KOMUNISTICKEJ PAMFLET

[Návštěvník]

Strašidlo antipolitiky

http://www.pehe.cz/Members/redaktor/str ... tipolitiky

Západem obchází strašidlo antipolitiky. Od Tea Party ve Spojených státech, přes hnutí Pět hvězd v Itálii nebo Team Stronach v Rakousku, až po nejrůznější nová hnutí před nadcházejícími volbami v České republice, máme co do činění s uskupeními, která se vymezují proti tradiční stranické politice.

Demokratická politika se vždy potýkala s populistickými hnutími, založenými na anti-elitářství, údajném naslouchání lidu, a nabídce jednoduchých řešení pro složité problémy. Nová antipolitická hnutí jsou jiná v tom, že mnohá zcela odmítají nejen tradiční stranické struktury, ale i strukturovaný politický proces.

Jistě, politické strany všude na Západě jsou v krizi, stejně jako je obecněji v krizi liberální demokracie. Důvodů je mnoho, tím hlavním je zhoubný vliv velkých peněz na politiku, který mnohonásobně zesílil s ekonomickou globalizací. Politika zůstala lokální, zatímco finance a podnikání jsou globální. Národní politika, reprezentovaná stranami, je tudíž stále více bezmocná.

Jenže zatímco tradiční stranická politika je stále více bezzubá a zkorumpovaná globálním kapitálem i na něj navázanými místními oligarchy, antipolitika není řešením už vůbec. Nová hnutí nemají jasné struktury a rozhodovací procesy. Nabízejí především to, co chce lid, rozzlobený na tradiční politiku, slyšet.

Pohrdají i demokratickým politickým procesem. Zástupci americké Tea Party v Kongresu, ač v menšině, přivedli USA na pokraj bankrotu a paralyzovali vládu, protože nesouhlasí s Obamovou zdravotní reformou. Je jim jedno, že reforma byla řádně schválena a prošla i u Nejvyššího soudu. Jsou přesvědčeni, že prostě mají pravdu.

Jenže demokratický proces je založen na tom, že spolu soutěží mnoho různých „pravd“. V určitém okamžiku musí poražená menšina uznat, že její „pravda“ nezvítězila. Má-li za to, že byly pošlapány ústavní procedury nebo nějaká základní lidská práva, může se obrátit na ústavní soud. Nevyhoví-li soud její stížnosti, nezbývá jí, než se pokusit uspět lépe v příštích volbách a prosadit změnu politicky.

Příklad Tea Party je důležitý, protože osvětluje, jak antipoltická hnutí fungují. Operují buď z pozic vlastních „morálních výšin“, o kterých nemíní diskutovat, nebo z pozic názorů svých vůdců, na nichž finančně i jinak závisí. Jednou formou antipolitiky tak byla i berlusconizace politiky v Itálii.

Výsledem nemůže být nic jiného než nestabilita, nebo, jako v případě USA, dokonce hrozba totálního kolapsu státu.

Bohužel není zatím jasné, co může chátrající stranickou politiku v západních demokraciích oživit. Proces politické globalizace, který by proti globálně fungující ekonomice postavil globální politické instituce, je zatím zoufale pomalý, navíc demokracie na nadnárodní úrovni moc nefunguje. Pod náporem jsou i občanské společnosti v národních státech, které by snad mohly k oživení národní politiky přispět.

Západní demokracii prostě čekají těžké časy. Když Karel Marx ironicky prohlásil, že Evropou obchází strašidlo komunismu, viděl komunismus jako nejhumánnější možnou alternativu ke kapitalismu. Tam, kde se komunismus nakonec prosadil, byly výsledkem brutální totalitní režimy. Pokud by se v současné krizi prosadila antipolitika, která si o sobě myslí, že je smysluplnou alternativou ke zkrachovalé stranické demokracii, nemusí to bohužel dopadnout o moc lépe.
Právo, 16.10.2013

[Návštěvník]

Pro Petra:
http://klempera.tripod.com/manifest.htm

[Návštěvník]

Petře, Petře,
vždyť ty jsi kovaný komunista.

