Poradna zdarma

vostalpetr píše:Lidi toho nakecaj, většinou pitominy...

Honbu za štěstím provozuje ego,
a je jedno jestli se žene za prachama, poznáním, nebo láskou
Čistý voluntarismus...

Dva citáty.
V jednom hraném filmu z USA kde hlavní hrdina bylo školní dítě, byla scéna, kde katecheta vyučuje náboženství.
Pamatuji si z toho:
a/ proč Bůh stvořil lidi? Aby se mohl sdílet.
b/ co je u člověka cílem? dosáhnout štěstí.
Takže ne jako honba ega, ale je nám určeno za cíl, abychom byli šťastní.

Jednou jsem četl, že indický muž má dosáhnout pět cílů. Zůstal mi v paměti jen třetí bod: dosáhnout štěstí v lásce.
K tomu dodávám: ne jen lásku (kde mohu milovat a nebýt milovaný), ale dosáhnout štěstí v lásce.

Nojo. Já furt nechápu, co mají ti Mistři a jejich žáci proti egu. Copak by tady bez něho mohl být někdo,
kdo by si mohl říct: jsem šťastný... ?

Je tu prostě v tom vesmíru taková možnost mít já, kdyby tu nebyla, bylo by to tu podivný místo.
Já si holt vypěstovalo mozek a přemýšlí o tom prostoru dokola kolem. ale protože ho smysly aspolu
se schopností myslet odřízly od reality, je trochu mimo. Více méně. A tak vymýšlí jak jako pochopit tu
realitu, z který jakože vypadlo. A skrz tuhle činnost zvanou duchovní cesta nevidí, že už tam je.
Je to prostý, ale nutný.

roman píše:

když mně předpisuješ, co mám a nemám dělat - navíc zcela zbytečně, nebot si nic předpisovat nenechám.

ok, nemůžeš si pomoct, tak já taky ne. Kdybys byla trochu inteligentnější jistě by ti došlo, že ti nic nepředepisuju, že to byl jen takový návrh, abychom právě tomuto předešli. Ale snaha inteligenci nepřidá, ikdyby se člověk třeba posral:-)No nic, co s tim dál:-), no asi nic....

Ale jo- třeba - kecáš!! a píšeš nesmysly a to si myslím

Tak kontruj, anebo ne.....

To je už příliš ubohá úroven. Nic pro mne...

Jana píše:

fík píše:Nojo. Já furt nechápu, co mají ti Mistři a jejich žáci proti egu. Copak by tady bez něho mohl být někdo,
kdo by si mohl říct: jsem šťastný... ?

Jde, ale musí tady být poznání Pravdy kým skutečně je.

A skrz tuhle činnost zvanou duchovní cesta nevidí, že už tam je.

"Nemám ani minulost, ani přítomnost ani budoucnost! Jsem Nikdo. Jsem nic. Proto, jak jsem, jsem nadmíru šťastný."

Ale ten člověk si je hádám vědom, že to říká díky svýmu tělu, svým hlasivkám a svým hlasem (případně to píše pomocí svých prstů). A toto "svoje"
je právě to ego. Ego může být fakt jemné, může být pouhým principem, jak to například mívají narozené děti - a když se do tohoto stavu uvede
dospělejší jedinec, pokládá to za realizaci. Ale realizae už tu je - tím že na prázdnotě vyrostla mnohost - to je realizace (ducha).

"Jsem Nikdo" je jakýsi zpětný chod, zbyl princip, co se nastřádalo, bylo utraceno. Žádný dluh nezbyl. Princip ega je principem svobody, proto
to takto může být pochopeno a vyřčeno.

vostalpetr píše:

fík píše:Nojo. Já furt nechápu, co mají ti Mistři a jejich žáci proti egu. Copak by tady bez něho mohl být někdo,
kdo by si mohl říct: jsem šťastný... ?

Je tu prostě v tom vesmíru taková možnost mít já, kdyby tu nebyla, bylo by to tu podivný místo.
Já si holt vypěstovalo mozek a přemýšlí o tom prostoru dokola kolem. ale protože ho smysly aspolu
se schopností myslet odřízly od reality, je trochu mimo. Více méně. A tak vymýšlí jak jako pochopit tu
realitu, z který jakože vypadlo. A skrz tuhle činnost zvanou duchovní cesta nevidí, že už tam je.
Je to prostý, ale nutný.

