Má život smysl?

Má život smysl?

Nový příspěvekod Tara » čtv 12. dub 2018 9:06:40

Poslední dobou přemýšlím o tom, jestli má život smysl, popř. jaký.
Více se přikláním k tomu, že nemá.
A s tím přichází myšlenky, co tady vlastně dělám.

Má nebo nemá? Stejně tak jak tak umřeme, dříve nebo později :-), jako když spadne list ze stromu, fjúúúú a je to.
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. dub 2018 9:25:47

asi nemá :(
Návštěvník
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod ... » čtv 12. dub 2018 9:51:07

Mně trvalo hodně dlouho, než mi začalo konečně svítat, že život nemá smysl jen v situaci, kde cokoliv bezděčně předpokládám => dedukuju => očekávám...

Když si tenhle svůj navyklý automatický přístup k dění uvědomím a zkusím se na momentální situaci podívat jinak, jako docela malé dítě na něco, co je pro něj nové (protože každá situace je opravdu nová, vždycky se v nějakých souvislostech liší od všech předchozích), - najednou to nějaký smysl má... a docela překvapivý...

Můžu najednou uvidět a pochopit něco, co mi předtím nedocházelo...
...
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. dub 2018 9:54:09

No jo, ale já už nic nepředpokládám a ani neočekávám a dedukovat z něčeho něco, nač? Co z toho? Nic.
Návštěvník
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. dub 2018 10:10:33

život stojí za hovno
Návštěvník
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Tara » čtv 12. dub 2018 10:15:42

Návštěvník píše:život stojí za hovno

To bych neřekla :-), ale jaxi proč....?

Naopak, někdo zase může napsat, že je krásný, zázračný, že je to vlastně zázrak se narodit jako člověk a procházet si tady lidskými osudy, bolestmi a slastmi, ale pořád se ptám, proč. Dyť je to furt dokola a k čemu? No k ničemu :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod ... » čtv 12. dub 2018 10:33:58

Návštěvník píše:No jo, ale já už nic nepředpokládám a ani neočekávám a dedukovat z něčeho něco, nač? Co z toho? Nic.

Neustále něco předpokládáme, ne myšlením, ale naprosto automaticky, a vůbec si to neuvědomujeme - v tom je ten problém. Všechny naše předpoklady automaticky vycházejí z našich dosavadních zkušeností, jsou uložené v našem podvědomí, mimo vědomou mysl. Potíž je v tom, že právě ony rozhodují, co nás napadne, jak myšlenkově zareagujeme.

Když se podívám na fotku své vnučky, objeví se mi úplně jiný pocit a napadají mě spokojené, docela jiné myšlenky, než když se podívám na fotku jistého politika: a právě ten "samozřejmý", automaticky vyvstalý pocit pokaždé určí, co bezděčně od toho člověka (nebo od té situace) dál předpokládám... Nemám přitom o tomhle svém předpokládání vůbec tušení, je úplně automatické a má za následek můj "samozřejmý" přístup jak k dotyčnému, tak k tomu, co se děje.

Je ale možné začít si uvědomovat, co vlastně v dané situaci cítím => bezděčně předpokládám... upustit od toho všeho a zkusit se pak na to podívat znovu, jako by tu ta situace byla poprvé.

Když se to podaří, pak se nestačíme divit...

Vševědoucí ego se tímhle změněným přístupem ke svým "neotřesitelným jistotám" postupně rozpouští a život konečně začal mít smysl. Přestává jen bolet a dokonce začne obohacovat, kdykoliv se dokážeme uvolnit od svých automatických přístupů a nezareagovat pod jejich velením. A začne být taky jasné, že právě k tomu vede nutnost

procházet si tady lidskými osudy, bolestmi a slastmi...
...
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Tara » čtv 12. dub 2018 11:27:23

Mě tohle mentální cvičení nic neříká, resp. mě nebaví, ale díky za názor.
Stále to ale neodpovídá na otázku, jestli má život smysl a jaký.
Na vedlejším vlákně kdosi napsal, že hledá proč žít, to je to hledání smyslu života.
Má život nějaký hlubší smysl? Na chvíli se tu objevíme v tělesných schránkách, cosi prožijeme a pak fjůůůů, jsme z toho pinožení venku. Na chvíli a zase znovu a zase znovu, to mi nedává logiku ani smysl toho rození a zakoušení a pinožení.

Proto jsem za tu otázku, neotázku hledám smysl proč žít, poděkovala.

Já vím, všechny názory, co se objeví, budou zase jen slova a slova a slova, ta pravdivá a jedině pravdivá odpověď musí vzejít zevnitř, ze mě, jako u každého..., chjo, :-.), tak s tím tady trochu žongluji...

Kolik lidí se nad něčím podobným zamýšlí a žijou, spíše přežívají až do fyzické smrti a pak nanovo, to je přece hrůzné a bolestivé.
Je něco, co dá SMYSL tomu pinožení?

Jaká je odpověď?

Jani, ty s tou tvou láskou raději neodpovídej, protože s velkým sebezapřením čtu tvoje slova i to, jak lásce děláš medvědí službu těžko zkousávám :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Jana » čtv 12. dub 2018 12:15:27

Tara píše:Má nebo nemá? Stejně tak jak tak umřeme, dříve nebo později :-), jako když spadne list ze stromu, fjúúúú a je to.

Pokud by byl list stromu braný jako oddělená forma života, tak v okamžiku, kdy by tahle oddělenost skutečně nastala, by byl ten list mrtvý. Nemělo by pak smysl o smyslu jeho života vůbec mluvit.
Pokud vezmeme list jako součást života toho všeho, co existuje, tak ta hmota, když se oddělí od stromu, se zkompostuje, zrecykluje a žije si dál v jiných formách.

Podobné to je, když uvažujeme o lidské bytosti jako o formě těla. Tělo se zkompostuje stejně jako ten list ze stromu a hmota si pokračuje dál ve svých proměnách. Teď jde o to, jestli si sami sebe uvědomujeme jako oddělenou formu - tělo, které je ve své podstatě složeno z přijímané potravy, z recyklované hmoty, jejíž součástí mohou být třeba i zrecyklované částice hmoty toho listu, který "umřel" odpadnutím od stromu; a nebo je možné si sebe sama uvědomovat jako to, co JE v pozadí všech proměn.

Důvodem všech depresí, prožívání duševních temnot, tužeb po naplněnosti života a hledání nějakého vyššího životního smyslu, je, že chybí spojení právě s tím, čím ve skutečnosti doopravdy jsme. Chybí spojení stím "místem" v nás, kde jsme se nikdy nerozdělili.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod ... » čtv 12. dub 2018 12:15:45

Tara píše:Na chvíli se tu objevíme v tělesných schránkách, cosi prožijeme a pak fjůůůů, jsme z toho pinožení venku. Na chvíli a zase znovu a zase znovu...

Mně trvala tahle beznaděj, pramenící z nesmyslnosti života, celé desítky let, nikomu to nepřeju... :'-(

I ze zkušenosti několika přátel se ukázalo, že každému z nás trvá jinak dlouho, než nám konečně dojde, že tady nejde o žádné mentální cvičení, ale o prohlubování vhledu - a to je něco úplně jiného. Je to podobný rozdíl jako je rozdíl mezi cestováním prstem po mapě a putováním přírodou se všemi jejími nečekanými jedinečnými scenériemi (lesy, bažiny....paseky... louky ...i výhledy na kouzelnou krajinu...) - je to přechod od názoru v levé mozkové hemisféře k přímému prožívání pochopeného pravou hemisférou.

Nechápu, že tohle plně přijmout a začít podle toho i reagovat mi trvalo tak dlouho a raději jsem spoustu let žila v neustálé depresi...

Kdykoliv dochází k přímému rozpoznání doteď neuvědomovaného důvodu, proč reaguju, jak reaguju, upuštěním od té motivace všechno má najednou zase plný smysl a je to to nejúžasnější dobrodružství... až do chvíle, kdy se ocitnu ve vleku nějaké své další nerozpoznané motivace: v tu ránu je tu zase pocit, že nic nemá smysl - zřejmě aby mě na to upozornil...

Žádná nuda, fakt ne
...
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod ... » čtv 12. dub 2018 12:39:03

Získáváme vhled do věcí a tento vhled se stálým cvičením prohlubuje.

Fráňa Drtikol
...
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod zajíc » čtv 12. dub 2018 12:47:56

Smysl nějakého konání může být také přijatý, nemusím k tomu sám přijít, a když poctivě přijmu něco pozitivního a prožiji přijatý způsob, i to může přidat smysl mé snaze. Ale jestli chceme "originál vlastní" smysl, ten náš, ne jiný, pak třeba promeškáme uskutečnit jeden dobrý smysl, který byl možný,
...podobně jako se dívka/žena vdá a žije v lásce, i když nepřijede princ na bělouší, jiný než ostatní.
Alespoň neostane na ocet.

