Stránka 4 z 4

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 12:11:40
od Návštěvník
vostal petr píše:cílem karmajogy je poznání že nejsem konatel,

a k tomu lze nejlépe dojít přes jednoduchou činnost, nikoliv skrze činnost jenž na nás působí negativně,

a do které jsme pocitově zaangažovaní a vězíme v tom až po uši

a musíme si to kompenzovat nákejma pozitivismama...

Si, seňore.

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 12:15:10
od Návštěvník
Návštěvník píše:
vostal petr píše:cílem karmajogy je poznání že nejsem konatel,

a k tomu lze nejlépe dojít přes jednoduchou činnost, nikoliv skrze činnost jenž na nás působí negativně,

a do které jsme pocitově zaangažovaní a vězíme v tom až po uši

a musíme si to kompenzovat nákejma pozitivismama...


PS. nebo jako potřeba kompenzovat něčí chování negativitama.

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 13:50:58
od Jana


1) Může být celé to osobní prožívání vyřazeno z provozu. Může zmizet schopnost vnímat vnitřně cokoliv odděleně, může zmizet i láska, kdy nic s ničím nemá nic společného, žádná blaženost, žádná radost, žádné štěstí, nic. Není to špatný stav. Je to jen KLID, kterému nic nechybí. I náznak čehokoliv víc by byl navíc, zbytečný, nepatřičný, nic nechybí, nic není ani dobré, ani špatné, prostě nic. Klid, který nemá chybu. Co chtít víc? Vyvanutí, které nemá problém nebýt nic. Nic víc nemůže být něco víc.

2)A může tady být to, o čem tady celé roky píšu, nádherná blažená existence, která je vším, která je láskou, Božstvím, krásou, štěstím, spojením.

Je možné ochutnat obojí.

Nebýt ničím, i být vším.

3) Případně je možné být jen něčím a tím ostatním nebýt a pak je tady možné celé spektrum prožívání všeho možného.

4) A nakonec je tady i to čtvrté, kdy tohle vše je jedno.


Z dimenze 1) se mohou jevit ostatní dimenze jako neskutečné a dimenze 1) jako jediná skutečná.
Z dimenze 2) se mohou jevit ostatní dimenze jako neskutečné a dimenze 2) jako jediná skutečná .
Z dimenze 3) se mohou jevit ostatní dimenze jako neskutečné a dimenze 3) jako jediná skutečná.
Z dimenze 4) thuria - vše je jedním, ani skutečné a ani neskutečné

Proto se může například jevit z dimenze 1) nebo 3) dimenze 2) jako neskutečná, iluzorní, případně jako kompenzace negativity

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 14:48:04
od Návštěvník
Kdyby po mnoho let bylo součástí mé profese pečovat v nemocnici o těžce zraněné a umírající děti, asi jediný způsob, jak to dělat, by bylo úplně popřít existenci čehokoliv negativního. Odmítala bych vnímat jakékoliv negativní projevy duality (rovnou bych je prohlásila za neskutečné), ale intenzivně bych vnímala všechny pozitivní projevy duality, a měla bych radost ze všeho pozitivního (bez potřeby uvidět to pozitivní i svou radost z toho jako něco neskutečného). Odpojila bych se tím od vnímání jednoho z obou pólů duality, toho negativního, protože tak často vnímat hrozné utrpení bezmocných dětí i jejich zoufalých rodičů, když neexistuje už žádná lékařská možnost to ovlivnit, by asi stejně jako u každého citlivého člověka velmi brzy vedlo k totálnímu zhroucení. Jediná možnost, jak tuhle profesi dlouhodobě, po celé roky dělat, by byla naprosto odmítat existenci čehokoliv negativního. Bylo by pak ovšem nezbytné neustále znovu a znovu se v tom přesvědčení utvrzovat – přesvědčováním každého, kdo to vidí jinak.

Mohla by se objevit šance připustit existenci všech těch negativních projevů a začít je vnímat stejně, jako se vnímají všechny pozitivní?

Ochota plně vnímat a přijímat obojí, tedy nejen to, co se v dualitě vnímá jako pozitivní, ale i všechno, co se vnímá jako negativní, včetně příležitosti uvidět, že obojí je projevem Všetvořícího Bytí, by se (možná) objevila až v důchodu, když každodenní kontakt s trpícími a umírajícími dětmi skončil. Ale těžko říct, jak velká bude šance připustit konečně existenci něčeho, co po celou dobu až doteď prostě existovat nesmělo.

