Blaženost a nebezpečí

[Jana]

....

A seš tím tak dokonale voblblá, že si neuvědomuješ svou neutuchající touhu,

Kde by se v Boží přítomnosti vzala nějaká touha?

[Návštěvník]

....

A seš tím tak dokonale voblblá, že si neuvědomuješ svou neutuchající touhu,

Kde by se v Boží přítomnosti vzala nějaká touha?

Víš prd a chtěla bys pomník :-)

Boží přítomnost je stále zde a i to tvoje pomatení a touhy či netouhy jsou Bůh.
To akorát ty (a mnozí tobě podobní) se snaží oddělovat něco od Boha, od Boží přítomnosti.
"Já ji žiju a ty ještě ne" něco na ten způsob...

[Návštěvník]

Boží přítomnost je stále zde a i to tvoje pomatení a touhy či netouhy jsou Bůh.

Ano, všechno je v Boží přitomnosti, samozřejmě i veškeré touhy.

[Jana]

Touha je snem o čase v budoucnosti, Boží přítomnost je bezčasá.

[Návštěvník]

Touha nemá na Bohu nezávislou existenci proto může existovat jen v jeho přitomnosti. Stejně tak jako i čas a prostor nemohou existovat nezávisle na Bohu. Není možné oddělit cokoliv od Boha.

[Návštěvník]

Bůh je jak čas i prostor, tak i bezčasovost.

Pro mysl bez patřičné zkušenosti je to nesmyslný paradox.

[Návštěvník]

Bůh je jak čas i prostor, tak i bezčasovost.

Pro mysl bez patřičné zkušenosti je to nesmyslný paradox.

Prázdnota plná až po okraj.

[Jana]

V Boží přítomnosti neexistuje žádná touha, jak by mohla existovat?

Vždyť celá existence je Boží, celá je Jedním. Kde by se v ní vzala jaká touha? Touha koho? Touha po čem?

Touha se objevuje jen v iluzi oddělenosti. V ní se pak může jevit, že je po čem toužit.

Ale iluze je iluze.

[Jana]

Nicméně i v té iluzi se zračí krása Boží jednoty.

[Návštěvník]

V Boží přítomnosti neexistuje žádná touha, jak by mohla existovat?

Ty jsi nikdy nezažila touhu? Třeba touhu po poznání Boha? Nebyl to Bůh - jeho milost - který ti ji vložil do srdce?

Vždyť celá existence je Boží, celá je Jedním. Kde by se v ní vzala jaká touha? Touha koho? Touha po čem?

Touha se objevuje jen v iluzi oddělenosti. V ní se pak může jevit, že je po čem toužit.

Ale iluze je iluze.

A je v Boží přítomnosti. Ale zřejmě to může být velmi dlouhá cesta, než se to pozná. Bůh je trpělivý a čeká.

Svět je iluze,
jen Brahmán je skutečný.
Svět je Brahmán.

[Návštěvník]

Otázka: Je svět skutečný nebo neskutečný?

E. Tomáš: Obojí je svým způsobem platné.

Otázka: Jak to? Vysvětlete mi to prosím.

E. Tomáš: Tělo a svět jsou neskutečné, díváme-li se na ně egem. Stávají se skutečnými, vidíme-li je okem Nadjá.

[Jana]

Svět je iluze,
jen Brahmán je skutečný.
Svět je Brahmán.

To je sice hezký, ale s probuzením sen mizí a není po něm ani stopa.

[Jana]

Není to tak, že by smyslové vnímání zmizelo a nic takového, co poznáváme jako svět, tělo, nebylo.

Jen ta existence je vědomá jako ničím nerozdělené Bytí.

[Jana]

Není tady vůbec nic, co by mohlo oddělovat od případného předmětu touhy.

Žádná projekce časoprostoru. Nic takového.

[Jana]

Možná tohle je ten největší paradox.

[Jana]

Ale ten sen, ve kterém se může objevit touha, je také krásný. Už pro to, že s probuzením jsou všechny touhy, které jsou ve skutečnosti tou jedinou touhou po probuzení, naplněné.

[Návštěvník]

Jinak by nešel za Ramanou a neptal se ho:

Proč Bůh připouští utrpení ve světě? Nemohl by ho rázem ve své všemoci odstranit a přivodit celosvětově uskutečnění Boha?

-
Jak je vidět, blaženost kosmického vědomí ještě dlouho neznamená moudrost.

Otázka: Může zbožný člověk dosáhnout Poznání jen samotnou zbožností?

E. Tomáš: To by musel být kromě zbožnosti ještě d o b r ý a hlavně m o u d r ý.

Otázka: Proč hlavně moudrý?

E. Tomáš: Zbožný člověk uctívá obyčejně nějaké osobní božstvo, třeba Šivu - Stvořitele, proto v optimálním případě dojde ke spojením s Ním. Pravda Absolutna je vyšší, tu lze pochopit jen moudrostí.

Otázka: Ale proč má být také dobrý?

E. Tomáš: Nebude-li dobrý, bude egoistický a nedojde vůbec nikam.

[Návštěvník]

Není to tak, že by smyslové vnímání zmizelo a nic takového, co poznáváme jako svět, tělo, nebylo.

Jen ta existence je vědomá jako ničím nerozdělené Bytí.

Nevím, co je rozdělené Bytí. Nic si pod tím nedokážu představit.

[Návštěvník]

Svět je iluze,
jen Brahmán je skutečný.
Svět je Brahmán.

To je sice hezký, ale s probuzením sen mizí a není po něm ani stopa.

Ty si nepamatuješ žádný svůj sen?

[Návštěvník]

Přesně tydle ty tvý kydy ukazují na tvou neutuchající touhu,

neustále se voblbovat pocitem štěstí...

Je zajímavé, že v poslední době, kde kdo, koho potkávám, končí svůj rozhovor slovy: "Já jsem ve své podstatě šťastný/šťastná."

A to bez Poznání, které jim zatím nechybí, a tak po něm netouží.