od Návštěvník » stř 27. čer 2018 17:58:38
Dnešní projev Dagmar Havlové:
Vážení přátelé,
vzpomeňme společně se mnou rok 1991, kdy udělil můj manžel prezident Václav Havel JUDr. Miladě Horákové Řád Tomáše Garrigue Masaryka I. třídy - in memoriam. Bylo to logické ocenění celého jejího statečného života, v němž byla silně ovlivněna Masarykovskými myšlenkami a ideály, z nichž plynul její nesmlouvavý boj proti totalitě, boj za demokracii a svobodu.
„Pravda může počkat, má před sebou dlouhý život,“ řekl Arthur Schopenhauer a já se s ním, zvlášť v těchto dnech - osobně hluboce ztotožňuji.
JUDr. Milada Horáková obětovala život za pravdu, za ideály a tedy za cosi co je ve své podstatě zcela imaginární, co vyžaduje obrovskou statečnost a odvahu a přesvědčení, že oběť, kterou položím na oltář pravdy, má hluboký smysl. A JUDr. Horáková o tom přesvědčena byla, protože v první řadě nemyslela na sebe, ale na tento národ, na budoucnost a blahobyt této země.
V den, kdy odhalujeme památník Milady Horákové, která byla odsouzena před 68 lety Komunistickou stranou, v tento den se po 68 letech-tedy dnes - ustanovuje důvěra vlády ČR s podporou právě Komunistické strany. Ústy mého muže, který proti KSČ, stejně jako Milada Horáková bojoval si říkám: ,,To jsou paradoxy.“
Český národ nemá mnoho hrdinů a těch, které má, si příliš neváží. Jako by si se svými hrdiny nevěděl rady, protože je v něm hluboce zakořeněn onen švejkovský přístup k životu, který nám přešel do krve.
Ale opravdu má smysl položit život za pravdu a za boj proti totalitě? Nazíráno optikou obyčejného člověka asi ne. Nazíráno optikou Jana Husa, Jana Palacha, Milady Horákové a dalších českých hrdinů a mučedníků to nepochybně hluboký smysl má. Svou statečností jsou zcela výjimeční a máme si jich vážit!!
A právě v době, která nám nepřipadá příznivá, kdy jsme znuděni politikou a mnohdy nepatřičným chováním veřejných činitelů, bychom neměli upadat do letargie. Zvlášť mladí lidé by měli odložit lhostejnost i pohodlí a zasadit se vlastním přičiněním o zlepšení toho, co se jim nelíbí.
Smrt JUDr. Milady Horákové byla podle historiků mimořádně krutá. Místo obvyklého zlomení vazu se pomalu dusila. Dostala škrtidlo a katův pomocník poté tahal lanem za její nohy, až ji udusil.
Milada Horáková před popravou řekla: ,,Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží – tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním, abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno.“
Děkujeme Vám, paní doktorko.
A Vám děkuji za pozornost.
Čest její památce.
Vaše Dagmar Havlová
- Přílohy
-
- 6K90HNMG.jpg (31.05 KiB) Zobrazeno 3080 krát