Kdo jsem Já?

[Návštěvník]

bezžádostivost je nehledání
ničeho jiného, než Já.

Dokud je tu hledání Já, je tu hledající a hledané.

[Návštěvník]

bezžádostivost je nehledání
ničeho jiného, než Já.

Dokud je tu hledání Já, je tu hledající a hledané.

Takže platí, že TO najdeš, až to TO nebudeš hledat.
Proto je nutné tam hledat něco jiného, pak bude TO zvědavé, co se děje, že není hledané, a vykoukne na hledajícího samo...tak se pak TO najde...

[Návštěvník]

bezžádostivost je nehledání
ničeho jiného, než Já.

Dokud je tu hledání Já, je tu hledající a hledané.

Takže platí, že TO najdeš, až to TO nebudeš hledat.
Proto je nutné tam hledat něco jiného, pak bude TO zvědavé, co se děje, že není hledané, a vykoukne na hledajícího samo...tak se pak TO najde...

ale kdeže

Dokud je tu hledající, je úplně jedno co hledá, hlavně že h l e d á
Funguje to stejně dobře, jako když nehledá TO a ze zvyku se automaticky ztotožňuje se vším, co ho zrovna napadne

[Návštěvník]

[ros]

Takže platí, že TO najdeš, až to TO nebudeš hledat.
Proto je nutné tam hledat něco jiného, pak bude TO zvědavé, co se děje, že není hledané, a vykoukne na hledajícího samo...tak se pak TO najde...

No jasně, protože, kdo hledá, že

[rafael]

bezžádostivost je nehledání
ničeho jiného, než Já.

Dokud je tu hledání Já, je tu hledající a hledané.

ano z počátku to tak je a vlastně je to do té doby dokud pozornost JÁ nespálí hledajícího a hledané, ale to je téměř do poslední chvíle.. vlastně je to v pořádku, protože ego nezmízí mávnutím kouzelného proutku

[lama]

Můžu se zeptat na zdroj úvodního příspěvku?
Nechce se mi věřit, že tohle má na svědomí Ramana M.

[Návštěvník]

Po zadání citace z úvodního textu se vygůglí

http://svetmysli.net/sm.exe?lng=cz&pg=45

[rafael]

Můžu se zeptat na zdroj úvodního příspěvku?
Nechce se mi věřit, že tohle má na svědomí Ramana M.

ano je to ramanovo..

[Linda]

Po zadání citace z úvodního textu se vygůglí

http://svetmysli.net/sm.exe?lng=cz&pg=45

Je to český překlad anglického překladu Dr. T. M. P. Mahadevana, který je překladem původního textu, zapsaného Šrí Sivaprakášamou Pillaiem.

Otázky položil Bhagavánovi Šrí Ramanovi Maharšimu někdy v roce 1902 Šrí M. Sivaprakášam Pillai. Pan Pillai byl promovaný ve filozofii a nějaký čas pracoval v berním úřadě. V roce 1902, kdy pracoval v Tiruvannámalai, navštívil Jeskyni Virupakšu a setkal se zde s Mistrem. Požádal mistra o duchovní vedení a vyžádal si odpovědi na otázky související se Sebedotazováním. Protože Bhagaván tou dobou nemluvil, nikoli pro nějaký slib, ale protože neměl potřebu hovořit, tak odpovídal pouze gesty, a pokud nebyla pochopena, potom písemnou formou. Podle Šrí Sivaprakášam Pillai zápisu to bylo čtrnáct otázek s odpověďmi danými Bhagavánem. Tento zápis byl prvně zveřejněn Šrí Sivaprakášamem Pillaiem v roce 1923, spolu s několika jeho básněmi o tom, jak Bhagavánova milost působila v jeho případě a rozpustila jeho pochyby a chránila ho od životních těžkostí.

Kniha "Kdo jsem Já" byla dále několikrát zveřejněna. V některých nacházíme třicet, v jiných dvacet osm otázek a odpovědí. Také byla zveřejněna verze, kde nejsou otázky uvedeny a učení je podáno formou úvahy. Existující anglický překlad je právě tato úvaha. Tento překlad je podán prostřednictvím dvaceti osmi otázek a odpovědí.

