Jak by mohlo nic něco říkat ?
Asi jako když zavrzá židle, ne?
Princip ega je principem svobody, proto
to takto může být pochopeno a vyřčeno.
Tomuhle nerozumím. Není to obráceně ?
A není to paradoxně obojím ?
Svobodnou možností být v zajetí iluze. Nesvobodou v zajetí iluze.
Kdežto osvobození je svobodou tak absolutní, že je nesmysl o nějaké svobodě mluvit.
Svoboda se nedělí a je to prostě volnost. Jenže jak se pohybovat ve volnosti, jak jí cele využít, když je tu tělo a je tu vědomí
jedinečnosti? Tak jedinec to zkouší dle svých dispozic a přes ty prostě nejede vlak. Stačí když má "porouchanej" nějaký gen a
už nikdy se v něm nemůže rozvinout patřičná schopnost. Přičemšž nejde říct, že by byl tento jedinec o svobodu oloupen. Dotýká se
ho stejně jako kohokoliv jiného, jako právě ten prostor uvnitř i vně. Ale jsou tu zákony který nikdo neošulí, ani bůh, a proto ve
své mnohočetnosti se projevuje, jak se projevuje. Vše stojí na těchto zákonech, ať se to komu líbí nebo ne - ego, volnost i
schopnost být šťastný.