IV STANOVISKO KOMUNISTŮ K RŮZNÝM OPOZIČNÍM STRANÁM

Po tom, co bylo řečeno v II. oddílu, je jasný poměr komunistů k dělnickým stranám, které se už ustavily, tedy jejich poměr k chartistům v Anglii a ke stoupencům agrární reformy v Severní Americe.
Komunisté bojují za dosažení nejbližších cílů a zájmů dělnické třídy, ale v hnutí přítomnosti představují zároveň budoucnost hnutí. Ve Francii se komunisté v boji proti konzervativní a radikální buržoazii spojují se stranou socialisticko-demokratickou[64], aniž se tím vzdávají práva chovat se kriticky k frázím a iluzím vyvěrajícím z revoluční tradice.

Ve Švýcarsku podporují radikály, nezapomínajíce, že tato strana se skládá z protichůdných živlů, zčásti z demokratických socialistů ve francouzském smyslu, zčásti z radikálních buržoů.

Mezi Poláky podporují komunisté stranu, která činí agrární revoluci podmínkou národního osvobození, touž stranu, která vyvolala krakovské povstání roku 1846.[w]

V Německu, pokud buržoazie vystupuje revolučně, bojuje komunistická strana společně s ní proti absolutní monarchii, feudálnímu pozemkovému vlastnictví a maloměšťáctví.

Komunistická strana však nepřestává ani na okamžik pěstovat mezi dělníky co nejjasnější vědomí nepřátelského protikladu mezi buržoazií a proletariátem[65], aby němečtí dělníci mohli okamžitě využít společenských a politických podmínek, které musí s sebou přinést panství buržoazie, jako zbraně proti ní samé, aby po svržení reakčních tříd byl v Německu ihned zahájen boj přímo proti buržoazii.

K Německu obracejí komunisté svou hlavní pozornost, protože Německo stojí na prahu buržoazní revoluce a provede tento převrat za pokročilejších podmínek evropské civilizace vůbec a s mnohem vyspělejším proletariátem, než tomu bylo v Anglii v 17. a ve Francii v 18. století. Německá buržoazní revoluce může být tedy jen bezprostřední předehrou proletářské revoluce.

Zkrátka, komunisté všude podporují každé revoluční hnutí proti dosavadním společenským a politickým poměrům.

Ve všech těchto hnutích staví do popředí otázku vlastnictví jako základní otázku hnutí, bez ohledu na to, zda už nabyla více nebo méně vyvinuté formy.

Komunisté konečně všude usilují o spojení a dorozumění demokratických stran všech zemí.

Komunisté pokládají za nedůstojné, aby tajili své názory a úmysly. Prohlašují otevřeně, že jejich cílů lze dosáhnout jen násilným svržením celého dosavadního společenského řádu. Nechť se panující třídy třesou před komunistickou revolucí! Proletáři v ní nemají co ztratit, leda své okovy. Dobýt mohou celý svět.

Proletáři všech zemí, spojte se!
http://klempera.tripod.com/manifest.htm

[Návštěvník]

Zkrátka, komunisté všude podporují každé revoluční hnutí proti dosavadním společenským a politickým poměrům.

To přece dělali vždycky :

rozvrátit stávající systém

a

UCHOPIT MOC

vždyť ty jsi kovaný komunista.

To určitě nejsem,
jsem proti jakékoliv moci,
dokonce i proti osvícenecké moci komunistů,
ta vedla vždy jen k totalitám a ekonomickému úpadku

a nějaký blafy pohlavárů, že kdesi v daleké budoucnosti se rýsuje ta skvělá beztřídní a bezvládní společnost,
tak proto je třeba dneska terorizovat lidi,
mě nezajímají

Jsou to jen pokrytecké a navíc značně profláklé řeči mocipánů,
kteří tu svoji moc jen tak nepustěj...

Taknějak jako Lucky,
který nepustí moderátorské výhody,

protože 500 vláken podle něj není vyřešených a dokončených

Stejně hloupé a ubohé kecy pokrytců...

Takže ty se spíš kloníš k :
..nestojíme o to, zničíme to, ať to ani ostatní používat nemohou, protože to to, co chceme zničit, nezapadá do našich snů o světě kolem nás, proto to musí okamžitě na smetiště dějin ...
....já to nechci a také nechci aby to ostatní měli...
..zničte krtka...