Nevědomá touha

[miroslav]

Eva se tu zamýšlí nad svým životem, aktuálními pocity atd. A to je velmi cenné, ze života.
Na rozdíl od "poučných" (a nudných) komentářů a citací, které to u návštěvníků a Jany budí.
Je to tak nebetyčný rozdíl...
Rozdíl mezi životem, životní vášní - skutečným živoucím Člověkem - na straně jedné a nerad to říkám, na straně druhé duchovňáckými živoucími mrtvolami.

[Návštěvník]

Eva se tu zamýšlí nad svým životem, aktuálními pocity atd. A to je velmi cenné, ze života.
Na rozdíl od "poučných" (a nudných) komentářů a citací, které to u návštěvníků a Jany budí.
Je to tak nebetyčný rozdíl...
Rozdíl mezi životem, životní vášní - skutečným živoucím Člověkem - na straně jedné a nerad to říkám, na straně druhé duchovňáckými živoucími mrtvolami.

Přesně.

[Návštěvník]

Vůbec by mě neudivilo, kdyby se Eva svou vyjímečnou intenzitou "propálila" tam, kam se ta osobní já přijímáním a odevzdáváním ještě hned tak nedostanou.

[Jana]

Eva se tu zamýšlí nad svým životem, aktuálními pocity atd. A to je velmi cenné, ze života.
Na rozdíl od "poučných" (a nudných) komentářů a citací, které to u návštěvníků a Jany budí.
Je to tak nebetyčný rozdíl...
Rozdíl mezi životem, životní vášní - skutečným živoucím Člověkem - na straně jedné a nerad to říkám, na straně druhé duchovňáckými živoucími mrtvolami.

Pokud chceš pro Evu, pro sebe a pro to všechno udělat to nejlepší, co je možné, tak nezabíjej v sobě lásku myšlenkami na to, co nemáš rád.

[Návštěvník]

Jj,, to je ta Janina láska...

[vostal petr]

miroslav píše:
Eva se tu zamýšlí nad svým životem, aktuálními pocity atd. A to je velmi cenné, ze života.
Na rozdíl od "poučných" (a nudných) komentářů a citací, které to u návštěvníků a Jany budí.
Je to tak nebetyčný rozdíl...
Rozdíl mezi životem, životní vášní - skutečným živoucím Člověkem - na straně jedné a nerad to říkám, na straně druhé duchovňáckými živoucími mrtvolami.

Vášen ?

To je přece jednoduché,

lepčí je vášnivej řezník, nebo kolář (zuangzhi) než vášnivej duchovnák,

nebot to, co vášnivej duchovnák na sebe vočkuje, to vášnivej člověk, jenž následuje svou individuální vášen vobjevuje...

Jeden je pak umělohmotnej a neustále posedlej, ten druhej je pak přirozenej...

Takže je na výběr :

budto přirozená individuální vášen (bez toho duchovna)

nebot převzatá (všeobecná) duchovní vášen co nabízí nějakej ten mistr

[vostal petr]

A nechceš radši vášnivě toužit po pravdě, lásce, nesmrtelnosti, klidu, míru a harmonii ?

Prej je to lepčí...

[vostal petr]

Mě tady v tom chybí právě ta Vášeň, planoucí, horoucí srdce, které plane, hoří právě tou Touhou po Pravdě...

To si piš že chybí,

dzogčhen je prostě vopak vášně, vždyt je to pouhé uvolnění...

Stejně jako vášen může být přirozená, tak i pouhé uvolnění může být přirozené,

jedno navazuje na druhé,

vášen je tady pouze proto, aby jsi došla k uvolnění (od vášně)

Ovšem většina vášní je na hovno, páč to nejsou tvé ale převzaté vášně...

[Tara]

Jak poznáš, že se jedná o nepřirozenou nebo přirozenou vášeň?

[Návštěvník]

s přirozenou vášní přirozeně šukáš, bez ní jen o tom kecáš a nešukáš

[Tara]

Mě by spíš zajímala odpověď od Petra, jak to rozeznává, podle čeho? Co je přirozené a co není...

[vostal petr]

No to je těžký,
už nejsi dítě takže je těžké zjistit, co je tvé nasměrování,
když jsi během života nasbírala spoustu cizích programů,
prostě dělej to, co tě baví...

A když nevíš, tedy se nudíš a nevíš co dělat,
tak je dobrý z tý nudy neutíkat a možná tě něco napadne, co dělat...

Vony ty děti to taky hnedka netrefí, tak zkoušej to a potom tamto
a pak to trefěj a jdou pak za tím, co je baví
a je to jejich vášen...

každej má jinou individuální vášen...

Individuální vášen nemá cíl, prostě ta samotná činnost tě baví......z toho je pak přirozená koncentrace bez záměru se koncentrovat...

[vostal petr]

Stejně pomocí vášně nedojdeš k ničemu, vo čem by se zde nepsalo,

jenže je dost velkej rozdíl se do něčeho narvat úsilím,

a nebo na to přijít vcelku přirozeně....

Je lepší objevit bdělého nezaujatého pozorovatele, nežli se pokoušet jím být dle svých představ jak to má být, páč to někdo řekl....

