Otázka na Vostálpetra

[Pavla]

ahoj Petře, jestli se nebudeš zlobit, zajímalo by mě, jak se cítíš teď, po tom emocionálním výbuchu... Podotýkám, že nesoudím, nekritizuju... každý jsem nějaký a nějak se projevujeme.... Zajímá mě to pouze z důvodu proudění energií v těle a s jejím hospodařením...

Za sebe mám s projevováním negativních emocí na venek velice špatné zkušenosti, ve smyslu obrovské následné ztráty energie poté, co vztek, který vyšel ven je pryč... Neovladatelný vztek povstal a nekontrolovatelně vyšel ven.... jenže místo aby na vyprázdněné místo vstoupil klid a mír, Několik dní potom jsem vždycky pociťovala celkový úbytek energie, nespokojenost, nervozitu, neschopnost mít rád sebe a druhé, zkreslený pohled , neschopnost být nad věcí i stud, k tomu třeba nutkání zahnat ty nepříjemnosti nějakým vnějším dudlíkem... např oblíbeným jídlem.... než se to zase srovnalo....

Ptám se i proto, protože podobné , se podle mě dělo Maharadžovi, nebo jak se ten pán jmenuje, který je považován za mistra, přesto o něm bylo známo, že občas projevil záchvaty vzteku a zuřivosti...., které ho stály mnoho sil, které pak zase delsí čas sbíral--- (a o tom pak mluvil, jako že je to v pořádku, což já považuju za hluboký omyl)

[Jarda Malej]

Taková poznámka na okraj Pavlo.
K tomu "Maharadžovi, nebo jak se ten pán jmenuje," by bylo lépe se vyjadřovat spíše někdy později,
až se blížeji seznámíš s jeho promluvami ...a nebo vůbec.

[Pavla]

Taková poznámka na okraj Pavlo.
K tomu "Maharadžovi, nebo jak se ten pán jmenuje," by bylo lépe se vyjadřovat spíše někdy později,
až se blížeji seznámíš s jeho promluvami ...a nebo vůbec.

to jsem samozřejmě už udělala

[Návštěvník]

Já jsem od Maharadže nic nečetla, takže ho neznám, ale mám takový názor na "práci" s emocemi, že by se nemělo uměle (a tedy násilně) se je pokoušet zastavovat (někdo říká, že má nad nimi kontrolu) - nedovolí si prožít "spravedlivý" hněv nebo zlost atd., ale ani pravou radost nebo dojetí. Na takových lidech je to znát, jsou svým způsobem sterilní, já říkám mrtví.
Výborná na toto téma je knížka Svoboda, od autorky Brandon Bays, vydal Eminent. Je výborně napsaná, zvlášť pro ženy (protože je napsaná ženou), kde Brandon píše o svém životním příběhu a rozkrývá téma jak žít pravdivě sama k sobě, ke světu, nenuceně vede do tichosti a radosti bytí, přes jemné rozplétání emocionálních bloků, jemné odstraňování negativních omezení, kterých si často zvlášť na začátku cesty sebepoznání ani nejsme vědomi. Klade důraz na pravdivém prožití všeho, co se hlásí k odžití ale s důrazem na jistý vnitřní odstup, jakési jemné uvědomění vzadu, nejsem tímto vztekem, hněvem. Zdůrazňuje, jak je důležité sebe nevinit za projev emocí atd.

Pokud jsi nečetla, doporučuji. :-)

[Návštěvník]

