Hitler a požehnaný život

[Návštěvník]

Požehnaný život nekončí prohrou.

nekončí ani výhrou ... požehnaný je právě v tom, že je osvobozen od mysli kecající o životní prohře či výhře

[nop]

Požehnaný život nekončí prohrou.

nekončí ani výhrou ... požehnaný je právě v tom, že je osvobozen od mysli kecající o životní prohře či výhře

Nemáme-li jasno o našich výhrách a prohrách, zkusme se zeptat druhého jak se mu jevíme.

[Návštěvník]

Požehnaný je, když v srdci září Bůh.

Může tady klidně být výhra i prohra.
Může tady být klidně i popis toho všeho.

Ale ať se stane cokoliv,
tak Bůh je stále vítěz.

každé srdce je odrazem Boží záře, protože je všeprostupujícím
a úvahy o životních prohrách a výhrách akorát potřebuje rozvíjet a hodnotit mysl

ve skutečnosti je-li všechno JEHO projevem, tak otázka prohry či výhry naprosto odpadá

a těžko říct jeho život je výhrou nebo prohrou
pro něho osobně ztrátou všech jeho ideálů a zhroucení všech jeho plánů do něhož investoval vše - což se jeví jako osobním debaklem a osobní debakl může být naopak životní výhrou

někde malpan psal, že nás vychovává v přeneseném slova smyslu "zlo" - na tom vidím hodně pravdy, protože "zlo" nám ukazuje kudy cesta nevede a v tom je jeho hodnota

jak je všechno relatitivní a my neustále máme tendenci prostřednictvím naší omezené mysli posuzovat co je výhra, co prohra, co je štěstí, co je neštěstí atd. tak ukazuje tento zenový příběh:

"O štěstí a neštěstí

"Starý zenový mistr, u něhož žil už jen jeden mnich, choval koně. Jednoho dne utekl jeho nejcennější hřebec.

Sousedé přišli, aby mu vyjádřili politování, ale zenový mistr jen řekl:

"Odkud víte, že je to neštěstí?"

Nazítří se hřebec vrátil a přivedl s sebou několik divokých koní.

A sousedé zase přišli, tentokrát aby mu blahopřáli k tomu štěstí, ale zenový mistr jen řekl:

"Odkud víte, že to je štěstí?"

Nazítří se přihodilo, že když se mnich pokoušel jednoho z divokých koní zajíždět, spadl a zlomil si nohu.

Zas přišli sousedé, aby dali najevo soucit, ale zenový mistr jen řekl:

"Odkud víte, že je to neštěstí?"

Krátce nato došlo k válce, ale mnich kvůli zranění nemohl být odveden k vojsku.

Odkud ale víte, že je to štěstí?""

[Návštěvník]

To je pravdou z nejvyššího hlediska.

Málo kdo je připravený tváří v tvář bolesti ze ztráty slyšet tato slova.

Prohlašovat tato slova v diskuzích (a jiná, podobná hesla používat) znamená jen jedno, že ten, kdo je neustále prohlašuje, se jimi zaštiťuje, jinak řečeno - tyto slogany tvoří jakýsi pevný krunýř před egem, které se bojí (zranitelnosti ze ztráty identity).

Prohlašovat je tváří v tvář bolesti znamená velkou necitlivost, viz, video Mooji - Daršan smrti...

[Alaja]

Re: Diskuse s Janou
Nový příspěvekod .Petra » úte 01. črc 2014 7:11:15

Jana píše:
Děkuji, Petro a přeji všem, kteří to potřebují, ať je jejich život požehnaný.




To já raději nikomu nepřeji, protože se dalo vidět, kam vedl "požehnaný život" Hitlera - po letech velkého úspěchu do úplné zkázy. Viděl svůj život jako požehnaný a děkoval za to Bohu. Byl přesvědčený, že šíří pravdu ve smyslu Stvořitele. Ze začátku mu na jeho plamenné řeči - např. o trvalém míru v Evropě - nalítli i velmi inteligentní lidé. Když poznali, o co mu opravdu jde, tak už bylo pozdě, nebot už byl u moci a jakoukoliv kritiku tvrdě potlačoval - zavíráním, mučením, popravením - své dřívější nejbližší přátele nevyjímaje. Mohl si přece dovolit všechno, když měl nejvyšší pravdu a Boží požehnání...

Bůh či osud zkoušejí člověka, jak si poradí, když dostane moc. Dlouho mu dávají úspěch a pozorují, co to dělá s jeho pýchou. Začne se nad druhé povyšovat...jako arijec nebo více vědomý? Začne svou moc zneužívat k potlačování těch, které vidí jako kritiky a odpůrce?
Většinou to nikdo nezvládne a Boží mlýny ho nakonec semelou. Jeho "úspěch" může trvat dlouho, protože melou pomalu...

Zřejmě i Hitler mohl se svým "darem" zacházet jinak, než to udělal. Dokonce Edgar Cayce ho ze začátku viděl pozitivně. Kam by se to asi vyvinulo, kdyby býval dal na rady těch, kteří ho varovali...

Řekla bych, že nikdo nemůže tvrdit, že by Hitlerův život byl požehnaný, i když se to tak mohlo chvíli jevit.

Požehnaný život nekončí prohrou.

Jj, vůbec to nebyl požehnaný život, byl plný strachu z možných konkurentů...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Noc_dlouh% ... 5%BE%C5%AF
Noc dlouhých nožů

[Jarda Malej]

Vrah mého těla, vrah mých blízkých, byl ve skutečnosti po všechny ty inkarnace drahým přítelem,
který mi pomáhal osvobozovat se od připoutanosti k tělu.

Slyšíš Miroslave?
Tak málo stačí k tomu, aby jsi se stal drahým přítelem.

[Alaja]

To je pravdou z nejvyššího hlediska.

Málo kdo je připravený tváří v tvář bolesti ze ztráty slyšet tato slova.

Zatím jsem nepotkala tváří v tvář nikoho, komu někdo drahý právě zemřel a uvědomění si tohohle nejvyššího hlediska mu nepřineslo úlevu.

To vědomí věčného spojení, které milující dokáže nalézt v srdci, je vždycky úlevou, klidem, mírem a dokonce i štěstím, ale někdy k jeho nalezení je zapotřebí bolest.

To víš, většinou jsou lidi při skonu svých milovaných ve stresu, pláči, bolesti, zoufalství, někdy ztrácí smysl života, jindy se jim zhroutí celý jejich dosavadní svět, a ty by jsi po nich chtěla, aby se z toho úmrtí radovali, že už je jejich milovaný fuč, bez možnosti návratu...
No někteří ze skonu svých milovaných smutní nejsou, ba se dokonce radují...že jistě podědí pořádný balík peněz nebo nějaký pořádný majetek...ti pak opravdu září štěstím...

Ale jistě jsi potkala jiné lidi, kterým zrovna zemřel nějaký známý, kterého ani moc neznali. Ty to ani nijak nebolelo, nesli to s klidem, mírem a dokonce s štěstím.
Televize, noviny i internet jsou plné zpráv o úmrtích lidí, které neznáme....a podle toho se chováme....nijak nás jejich smrt nebolí, neseme to s klidem, mírem a štěstím...

PS: Víš co se dělá okamžitě, když někdo umře? Zablokují se mu všechna bankovní konta psaná na něho...jo, to je uděláno snad ještě dřív, než pozůstalí dostanou do ruky potvrzení o tom, že jim někdo umřel...

[Návštěvník]

To je pravdou z nejvyššího hlediska.

Málo kdo je připravený tváří v tvář bolesti ze ztráty slyšet tato slova.

Zatím jsem nepotkala tváří v tvář nikoho, komu někdo drahý právě zemřel a uvědomění si tohohle nejvyššího hlediska mu nepřineslo úlevu.

To vědomí věčného spojení, které milující dokáže nalézt v srdci, je vždycky úlevou, klidem, mírem a dokonce i štěstím, ale někdy k jeho nalezení je zapotřebí bolest.