[nop]

malé odbočení.
Ve světě mysli se informace předávají slovem (u nohou guru také vlivem).
Článek od Maharišiho jsem poslal mé známé, aktivní křesťance. Řekl jsem si, že k ní těmito slovy doproudí informace jiné, než jsou v nauce křesťanství obvyklá. Vynechal jsem proto slova zjevně indická (krom slova átmavičára) a slovo guru jsem nahradil slovy duchovní učitel.
K začátku jsem vložil předběžný řádek:
"Úvahy o malém „já“ , egu a velkém „Já“ – jiskry Boží v nás".
Pak jsem se jí ptal, zda to četla. Ano, odpověděla. Ale takových věcí je na internetu plno a zkoumat sebe může i sama.
Znova se pro mne tím vynořil poznatek, že určité úvahy potřebují, aby čtenář byl zvyklý na specifický styl řeči a na slova, která úvahám předcházejí. Zde by to byla slova o hledajícím "já" k "Já", o samostatnosti a nechtění atd. Neboli takový specifický "kolorit", který není předložený v jiných oblastech.
S křesťany je třeba mít jinou řeč, na kterou jsou zvyklí. A v jiných oblastech to platí podobně.
Už císař Ašóka uspořádal kongres, na který pozval lidi z více směrů, aby se dohodli a našli společnou řeč. Byli tam hinduisté, buddhisté, džinisté...
Nedohodli se. Nakonec všichni zůstali u toho svého, co je jim vlastní [slova, mínění, postup].
Můj email ku křesťance jsem nezamýšlel jako pokus, ale vyšlo to perfektně ve smyslu, že pochopena budou jen slova, o kterých se už někdo dozvěděl předtím.
Cituji slova apoštola Pavla z dopisu bratrům Římanům kapit. 10:
8..Blízko tebe jest to slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. Toť jest slovo to víry, kteréž kážeme....
13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest:
"Jak krásný je příchod (lidí) zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci."
16...ale (prorok) Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu?
17 Tedy víra je ze slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží....
20 A Izaiáš směle dí (za Boha): Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
=
A tak výroky Maharišiho četla, ale nezabrala. Potřebovalo by to jiné názvosloví i jiný postup myšlení. Jinak může dojít k tomuto jevu: hledám, nenalézám, ale nehledám a potom nalézám.
V učení bývají jakési skutečnosti, které nemohu rozebrat, ale vytvářejí u mne jakýsi vjem popsatelný slovy : jiné lešení u stavby.
Slohy u budov a také rozmanitá obydlí duše se liší, barokní, gotický, indický, řecký...
A když stavitel používá lešení odlišného typu, vyroste podle toho budova.
Zdá se, že slova a postupy myšlení nepodporují křesťanovi vybudovat svatyni, která je příhodná pro indickou duši a pod. Umění slov a vývodů spisovatelů z křesťanství zase moc neříkají Arabovi ani Indovi.
A kdo by chtěl někomu poskytnout lešení pro stavbu, měl by ovládat to umění vybrat správné prvky pro stavbu. Nejen slova, ale i způsob myšlení a vůbec přístup.
Někdy dostáváme také vědění, jak mluvit pro koho, tomu jinak a jinému jinak.
Evangelium Lukáše zachycuje slova JK k učedníkům o budoucím postupu:
12, 11: Když pak vás voditi budou do škol (synagog) a k vládařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.

[.Petra]

1. dubna 1939

Tazatel: Máme svět považovat za pomíjivý?

Ramana: Proč? Považujete svět za skutečný a svatá písma se snaží vás od tohoho omylu osvobodit. Ale není toho dosaženo tím, že se oddáte představě: "Svět je pomíjivý." Musíte sám sebe rozpoznat jako věčného.

Tazatel: Máme se všemu stavět s klidem, klidnou myslí. Ale to je do poslední konsekvence možné jen, když jsme poznali svět jako neskutečný.

Ramana: Ano. Radí se ke klidu, klidné mysli. Ale co je to? Když není láska ani nenávist. Všechny jevy, které dávají podnět k lásce nebo nenávisti, jdou mimo Já. Když uskutečníte Já a poznáte prchavost těchto jevů, budete jim ještě věnovat pozornost? Teprve potom jste opravdově v klidu.
Šri Krišna říká v Gitě, že Arjuna musí bojovat, ať to dělá rád nebo nerad. Nemůžete se vyhnout nějakému úkolu. Obráceně nebudete moci jednat, když by vám to nebylo určeno. Konání probíhá a vy k tomu musíte příspět svým dílem.

Tazatel: Jak se má u toho chovat?

Ramana: Jako herec, který hraje svoji roli - prostý náklonnosti a odporu.