Ještě k tématu, myslím, že u mužů je to trochu jinak než u žen, resp. žen s převahou ženské energie a mužů s převahou mužské energie.
Žena je od Pánaboha :-) šakti, tvořivost, pohyb..., muž šiva, pevný bod, skála... (tak to v sobě vnímám pocitově a snažím se předat do slov).
Jinak řečeno žena je emoce :-) to je to, co muže na ženě přitahuje (Lilith, ne Eva - povídka o Adamovi, Lilith a Evě)... a je zřejmé, že každý z těchto dvou atributů bytí díky svému jinému nastavení to bude mít i jinak v emocionální sféře - při projevu, odžití.
Ne že muž není citlivý, emocionálně založeny, je, jako každý tvor, ale jinak s emocemi "pracuje", jinak se u něj projevují - muži většinou prožívají emoci, i hlubokou emoci uvnitř sebe a navenek ji nepustí, nedovolí si ji pustit, za to může i výchova: maminky i tatínci říkají malým chlapečkům: ty jsi kluk a kluci nebrečí, jsi voják!
Ženy více prožívají, jsou tak nastavené, jsou více emocionálně vzrušivější než muži - i proto se říká, že mužská válka není nic proti tomu, když by se do sebe pustily ženy - krásně je to vidět na diskuzních forech, jak vypadá, když se do sebe pustí někdy ženské, to někdy nezůstává kámen na kameni. Pro muže je takové počínání malicherné, neztrácejí čas s takovými hloupostmi :-), to zajímavější je hokej v televizi.

Atd atd. na tohle téma by se dalo hodně povídat.

Zajímavá je tvoje zkušenost o úbytku energie po nějakém emocionálním výbuchu...., já to mám zase tak, že jsem ptom den, dva hodně vnitřně tichá..., něco se vyplavilo, odžilo a je to pryč a na uvolněné místo nastoupil klid... kdysi jsem pociťovala za svoje chování vinu, sebevinila se, babrala se v tom, co se stalo a nebylo to k ničemu dobré. právě knížka od Brandon Svoboda, mi pomohla pochopit spoustu věcí a dopomohla ke změně přístupu k těmto věcem...

[Pavla]

Já jsem od Maharadže nic nečetla, takže ho neznám, ale mám takový názor na "práci" s emocemi, že by se nemělo uměle (a tedy násilně) se je pokoušet zastavovat (někdo říká, že má nad nimi kontrolu) - nedovolí si prožít "spravedlivý" hněv nebo zlost atd., ale ani pravou radost nebo dojetí. Na takových lidech je to znát, jsou svým způsobem sterilní, já říkám mrtví.
Výborná na toto téma je knížka Svoboda, od autorky Brandon Bays, vydal Eminent. Je výborně napsaná, zvlášť pro ženy (protože je napsaná ženou), kde Brandon píše o svém životním příběhu a rozkrývá téma jak žít pravdivě sama k sobě, ke světu, nenuceně vede do tichosti a radosti bytí, přes jemné rozplétání emocionálních bloků, jemné odstraňování negativních omezení, kterých si často zvlášť na začátku cesty sebepoznání ani nejsme vědomi. Klade důraz na pravdivém prožití všeho, co se hlásí k odžití ale s důrazem na jistý vnitřní odstup, jakési jemné uvědomění vzadu, nejsem tímto vztekem, hněvem. Zdůrazňuje, jak je důležité sebe nevinit za projev emocí atd.

Pokud jsi nečetla, doporučuji. :-)

no, já jsem praštěná přírodními národy a jejich poselstvím.... tam prostě vidíš svobodu projevu, milující laskavost, přesto tyhle dramatické emoce z nich nejdou....

Jak zpívají Kabáti v písničce Šaman.... ... " protejká mu tělem celá jeho zem, opilost mužů a bolest žen, když děti na svět ze tmy přijdou, sedí sám a nikdo nemá tolik sil, aby ho něčím urazil, jenom pro něj hvězdy vyjdou....


co mám svoji zkušenost, poté, co jsem si mockrát vyzkoušela se vztekat a rozčilovat na venek , hněv jde transformovat v sobě tak, aby nešel ani ven, ani neublížil vevnitř... hladina energie nekolísá ani směrem k euforii, ani k negacím.... je tak nějak víceméně přítomně stabilizovaná, ať jsou podněty všemožné

[Návštěvník]

Transformovat emoci, aby neublížila... aha.
Jsou různé cesty - to jsem si vzpomněla na vostálův milovaný dzogčhen :-), Jana by tady našla videa o dzogčhenu, kde se hovoří, o těch různých cestách. Je tam popisován příměr, jak se dá pracovat s jedem. Dá se mu vyhýbat, panebože, jen jed ne, pozor na to, je to hrozně nebezpečné :-), dá se s jedem pracovat tak, že se v laboratoři přeění (přetransformuje) v lék a dále může pomáhat ve formě léku, nebo se dá přistopit k jedu cestou právě dzogčhenu, kdy se s jedem nepracuje vůbec - neuchopuješ ho nijak, "pouze" to vidíš...