Některé "nabídky od života" mohou mást, ale většina je přijatelných. Při váhání mohou některá dobrá vnuknutí vypadat nečekaná, ale to není vždy naše starost, místo toho to vyžaduje duchapřítomnost.

Nemusíme čekat až zazní výzva husitů "bratři, na kůň", jsou i méně dramatické případy, ale jsou také vzory a výzvy, které jsou dobré i když jsou skromnější.
zajíc
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. dub 2018 12:50:19

zajíc píše:Smysl nějakého konání může být také přijatý, nemusím k tomu sám přijít, a když poctivě přijmu něco pozitivního a prožiji přijatý způsob, i to může přidat smysl mé snaze. Ale jestli chceme "originál vlastní" smysl, ten náš, ne jiný, pak třeba promeškáme uskutečnit jeden dobrý smysl, který byl možný,
...podobně jako se dívka/žena vdá a žije v lásce, i když nepřijede princ na bělouší, jiný než ostatní.
Alespoň neostane na ocet.

Některé "nabídky od života" mohou mást, ale většina je přijatelných. Při váhání mohou některá dobrá vnuknutí vypadat nečekaná, ale to není vždy naše starost, místo toho to vyžaduje duchapřítomnost.

Nemusíme čekat až zazní výzva husitů "bratři, na kůň", jsou i méně dramatické případy, ale jsou také vzory a výzvy, které jsou dobré i když jsou skromnější.

Jinak řečeno, být spokojen s tím, co mám a dříve nebo později zemřít, byť nenaplněn. ?
Návštěvník
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod nop » čtv 12. dub 2018 13:29:20

Návštěvník píše:
zajíc píše:Smysl nějakého konání může být také přijatý, nemusím k tomu sám přijít, a když poctivě přijmu něco pozitivního a prožiji přijatý způsob, i to může přidat smysl mé snaze. Ale jestli chceme "originál vlastní" smysl, ten náš, ne jiný, pak třeba promeškáme uskutečnit jeden dobrý smysl, který byl možný,
...podobně jako se dívka/žena vdá a žije v lásce, i když nepřijede princ na bělouší, jiný než ostatní.
Alespoň neostane na ocet.

Některé "nabídky od života" mohou mást, ale většina je přijatelných. Při váhání mohou některá dobrá vnuknutí vypadat nečekaná, ale to není vždy naše starost, místo toho to vyžaduje duchapřítomnost.

Nemusíme čekat až zazní výzva husitů "bratři, na kůň", jsou i méně dramatické případy, ale jsou také vzory a výzvy, které jsou dobré i když jsou skromnější.

Jinak řečeno, být spokojen s tím, co mám a dříve nebo později zemřít, byť nenaplněn. ?

Odpovím krátce:
v Poradně jsou všeliké názory, na př. se lze dozvědět, že pro své probuzení - osvícení nemůžeš udělat nic.
To budu raději pravidelně chodit do kostela (tam se mluví jen slušně) a do lesa, konat dobré skutky a být slušně živ.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. dub 2018 13:42:26

Tara píše:Mě tohle mentální cvičení nic neříká, resp. mě nebaví, ale díky za názor.
Stále to ale neodpovídá na otázku, jestli má život smysl a jaký.
Na vedlejším vlákně kdosi napsal, že hledá proč žít, to je to hledání smyslu života.
Má život nějaký hlubší smysl? Na chvíli se tu objevíme v tělesných schránkách, cosi prožijeme a pak fjůůůů, jsme z toho pinožení venku. Na chvíli a zase znovu a zase znovu, to mi nedává logiku ani smysl toho rození a zakoušení a pinožení.

Proto jsem za tu otázku, neotázku hledám smysl proč žít, poděkovala.

Já vím, všechny názory, co se objeví, budou zase jen slova a slova a slova, ta pravdivá a jedině pravdivá odpověď musí vzejít zevnitř, ze mě, jako u každého..., chjo, :-.), tak s tím tady trochu žongluji...

Kolik lidí se nad něčím podobným zamýšlí a žijou, spíše přežívají až do fyzické smrti a pak nanovo, to je přece hrůzné a bolestivé.
Je něco, co dá SMYSL tomu pinožení?

Jaká je odpověď?

Jani, ty s tou tvou láskou raději neodpovídej, protože s velkým sebezapřením čtu tvoje slova i to, jak lásce děláš medvědí službu těžko zkousávám :-)


A je potřeba, aby měl život smysl?
Návštěvník
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. dub 2018 13:58:35

Tara píše:
Kolik lidí se nad něčím podobným zamýšlí a žijou, spíše přežívají až do fyzické smrti a pak nanovo, to je přece hrůzné a bolestivé.
Je něco, co dá SMYSL tomu pinožení?



