S žábou ve studni nelze rozprávět o moři, protože žije zavřená ve své díře.
S letními brouky nelze rozprávět o ledu, neboť se nedožijí zimy.
S venkovským nedoukem nelze rozprávět o Tau, neboť je omezený tím,
co se naučil
Mudrci dávných dob ve svém poznání někdy dospěli až na sám konec.
Najaký konec? Až na samý konec došli ti, kteří se domnívali, že nikdy
nebylo žádných věcí, ti došli tak daleko, že dále není možné jít.
O stupeň níže byli ti, kdo se domnívali, že věci existují, ale nejsou od sebe rozhraničené.
Pod nimi byli ti, kdo se domnívali, že rozhraničení existuje, ale
není rozdílu mezi "je to tak" a „tak to není“.
Tam, kde je jasně odděleno, jak co doopravdy je a není, zaniká Tao...
Nuže Tao nikdy nemůže být od ničeho oddělené, zatímco slova nemohou mít trvalou platnost.
Kvůli tvrzení „je to tak“vznikají vymeze-ní. Dovolte, abych řekl, co jsou to vymezení: nalevo a napravo, rozbory a hodnocení, rozřezávání a rozlišování, debaty a polemiky..