Se zkratkama jsou problémy, to je jako začít školníku docházku a přeskočit první tři třídy...

[Jana]

nezabíjej v sobě lásku myšlenkami na to, co nemáš rád
*******************************************************************
nejde nemít rád toho, kdo ubližuje

Něco od majitele těchto stránek:

Pokud ti druzí budou říkat, že trpí kvůli tobě, nevěř jim.

Jsou to lháři.

Možná v dobrém úmyslu, ale jsou to lháři.

Protože nikdo nezpůsobuje utrpení někoho druhého.

A tak si zachovej vyrovnanost.

Utrpení ostatních nezpůsobuješ ty.

Každý sám je příčinou svého utrpení.

Když někdo v mysli trpí, je to proto, že nedosáhl vyrovnanosti,

nedokázal dospět do vyrovnanosti buddhy.

A za to ty nemůžeš.

Jeho utrpení není tvou vinou.

Ani tvoje činy nezpůsobují jeho utrpení.

Ty, jenž jsi buddhou nebo osvícenou, chápeš, že tvoje utrpení není závislé na chování ostatních, nýbrž že jeho příčinou jsou tvá očekávání, tvé obavy a tvé pocity viny.

A to platí i pro ostatní.

Spíš si je třeba uvědomit jedno:

utrpení je nezbytné pro růst v uvědomění.

Tak si ho važ.

Važ si utrpení kohokoli jako příležitosti pro růst v uvědomění, jak říká Buddha.

Chtít sejmout z druhých utrpení za každou cenu nebo brát utrpení druhých na sebe je neurotické.

Mysli na své utrpení a nech druhé, ať nesou to své.

Požádají-li tě o pomoc, samozřejmě jim ji neodpírej.

Nestávej se však otrokem skautského komplexu:

tím, kdo převádí přes ulici stařenku, která vůbec nechtěla přejít.

viewtopic.php?f=327&t=7218

[Návštěvník]

kdo převádí přes ulici stařenku, která vůbec nechtěla přejít.

Tomu se říká páchat dobro, projevuje se tak spasitelský komplex.

Takového člověka

přitahuje pocit důležitosti. Potřebují vědět, že je ten druhý bezradný a vždy mu rádi nabídnou pomocnou ruku. Jenže proč? Odpověď je jednoduchá. Zkrátka se nechtějí zabývat sami sebou. Připadají si méněcenní, ale nechtějí si to připustit, tak soustředí svoji pozornost na život a problémy někoho jiného. Každé díky se tak pro ně stává zadostiučiněním, které zaplňuje jejich vnitřní prázdnotu a pomáhá jim přežívat.

http://www.laskomat.cz/magazin/630-spas ... obeckosti/

[vostal petr]

s přirozenou vášní přirozeně šukáš, bez ní jen o tom kecáš a nešukáš

K oné přirozenosti pak patří i vícero partnerek,

monogamie není zas až tak přirozená jak by se mohlo zdát...

[Návštěvník]

Utrpení ostatních nezpůsobuješ ty.

Každý sám je příčinou svého utrpení.

Když někdo v mysli trpí, je to proto, že nedosáhl vyrovnanosti,

nedokázal dospět do vyrovnanosti buddhy.

A za to ty nemůžeš.

Jeho utrpení není tvou vinou.

Ani tvoje činy nezpůsobují jeho utrpení.

A neměj strach, že ti to karma nespočítá, když budeš ubližovat druhým. Budeš trpět a když budeš mít štěstí, tak přijdeš na to, jak to opravdu funguje, a už si nenecháš namluvit všelijaké nesmysly. Začneš být autoritou sám sobě.

[Návštěvník]

s přirozenou vášní přirozeně šukáš, bez ní jen o tom kecáš a nešukáš

K oné přirozenosti pak patří i vícero partnerek,

monogamie není zas až tak přirozená jak by se mohlo zdát...

Jo, dá se vošukat kde co a ještě u toho můžeš mít pocit, že je to (pro tebe) přirozené (nebo taky ne). Platí samozřejmě i pro ženy.

[Jana]

Utrpení ostatních nezpůsobuješ ty.

Každý sám je příčinou svého utrpení.

Když někdo v mysli trpí, je to proto, že nedosáhl vyrovnanosti,

nedokázal dospět do vyrovnanosti buddhy.

A za to ty nemůžeš.

Jeho utrpení není tvou vinou.

Ani tvoje činy nezpůsobují jeho utrpení.

A neměj strach, že ti to karma nespočítá, když budeš ubližovat druhým. Budeš trpět a když budeš mít štěstí, tak přijdeš na to, jak to opravdu funguje, a už si nenecháš namluvit všelijaké nesmysly. Začneš být autoritou sám sobě.

Je dobré být sami k sobě pravdiví. To, co se nám původně mohlo jevit jako nejstrašnější zkušenost, může být tím, co nás nejvíc naučilo, co nám nejvíc dalo, co probudilo ochotu poznávat pravdu, co nejvíc pomohlo k osvobození.

[Návštěvník]

Je dobré být sami k sobě pravdiví.

Je dobré si nepředstavovat, že druzí nejsou k sobě pravdiví.