Návštěvník píše:Ram Dassův dopis
rodičům jedenáctileté dívky, unesené a zavražděné.
"Ráchel dokončila svůj úkol na Zemi a opustila scénu způsobem, který nás tu zanechává s mučivým výkřikem v našich srdcích, zatímco křehké vlákno naší víry je takto hrubě zkoušeno. Je vůbec někdo natolik silný, aby zůstal vědomým pod tíhou takové lekce, jaké se dostalo vám? Patrně jen velmi málo, a dokonce i těm by se dostalo jenom pramínku vyrovnání a míru uprostřed dravých proudů vzteku, žalu, hrůzy a prázdnoty. Nemohu zmírnit vaši bolest žádnými slovy a ani bych tak neměl činit. Neboť vaše bolest je pro vás Rácheliným odkazem. Ne snad, že bychom si ona či já vybrali naložit vám takovou bolest, je prostě zde. A musí planout svým očistným způsobem až do konce... Protože něco ve vás umře, když nesete nesnesitelné. A stane se to pouze v takovéto temné noci duše, že jste připraveni vidět tak, jako vidí Bůh, a milovat tak, jako On. Nyní je čas nechat vás vyjádřit váš žal - nikoli falešnou sílu. Nyní je čas, abyste si tiše sedli a mluvili s Ráchel a poděkovali jí za to, že s vámi těch pár let byla, a podpořili ji v pokračování jejího úkolu při vědomí, že vy se tímto zážitkem stáváte soucitnějšími a moudřejšími. Vím ve svém srdci, že se s ní budete setkávat znovu a znovu a najdete mnoho způsobů, jak jeden druhého poznat. A až se potkáte, budete v záblesku vědět to, co vám teď není umožněno. Proč toto musela být ta cesta, která to byla. Naše racionální mysl nikdy nedokáže "porozumět" tomu, co se stalo. Ale vaše srdce, pokud je dokážete udržet otevřená Bohu, najdou svou vlastní intuitivní cestu. Ráchel přišla skrze vás splnit svůj úkol na Zemi (což zahrnuje i způsob, jakým zemřela). Nyní je její duše volná a láska, kterou s ní můžete sdílet, je nezranitelná změnami času a prostoru."
Z knihy od Stephena Levina: Kdo umře?
Způsob jak hovoří Dass mne neutěšuje, Bolest by se měla spíše tlumit, ne rozdírat v srdci ozvěnou. Dass píše:
...proudů vzteku, žalu, hrůzy a prázdnoty....
. Tak mluví faráři při pohřbu a jitří srdce pozůstalých, rýpou se v tom. Spolehlivě to rozpláče všechny, i nepříbuzné, i ty s okoralým málo citlivým srdcem. A říká:
...vy se tímto zážitkem stáváte soucitnějšími a moudřejšími.
No díky za to dávání domácího úkolu od pana učitele faráře.
Mám dodatek:
Sv. Kateřina Sienská napsala cca sto dopisů, a v jednom utěšuje krajana při tom, když mu umřelo dvouleté dítě, že to se stalo proto, aby Bůh přitáhl jeho srdce více k sobě, aby ho více miloval. To je rétorika jako od Dassa. Je přece více způsobů jak přitáhnout srdce více k Bohu, ne odebrat mu dítě.
Oba se odvolávají na Boha a dělají mu medvědí službu.
Ale vaše srdce, pokud je dokážete udržet otevřená Bohu, najdou svou vlastní intuitivní cestu.
.
Dassovi, pokud by byl farář bych dal pochvalu za umné vpletení náboženských slov do textu, ale z lidského hlediska se mi jeví jako fantasta daleko od reality, jako ta Kateřina.
Dass mluví tak jako k duchovňákům na vysoké úrovni. Ale on to vidí spíše teoreticky.
Napsal: pon 19. led 2015 0:29:35
