Poradna zdarma

Návštěvník píše:

Jelikož se lotos nedotýká vody, nenechte svět vstoupit do vašeho SRDCE.

" Stejně jako se lotos nedotýká vody, nenehte svět vstoupit do vašeko srdce."

...to s lotosem je přirovnání, s tím jelikož to vyznívá jak důvod.

Návštěvník píše:
" Stejně jako se lotos nedotýká vody, nenehte svět vstoupit do vašeko srdce."

...to s lotosem je přirovnání, s tím jelikož to vyznívá jak důvod.

Ty to vidíš jak?

Návštěvník píše:
" Stejně jako se lotos nedotýká vody, nenechte svět vstoupit do vašeho srdce."

A co takhle naopak přijmout svět do našeho srdce.
Květ lotosu se nedotýká vody, ale vyrůstá z vody a bahna. A brzo zvadne a vrátí se zpět do rodné vody a bahna.

miroslav píše:

Návštěvník píše:
" Stejně jako se lotos nedotýká vody, nenechte svět vstoupit do vašeho srdce."

A co takhle naopak přijmout svět do našeho srdce.
Květ lotosu se nedotýká vody, ale vyrůstá z vody a bahna. A brzo zvadne a vrátí se zpět do rodné vody a bahna.

Takhle to nefunguje. V hlubinách meditace je mysl v srdci prázdná. A taková mysl je moudrá. Nelpí na pomíjivém.

Proto je tady poznání Božské podstaty dokonalé. Je tím, čemu se říká Nirvána.
Hluboká meditace je neutrálním stavem mysli. viewtopic.php?f=60&t=9268&start=20#p190245

miroslav píše:

Návštěvník píše:
" Stejně jako se lotos nedotýká vody, nenechte svět vstoupit do vašeho srdce."

A co takhle naopak přijmout svět do našeho srdce.

Ano, láska říká, jsem všechno.

"Pohod mi svět do náruče, do srdce je zabal, at se napotluče." (J. Wolker)

Hezký

A co ten neutrální stav mysli?

miroslav píše:

Návštěvník píše:
" Stejně jako se lotos nedotýká vody, nenechte svět vstoupit do vašeho srdce."

A co takhle naopak přijmout svět do našeho srdce.
Květ lotosu se nedotýká vody, ale vyrůstá z vody a bahna. A brzo zvadne a vrátí se zpět do rodné vody a bahna.

To by museli ti, kterým to říkáš, a kterým to zřejmě říkal ten a ten Mistr, mít za sebou hlubokou meditační zkušenost. Jinak je to pro ně jen oponováním něcěho, co on vyřkl pro určitou část publika. A co oni berou za konečné.
Tedy že odpoutání sebou nese i to přijetí. Tedy že úplné odpoutání je zároveň úplným přijetím.
Jako jsou jedno i ten život a smrt.

Je to o duchovním vývoji. Začátečníkům se vykládá o iluzi, pro hodně pokročilé už je vše Brahmán.

Návštěvník píše:

miroslav píše:

Návštěvník píše:
" Stejně jako se lotos nedotýká vody, nenechte svět vstoupit do vašeho srdce."

A co takhle naopak přijmout svět do našeho srdce.
Květ lotosu se nedotýká vody, ale vyrůstá z vody a bahna. A brzo zvadne a vrátí se zpět do rodné vody a bahna.

To by museli ti, kterým to říkáš, a kterým to zřejmě říkal ten a ten Mistr, mít za sebou hlubokou meditační zkušenost. Jinak je to pro ně jen oponováním něcěho, co on vyřkl pro určitou část publika. A co oni berou za konečné.
Tedy že odpoutání sebou nese i to přijetí. Tedy že úplné odpoutání je zároveň úplným přijetím.
Jako jsou jedno i ten život a smrt.

Je to tak, jak říkáš, pochopení, co tím Mistr říká, si žádá hlubokou zkušenost. Taky řekni který z Mistrů řeší politické problémy a vyjadřuje se, na čí straně je pravda.

Prázdná mysl je neutrální mysl. Není ani přijetím a ani nepřijetím. Nejsou v ní žádné předsudky, žádné emoce, žádné soudy, žádné připoutanosti, žádné preference.

"Je to stav, kdy člověk není ovlivněn vnějšími podněty nebo vnitřními myšlenkami. Je to stav, kdy člověk je svědkem všeho, co se děje, aniž by se do toho zapojoval nebo soudil."

miroslav píše:

Návštěvník píše:
" Stejně jako se lotos nedotýká vody, nenechte svět vstoupit do vašeho srdce."

A co takhle naopak přijmout svět do našeho srdce.
Květ lotosu se nedotýká vody, ale vyrůstá z vody a bahna. A brzo zvadne a vrátí se zpět do rodné vody a bahna.

A co takhle obojí? Nebo ani jedno?

Tohle pření se, jestli udělat to, či to. Já to vidím jak malicherné.

