Poradna zdarma

Jana píše:Láska je Boží síla, kterou často mrzačíme.

Je možné vypozorovat, kdy se to v nás děje a jak tomu předejít?

mrzacime ani ne tak casto, jako spis furt.
dokud je tu ztotozneni s myslenkou "ja" ... tak je tu i mrzaceni lasky ... ja za to nemuze ... ja to jinak neumi.
jedina moznost je poznat co je to ... "ja" ... a co jsem opravdu ... to je klic.

Bozi Silu nelze mrzacit

Lze mrzacit pouze nas vztah a pochopeni Jeji...a I to pouze s Jejim svolenim... ... ...neb mrzak se ma stat zase Kralem!!!

... ... ... ... x

Ahoj Jani

Nezbude,nez se zeptat Bozi Sily,je-li mrzacena nebo ne...

... ... ... ... x

dušičky , to je moc hezký příběh.

"Obě jsme prožily všechno. Byly jsme nahoře i dole, nalevo i napravo. Byly jsme tady a tam, nyní i potom. Byly jsme mužem i ženou, dobrem i zlem - obě jsme byly oběťmi i pachateli.

Dobrý den,
myslíte si, že je možné převzít cizí karmu?

Mám kamarádku od dětství, nějakou dobu se pokoušela se svým mužem otěhotnět a dost jí to trápilo, miminko moc moc chtěla, mě se to podařilo brzo po svatbě tak nějak samo. To, že jsem těhotná se bylo mezi námi jako stín. V tu dobu jsem se začala každý den modlit za to aby taky otěhotněla a to i slovy, že pokud je něco, co překáží tomu, aby otěhotněla, tak to vezmu na sebe. V době, kdy jsem porodila, tak kamarádka otěhotněla, ale to jsem se vlastně dozvěděla až když se jí dítě narodilo. Já se s narozením dítěte modlit přestala, měla jsem jiné starosti, kromě péče o dítě, taky vlastní zdravotní potíže. To její otěhotnění a mnou modlitbu jsem si nijak nespojovala.
To mě napadá až teď, můj syn má 3 roky, má dost zvláštní povahu často mě popadá nad jeho chováním vztek. Já se ale nikdy předtím nevztekala, vlastně jsem tu emoci až do narození syna neznala.
Moje kamarádka vždycky byla vzteklá naopak říká, že s narozením syna se zklidnila a už jí tolik vzteky nepopadají.
Vždycky jsem měla dobrou kondici, teď mám fyzičku na nule, narušenou imunitu i jiné zdravotní problémy. Můj život se velmi proměnil. Tak mě to začalo napadat s tou zaměněnou karmou. Jistě se to dá vysvětlit i "normálně", hodně ženám se po porodu změní život...
No kdyby to tak bylo, stejně bych to nevzala zpět, možná bych to i udělala znova. Jen mě k tomu napadá, že člověk nikdy neví, za co prosí. A teď vidím, že mé rozhodnutí ovlivňuje celou mou rodinu. Nevím jestli jsem si to mohla dovolit vůči synovi, vůči mému muži (který má teď vyměněnou ženu).
Prosím napište mi váš názor. Tady na tomto fóru to snad nebudete považovat, za úplný blábol.
To, že jsem to udělala prosím nesuďte v té chvíli mi to přišlo jako, to správné, co mám udělat. I když v tom možný byly i sobecké pohnutky: chtěla jsem, aby se to mezi mnou a kamarádkou urovnalo, možná i domýšlivost, že já unesu cizí břímě...ale to jsem netušila, jak to bude těžké.

Ahoj. Nemyslím si, že by šlo o převzetí karmy. Činí - skutečně činí (rozhoduje) vyšší inteligence, Bůh, chceš-li. My lidé máme hodně přání a tužeb, které vycházejí z různých pohnutek, ale jsem přesvědčená o tom, že koná On v souladu se Zákonem (kolik našich přání nebylo a není vyslyšeno! - naštěstí :-).

Takže být tebou bych se tím netrápila a přijala skutečnost, jaká je. Všímala bych si, proč jsou reakce dítěte takové jaké jsou, všímala bych si svých reakcí, svých emocí atd.
Říká se a z vlastní zkušenosti tomu dávám za pravdu, že dítě zobrazuje zesílené vlastnosti svých rodičů, je jim zrcadlem (i vlastností, které třeba byly skryté, potlačované či neuvědomované) Ono je jen vyneslo na povrch a zesílilo, abychom si všimli. A je to tak dobře.

Hodně štěstí.

ahoj, taky si nemyslím, že je to až tak jednoduché, vyložit si to jako převzetí karmy. Víš, dřív jsem si myslela, že vážně svými volbami můžeme ovlivňovat náš život, ale už jsem načatá tím, že to, co vypadá jako volba, je to, co ve skutečnosti má následovat a následuje k našemu sebepoznávání. A může to vypadat jako čistě "naše volba"...prostě je to hra na poznání sebe a toho, že jsme vším i ničím zároveň. Jen to, že se upínáme k tomu prožívanému, nám bere nadhled, že ve skutečnosti se nejspíš nic neděje. Rozhodně si nic nevyčítej, má to tak být. Třeba i to, jaké závěry jsi si z toho vyvodila ohledně vlastních motivací, je součástí lidského sebepoznávání. A týká se to i těch jiných zůčastněných. Myslím, že sami nejsme nic, jen částečky, ale spolu dohromady jsme bůh, který se skrze rozdělení na částečky poznává.

Jsem už dost stará a mám několik kamarádek o generaci mladších. Bylo dost zvláštní, že krátce po třicítce, většinou po prvním nebo po druhém porodu jim začaly zdravotní i psychické obtíže, které do té doby neměly. Jako by se tím spustilo něco, co bylo třeba zpracovat a co jen čekalo na podmínky, které to umožní. Pak jsem se dočetla v nějakém odborném článku - už nevím kdo ho napsal, myslím že někdo z výzkumu ve zdravotnictví - že se to stává často, spustí se to obvykle po dosažení třiceti let nějakým fyzickým traumatem, ať už porodem, nebo náhlou změnou životního stylu.

Já jsem asi dost netypický případ, mně zdravotní i psychické problémy začaly o dost dřív než po porodu, už někdy v pubertě. Asi toho bylo třeba zpracovat víc, tak aby se to všechno stihlo

Janina S. píše:Dobrý den,
myslíte si, že je možné převzít cizí karmu?

je to prosté a platné po celou dobu lidstva - každému se dostane jen to, co si dovolí mít :

Jana píše:"..kdyby vaše víra byla velká jako hořčičné zrnko, mohli byste říci hoře, aby se pohnula, a stalo by se to.."

NĚKTERÉ NAŠE PROBLÉMY A UTRPENÍ JSOU ZPŮSOBENY NAŠÍ VLASTNÍ KARMOU A DOKUD NEUPLYNE URČENÝ ČAS, NEZMŮŽEME PROTI NIM VŮBEC NIC. JEDINÉ, CO MŮŽEME UDĚLAT, JE NÉST JE STATEČNĚ SE VZTYČENOU HLAVOU. JAKMILE JE KARMICKÝ DLUH SPLACEN, UVOLNÍ SE TĚŽKÉ OKOVY OSUDU A POMOC, KTERÁ PŘEDTÍM NEBYLA NIKDE K NALEZENÍ, K NÁM PŘIJDE DŘÍV, NEŽ O NÍ STAČÍME POŽÁDAT.

Jana píše:Docela hezky o tomhle mluví Bible:
"..kdyby vaše víra byla velká jako hořčičné zrnko, mohli byste říci hoře, aby se pohnula, a stalo by se to.."
„Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“

Tedy znamená to, že víra je tím, co ovlivňuje podvědomí, přitahuje do života to, co je s ní v souladu a určuje tak karmu.
A láska k Bohu a k bližnímu je tím, co jakoukoliv karmu vyléčí.

Víru je možné změnit mantrou, afirmacemi, modlitbou.
Lásku lze probudit přijetím Krista, realizací Největšího přikázání, poznáním Pravdy.