Jani, bylo by možná dobré sem dát odkaz na ta videa, tuším že jsou tři, nevím kde tady je hledat. Pro ty, kdo by měl zájem si je poslechnout...

Transformace - přeměna to je vlastně cesta jógy, to je jóga.

Dzogčhen je cesta neúsilí, Wu-wei. Tato je mi blízká....

[Návštěvník]

Díky

[Návštěvník]

Peťo a proč?

[Návštěvník]

No proč ne ?

Když se někdo rozhodne tlačit, tak ho překvapím svým neduchovním přístupem,
a zatlačím proti

Furt tady někteří lidé prudili s tím, že se díky mně nedá diskutovat,
tak jim prostě splním jejich názor,
a udělám to tak, aby se nedalo vůbec diskutovat...

A nedávám do toho nějakou tvořivou energii, ale protienergii,
tedy jinak řečeno, nerozvíjím tu myšlenku,
nebot vše se dá rozvinout,
ale jdu proti

Ale Starý zákon už je překonaný, nahradil ho Nový zákon.

Myslíš, že přístupem oko za oko, zub za zub to bude lepší? Tak mě napadá, co je to lepší? K čemu by to mělo vést, to tvoje, naše počínání?
Za sebe to vidím tak, aby tu bylo dýchatelněji, volný prostor pro všechny bez zbytečných vulgarit a tu tady zanášíš jenom ty a zdá se mi to zbytečné.
Jak píšeš, že se lidi vyjadřují k tomu jak diskutovat a pod. - to je až důsledek tvé aplikace hnojení, jak to napsal armin, ale ty to vidíš jako příčinu. Změní-li se přístup (volání), změní se i ozvěna...

[malpan]

Za sebe to vidím tak, aby tu bylo dýchatelněji,

No a já za sebe to vidím tak, aby tu bylo nedýchatelně

jak vidíš, máme každej jinej cíl a směr...

řekl bych, že cíl je stejnej - neklamný sčítání vektorů:
čím dýl čtu ty reakce tady, tím se mi víc zamlouvají v tom smyslu, že do sebe nádherně zapadají - jako ozubený kolečka. Jakmile někdo vystrčí růžky a pokusí se zatlačit, dostane přesně opačnou reakci, než zamýšlel. Taková zrychlená karma. Kdo netlačí, ten Petrovi nestojí za energii, ale jakmile má příležitost, neomylně to vycítí a jde do akce - a těm, kteří barví svět na růžovo se dostane Petrovo oblíbené hnědé barvy. Je to boží (nebo pekelný - jak kdo chce) zrcadlo, kterýmu se nedá uniknout - jen tady jej máme takový ihned naservírovaný...

[Návštěvník]

Změní-li se přístup (volání), změní se i ozvěna...

platí zatím jednosměrně

[Návštěvník]

to bylo k

Jakmile někdo vystrčí růžky a pokusí se zatlačit, dostane přesně opačnou reakci, než zamýšlel. Taková zrychlená karma. Kdo netlačí, ten Petrovi nestojí za energii, ale jakmile má příležitost, neomylně to vycítí a jde do akce - a těm, kteří barví svět na růžovo se dostane Petrovo oblíbené hnědé barvy. Je to boží (nebo pekelný - jak kdo chce) zrcadlo, kterýmu se nedá uniknout - jen tady jej máme takový ihned naservírovaný...

[malpan]

jen jednostrannost?:

...Kdo netlačí, ten Petrovi nestojí za energii...

