Motivace

Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 05. čer 2018 17:35:01

Osobní motivace je důvod, proč člověk v určitých situacích z vlastního rozhodnutí něco udělá, např. zareaguje na ostatní, na to, co dělají a co si myslí. Když je taková osobní motivace hodně silná, může si vytvořit diskusní fórum, aby na něm mohl znovu a znovu - z vlastní vůle - reagovat na příspěvky ostatních. I když se ho na nic neptali.

Dokud osobní já vnímá druhé jako samostatně existující osoby, jako ega, která jsou omezená svou nevědomostí, může se v něm tak objevovat neutuchající altruistická potřeba sdělovat jim znovu a znovu to, co by podle něj měli pochopit a co by jim podle jeho přesvědčení pomohlo.

Jedná jako v případě, o kterém píše Jana

Jana píše: Pokud bys vnímala děti jako ega, jako to, co je nějak omezeno...

Na rozdíl od toho, co Jana popisuje dál:

Jana píše:Pokud bys v nich poznávala božství, lásku, tak bys s tím nepotřebovala nic dělat.

Pokud se v druhých rozpoznává božství, není tu už žádný ´někdo´, kdo by měl potřebu z vlastního rozhodnutí reagovat na názory druhých a všemi dostupnými způsoby neustále druhé ´v jejich zájmu´ o něčem přesvědčovat...

Zmizelo osobní ´já´, které takovou potřebu mělo.
Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Jana » úte 05. čer 2018 17:49:52

Může tady být klidně jakýkoliv projev, který můžeš, jak často píšeš, neosobně pozorovat, bez připoutanosti k tomu, že bys to musela osobně jakožto osobní "já" nějak korigovat, prostě se v souladu s přirozeností něco objeví, zmizí.

A teď možná může být zajímavé zkoumat ty motivace. Z mého pohledu je jedinou skutečnou motivací veškerého projevu láska.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 05. čer 2018 17:57:17

Motivace může být vědomá, nebo nevědomá.

Motivační proces je spuštěn potřebou, což je stav určitého nedostatku (nebo nadbytku; zkrátka něco není, jak má být)...


http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/mo ... ologie.htm

Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 05. čer 2018 18:03:18

Mezi nejznámější a nejcitovanější teorie motivace jistě patří Maslowova hierarchie potřeb. Jejím autorem je americký psycholog Abraham Maslow (*1908 - †1970), který definoval 5 základních lidských potřeb tvořících podle důležitosti pomyslnou pyramidu.

Její spodní část představují potřeby základní, s nejvyšší prioritou. Teprve po jejich naplnění usiluje člověk o uspokojení dalších potřeb výše v hierarchii pyramidy.

Obrázek

http://www.studium-psychologie.cz/psych ... ivace.html


Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Jana » úte 05. čer 2018 18:04:14

Návštěvník píše:
Motivace může být vědomá, nebo nevědomá.

Motivační proces je spuštěn potřebou, což je stav určitého nedostatku (nebo nadbytku; zkrátka něco není, jak má být)...


http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/mo ... ologie.htm



To se ovšem budeme pohybovat jen v povrchní osobní rovině,

Ta hlubší pravda o tom všem je v neosobní rovině.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 05. čer 2018 18:30:07

Motivační proces je spuštěn potřebou, která bývá většinou neuvědomovaná. Za příčinu toho, co člověk říká nebo udělá, považuje mylně něco, co mu v dané situaci nejlíp vyhovuje, protože tím může začít uspokojovat svou neuvědomovanou motivaci.

Když člověk tohle zjistí, začne si postupně uvědomovat skutečné příčiny toho, proč jedná, jak jedná, a přestane naivně věřit tomu, co předtím u sebe vnímal jako naprosto samozřejmé a nezpochybnitelné.