Víra je dána předchozí skušeností ... Co mi řekli ... tomu jsem uvěřil ... a protože mi neřekli nic dalšího ... nebylo z čeho vybírat.
Postupem času jsem zacal zjistovat ... ze neco s tim co mi rekli neni v poradku ... a zacal jsem hledat pravdu ... jak se veci maji.
To cemu verim lze overit ... overovat ... a blizit se tak pravde.
To cemu jsem uveril neni moje ... jsou to cizi myslenky ... o kterych si MYSLIM ze jsou o me.
Zajimava muze byt cesta overovani toho ... cemu jsem uveril.
A taky podivat se na to kdo to vlastne veri.
Je rozdil mezi verit a vedet ... vedet ve smyslu byt.

Návštěvník píše:NĚKTERÉ NAŠE PROBLÉMY A UTRPENÍ JSOU ZPŮSOBENY NAŠÍ VLASTNÍ KARMOU A DOKUD NEUPLYNE URČENÝ ČAS, NEZMŮŽEME PROTI NIM VŮBEC NIC. JEDINÉ, CO MŮŽEME UDĚLAT, JE NÉST JE STATEČNĚ SE VZTYČENOU HLAVOU. JAKMILE JE KARMICKÝ DLUH SPLACEN, UVOLNÍ SE TĚŽKÉ OKOVY OSUDU A POMOC, KTERÁ PŘEDTÍM NEBYLA NIKDE K NALEZENÍ, K NÁM PŘIJDE DŘÍV, NEŽ O NÍ STAČÍME POŽÁDAT.

Je to tak. A někdy ty problémy a utrpení nelze nést se vztyčenou hlavou, možná statečně, ale bohužel to může být "útrpné hrdinství".
Slepá síla karmy je víc, než si mnozí duchovní optimisté myslí. Jejich optimismus bývá podložen - karmicky. Jejich úspěchy ve formování osudu podle zákona přitažlivosti (Abraham, The Secret) také.

Slepá síla karmy...

Síla karmy je slepá jen z pohledu člověka. Svým omezeným viděním nerozpoznává, k čemu její působení směřuje a co se v něm bolestí rozpouští. Teprve dodatečně si může všimnout, že zmizely překážky v podobě postojů, které si předtím v sobě vůbec neuvědomoval.

Utrpení je duchovní učitel všech lidí.

Slepá síla karmy - tím návštěvníku myslím, že podobně, jako římská bohyně spravedlnosti Justicia zobrazovaná se zakrytýma očima měří všem stejně, nedá se uprosit, nedá se koupit, je přírodním zákonem, podobně jako třeba gravitační zákon.

Karmu vidim jako moznost zakusit ovoce svych cinu I z druhe strany...

Coz muze byt prinosne--

Dospeju-li k pochopeni,ze nemam druhe prilis obtezovat---je to dobre

Dospeju-li k pochopeni,ze nemam druhemu pomahat,neb je to jeho karma---je to mene dobre

... ... ... ... a

Díky za vaše reakce, pro mě zajímavé náměty na přemýšlení.

Tak určitě nejde o žádnou genialitu, když dojde k pochopení, že karmy se zbavit nelze, že, ten co by se chtěl karmy zbavovat je sám karmou. Je dobré se zamyslet co to vlastně karma je a v jakém vztahu ke karmě jsem já sám?? Karma značí pouze zhmotnělou reakci(čili následek) a příčinu jež je prvotní. Takto dochází k energetickému vyrovnávání, kdy mysl se svými tendencemi je postupně očištována( ve smyslu zjemnování a zklidnování sama sebe) až k úplnému odtotožnění se s ní!!!!!Toto odtotožnění se, znamená naprosto přesné uvědomění, že žádná entita(osoba v těle) tu prostě není, že to, za co se považovala je pouze "ztotožnění se" s dějemi které se skrze tělo dějí a jsou skrze toto ztotožnění prožívány. V okamžiku jasného vhledu a pochopení co vlastně "ta" karma je, dochazí k jejímu spontánnímu rozpouštění, čili nejde o to cíleně karmu rozpouštět, nýbrž o pochopení co karma je.-))). Samo pochopení karmy je její rozpouštěč.

Ano, takto to funguje.