Talks with Sri Ramana Maharshi

(Od 7. ledna 1935 do 1. dubna 1939, 540 stran)

[rafael]

Ramanovi odpovědi jsou vždy správné.. až člověk dospěje svého stavu poznání, potom pochopí "jeho zbytek mysli, zbytkem ega" co tím ON řekl, vyjádřil.. pokud ale nemáme v sobě "ještě tolik" vnitřní pozorností JÁ, kolik je potřeba, nemůžeme zcela pochopit co je vším řečeno..a nikdo jiný nám to ani nikdy nevysvětlí tak, abychom pochopili, je to z důvodu, že naše vnitřní duchovní poznání ještě nedosáhlo vhodné úrovně vnitřních zkušeností a je to tak bohem zařízeno správně..

protože mysl člověka přirovnává zkušenosti guruů k sobě samé a pokud nenalézá v sobě stejnou nebo podobnou zkušenost tak pochybuje popř. vše odmítá


jako kdyby sme někomu říkali co je láska, co je sex a on to jen viděl, četl, nebo poznal okrajově, bude stále tvrdit že to nepoznal a tím pádem to není.. a je to tak u všech lidí stejně.. není to míměno proti Petře ale všeobecně

[Návštěvník]

Když si zagooglím já, tak mi vyjedete toto:

http://www.jirivacek.cz/index.php?optio ... 85&lang=en

[lama]

Výborně,
takže je to od pana Vacka zřejmě?

Jiné překlady Nan Jar (Co jsem Já):
od p. Vacka z roku 1993 ( je jiný než ten tady v úvodu )
od p. Weinfurtera
od p. Lepičovského
od p. Skarnitzla - tento doporučuji
Víc jich neznám.

Překlad co je v úvodu - nebo spíš výklad - je podle mne dost nešťastný (hodně mírně řečeno).
Porovnat si to může každý sám.

[nop]

Prohlížel jsem českou učebnici jazyka hindí, neměl jsem soustředění, ale pamatuji si jeden poznatek. Slova hondí jsou sestavena v jiném plánu než u nás a nelze používat slovníkový způsob z Evropy :
"jeden výraz v jednom jazyku = (rovná se) jeden výraz v druhém jazyku".
Jako příklad bylo slovo grhasta.
grha je dům, obydlí.
koncovka -asta znamená bydlet někde.
Grhasta je tedy slovníkovým způsobem "obyvatel domu".
Ale chlapec ve třech vrchních kastách jde nejprve od rodiny do učení se Védám jako brahmačárín, a na závěr učení se trvale vrací domů a brzo je oženěný s vybranou nevěstou. Tento stav je nazvaný grhasta. K stáru se vrací ke studiu, pípadně odchází do bezdomoví (sanjásy).
Pro stav "grhasta" to naši indologové překládají jako "hospodář".
I mnozí jiní v rodině bydlí v domě, jeho manželka, děti, rodiče, sluhové, ale grhasta je jen jeden, staří Římané tomu říkali "pater familiae" = otec rodiny. Kdo se nevcítil do hindského jazykového způsobu, a spoléhá se na slovíčkový překlad, může dojít k nepřesným formulacím. Totéž ovšem je i u jiných tamějších jazyků, jako telugu či marátí, který byl rodnou řečí Rámana.

[malpan]

Nejedná se o překlady komerčních záležitostí, takže ať chcete nebo ne, každý takový překlad je o to víc zatížený pochopením překladatele. Překladatel s hrubými energiemi nemůže mít stejný překlad, jako ten, který je se svým vnímáním už někde jinde...

[Návštěvník]

Nejedná se o překlady komerčních záležitostí, takže ať chcete nebo ne, každý takový překlad je o to víc zatížený pochopením překladatele. Překladatel s hrubými energiemi nemůže mít stejný překlad, jako ten, který je se svým vnímáním už někde jinde...

Navíc tenhle text nenapsal Mahariši, protože tehdy ještě nemluvil ("Protože Bhagaván tou dobou nemluvil, nikoli pro nějaký slib, ale protože neměl potřebu hovořit, tak odpovídal pouze gesty"), jeho gesta pochopil podle svých možností jeho oddaný posluchač, který pak to co pochopil napsal, a to co napsal někdo po čase přeložil do angličtiny.

[Linda]

Nadšené obhajování nebo kritické odsuzování vychází z pocitů, které si neuvědomujeme, protože nám připadají samozřejmé. Odtud je už jen krůček k přesvědčení, že to co uvnitř cítíme je obecně platná Pravda.

Nadšení i odsuzování jsou stavy emočního těla, ty určí, jak zareagujeme.

[Návštěvník]

To já zase koukám tím vlastním nitrem na to, jaký vliv má duchovní nauka na chování vyznavače v obyčejném životě mezi obyčejnými lidmi.

to je přesným zrcadlem toho co se odehrává skutečně uvnitř tzv. po ovoci, poznáte je