Podvědomí (taktéž „nevědomí“) často zanedbáváme, neslyšíme (se), nevnímáme (se), akceptujeme jen část sebe sama. Když přijímáme pouze první část, uniká nám část druhá, která může naprosto změnit náš odhad/vidinu celku. Jako bychom měli dvoupatrový dům, ale pečovali jenom o první patro. Druhé by mohlo chátrat, mohla by v něm být časovaná bomba, mohlo by dokonce první patro zbořit. My bychom neměli ani tušení a jen se divili, proč nás zlobí strop… Musíme se proto starat o celek, o všechny součásti.

Podobně jako nám často s emocionálním problém pomůže někdo racionální, protože naskytne pohled z jiného úhlu, tak nám podvědomí může pomoci s problémem na úrovni vědomé.

O podvědomí navíc můžeme říci, že naši mysl tvoří z 98% (podle moderní psychologie).

Naše nálady, pocity i reakce jsou jím (většinově) tvořené.


Když pochopíme, co se děje uvnitř nás,
zvládneme pak lépe to, co se bude dít kolem nás.

http://dreamlife.cz/komunikace-s-podved ... -sam-sebe/
Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 16. črc 2018 8:24:22

Jak se normální pozorování, když něco pozoruji, změní na neosobní pozorování? Jak se to dělá?
Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 16. črc 2018 11:04:55

Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 24. říj 2018 11:15:09

Návštěvník píše:Motivační proces je spuštěn potřebou, která bývá většinou neuvědomovaná. Za příčinu toho, co člověk říká nebo udělá, považuje mylně něco, co mu v dané situaci nejlíp vyhovuje, protože tím může začít uspokojovat svou neuvědomovanou motivaci.

Když člověk tohle zjistí, začne si postupně uvědomovat skutečné příčiny toho, proč jedná, jak jedná, a přestane naivně věřit tomu, co předtím u sebe vnímal jako naprosto samozřejmé a nezpochybnitelné.

Podvědomí (taktéž „nevědomí“) často zanedbáváme, neslyšíme (se), nevnímáme (se), akceptujeme jen část sebe sama. Když přijímáme pouze první část, uniká nám část druhá, která může naprosto změnit náš odhad/vidinu celku. Jako bychom měli dvoupatrový dům, ale pečovali jenom o první patro. Druhé by mohlo chátrat, mohla by v něm být časovaná bomba, mohlo by dokonce první patro zbořit. My bychom neměli ani tušení a jen se divili, proč nás zlobí strop… Musíme se proto starat o celek, o všechny součásti.

Podobně jako nám často s emocionálním problém pomůže někdo racionální, protože naskytne pohled z jiného úhlu, tak nám podvědomí může pomoci s problémem na úrovni vědomé.

O podvědomí navíc můžeme říci, že naši mysl tvoří z 98% (podle moderní psychologie).

Naše nálady, pocity i reakce jsou jím (většinově) tvořené.


Když pochopíme, co se děje uvnitř nás,
zvládneme pak lépe to, co se bude dít kolem nás.

http://dreamlife.cz/komunikace-s-podved ... -sam-sebe/

Síla vlastního podvědomí:

http://www.pravycharakter.cz/sila-vlastniho-podvedomi/
Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 24. říj 2018 16:16:22

Návštěvník píše:
Psychika funguje u všech lidí podle přírodních zákonitostí, stejně jako se nejrůznějšími zákonitostmi řídí fungování našich těl a jejich vnitřních orgánů.

Ovlivňuje nás nejen to, co si u sebe uvědomujeme, ale především to, co na nás působí z nevědomí a my o tom vůbec nevíme. Během života se v nás vytvořily (případně posílily z předchozích inkarnací) automatismy, způsobující, že reagujeme určitým způsobem, a výsledkem je pak naše momentální přesvědčení. Základní mechanismus zajišťující přežití je strach.

Je dobré se dozvědět nejprve obecně, jak to v nás funguje, něco víc o vědomých i neuvědomovaných motivacích:

Nevědomá motivace vychází z nevědomých impulzů, z návykového chování a z motivů, které jsou pro nás nežádoucí, takže je nevpouštíme do vědomí.