Já nemám příliš v lásce jednostranná tvrzení :

jsi ego a musíš usilovat

nebo

jsi Já a nemůžeš nebýt Já


protože pravda je obojí

Vyhovují mě paradoxy typu :

MUSÍTE VYVINOUT OBROVSKÉ ÚSILÍ UDĚLAT NIC

Jak si to pak kdo zpracuje tuto informaci,

to už je pak jeho věc,

pro jaké úsilí se rozhodne,

jestli bude pokračovat v úsilí ega, tak jak bylo ego zvyklý,

nebo dojde k názoru, že nejlepší úsilí je neúsilí

O tom to právě je, ego nemusí jen usilovat, může i neusilovat. A může i všechny činnosti mezi usilováním a neusilováním.
Může dokonce spáchat i sebevraždu, protože už to se sebou nemůže vydržet.

To sebeuskutečnění (jak je chápáno) je vlastně taky taková sebevražda,akorát přitom neteče krev. Vyteče vlastně to mentální usilování.
Spíš jde ale o rezignaci na vytyčený (nejvyšší) cíle.

fík píše:

vostalpetr píše:

fík píše:Nojo. Já furt nechápu, co mají ti Mistři a jejich žáci proti egu. Copak by tady bez něho mohl být někdo,
kdo by si mohl říct: jsem šťastný... ?

Je tu prostě v tom vesmíru taková možnost mít já, kdyby tu nebyla, bylo by to tu podivný místo....

Já nemám příliš v lásce jednostranná tvrzení : jsi ego a musíš usilovat

nebo jsi Já a nemůžeš nebýt Já

Vyhovují mě paradoxy typu :

MUSÍTE VYVINOUT OBROVSKÉ ÚSILÍ UDĚLAT NIC ....

.....

Když se ještě za socialismu učilo o marxismu, měli jsme vtipného učitele, měl smysl i pro humor.

Jednou naše úsilí pojmenoval: "problematicky útočíme".

Od té doby uplynulo padesát let, mluvení se pozměnilo a tak já vám prozradím pointu v dnešním jazyku. Je to dvojznačné a žertovné.

a/ při rozebírání otázek nelenošíme, ale hrneme se do útoku na problémy,
b/ snažíme se jako při útoku, ale naše útočení má problematický charakter (nebo výsledky).

To je už příliš ubohá úroven. Nic pro mne...

Ok, tak to jsem rád. Ale kdybys přece jen měla někdy tendenci zareagovat i navzdory tý ubohý úrovni ve smyslu předhození egoismu, poštouchnutí, a nebo nějaké jiné ping pong techniky, tak jen ber na vědomí, že to zas pěkně protočíme ty emoční těla. Moc mě to neba, ale občas to neuškodí....

Jak by mohlo nic něco říkat ?

Asi jako když zavrzá židle, ne?

Princip ega je principem svobody, proto
to takto může být pochopeno a vyřčeno.

Tomuhle nerozumím. Není to obráceně ?
A není to paradoxně obojím ?

Svobodnou možností být v zajetí iluze. Nesvobodou v zajetí iluze.

Kdežto osvobození je svobodou tak absolutní, že je nesmysl o nějaké svobodě mluvit.

Svoboda se nedělí a je to prostě volnost. Jenže jak se pohybovat ve volnosti, jak jí cele využít, když je tu tělo a je tu vědomí
jedinečnosti? Tak jedinec to zkouší dle svých dispozic a přes ty prostě nejede vlak. Stačí když má "porouchanej" nějaký gen a
už nikdy se v něm nemůže rozvinout patřičná schopnost. Přičemšž nejde říct, že by byl tento jedinec o svobodu oloupen. Dotýká se
ho stejně jako kohokoliv jiného, jako právě ten prostor uvnitř i vně. Ale jsou tu zákony který nikdo neošulí, ani bůh, a proto ve
své mnohočetnosti se projevuje, jak se projevuje. Vše stojí na těchto zákonech, ať se to komu líbí nebo ne - ego, volnost i
schopnost být šťastný.

Ego je co připravuje o volnost? Štěstí bez svobody podle mě neexistuje. Šťastné ego je blbost.

Podle čeho poznáš, že je to blbost ?

s pocitem, že mi chybí svoboda nemůžu být šťastný ani za zlatý prase