Mooji, stejně jako další probuzení lidé dodává odvahu plně procítit a nechat projevit i bolest ze ztráty milované osoby, aby mohlo dojít k uvolnění, ne teda se uchylovat někam jinam k nějaké úlevě, když ve mně bolest ze ztráty povstala, ale být s ní v kontaktu (pozor ne ve ztotožnění já prožívám bolest, ale plně si tu bolest co se ve mně objevila uvědomit a procítit) protože jedině tak jsem v kontaktu sám se sebou tedy se životem naholo a bez masek, v upřímnosti - to osvobozuje být v míru a v pokoji i s tím co ukrutně bolí a ne se tomu vyhnout nebo potlačit ...

[Návštěvník]

Vrah mého těla, vrah mých blízkých, byl ve skutečnosti po všechny ty inkarnace drahým přítelem,
který mi pomáhal osvobozovat se od připoutanosti k tělu.

Slyšíš Miroslave?
Tak málo stačí k tomu, aby jsi se stal drahým přítelem.

k smíchu to moc není ... je to hodno soucitění

[Tara]

To je pravdou z nejvyššího hlediska.

Málo kdo je připravený tváří v tvář bolesti ze ztráty slyšet tato slova.

Zatím jsem nepotkala tváří v tvář nikoho, komu někdo drahý právě zemřel a uvědomění si tohohle nejvyššího hlediska mu nepřineslo úlevu.

To vědomí věčného spojení, které milující dokáže nalézt v srdci, je vždycky úlevou, klidem, mírem a dokonce i štěstím, ale někdy k jeho nalezení je zapotřebí bolest.

Nedokážu se zatím zbavit pocitu, že ty těmto lidem, kteří sotva někoho ztratili, nebo jsou upoutáni na lůžko spěcháš říct, že přeci nejsou tělem, ani myslí, ale jsou láskou a že je to tolik vedle! Že je to takové vytržení a nepochopení, které snad nemá obdoby... v necitlivosti...

Když mi zemřela máma, otce jsem už dva roky neměla, krom dětí jsem to dávala i vědět nejbližšímu člověku, příteli...
Odpověděl vzápětí: "Ať je tím, čím si vždy přála být...."

Možná někdo pocítí ten rozdíl mezi těmi dvěma přístupy..., je diametrální...

[Návštěvník]

Pokud jsi jí to poznání, uvědomění zprostředkovala, klobouk dolů.

Uvědomila si v tichu srdce to spojení, to blaho z toho spojení.
Uvědomila si, že pro nikoho nemůže udělat víc, než když si dovolí uvědomovat si to blaho, štěstí tohohle věčného spojení a zářit.

Nedokážu posoudit, zda-li to tak bylo a je, chtělo by to osobní setkání...

PS: "Dělala jsem jí sbírku"...., tohle takto zní hodně osobně, určitě tam tolik osobnosti není, jen se to zkrátka takto načasovalo a objevilo...

[Pavla]

Tenhle příběh o malé dušičce koresponduje s mým vhledem do inkarnací.

Vrah mého těla, vrah mých blízkých, byl ve skutečnosti po všechny ty inkarnace drahým přítelem, který mi pomáhal osvobozovat se od připoutanosti k tělu.

Tedy z tohohle pohledu nemohu Hitlera nijak soudit i když je ve mně tak enormní citlivost, že se nedokážu dívat na válečné filmy, i když je mi jasné, že to je jenom film.

nemas pocit, ze je neco v neporadku, kdyz je neco, co nesneses? Pamatujes si inkarnace, kdy jsi vrahem byla ty?

[nop]

Tenhle příběh o malé dušičce koresponduje s mým vhledem do inkarnací.
Vrah mého těla, vrah mých blízkých, byl ve skutečnosti po všechny ty inkarnace drahým přítelem, který mi pomáhal osvobozovat se od připoutanosti k tělu.
Tedy z tohohle pohledu nemohu Hitlera nijak soudit i když je ve mně tak enormní citlivost, že se nedokážu dívat na válečné filmy, i když je mi jasné, že to je jenom film.

nemas pocit, ze je neco v neporadku, kdyz je neco, co nesneses? Pamatujes si inkarnace, kdy jsi vrahem byla ty?

To nejenom ona, na př. já nesnesu Petrovy vulgárnosti.
Psycholog by z toho usuzoval, že jsem byl v minulém životě pokakaný anebo dostal zhoršenou známku z chování ve škole a teď následně tím karmicky trpím.

[Pavla]

nasili by nebylo, kdyby ho Buh neumoznoval..... v ramci jednoty ale nasili existuje.....a ty se ho bojis i jen ve film, kdyz se rozleti tvoje predstavivost... tam by sla harmonie vyladit, tam u sebe bych hledala neco, co je spatne, jestli se ti bude chtit....... Pro me jsi tak trochu energeticky nasilnik v tomto zivote.... z toho,co muzu tady pozorovat z pisemne formy ......,.

[Návštěvník]

uvědomila jsem si, že je mnohem větším sebeobětováním "páchat zlo" a nést pak následky zlé karmy, než "páchat dobro" a slízávat med.
Myšlenky na bytost, která prochází negativní karmou, ve mně vyvolávají pocit dluhu.

(Kdoví jestli kvůli tomu dluhu se nemám naučit banovat )

až Pánbůh dopustí, tak tě přejde ta horečka z osobního konatelství a kdo se pak bude sebeobětovat pácháním zla a nesením následků zlé karmy a pácháním dobra se slízáváním medu a kdo by komu dlužil co, aby to musel vyrovnávat banováním ???

"Dokud se někdo považuje za konatele, sklízí ovoce svých skutků. Jakmile si však prostřednictvím dotazování typu 'Kdo je konatel?'uvědomí Já, jeho pocit konatelství zmizí a trojí karma (sanita, agami a prarabdha) je ukončena."

RM

[Návštěvník]

uvědomila jsem si, že je mnohem větším sebeobětováním "páchat zlo" a nést pak následky zlé karmy, než "páchat dobro" a slízávat med.
Myšlenky na bytost, která prochází negativní karmou, ve mně vyvolávají pocit dluhu.

(Kdoví jestli kvůli tomu dluhu se nemám naučit banovat )

až Pánbůh dopustí, tak tě přejde ta horečka z osobního konatelství a kdo se pak bude sebeobětovat pácháním zla a nesením následků zlé karmy a pácháním dobra se slízáváním medu a kdo by komu dlužil co, aby to musel vyrovnávat banováním ???

"Dokud se někdo považuje za konatele, sklízí ovoce svých skutků. Jakmile si však prostřednictvím dotazování typu 'Kdo je konatel?'uvědomí Já, jeho pocit konatelství zmizí a trojí karma (sanita, agami a prarabdha) je ukončena."

RM

Za konatele mě zrovna teď považuješ Ty. Moje psychosomatická jednotka tady má nějakou karmu, stejně, jako Tvoje a to co jsem doopravdy žádnou karmu mít nemůže, je to u mě stejné jako u Tebe.

Myšlenky jsou myšlenky.

pokud se tu někdo považuje za konatele, pak jeden z důsledků je to, že vnímá, že mnohem větším sebeobětováním je páchání zla a nesením následků zlé karmy, než páchání dobra a slízáváním medu pak může u něho vyvstávat i pocit, že tomu kdo se sebeobětuje něco dluží a on aby mu to splatil, tak by to mohl například vyrovnat banováním

jistěže je to představa vycházející z pocitu oddělenosti já - Já je to podstata božské hry

následkem probuzení otázka konatelství stejně jako reinkarnace, stejně jako pocity osobního dluhu nevyvstávají a pohádky o dušičkách které odcházejí se obětovat pro druhou dušičku sedící pánubohu na klíně jsou pomocným konceptem, který může napomoci uvolnit od hodnotící mysli ma zlé a dobré činy, které pak dušička prožívá jako to co musí nést - jedna zlé karmické důsledky, jedna slízávání medu

otázkou je Kdo je ten co nese následky zlé karmy a Kdo je ten co slízává med a Kdo je ten co se jako dušička reinkarnuje, aby se mohla obětovat pro blahu další dušičky ???

