Domácí mazlíčci a naše zdraví

Domácí mazlíčci a naše zdraví

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 04. dub 2018 7:37:43

Říká se, že kdo si chce aspoň trochu ulevit od stresu, osamělosti nebo si vylepšit celkovou kvalitu života, najde odpověď ve zverimexu nebo v útulku. Nejspíš to nebude mýtus, vědecké poznatky tuhle teorii podporují. Kočky a psi, tedy duo, které je mezi chovateli nejoblíbenější, jsou předmětem výzkumů nejčastěji, a tak toho o jejich chování i vlivu na lidské zdraví víme nejvíc. K domácí terapii se ale hodí i spousta dalších, třeba i trochu netradičních živočichů.

Nejenže nám život obohatí, navíc ho i prodlouží. Vědci mazlíčky spojují s nižším krevním tlakem, prevencí kardiovaskulárních chorob a s vyšší celkovou kondicí. Tu mají hlavně majitelé psů – venčení se jim postará o každodenní pohyb na čerstvém vzduchu bez ohledu na počasí, roční období a na to, jestli se jim zrovna chce, nebo ne.

Takové pravidelné cvičení může být zvlášť prospěšné pro starší lidi, naznačil to i překvapivý výstup ze studie univerzit v Cambridgi a ve východní Anglii. Dlouhodobě monitorují životní styl a zdraví více než tří tisíc obyvatel Norfolku; jejich průměrný věk je 69,6 roku.

Americká kardiologická asociace v roce 2013 porovnala starší studie, které se zdravím chovatelů zabývaly z různých úhlů pohledu. Prohlášení, které vydala, je sice opatrné, ale dočtete se v něm, že „chov domácích mazlíčků má pravděpodobně přímou souvislost s nižším rizikem srdečních chorob a delším životem u lidí, kteří jimi už trpí. Jsou nicméně potřeba další upřesňující data a důkazy.“

Mazlíčci podle zprávy mohou přispívat také ke snižování krevního tlaku, hladiny cholesterolu i hrozby obezity, i když ještě přesně nevíme jak. A to jsme teprve na začátku.

Řada vědců má za to, že existuje vztah mezi kontaktem s mazlíčky a lidským imunitním systémem. Pilně ho studují: v jednom experimentu například američtí výzkumníci nechali hrstku dospělých lidí, aby se mazlili se psy. Lidé v dalších dvou skupinách si buď hladili pejska plyšového, nebo se jen tak povalovali na gauči.

Po osmnácti minutách se těm, co si chovali živé psy, ve slinách výrazně zvýšil podíl imunoglobulinu A – významné protilátky, která nás chrání mimo jiné proti respiračním onemocněním. Ostatní dvě skupiny žádné větší změny nezaznamenaly.

Psi dostali hlavní roli i ve velkém švédském výzkumu, který studoval jejich vliv na dlouhodobé zdraví dětí. Tým z Uppsalské univerzity a stockholmského Institutu Karolinska porovnal více než milion podrobných profilů z databanky. Zjistil, že spolužití se psem v prvním roce života o patnáct procent snížilo riziko, že bude mít dítě později astma.

U dětí, které vyrůstaly s domácími zvířaty na farmě, bylo riziko dokonce o polovinu menší – je ovšem třeba brát v úvahu i další prospěšné faktory venkovského života. Další výzkumy ukázaly podobné výsledky také u rizika alergií nebo ekzému. Stručně řečeno: pokud dítě odmalička netrpí alergií na zvířecí chlupy, může mu huňatý kamarád do budoucna zajistit méně chronických potíží.

Speciálně kočky by pak mohly pomoci ještě s dalším problémem – s chronickou bolestí. Je známo, že jejich předení může být projevem různých emocí: lásky, radosti i strachu. Ale taky že se s jeho pomocí kočky samy „léčí“. Tuhle teorii v roce 2006 potvrdila klíčová studie amerického institutu Fauna Communications, který zkoumá zvuky zvířat.

Ukázalo se, že frekvence kočičího vrnění (asi 25 až 140 Hz) víceméně odpovídá frekvencím, které mají prokazatelný léčebný účinek na zlomené kosti, bolestivé nebo namožené svaly, ztuhlé klouby, rány a otoky.

Existuje předpoklad, že takto kočky dokážou zařídit účinnou terapii nejen samy sobě, ale i jedna druhé nebo člověku, ke kterému se schoulí. Věda na konkrétnější důkazy teprve čeká, majitelé koček jsou o tom přesvědčení už dávno.