Nevědomou motivací je míněno, že každý člověk má „nevědomou“ potřebu a nezávisle na jakémkoli racionálním uvažování hledá její naplnění
(pokračování na http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/p ... tivace.pdf )

Odborníci, kteří lidskou psychiku zkoumají v praxi, zjistili, že vědomě reagujeme ze 20 až 10% a z 80 až 90% reagujeme nevědomě, pod vlivem nejrůznějších neuvědomovaných motivací; jejich kompenzací je pak některý a často i celá řada z následně uvedených nevědomých mechanismů:

negace (popření): odmítnutí nebo překroucení nepřijatelných skutečností, např. pacient na informaci, že má nádor, reaguje pevným přesvědčením, že došlo např. k záměně tkáňového vzorku; matka si nechce připustit špatné vlastnosti svého syna

potlačení (represe) : znepokojující myšlenky nebo vzpomínky jsou odstraněny z vědomí, např. zahánění myšlenek

vytěsnění: nevědomé potlačení, např. amnézie na sexuální zneužívání v dětství

racionalizace: dodatečné rozumové, společensky přijatelné vysvětlení (omluvení) nepřijatelných činů nebo myšlenek, např.: zanedbávání dítěte je vysvětleno tím, že dítě se potřebuje naučit samostatnosti, protože v životě jej nikdo nebude vodit za ručičku; vyhazov z práce je odůvodněn tím, že jedinec „nelezl šéfovi do zadku“, zatímco pravý důvod byl jeho nízký pracovní výkon.

Reakce kyselých hroznů (bagatelizace): znehodnocování nedosažitelného cíle, např. z Ezopových bajek: liška, která nemůže dosáhnout na hrozny si říká: „stejně jsou ještě nezralé a byly by kyselé“.

Reakce sladkých citronů: opak, vyzdvihování předností toho, co je dosažitelné

intelektualizace: nepříjemné téma je učiněno předmětem úvahy, čímž je od něj získán emoční odstup, např. člověk s vytěsněnými pedofilními sklony se stane vědcem, který toto téma intenzivně studuje; zaměření se na detaily plánování pohřbu místo na smutek

regrese (infantilizace): návrat k projevům dřívějšího vývojového stupně; např. vztekání se při nedosáhnutí svého cíle

transgrese: opak regrese, „útěk dopředu“, přeskočení vývojového stupně, např. přehnaně zdvořilé a ukázněné dítě

fixace: lpění na určitém způsobu reagování, přestože se opakovaně prokáže jeho neúčinnost; např. vybírání si stále stejných typů partnerů, ačkoliv minulé vztahy s nimi vedly vždy ze stejného důvodu k rozchodu

útěk do fantazie (autistická reakce): fantazijní prožívání nedosažitelného, denní snění, např. neúspěšný spisovatel sní o tom, jak pořádá tiskové konference a nestačí rozdávat podpisy; romantické představy náctiletého

projekce: nežádoucí charakteristiky, myšlenky nebo tendence nevědomě připisujeme druhému; např. já jsem klidný, ale ty mě znervózňuješ; když dojdou argumenty, konstatování „jsi prostě blbej“

reaktivní formace (reaktivní výtvor, reakce, opačné reagování): chování přesně opačné než je nevědomá motivace, jelikož ta způsobuje úzkost, např. nespokojenost v sexu vede k boji proti pornografii; „nenávidím tě“ může znamenat „miluji tě“ (ale bojím se ti otevřít)

přesun (přemístění): energie je vybita na méně ohrožujícím objekt, který nemá k vlastní příčině vztah, např. vztek na šéfa si jedinec „vyleje“ doma na dětech (vynadá jim za nepodstatnou věc); prásknutí dveřmi místo udeření člověka

identifikace: jedinec zvyšuje svou hodnotu napodobováním jiné osoby s vysokou prestiží – jejího chování, hodnot, názorů, atd., čímž si dotyčný jakoby přivlastní část jejích úspěchů, např. podřízený, který napodobuje vyjadřování, gesta a styl oblékání svého šéfa.

konverze (somatizace): převedení duševního napětí do tělesné oblasti, např. trvalý stres se projeví jako „škubání oka“, udělají se vředy

disociace: narušení jednoty vnitřního prožívání a vnějšího jednání, např. nutkavé jednání (držení palců, zaťukávání do dřeva)

izolace: omezení sociálního kontaktu, stažení se do ústraní, např. hráč, který odvede na hřišti špatný výkon, nějakou dobu odmítá rozhovory s novináři

substice: zahrnuje kompenzaci a sublimaci: kompenzace (psychologie) (parakompenzace): nahrazení nedostatku; např. nepříliš inteligentní student chce vyniknout v nějakém sportu, stane se vůdcem pouličního gangu, atd.

hyperkompenzace (překompenzace): nejde o kompenzaci (vyrovnání nedostatku na úroveň normálu), ale o přesun z jedné extrémní pozice do druhé – z outsidera se stane šampion. Např. slavný řecký řečník Démostenés, který měl vadu řeči, ale usmyslel si, že se přesto stane vynikajícím řečníkem – dosáhl toho dlouhodobým tréninkem (snažil se překřičet mořský příboj, vyslovoval s kamínky vloženými do úst, atd.)

sublimace: převedení nepřijatelných pudových motivů do společensky přijatelné formy; např. agresivita → boxer, touha rozřezávat → chirurg, sex → malíř aktů

theokalypsis: náboženská posedlost, při níž je patrná souhra následujících třech psychických okolností: 1. náboženská inflace, 2. posedlost ega a 3. vytvoření zvláštní ideologie (Imago Dei)

theonemesis: dynamika náležící důsledkům posedlosti bytostným Já; pokus o změnu ve chvíli, kdy "theokalypsis" již nedokáže zajistit dostatečnou adaptaci

http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychoanal%C3%BDza

Například důsledné ignorování negativních jevů lidského života, vyvolávajících utrpení, a jejich bagatelizace nebo jejich označování za pozitiva by mohlo být důsledkem theonemesis nebo hyperkompenzace - přesvědčením, že nic negativního si nezaslouží pozornost, protože všechno je iluzí. Pozitivní hodnoty se naproti tomu označí za to jediné, co je - přisoudí se jim skutečnost.

Podvědomé spouštěče našich reakcí nás neustále ovlivňují, stejně jako náš aktuální tělesný pocit je důsledkem momentálního fungování tělesných orgánů, přesto, že nejsou vidět.
Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 15. kvě 2020 17:08:25

Lidské motivace mohou být různé, to je celkem dobře vidět i v diskusích.

Někdo má zájem o sdílení zajímavých poznatků, někdo jiný využívá diskuse především jako možnost odreagovat se na druhých kritizováním, ulpíváním na svých domněnkách a doporučováním, co by měli dělat jinak.
Každý podle svých priorit :)

V zaměření motivace se uplatňuje osobnost jedince, jeho hierarchie hodnot i dosavadní zkušenosti, schopnosti a dovednosti...

Ne všechny motivy jsou vědomé.

Nevědomá motivace vychází z nevědomých impulzů, z návykového chování a z motivů, které jsou pro nás nežádoucí, takže je nevpouštíme do vědomí

https://is.muni.cz/do/1499/el/estud/fsp ... tivace.pdf

Návštěvník
 

Re: Motivace

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 26. kvě 2020 9:58:40

Motivace má 5 základních zdrojů, které tvoří tzv. motivační strukturu, nebo také tzv. motivační profil každého člověka
- do motivační struktury řadíme těchto 5 zdrojů vnitřních hybných sil:

1) Potřeby
2) Návyky
3) Zájmy
4) Hodnoty
5) Ideály

https://snncls.cz/wp/wp-content/uploads ... e_Moos.pdf
Návštěvník
 


Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron