlastnosti svého syna

potlačení (represe) : znepokojující myšlenky nebo vzpomínky jsou odstraněny z vědomí, např. zahánění myšlenek

vytěsnění: nevědomé potlačení, např. amnézie na sexuální zneužívání v dětství

racionalizace: dodatečné rozumové, společensky přijatelné vysvětlení (omluvení) nepřijatelných činů nebo myšlenek, např.: zanedbávání dítěte je vysvětleno tím, že dítě se potřebuje naučit samostatnosti, protože v životě jej nikdo nebude vodit za ručičku; vyhazov z práce je odůvodněn tím, že jedinec „nelezl šéfovi do zadku“, zatímco pravý důvod byl jeho nízký pracovní výkon.

Reakce kyselých hroznů (bagatelizace): znehodnocování nedosažitelného cíle, např. z Ezopových bajek: liška, která nemůže dosáhnout na hrozny si říká: „stejně jsou ještě nezralé a byly by kyselé“.

Reakce sladkých citronů: opak, vyzdvihování předností toho, co je dosažitelné

intelektualizace: nepříjemné téma je učiněno předmětem úvahy, čímž je od něj získán emoční odstup, např. člověk s vytěsněnými pedofilními sklony se stane vědcem, který toto téma intenzivně studuje; zaměření se na detaily plánování pohřbu místo na smutek

regrese (infantilizace): návrat k projevům dřívějšího vývojového stupně; např. vztekání se při nedosáhnutí svého cíle

transgrese: opak regrese, „útěk dopředu“, přeskočení vývojového stupně, např. přehnaně zdvořilé a ukázněné dítě

fixace: lpění na určitém způsobu reagování, přestože se opakovaně prokáže jeho neúčinnost; např. vybírání si stále stejných typů partnerů, ačkoliv minulé vztahy s nimi vedly vždy ze stejného důvodu k rozchodu

útěk do fantazie (autistická reakce): fantazijní prožívání nedosažitelného, denní snění, např. neúspěšný spisovatel sní o tom, jak pořádá tiskové konference a nestačí rozdávat podpisy; romantické představy náctiletého

projekce: nežádoucí charakteristiky, myšlenky nebo tendence nevědomě připisujeme druhému; např. já jsem klidný, ale ty mě znervózňuješ; když dojdou argumenty, konstatování „jsi prostě blbej“

reaktivní formace (reaktivní výtvor, reakce, opačné reagování): chování přesně opačné než je nevědomá motivace, jelikož ta způsobuje úzkost, např. nespokojenost v sexu vede k boji proti pornografii; „nenávidím tě“ může znamenat „miluji tě“ (ale bojím se ti otevřít)

přesun (přemístění): energie je vybita na méně ohrožujícím objekt, který nemá k vlastní příčině vztah, např. vztek na šéfa si jedinec „vyleje“ doma na dětech (vynadá jim za nepodstatnou věc); prásknutí dveřmi místo udeření člověka

identifikace: jedinec zvyšuje svou hodnotu napodobováním jiné osoby s vysokou prestiží – jejího chování, hodnot, názorů, atd., čímž si dotyčný jakoby přivlastní část jejích úspěchů, např. podřízený, který napodobuje vyjadřování, gesta a styl oblékání svého šéfa.

konverze (somatizace): převedení duševního napětí do tělesné oblasti, např. trvalý stres se projeví jako „škubání oka“, udělají se vředy

disociace: narušení jednoty vnitřního prožívání a vnějšího jednání, např. nutkavé jednání (držení palců, zaťukávání do dřeva)

izolace: omezení sociálního kontaktu, stažení se do ústraní, např. hráč, který odvede na hřišti špatný výkon, nějakou dobu odmítá rozhovory s novináři

substice: zahrnuje kompenzaci a sublimaci: kompenzace (psychologie) (parakompenzace): nahrazení nedostatku; např. nepříliš inteligentní student chce vyniknout v nějakém sportu, stane se vůdcem pouličního gangu, atd.

hyperkompenzace (překompenzace): nejde o kompenzaci (vyrovnání nedostatku na úroveň normálu), ale o přesun z jedné extrémní pozice do druhé – z outsidera se stane šampion. Např. slavný řecký řečník Démostenés, který měl vadu řeči, ale usmyslel si, že se přesto stane vynikajícím řečníkem – dosáhl toho dlouhodobým tréninkem (snažil se překřičet mořský příboj, vyslovoval s kamínky vloženými do úst, atd.)

sublimace: převedení nepřijatelných pudových motivů do společensky přijatelné formy; např. agresivita → boxer, touha rozřezávat → chirurg, sex → malíř aktů

theokalypsis: náboženská posedlost, při níž je patrná souhra následujících třech psychických okolností: 1. náboženská inflace, 2. posedlost ega a 3. vytvoření zvláštní ideologie (Imago Dei)

theonemesis: dynamika náležící důsledkům posedlosti bytostným Já; pokus o změnu ve chvíli, kdy "theokalypsis" již nedokáže zajistit dostatečnou adaptaci

http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychoanal%C3%BDza

Například důsledné ignorování negativních jevů lidského života, vyvolávajících utrpení, a jejich bagatelizace nebo jejich označování za pozitiva by mohlo být důsledkem theonemesis nebo hyperkompenzace - přesvědčením, že nic negativního si nezaslouží pozornost, protože všechno je iluzí. Pozitivní hodnoty se naproti tomu označí za to jediné, co je - přisoudí se jim skutečnost.

Podvědomé spouštěče našich reakcí nás neustále ovlivňují, stejně jako náš aktuální tělesný pocit je důsledkem momentálního fungování tělesných orgánů, přesto, že nejsou vidět.
Návštěvník
 


Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron