Světlo osvícení je spojení, je to vědomí jednoty všeho. Můžeme se sami sebe ptát, jestli si pravdu o tom, kým jsme, kým jsou ti druzí, kým to všechno, co je, přímo uvědomujeme v ničím nerozdělené celistvosti, nebo jem věříme tomu, co si myslíme, že víme.
"Mysl vytváří propast, srdce ji překračuje."
- Nisargadatta Maharaj
Pravdu o nás je možné poznat jen v otevřeném srdci, které překročí propast iluze dvojnosti mezi tím, čemu věříš, že jsi a tím, čemu věříš, že je a že tím nejsi. Pravdu je možné poznat jen bez filtru osobní mysli.
Tedy prvním levlem na téhle cestě k poznání jednoty všeho, je uvědomění si, že absolutně všechno, co odsuzujeme na druhých, se týká naší vlastní mentální projekce, našeho vlastního pohledu na realitu skrz naši vlastní mysl, která vytváří propast mezi mezi tím, co si myslíme o druhých a co si myslíme o sobě. Propast mezi tím, co si myslíme, že víme a tím, co je možné si bez závoje mysli přímo uvědomovat.
Co na druhých odsuzujeme, co se nám na druhých jeví jako nepřijatelné, je tím, s čím si sami na sobě nevíme rady.
Možná se pak jeví jako rozumné řešení opticky zvyšovat svou vlastní hodnotu ve svých představách tím, že snižujeme ve svých úvahách hodnotu a úroveň těch druhých.
Je to něco, za co můžeme být sami sobě vděčni, pokud si tohle uvědomujeme.
Protože tím, že tu je možnost pustit představy o těch druhých, je tu možnost pustit představy i o sobě.
Tím dochází k osvobození od připoutanosti k mysli a objevuje se díky meditativnosti mysli příležitost k uvědomění si, kým jsme.
Není důvod se bát, že to bude sebestředné a narcistické.
Meditace je láska k vašemu vlastnímu Já.
H.W.L.Púndža - Procitni a chechtej se
Pokud si uvědomujete lásku k vašemu vlastnímu Já, pak se nedokážete na nic a na nikoho dívat jinak, než s láskou.
Vždyť v poznání celistvosti Bytí neexistuje nic, co by nebylo existencí samotnou, co by nebylo vaše vlastní pravé Já.