Když naviguješ někoho k cíli, tak jednomu řekneš doprava, doprava, no a zachvíli už křičíš doleva, doleva, ... dopředu, ne vrať se, ještě doleva, a teď ještě milinký krok a doprava.
No a teď to aplikuj na druhého, krterý začíná jinde, má jinak rychlý krok a třeba i jiný terén.

No a teď ještě, co je ten cíl. Cíl není ani mít svět srdci a ani sdrce bez světa. Cílem je návrat k přirozenému stavu. No ale, co to je nelze nijak popsat. Jde jen rozpoznat, co přirozený stav "čeří"
Je na vnitřní pravdivosti sám v sobě rozpoznat, co mě práve v tento moment k cíli posouvá (už cítím spory, jestli je či není kam jít... , ale pokud jsme u vodítek, tedy mluvme o tom co se proměňuje, tedy "posouvá", precizněji řečeno ta změna je v ustání toho, co čeří), někdo potřebuje přestat odmítat svět a někdo potřebuje nebýt jím zahlcen, a další potřebuje přestat zkoumat rozdím mezi čirým srdcem bez světa a čistým srdcem, které objímá svět a další třeba zase něco jiného.

Pro jistotu vysvětlivky:
cíl - cíl ve smyslu ideál, nikoliv jako povinost, že tam musí všichni a na povel a hned. Někdo prostě rád čeří...
posun /změna - ustání toho, co čeří.

Je to vše tohle jen v hlavě, díky Bohu. Je to jen naučené v naučeném. I mistrovské koncepty jsou tu pro rozbití žákovských konceptů. Pro rozbití přivlastněného. Nestranná mysl je mysl bez sebekonstrukcí i sebedestrukcí. Mysl novorozeněte. To v životě však není cílem, ulpět na neuvědomění si toho. Nastal by mrtvolný bod mysli bez vývoje, ustrnutí v ráji, kdy Bůh otec a jeho Láska matka pečují o své dokonalé avšak nevědomé dítě - Život. Dobrý rodič si přeje pro své dítě to nej. Co je to nej pro rodiče jako je Bůh otec a Bohyně matka? I tohle je jen koncept.

"Víc hlav víc ví"
meditoval Bobš nad hromadou hlávek zelí.

"Véc hlav véc vé"
~ Třetí dračí hlava v pohádce Hurvínek a drak

"Je to stav, kdy člověk není ovlivněn vnějšími podněty nebo vnitřními myšlenkami. Je to stav, kdy člověk je svědkem všeho, co se děje, aniž by se do toho zapojoval nebo soudil."

Jen takhle by ale hovno vymyslel, třeba podprsenku, depilační strojek, skateboard, bleskosvod, měkký a tvrdý ÍÝ, velorex, rádiovku, rtěnku, psychologii, čedar, síťku na motýle, voňavku, trolejbus, příbor, šnuptychl, či neposlední v řadě ten internet...

Návštěvník píše:

"Je to stav, kdy člověk není ovlivněn vnějšími podněty nebo vnitřními myšlenkami. Je to stav, kdy člověk je svědkem všeho, co se děje, aniž by se do toho zapojoval nebo soudil."

Jen takhle by ale hovno vymyslel, třeba podprsenku, depilační strojek, skateboard, bleskosvod, měkký a tvrdý ÍÝ, velorex, rádiovku, rtěnku, psychologii, čedar, síťku na motýle, voňavku, trolejbus, příbor, šnuptychl, či neposlední v řadě ten internet...

Všechny geniální věci se objevily vhledem, nikoliv lopotným vymýšlením.

Vhledem či intuicí se rozumí poznání na základě vnuknutí, protiklad postupného poznávání pomocí úsudkového myšlení.

A to je možné jen tehdy, když jakákoliv nemožnost řešení z mysli zmizí.

Návštěvník píše:Je to vše tohle jen v hlavě, díky Bohu. Je to jen naučené v naučeném. I mistrovské koncepty jsou tu pro rozbití žákovských konceptů. Pro rozbití přivlastněného. Nestranná mysl je mysl bez sebekonstrukcí i sebedestrukcí. Mysl novorozeněte. To v životě však není cílem, ulpět na neuvědomění si toho. Nastal by mrtvolný bod mysli bez vývoje, ustrnutí v ráji, kdy Bůh otec a jeho Láska matka pečují o své dokonalé avšak nevědomé dítě - Život. Dobrý rodič si přeje pro své dítě to nej. Co je to nej pro rodiče jako je Bůh otec a Bohyně matka? I tohle je jen koncept.

Jestli je to v hlavě, tak je to o ničem. Je to dobré leda k tomu, aby si ego přivlastnilo všechny zásluhy a Bůh byl vyřazen ze hry. A cokoliv je v moci ega, má chybu.

Jestli je to v srdci, tak už to všechno tu svou dokonalost má, protože všechno je Boží, všechno je ničím nepodmíněnou láskou a ta žádnou chybu nemá, to dá rozum.