[Návštěvník]

no nevím ... podle mne to není v tom, že jak se chovám k lidem, tak se automaticky lidi chovají ke mně, ale ve vnitřní odezvě k tomu
respektive, například pokud nemám tendenci urážet lidi, tak přestože mne někdo vulgárně uráží, tak mne to nerozhodí, není tam tzv. afinita k tomu a projde to mnou naprosto volně, aniž by došlo k nějakému citlivému zásahu a vyvolalo to pocity libosti nebo nelibosti, prostě k tomu zůstávám emocionálně indiferentní tzv. v neosobní reakci

[Návštěvník]

Když si neuvědomuješ souvislosti, nezbývá než nechat to na fantazii

[Návštěvník]

Mě baví, když si někdo těch souvislostí všimne a pojmenuje je

Pak ti dojde, že to tak je, akorát ti to nedošlo

[Pavla]

No já se cítím vcelku v pohodě,
protože u mě jde víceméně o tlačení na věc,

tedy jinými slovy o určitý způsob diskuze...

samozřejmě, mnohem lepší je se na to vykašlat,
ale už jsem se před čáskem rozhodl, že na to kašlat nebudu a budu tlačit hlava nehlava

Doufám, že každej může ten tlak pocítit,
prostě tlačím na pilu

Tedy je v tom záměr,
podobně jako když se pro něco rozhodneš, třeba že pojedeš do Pardubic...

děkuju za odpověď..., tedy záměr... OK.... to tedy přesně odpovídá mému pozorování na sobě.... že záměry, rozhodnutí k činům vycházejí z nějakého mnohdy nepozorovaného impulzu... ten by mohl být třeba tady to?...odhaduju

No proč ne ?

Když se někdo rozhodne tlačit, tak ho překvapím svým neduchovním přístupem,
a zatlačím proti

Furt tady někteří lidé prudili s tím, že se díky mně nedá diskutovat,
tak jim prostě splním jejich názor,
a udělám to tak, aby se nedalo vůbec diskutovat...

A nedávám do toho nějakou tvořivou energii, ale protienergii,
tedy jinak řečeno, nerozvíjím tu myšlenku,
nebot vše se dá rozvinout,
ale jdu proti

tedy impulzem ke spuštění plánované hněvivé reakce je POCIT, že na mě někdo tlačí, nebo že je nějaká situace mnou posouzena jako nátlak, je to moje vyhodnocení, způsobené momentální energetickou indispozicí třeba....... to je v pořádku... tím se člověk dostává do kontaktu se svým nitrem... no a pak je několik možností v konkrétní práci se svými vlastními emocemi.... obrana a útok, útěk... běžně popisuje psychologie... Zvolil jsi tedy obranu a útok...

Z hlediska práce s vlastní energií je pro mě super brát všechny situace a všechna setkání jako dar od Boha... Dar, díky kterému mám příležitost rozpustit v sobě egobloky ...

Mně ale fascinuje to, co třeba praktikují právě šamani a hovořil o tom i Osho.... odkládat reakce.... On to zhumoriozoval do promluvy ..."když ti někdo dá najevo, že jsi pitomec (abychom se drželi načatého tématu) a naštve tě to, tak je nutkání okamžitě nějak zareagovat... Osho doporučuje se ztišit, podržet hněv v sobě a nevypustit ho ven... "protivníkovi" třeba jen sdělit... děkuju za tvůj názor... víš, co, povím ti za týden, co si o tom myslím a nechat to být... V té chvíli jsem ovládla svůj hněv na úrovni činů a slov... V myšlenkách a emocích zřejmě bouří dál, ale ta energie, nevypustí li se, mě nerozdrtí, ač tím úspěšně hrozí, ale už za pár chvil je pozorován odliv napětí,nutkání vztek vyjadřovat mizí ...

[Pavla]

no nevím ... podle mne to není v tom, že jak se chovám k lidem, tak se automaticky lidi chovají ke mně, ale ve vnitřní odezvě k tomu
respektive, například pokud nemám tendenci urážet lidi, tak přestože mne někdo vulgárně uráží, tak mne to nerozhodí, není tam tzv. afinita k tomu a projde to mnou naprosto volně, aniž by došlo k nějakému citlivému zásahu a vyvolalo to pocity libosti nebo nelibosti, prostě k tomu zůstávám emocionálně indiferentní tzv. v neosobní reakci

přesně tak....

[Pavla]

Takže koku žvejkat ?

no jo, to je nějaká Kabátovská představa o šamanech... to bych nebrala tak vážně...

čistota uvnitř i ven... tedy drogy nebrat...
to se pak lidem často stává, že mají kontakt s mimozemšťany, různými entitami, nebo jsou jednotou... ale jsou závislí na droze, bez které jsou jen obyčejné já....