Tady asi člověk nic nezmůže, nezbývá než přijmout, že to tak prostě je.

A popřát, aby – až k tomu dojde – zmizela potřeba pokaždé utéct k představě, že "Nic z toho, co trpící právě prožívá, neexistuje. Neexistuje (jeho) tělo, (jeho) pocity, (jeho) myšlenky, protože je jen Já " - na rozdíl od toho, co se vnímá jako pozitivní a u čeho nevzniká zájem uvidět, že ani nic z toho, co je oblažující, včetně vlastní radosti z toho neexistuje, protože je jen Já.

Jednou možná odložení toho růžového ochranného krunýře bude úlevou, která dá sílu unést dodatečnou konfrontaci se všemi odmítnutými negativními pocity, uloženými kdesi v podvědomí, protože vnímat je by tehdy bylo naprosto zničující.

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 15:09:45
od Jana
Návštěvník píše: Odmítala bych vnímat jakékoliv negativní projevy duality (rovnou bych je prohlásila za neskutečné), ale intenzivně bych vnímala všechny pozitivní projevy duality, a měla bych radost ze všeho pozitivního (bez potřeby uvidět to pozitivní i svou radost z toho jako něco neskutečného).


A co když to může být i jinak:

"A viděl Bůh, že je to dobré - tím jsem začal. Tedy, já nemám právo Mu kritizovat Jeho Dílo, nebo hanět neb tím opovrhovat. Tím jsem si ohromně zjednodušil celou moji cestu. Tedy začal jsem považovat vše za dobré, neboť On to učinil. Abych od uvažování přešel k jistotě, začal jsem o věcech, které mě potkávaly, myslet znovu, oprošťovat a jak já říkám, zapustil jsem to do Jeho Božského Světla. A On mi to vracel objasněné, osvětlené Jeho Moudrostí. Z toho mi přišlo poznání: přestal jsem myslet na Něj a začal jsem myslet Jím, jednat Jím, mluvit Jím. Přestal jsem jít cestou k Němu a rázem jsem se postavil na Jeho stanovisko. Byla to naprostá katastrofa. Celý svět, celé mé vědění, celé mé já se rozbilo na cimprcampr, že z toho byl úplný otřes, zemětřesení. A tu jsem poznal v okamžiku, jak je to hrozně jednoduché k Němu dojít. Prostě - vyhodit sama sebe, celou dušičku i s tělem, se vším, s myšlenkami, s vůlí, touhou, plány, se všemi ctnostmi i nectnostmi, hříchy a dobrými skutky - to jest, změnit vědomí, přestat mít vědomí lidské, vědomí oddělenosti, dvojnosti a dosadit na trůn Jeho Vědomí.
viewtopic.php?f=302&t=3055&start=10#p136884


Kde chceš hledat něco negativního, když Bůh je tím vším, co existuje? Vždyť i ty Vostálpetrovo projevy jsou z celistvějšího pohledu tím co může přispívat k osvobození od připoutaností k představě zranitelné osoby. Tedy nemusí být na ně nutně nahlíženo jako na něco negativního.

Odpojila bych se tím od vnímání jednoho z obou pólů duality, toho negativního, protože tak často vnímat hrozné utrpení bezmocných dětí i jejich zoufalých rodičů, když neexistuje už žádná lékařská možnost to ovlivnit, by asi stejně jako u každého citlivého člověka velmi brzy vedlo k totálnímu zhroucení. Jediná možnost, jak tuhle profesi dlouhodobě, po celé roky dělat, by byla naprosto odmítat existenci čehokoliv negativního. Bylo by pak ovšem nezbytné neustále znovu a znovu se v tom přesvědčení utvrzovat – přesvědčováním každého, kdo to vidí jinak.

Pokud bys vnímala děti jako ega, jako to, co je nějak omezeno, pak třeba ano. Pokud bys v nich poznávala božství, lásku, tak bys s tím nepotřebovala nic dělat. Nemám zájem Tě přesvědčovat, že to musíš vidět stejně jako já, ale popisuješ svou představu, která vůbec neodpovídá tomu, co poznávám. Jen Tě na to upozorňuji, že je možné se v tom nezachytávat.

Vpustit na své místo Boha a zmizet ze scény, jako ten, kdo něco chce, kdo má nějaký záměr, kdo má představu o tom, že ví, co s tím.