Život který tvoří Bůh, je dokonalý.

Návštěvník píše:

Jelikož se lotos nedotýká vody, nenechte svět vstoupit do vašeho SRDCE.

Návštěvník píše:
Ano, láska říká, jsem všechno.

"Pohod mi svět do náruče, do srdce je zabal, at se napotluče." (J. Wolker)

Je možné se na to podívat do největší možné hloubky poznání, jaké jsme schopní, jaká je právě teď možná.

Co je to mysl?
Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa. Cesta k Pravdě je obrácená.

Mysl pramení v srdci jakožto sama vědomá existence, která je bez formy, nevinná čistá, právě zrozená. Forma je prázdná. Je sat-čit-ánandou. Nirvánou.

V hlavě se smyslovým vnímáním objevuje forma. Objevuje se svět forem. Prázdnota je forma. Víme, co jak je. Víme, co k čemu patří, nepatří, co je dobré, co dobré není. Co chtít, co nechtít. Co přijímat, čemu se bránit. Poznáváme nejen dobré, ale i zlé.

Cesta k Pravdě je obrácená.

V meditaci se opouští připoutanost k smyslovým vjemům, k myšlenkám, mysl mizí v tichu srdce, kde zase není žádná forma, forma je prázdná. Veškerá existence je láskou. Tady je poznání Pravdy, kterou říká Návštěvník:

Návštěvník píše:Ano, láska říká, jsem všechno.

Bezpodmínečná láska nepotřebuje připoutanost k formě. Ona sama je bez formy a je vším.

Žít v Pravdě znamená žít v tichu srdce, kde všechny vjemy, které se objeví prostřednictvím smyslového poznání, jsou láskou. Žít v Pravdě znamená žít v Lásce.

Svět forem je v srdci bezforemnou láskou.

Proto říká Papaji:
"nenechte svět vstoupit do vašeho SRDCE"

Protože dokud mysl zcela nezmizela v tichu srdce, není tady poznání Pravdy.

Žijeme v iluzi oddělenosti, naše mysl dělí svět na to, co máme rádi a na to, co nemáme rádi. Víme, kdo je na rozdíl od nás idiot. Víme na čí straně je pravda. Jsme zamotaní do projevů světa, připoutaní k mysli, která zná zlé, ví k čemu má mít odpor. Naše mysl tím pádem není ani náhodou neutrální.

Véc hlav véc vé.
Véc a véc.

Jana píše:

Návštěvník píše:Je to vše tohle jen v hlavě, díky Bohu. Je to jen naučené v naučeném. I mistrovské koncepty jsou tu pro rozbití žákovských konceptů. Pro rozbití přivlastněného. Nestranná mysl je mysl bez sebekonstrukcí i sebedestrukcí. Mysl novorozeněte. To v životě však není cílem, ulpět na neuvědomění si toho. Nastal by mrtvolný bod mysli bez vývoje, ustrnutí v ráji, kdy Bůh otec a jeho Láska matka pečují o své dokonalé avšak nevědomé dítě - Život. Dobrý rodič si přeje pro své dítě to nej. Co je to nej pro rodiče jako je Bůh otec a Bohyně matka? I tohle je jen koncept.

Jestli je to v hlavě, tak je to o ničem. Je to dobré leda k tomu, aby si ego přivlastnilo všechny zásluhy a Bůh byl vyřazen ze hry.

Bůh nemůže být nikdy vyřazen ze hry, ale ego si to klidně může myslet, proč ne. Může si i myslet, že Bůh je za všechno vinen, protože to tak stvořil. A může samo sebe za to pak poslat do pekla.

Bůh zažívá sebe jako mnohé, kteří dělají rozmanité zkušenosti - zkušenost zažívat se jako konatel, zkušenost pomíjivosti - narození a smrti, zkušenost radosti, bolesti, utrpení, ale i třeba zkušenost vytvářet různá univerza. Těch zkušeností je nekonečně mnoho a nikdy neskončí.

Návštěvník píše:

Návštěvník píše:

"Je to stav, kdy člověk není ovlivněn vnějšími podněty nebo vnitřními myšlenkami. Je to stav, kdy člověk je svědkem všeho, co se děje, aniž by se do toho zapojoval nebo soudil."

Jen takhle by ale hovno vymyslel, třeba podprsenku, depilační strojek, skateboard, bleskosvod, měkký a tvrdý ÍÝ, velorex, rádiovku, rtěnku, psychologii, čedar, síťku na motýle, voňavku, trolejbus, příbor, šnuptychl, či neposlední v řadě ten internet...

Všechny geniální věci se objevily vhledem, nikoliv lopotným vymýšlením.

Vhledem či intuicí se rozumí poznání na základě vnuknutí, protiklad postupného poznávání pomocí úsudkového myšlení.

A to je možné jen tehdy, když jakákoliv nemožnost řešení z mysli zmizí.

No jednomu vědci, jméno si nevybavím, usekli hlavu. A od tý doby prý už nic neobjevil.