Podle mne to většina lidí takhle nevidí. Prostě žijou a nezabývej se otázkou, jestli to má smys a jaký - obvykle na to ani nemají čas. Taky jim je většinou jasné, že tak začíná deprese, a proto takové myšlenky raději potlačí - pokud to jde.
Bylo by zajimavé prozkoumat, v jakých situacích nebo za jakých okolnosti tyto myšlenky člověka přepadají.

:)
Návštěvník
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod nop » čtv 12. dub 2018 15:08:10

Návštěvník píše:
Tara píše:
Kolik lidí se nad něčím podobným zamýšlí a žijou, spíše přežívají až do fyzické smrti a pak nanovo, to je přece hrůzné a bolestivé.
Je něco, co dá SMYSL tomu pinožení?


Podle mne to většina lidí takhle nevidí. Prostě žijou a nezabývej se otázkou, jestli to má smys a jaký - obvykle na to ani nemají čas. Taky jim je většinou jasné, že tak začíná deprese, a proto takové myšlenky raději potlačí - pokud to jde.
Bylo by zajimavé prozkoumat, v jakých situacích nebo za jakých okolnosti tyto myšlenky člověka přepadají. :)

Než přišla migrace Arabů před třemi lety do Německa četl jsem tehdy, že němečtí důchodci pokládali znovuzrozování za výhodné, nemysleli na vysvobození z koloběhu zrození, ale brali to tak, že peněz bude dost (jako dosud) a žít se bude se všemi radostmi, tedy i se sexuální turistikou do chudých zemí Orientu, nechápali samsáru jako námahu nebo utrpení, ale jako radostné pokračování dosavadní praxe.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod ... » čtv 12. dub 2018 19:44:41

Bylo by zajimavé prozkoumat, v jakých situacích nebo za jakých okolnosti tyto myšlenky člověka přepadají.

Nejde o myšlenky - je to celkový stav, celkový životní pocit, který se objevuje i bez uvažování a neustále se znovu vrací za nejrůznějších okolností.
Nezávisí tedy na okolnostech, ale na tom, nakolik dotyčný člověk dozrál k duchovnímu probuzení, k poznání skutečného Já.

Když vnitřní vývoj dospěl do určitého stupně, nastane to, čemu mistři říkají Temná noc duše:

Návštěvník píše:
praktik píše:během dlouhého období utrpení k žádnému uvolnění v radostný stav nedochází.
Je to nepřetržitý stav beznaděje a ochromení. Když skončí, jsi jiný.

Anselm Grün:

"Cílem temné noci je vnitřní tříbení člověka... Stejnou funkci může mít podle Jana od Kříže i deprese. „ I když se vyprahlost někdy spojuje s melancholií, nezpůsobuje proto o nic méně očistu mysli...“ Temná noc osvobozuje duši od veškeré závislosti, od ulpívání. "

A Eduard Tomáš:

"Jedná se, pravda, o očišťující proces, ale vy to nevíte. Nevíte, že je to očišťující proces, který vás má naučit hlubšímu sebeodevzdání a pokoře ... Dal byste celý život za jediný paprsek duchovního světla nebo aspoň naděje, ale nakonec jste zbaven i tohoto přirozeného toužení a hlavně jakékoli naděje, protože i ta se ztratí. Vypaří se bez varování a vám se zdá, že je to naprostý konec a zmar všeho - štěstí i života."
...
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. dub 2018 20:20:39

... píše:
Bylo by zajimavé prozkoumat, v jakých situacích nebo za jakých okolnosti tyto myšlenky člověka přepadají.

Nejde o myšlenky - je to celkový stav, celkový životní pocit, který se objevuje i bez uvažování a neustále se znovu vrací za nejrůznějších okolností.


Jak u koho. Někdo to tak prožívá, jiný zase úplně jinak. Záleží na tom, které koncepty jsou mu důležité, které koncepty pokládá za realitu. Takové koncepty se těžko pouští.

:)
Návštěvník
 

Re: Má život smysl?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 12. dub 2018 20:24:55

Tara píše:
Já vím, všechny názory, co se objeví, budou zase jen slova a slova a slova, ta pravdivá a jedině pravdivá odpověď musí vzejít zevnitř, ze mě, jako u každého...


Jo. Přesně.

:)
Návštěvník
 

Další

Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 14 návštevníků