[Návštěvník]

Právě, že Vědomí je samo sebe si vědomé, když tady není ztotožnění s osobou.

Za konatele mě zrovna teď považuješ Ty. Moje psychosomatická jednotka tady má nějakou karmu, stejně, jako Tvoje a to co jsem doopravdy žádnou karmu mít nemůže, je to u mě stejné jako u Tebe.

Karma je vázána na osobu, na psychosomatickou jednotku, je-li v činnosti karma, je v činnosti i osoba, resp. ztotožnění s představou oddělené, konající jednotky.

To, že máme společnou podstatu, resp. náš prazáklad je společný v Bytí, je také pravda.

Slovo není Bůh, ale Bůh je i slovo.....

[Pavla]

nasili by nebylo, kdyby ho Buh neumoznoval..... v ramci jednoty ale nasili existuje.....a ty se ho bojis i jen ve film, kdyz se rozleti tvoje predstavivost... tam by sla harmonie vyladit, tam u sebe bych hledala neco, co je spatne, jestli se ti bude chtit.......

Ne strach ve mně žádný není, jenom se na takové filmy dívat nemusím, raději se dívám na něco jiného. Ty se ráda díváš na válečné filmy, kde se vraždí ?

když já se na filmy moc nedívám všeobecně a učím se nezapomínat, že jsou to jen pohyblivé obrázky, které se zrodili z představ autora ... Jinak právě filmy, kde se vraždí, a zvlášť ty válečné, podle skutečných událostí, považuju za nejduchovnější filmy vůbec... Je to zpracování reality, toho, co Bůh umožňuje... v tom hledám odpovědi na svoje otázky o Jednotě

Pro me jsi tak trochu energeticky nasilnik v tomto zivote.... z toho,co muzu tady pozorovat z pisemne formy ......,.

Můžeš se o tom víc rozepsat ?

třeba teď to tvoje blbnutí s banováním, když se ti něco psaného nelíbí nebo nehodí... využívání vlastní moci nad druhými a radost z toho... Jinak ze života tě nijak neznám, ale jen z toho, co sem prosakuje...

[nop]

...

nasili by nebylo, kdyby ho Buh neumoznoval..... .

...
... filmy .. Je to zpracování reality, toho, co Bůh umožňuje......

Nepřipadáte si na Poradně jako poradci režiséra Boha?
Bůh umožňuje lidem to, co si lidé sami umožňují a neptají se Ho.
Hannibal neměl tanky a převedl slony z Afriky přes francouzské Alpy až k Římu.
Šíp se dá vystřelit jen jednou, kulomet metá střely hned za sebou. Použití tanků, letadel a kulometů lidem umožňuje Bůh?
Nebo se pleteme Bohu do rukou a působíme na tvory?
Potom se divme, že Bůh "dopustí" válku.
Anebo že dopusti vykradení státních a soukromých financí. Ti zloději jsou vlastně plniči vůle, jenže své, asi ne té Boží.

[Pavla]

...

nasili by nebylo, kdyby ho Buh neumoznoval..... .

...
... filmy .. Je to zpracování reality, toho, co Bůh umožňuje......

Nepřipadáte si na Poradně jako poradci režiséra Boha?
Bůh umožňuje lidem to, co si lidé sami umožňují a neptají se Ho.
Hannibal neměl tanky a převedl slony z Afriky přes francouzské Alpy až k Římu.
Šíp se dá vystřelit jen jednou, kulomet metá střely hned za sebou. Použití tanků, letadel a kulometů lidem umožňuje Bůh?
Nebo se pleteme Bohu do rukou a působíme na tvory?
Potom se divme, že Bůh "dopustí" válku.
Anebo že dopusti vykradení státních a soukromých financí. Ti zloději jsou vlastně plniči vůle, jenže své, asi ne té Boží.

No ale měli by lidé nějakou "svoji" vůli, kdyby to nebyla Boží vůle, aby ji měli?... Kdyby Bůh něco nechtěl, tak by měl moc, to nedopustit, nebo ano? Co je to Boží vůle?