Pak tu zůstává jen láska, hravost existence, žádný problém. Problém může mít jen osobní mysl.

Mohla by se objevit šance připustit existenci všech těch negativních projevů a začít je vnímat stejně, jako se vnímají všechny pozitivní?


"A viděl Bůh, že je to dobré - tím jsem začal. Tedy, já nemám právo Mu kritizovat Jeho Dílo, nebo hanět neb tím opovrhovat. Tím jsem si ohromně zjednodušil celou moji cestu. Tedy začal jsem považovat vše za dobré, neboť On to učinil. Abych od uvažování přešel k jistotě, začal jsem o věcech, které mě potkávaly, myslet znovu, oprošťovat a jak já říkám, zapustil jsem to do Jeho Božského Světla. A On mi to vracel objasněné, osvětlené Jeho Moudrostí. Z toho mi přišlo poznání: přestal jsem myslet na Něj a začal jsem myslet Jím, jednat Jím, mluvit Jím. Přestal jsem jít cestou k Němu a rázem jsem se postavil na Jeho stanovisko. Byla to naprostá katastrofa. Celý svět, celé mé vědění, celé mé já se rozbilo na cimprcampr, že z toho byl úplný otřes, zemětřesení. A tu jsem poznal v okamžiku, jak je to hrozně jednoduché k Němu dojít. Prostě - vyhodit sama sebe, celou dušičku i s tělem, se vším, s myšlenkami, s vůlí, touhou, plány, se všemi ctnostmi i nectnostmi, hříchy a dobrými skutky - to jest, změnit vědomí, přestat mít vědomí lidské, vědomí oddělenosti, dvojnosti a dosadit na trůn Jeho Vědomí.viewtopic.php?f=302&t=3055&start=10#p136884


:D

Promiň. pokud chceš zkoumat, co s tím. Zkus si to alespoň jednou přečíst. Třeba mi budeš rozumět.

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 15:33:02
od Návštěvník
Necítím potřebu přesvědčovat člověka, který si zatím nemůže dovolit vnímat i druhou část duality, tu negativní.

Je pochopitelné, že taková situace v něm vyvolává neutuchající potřebu přesvědčovat neexistující "druhé" , že existuje pouze jedna část duality, ta pozitivní, považuje to za Poznání nad protiklady, a objevuje se v něm nutkání znovu a znovu své přesvědčení neexistujícím "druhým" dokazovat.

I to je součást Hry na projevení.

Obrázek

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 16:04:25
od Tara
"A viděl Bůh, že je to dobré - tím jsem začal. Tedy, já nemám právo Mu kritizovat Jeho Dílo, nebo hanět neb tím opovrhovat. Tím jsem si ohromně zjednodušil celou moji cestu. Tedy začal jsem považovat vše za dobré, neboť On to učinil. Abych od uvažování přešel k jistotě, začal jsem o věcech, které mě potkávaly, myslet znovu, oprošťovat a jak já říkám, zapustil jsem to do Jeho Božského Světla. A On mi to vracel objasněné, osvětlené Jeho Moudrostí. Z toho mi přišlo poznání: přestal jsem myslet na Něj a začal jsem myslet Jím, jednat Jím, mluvit Jím. Přestal jsem jít cestou k Němu a rázem jsem se postavil na Jeho stanovisko. Byla to naprostá katastrofa. Celý svět, celé mé vědění, celé mé já se rozbilo na cimprcampr, že z toho byl úplný otřes, zemětřesení. A tu jsem poznal v okamžiku, jak je to hrozně jednoduché k Němu dojít. Prostě - vyhodit sama sebe, celou dušičku i s tělem, se vším, s myšlenkami, s vůlí, touhou, plány, se všemi ctnostmi i nectnostmi, hříchy a dobrými skutky - to jest, změnit vědomí, přestat mít vědomí lidské, vědomí oddělenosti, dvojnosti a dosadit na trůn Jeho Vědomí.viewtopic.php?f=302&t=3055&start=10#p136884

To je sice pěkná citace, ale z tvých úst jen opět citace :-)
Je rozdíl, když to někdo skutečně žije a když o tom někdo stále jen kecá :-)
Psala jsem, že znám jednu holčinu, no, pravda, ještě je starší o něco, co já a té to prostě věřím, protože ona svííííítíííí a od ní mi vůbec nevadí slova o lásce, je hodně zbožná takovou tou klasickou zbožňující vírou, miluje jednoho pana faráře, chodí na bohoslužby, jezdí po světě po samých těch poutních místech a dělí se o to vše na svém profilu na FB, každý den začíná nějakým krátkým úryvkem z Bible..... a já, coby řekněme pohan, samosvůjce :-) ji to věřím.... a když druhé osloví, že jsou Láskou, já ji to prostě věřím, protože to fakt žije.
Ale, Jani, tobě to prostě nevěřím :-)

