Návštěvník píše:To já neumím a když už teda jakože si tu touhu zakážu ( a zase jsem naletěla), tak přijde prázdnota a smutek...
A potom nevím, jestli je dobře (pro proces transformace) tu touhu umenšovat...
Návštěvník píše:Návštěvník píše:To já neumím a když už teda jakože si tu touhu zakážu ( a zase jsem naletěla), tak přijde prázdnota a smutek...
A potom nevím, jestli je dobře (pro proces transformace) tu touhu umenšovat...
Zakázání = odmítnutí. Bolest se tím zesílí.
Opakem je přijetí.
To obejmutí vnitřního Dítěte v sobě je jeden ze způsobů, jak se dá přijmout.
Nejen myšlenkově, ale celobytostně. Prožitkem.
Protože jen celobytostné přijetí zafunguje, samo zruší emoce, které vyvolávaly nespokojenost a smutek.
Touha je silný a reflektovaný nenaplněný vztah k něčemu, co by si člověk přál, zejména když předmět touhy je vzdálený, neurčitý a naděje na splnění je malá. Od potřeby se liší stálostí a vzdáleností předmětu, od přání svou naléhavostí.
Návštěvník píše:Touha, aby něco nastalo... aby docházelo k transformaci... vede ke snažení osoby využít tu nejsilnější sílu v nás, aby...
Návštěvník píše:Jsou tady videa, Jana je tu přidávala, a dokonce Petra Vostála svého času dost zaujaly, kde se hovoří o třech možných způsobech cesty.
První - na případný "jed" použijeme protijed a tím zneutralizujeme "barvu", třeba emoci.
Druhá - "jed" využijeme k transformaci, přeměně... vlastně jako lék...
Třetí - neuděláme nic, ke všemu přistupujeme jen jako tišší pozorovatelé, vše je takové, jaké právě je...
Tvá cesta obejmutí vnitřního dítěte atd. atd. mi přijde jako cesta popisovaná jako první.
na této cestě se nezříkáme pěti jedů nebo negativních emocí, ani je nepřeměňujeme, necháváme je tak, jak jsou. Nenásledujeme je, nerozebíráme, necháme je být.
Když tyto emoce necháme být takové, jaké jsou, nemají vlastní sílu na to, aby trvaly. A tak se samy osvobodí.
To se nazývá samoosvobozením.
Hawkinsova kniha
Letting Go: The Pathway of Surrender
Nechat být: cesta vzdávání se (odevzdávání)popisuje jednoduché a účinné prostředky, jimiž lze nechat být - upustit od toho, co znemožňuje osvícení a osvobození od negativity. Během mnoha desetiletí autorovy klinické psychiatrické praxe bylo primárním cílem hledat nejefektivnější způsob ke zmírnění (odstranění) lidského utrpení ve všech jeho rozmanitých podobách. Ukázalo se, že vnitřní mechanismus odevzdání je velký praktickým přínosem a je popsán v této knize.
Předešlé knihy Dr. Hawkinse jsou zaměřené na pokročilé stavy vědomí a osvícení. V průběhu let se tisíce studentů vyptávaly na praktickou techniku, jejíž pomocí lze odstranit vnitřní zablokování spokojenosti, láskyplnosti, radosti, úspěchu, zdraví a nakonec i osvícení. Tato kniha poskytuje mechanismus, umožňující tyto bloky pustit.
Mechanismus odevzdávání, který Dr. Hawkins popisuje, lze provádět uprostřed každodenního života. Kniha je stejně vhodná pro všechny stránky lidského života: pro fyzické zdraví, kreativitu, finanční úspěch, emocionální léčení, seberealizaci v zaměstnání, vztahy, sexualitu, i pro duchovní růst.
Je to neocenitelný zdroj pro všechny profesionály, kteří pracují v oblasti duševního zdraví, v psychologii, medicíně, svépomoci, léčbě závislostí, i duchovního rozvoje.
http://www.amazon.com/Letting-Go-The-Pa ... 1401945015
Tara píše:Sama vím, co je to horoucí srdce a co dokáže, když na čas tato vášeň překryje Celek, Pravdu, neosobní Bytí...
Ještě hlubší je tichá, celobytostná vášeň v sebe-odevzdávání Tomu, co všechno existující ze Sebe Sama tvoří... protože jen taková vášeň může člověka přimět, aby byl ochotný stále znovu upouštět od momentálního osobního chtění, nechávat být, a přijímat i fakt, že v řadě případů se mu to ještě nedaří...
I to se ale v nejhlubší důvěře a lásce dá odevzdávat Jemu - Milenci všech bytostí, Jedinému...
Tara píše:Ty píšeš převážně jen o osobní rovině - mentální osobní chtění, nechávat být, nenechávat být, nedaří, daří, odevzdávat se Jemu.... všechno je to v osobní režii figurky, kde je ten přesah, kdy prostě necháš hořet srdce tím, čím hoří a nestaráš se o to, jestli je to správně nebo to není správně a ještě k tomu ji potřebuje někomu odevzdávat.... ee :-)
miroslav píše:láska už by neměla být jen zamilovaností s nevědomou motivací plodit ideální děti, ale láska, která jde za hrob, do věčnosti. Cesta do transcendentna...
Tara píše:Největším Tajemstvím života je Život sám.
V Něm není místo pro nikoho, komu by se odevzdávalo...
Tara píše:A přece a přece.... nemůžeš si pomoct, je to silnější než ty a tak je skrze tvou figurku projevováno, jak je projevováno s povědomím o Domově, v Sobě...Ještě hlubší je tichá, celobytostná vášeň v sebe-odevzdávání Tomu, co všechno existující ze Sebe Sama tvoří... protože jen taková vášeň může člověka přimět, aby byl ochotný stále znovu upouštět od momentálního osobního chtění, nechávat být, a přijímat i fakt, že v řadě případů se mu to ještě nedaří...
I to se ale v nejhlubší důvěře a lásce dá odevzdávat Jemu - Milenci všech bytostí, Jedinému...
Dávám si tato tvá slova k obrazu Ježíše, Ramakrišny, Vivékanady a dalších, kde to horoucí srdce vnímám a právě proto, že měli toto horoucí srdce, vášeň pro Pravdu v sobě, projevovali se, jak se projevovali. Nemohli jinak! A určitě u nich jejich jednání, často plamenná a pro mnohé nepochopitelná nebyla vedena osobní pohnutkou, osobním chtěním právě proto, že ta vášeň pocházela z Touhy po Pravdě, osvobození, Pochopení....
Ty píšeš převážně jen o osobní rovině - mentální osobní chtění, nechávat být, nenechávat být, nedaří, daří, odevzdávat se Jemu.... všechno je to v osobní režii figurky, kde je ten přesah, kdy prostě necháš hořet srdce tím, čím hoří a nestaráš se o to, jestli je to správně nebo to není správně a ještě k tomu ji potřebuje někomu odevzdávat.... ee :-)
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 49 návštevníků