Víru, že pro vystresovaného člověka je domácí zvěř balzám na duši, pak sdílejí majitelé psů, koček, ale třeba i želviček. Věda jim teď dává za pravdu, výzkumy z nedávné doby účinek přičítají hlavně hormonům. Kontakt s přátelskými zvířaty, dokonce jen pohled na ně, v nás vyvolává stejně příjemné emoce jako kontakt s velmi blízkými lidmi, vyplavuje se při něm totiž oxytocin – hormon spojovaný s láskou a pocitem štěstí.

„Vyloučení oxytocinu navíc doprovází snížená hladina kortizolu – stresového hormonu,“ vysvětlila magazínu Health.com Rebecca A. Johnsonová z veterinářské fakulty Univerzity v Missouri. Sama zkoumá vliv zvířat na válečné veterány, kteří trpí posttraumatickým stresovým syndromem. „Jeden z nich nedokázal sám vyjít z domu, dokud jsme k němu neumístili psa. Netrvalo to ani týden, a už s ním byl schopný chodit na procházky do města,“ uvádí zvěrolékařka.

Podobných případů z praxe je daleko víc. Na skupině dobrovolníků vztah zvířat a stresu zkoumali vědci z Univerzity v Tel Avivu. Na začátku je trochu vystrašili tarantulí, která s nimi byla v místnosti. Pak je nechali, aby si hráli s „přátelskými“ zvířaty a jejich napodobeninami: s živou želvou, živým králíkem, plyšovou želvou nebo plyšovým králíkem.

Úzkost a stres nejrychleji opadly u těch, co na uklidnění dostali živou zvěř. Bylo přitom jedno, jestli se jedná u chlupáče, nebo o želvu s tvrdým krunýřem.

Podobné pokusy, ale taky přímé zkušenosti zvířecích terapeutů a samotných chovatelů naznačují, že mazlíček může být skvělým pomocníkem při práci s úzkostnou poruchou a třeba i s depresemi. Uklidňuje, zmírňuje pocit osamělosti a sociální izolace, ochotně projevuje náklonnost a nikdy člověka nesoudí. Nebo to aspoň nedá najevo. Navíc pomůže dodat pocit životního smyslu, dodržovat pravidelný režim (krmit nebo venčit prostě musíte), a ještě se s ním více soustředíte na probíhající okamžik a méně na sžíravé myšlenky.

Terapeutický účinek může mít téměř jakákoli němá tvář od fretky po cvrčka. Právě cvrčky rozdali autoři jednoho loňského experimentu starším lidem v korejském domově důchodců. Každý jich dostal pět a měl za úkol je chovat v malé kleci. Už po osmi týdnech se seniorům podle psychometrických i laboratorních testů zlepšila nálada, cítili se méně osamělí a měli slabší depresivní projevy než na začátku.

Ve starší americké studii zase klienti centra pro lidi s Alzheimerovou chorobou dostali do jídelny akvárium s barevnými rybičkami. Po čtyřech měsících byli klidnější a soustředěnější, jedli větší porce, a potřebovali tak méně umělých doplňků stravy.

Podobně fascinující výsledky se dají najít u dětí, které trpí poruchami učení, špatně se začleňují do kolektivu nebo trpí některou formou autismu. Prokazatelně pomáhají psi, kočky, koně – ti se k terapii využívají už od devatenáctého století –, ale třeba i morčata. Na americké Purduově univerzitě je dali na hraní skupině školáků s poruchou autistického spektra; druhá skupina dostala hračky. Část dětí pak během sledování vykazovala méně negativních projevů v chování, více se smála a snáze komunikovala. Byly to ty s morčaty.

Marie Barvínková

https://patalie.cz/zdravotni-vyhody-dom ... i-depresi/


Návštěvník
 

Re: Domácí mazlíčci

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 04. dub 2018 8:38:39

Domácí mazlíčci podle vědců zlepšují zdraví člověka

Člověk a zvířata k sobe patří odedávna. Vlastnictví domácích mazlíčků však nevede pouze k radosti z bezpodmínečné lásky a oddanosti, kterou nám naši čtyřnozí přátelé projevují. Vědecké experimenty prokazují, že domácí zvířata zlepšují nejen psychický, ale také fyzický stav svých páníčků.

Nejčastějším domácím mazlíčkem je bezesporu pes. Jak uvádí Lenka Galajdová v knize Canisterapie – Pes lékařem lidské duše, pes je součástí našich obydlí a rodin už více než sto tisíc let. Je pro nás motivací, inspirací, kamarádem, tajemníkem, vychovatelem, léčitelem i emoční podporou. Nekritizuje, nepoučuje, je stále v dobré náladě. Zvířata jako taková mají schopnost vyvolat u člověka silné emoce a tím podporují psychickou stimulaci, uvolňují komunikaci a všeobecně podporují dobrý psychický i fyzický stav. Díky tomu se stala součástí nejen lidských obydlí, ale také domů pro seniory, dětských domovů, ústavů pro tělesně a mentálně postižené, nemocnic a rehabilitačních zařízení.

Není proto divu, že soužití člověka a zvířat přitahuje pozornost vědců. Léčebnému působení využívajícímu přítomnosti zvířat se věnuje samostatný vědní obor zvaný zooterapie. Základním principem léčebného působení zvířat je skutečnost, že živý organismus má jakožto bioenergetický zdroj schopnost probouzet samoléčivé schopnosti jiného organismu. V případě člověka dochází k aktivaci pozitivních pocitů a antidepresivních a antistresových mechanismů, uvádí Miloš Velemínský v knize Zooterapie ve světle objektivních poznatků. Již samotná přítomnost zvířete vyvolává v člověku pocit klidu a bezpečí. Tím dochází ke snížení stresu a napětí.

Pouhá přítomnost psa ovlivňuje také fyziologické procesy v těle člověka. Doktor James Serpell z Cambridgeské univerzity vypozoroval snížení zdravotních problémů u lidí, kteří si přivedli domů čtyřnohého kamaráda. Pozitivní působení na jejich zdraví dokonce přetrvávalo po dobu dalších deseti měsíců. Výzkum Andersona z Baker Medical Research Institute v Melbourne prokázal, že majitelé domácích mazlíčků mají oproti kontrolní skupině bez domácích zvířat nižší krevní tlak. Allenová (2002) zjistila, že vlastnictví mazlíčka snižuje i míru srdeční aktivity. Stejný účinek má podle vědců z Plymouth Univerzity a Exeter univerzity pozorování ryb v akváriu. Sledování zvířat obecně, a to i v televizi, ulevuje člověku od stresu.

Mnoho psychologických experimentů prokazuje pozitivní vliv domácích mazlíčků na rekonvalescenci. Přelomová studie doktorky Friedmannové z Brooklyn College v New Yorku prokázala, že lidé vlastnící mazlíčka mají rok po prodělaném infarktu větší pravděpodobnost přežití. Během prvního roku po srdeční příhodě zemřeli pouze tři z padesáti tří majitelů domácích zvířat, zatímco ve druhé skupině osob nechovajících zvířata zemřelo dvacet dva osob z třiceti devíti. Majitelé zvířat vyžadovali během hospitalizace časté ujištění o tom, že se jejich miláčkům vede dobře. Zvířata jim poskytovala pocit potřebnosti a představovala popud k rychlému zotavení.

Dita Chovancová

http://pozitivni-zpravy.cz/domaci-mazli ... i-cloveka/


Další info na
https://nedd.tiscali.cz/zdravi-prospesn ... ite-296623
http://www.zdravi-nemoc.cz/domaci-mazli ... i-a-pohodu
https://www.prostreno.cz/zdravi-a-diety ... emu-zdravi
Návštěvník
 

Re: Domácí mazlíčci a naše zdraví

Nový příspěvekod Ouje » pon 17. čer 2019 11:50:16

Zlechtala mě mucha v uchu, tak jsem jí plác víc než trochu. Mouchu sice odrovnal, leč sám sobě facku dal...
Ouje
 

Re: Domácí mazlíčci a naše zdraví

Nový příspěvekod Ouje » pon 17. čer 2019 12:07:30

Byla jednou trojčata a byla to morčata.
Jedno bylo chundelatý, druhý bylo střapatý a to třetí nahatý.
Naháč jednou povídá, jste ňáký divný vy dva,
samá lokna samá dreda, na to už se koukat nedá, a ja půjdu do světa!
Sbalil si tři pampelišky, kus okurky, čtyři hrášky, pronesl dvě pyšné hlášky, hodil batoh na záda a tradá.
Chundeláč mrk na střapáče, a ležérně povídá, naháčovi cvaklo v kouli, daleko se nedokoulí, za pět minut ho tu máme...
Jj, střapáč povídá, teď v prosinci bez srsti, to je vrchol hlouposti, vypravit se do světa...
Buch, buch, ran snad pět, zmrzlý naháč už je zpět.
Ouje
 


Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: miroslav a 12 návštevníků