Nevědomá touha

[vostal petr]

To, že si nic neuvědomuji je stav ega, co jiného by to mělo být ?

Ego je ztotožněné Vědomí, a právě ta ztotožnění způsobují, že je zde to nic...

[Návštěvník]

To je ale zcela vědomé touha,

zatímco toto vlákno je věnováno touhám nevědomým...

vědomá touha po Blaženě?

[vostal petr]

S tou Blaženou už je to pak spíše nevědomá touha...

[Návštěvník]

BLÁ ŽENOOOOOOOOOOO kde si

[Návštěvník]

To, že si nic neuvědomuji je stav ega, co jiného by to mělo být ?

Ego je ztotožněné Vědomí, a právě ta ztotožnění způsobují, že je zde to nic...

Nejde o to, že by nebylo v hlubokém spánku vědomí, ale o to, že ego si nemůže na nic vzpomenout. Jak taky, když bylo fučikáto, rozplynulo se v Nadjá. Proto je po probuzení přesvědčeno, že nic nebylo.

[vostal petr]

To si nemyslím, že by (ztotožněné Vědomí)bylo rozfučíkováno,

zůstane prostě někde kolem té úrovně prázdnoty jak je popsáno v dzogčhenu,

páč vasány ztotožněnému Vědomí nedovolí jít do vyšší úrovně Vědomí, proto taky říká, že tam nic není,

páč tam nic není, proto taky jakoby ani Vědomí není ...

[Jana]

To si nemyslím, že by (ztotožněné Vědomí)bylo rozfučíkováno,

zůstane prostě někde kolem té úrovně prázdnoty jak je popsáno v dzogčhenu,

páč vasány ztotožněnému Vědomí nedovolí jít do vyšší úrovně Vědomí, proto taky říká, že tam nic není,

páč tam nic není, proto taky jakoby ani Vědomí není ...

Tohle je pěkný, co píšeš. Ve ztotožněném Vědomí se proto jeví smrt toho, s čím se Vědomí ztotožní, jako konec, jako skutečná smrt, proto se tu může objevit strach. Oddělenost od zbytku existence se jeví jako skutečná, proto se tu může objevit touha.

To, co nedovoluje uvolnit se do vyšší úrovně Vědomí, je ve skutečnosti strach. A to, co osvobozuje od strachu, je důvěra a její vyšší level - láska.

[vostal petr]

Ale ne, prostě vasány, strach je jen projev vasán, takže vasány...

A to, co osvobozuje od strachu, je důvěra a její vyšší level - láska.

No to je dobrá pitomost, láska vod ničeho nevosvobozuje,

psal jsem to včera, nebo kdy, připoutanosti rozpouští světlo - energie,

lásku si můžeš strčit za klobouk, protože Láska je stav bez připoutaností,

budto jsou vasány rozpuštěny, nebo pouze jsou v latentním stavu jako bývá při nirvikalpa samadhi,

pak je zde Láska a ne nějaká láska...

[vostal petr]

No a důvěrou se nech vyfotit na pohřební parte,

důvěra je jen představa s kterou se někdo ztotožnuje a tak mu to přináší úlevu vod toho "zlého"

[Jana]

To, co nedovoluje uvolnit se do vyšší úrovně Vědomí, je ve skutečnosti strach. A to, co osvobozuje od strachu, je důvěra a její vyšší level - láska.

A vlastně další silou, která umožňuje minout strážce prahu bez ztráty kytičky, je touha po svobodě, touha po poznání Pravdy, touha po Bohu.

[Jana]

A důvěra v tuhle možnost, důvěra v možnost naplnění touhy, tady samozřejmě musí být.

[vostal petr]

Jasně, Napoleone Hille...

[vostal petr]

Nechceš si to svoje úvodní heslo přepsat na :

Věřím v zelenou trávu,

páč jsem se inkarnoval za krávu....

[Návštěvník]

A důvěra v tuhle možnost, důvěra v možnost naplnění touhy, tady samozřejmě musí být.

Neprojde uchem jehly, kdo v sobě bude mít sebemenší stopičku nějakého záchranného lasa, důvěry, lásky, naděje.
Neprojde.

Teď tady někdo psal - musíš se absolutně vzdát sebe sama (svého života), absolutně. Pak, možná, Bůh uslyší. Dříve ne.

Ty, Jani, pro průchod uchem jehly jsi ještě příliš tučná (nadějemi, láskou...), resp. představami o nich. Nežiješ skutečnou důvěru, ani lásku, u tebe je to pořád převážně o mysli a v mysli.
Ale to už jsem psala.....

[Návštěvník]

Nechceš si to svoje úvodní heslo přepsat na :

Věřím v zelenou trávu,

páč jsem se inkarnoval za krávu....

[Jana]

Ty, Jani, pro průchod uchem jehly jsi ještě příliš tučná (nadějemi, láskou...), resp. představami o nich. Nežiješ skutečnou důvěru, ani lásku, u tebe je to pořád převážně o mysli a v mysli.
Ale to už jsem psala.....

Oslovuješ právě teď svou vlastní představu o někom, koho vůbec neznáš. Kdybys věděla, kdo skutečně JSEM, kdo skutečně JSI, tak bys takhle mluvit nemohla.

[Jana]

A důvěra v tuhle možnost, důvěra v možnost naplnění touhy, tady samozřejmě musí být.

Bez důvěry v život, bez lásky k životu, tady zůstává iluze oddělenosti znemožňující spojení.

[vostal petr]

Oslovuješ právě teď svou vlastní představu o někom, koho vůbec neznáš. Kdybys věděla, kdo skutečně JSEM, kdo skutečně JSI, tak bys takhle mluvit nemohla.

Spíš naopak,

dokud nevíš kdo jsi tak plácáš tydle hlouposti, páč tě plácání těchto hloupostí voblažuje...

To ty tady neustále plácáš své představy vo osvícení, které jsou navíc vopravdu hodně, hodně praštěný...

[Jana]

Pro slepého, který touží po světle a nalézá jen tmu, může být hodně praštěná představa, že i on sám je osvícený.

[Hmla]

Slepec netouží po světle, ale po funkčních očích.