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 16:08:20
od Tara
Jako to nevěřím i Petrovi, že je takový drsňák. Možná i proto, že jsem se s ním taky jednou sešla osobně. Asi ho to blbnutí a vložení se do role drsňáka baví a zaplňuje tak svůj čas. Nějak.... touhle rolí :-)

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 16:16:57
od Tara
Čemu věřím, že takoví skutečně jsou a že to tak i žijí je Návštěvník/ce, která často píše o emocích a potřebě rozpoznávat a rozpouštět...

Potom Hmle, i když na mě je jeho uvažování ještě trochu těžké, protože to mám ještě jinak, ale zaplaťbůh za něj, tady, i když kdoví, na jak dlouho se zdrží :-)

Potom to věřím i Pelvanovi a Ruyninovi, kteří to mají podobně, cesta bádání, sezení, praktikování....

Nop, "stará škola" a tím nemyslím vůbec věk, encyklopedické uvažování s prvky víry ....

To jsou tak asi všichni, kteří se tady častěji zdržují...

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 17:01:39
od Jana
Návštěvník píše:Necítím potřebu přesvědčovat člověka, který si zatím nemůže dovolit vnímat i druhou část duality, tu negativní.

Je pochopitelné, že taková situace v něm vyvolává neutuchající potřebu přesvědčovat neexistující "druhé" , že existuje pouze jedna část duality, ta pozitivní, považuje to za Poznání nad protiklady, a objevuje se v něm nutkání znovu a znovu své přesvědčení neexistujícím "druhým" dokazovat.

I to je součást Hry na projevení.

Obrázek


Co když Ty mluvíš o dualitě a ten druhý o Jednotě - Bytí? Co když existuje něco, co jsi třeba neochutnala a nebo možná ano, ale díky víře v realitu dvojnosti jsi tu dvojnost nemohla pustit?

Překvapuje mě znovu a znovu, že i když mudrcové, duchovní mistři, probuzení o tomhle promlouvají, že tady stále panuje taková nedůvěra ve vaši vlastní přirozenost, která je ve své podstatě jen šťastná, blažená, krásná, dobrá, protože je láskou, která neumí být jiná.

V hlubokém spánku beze snů se každý do ní vrací, čím to, že jakmile se probudí osobní mysl, na svou přirozenost zapomínáte?

Necháváte se polapit do osobní iluze dvojnosti a věříte ve špatnost?

Z osobního pohledu mysl samo sebou může dělit vše na dobré a zlé, ale mysl nemůže poznávat pravdu, kdo doopravdy jste,

protože to, kým jste, mysl přesahuje.

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 17:17:18
od Návštěvník
Když mudrcové, duchovní mistři, probuzení o tomhle promlouvají,

reagují na otázky mnoha lidí, kteří je vyhledávají a ptají se jich. Dokonce i knihy píší Probuzení až po delší době, kdy jim lidé kladli pořád stejné otázky a začalo být zřejmé, že únosnější a méně vyčerpávající než stále vysvětlovat totéž je napsat do knihy odpovědi na stále se opakující tytéž otázky a dát je tak k dispozici těm, kteří o to projevili zájem.

Jinak jsou Probuzení potichu.

Tolik lidí je vyhledává a vděčně přijímá jejich odpovědi asi právě proto, že nikomu z vlastního rozhodnutí nic nedoporučují. Když se jich někdo zeptá, ochotně se podělí o svou zkušenost - a to je všechno.

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 17:24:31
od Jana
Možná sem napíšeš něco moudrého, co si někdo přečte až po čase, když to bude potřebovat.

Nemusíš čekat, až se zeptá.

Možná to, co je v nás Jediným, si odpovídá právě teď na otázky, které teprve položí,

nebo odpovídá na otázky, které už dávno byly vysloveny.

Možná ty otázky a odpovědi ani nejsou to, o co ve skutečnosti jde.

Možná to celé ani nečeká na to, až se objeví nějaký tázající.

Květina se taky neptá jestli je tady nějaký zájemce o její vůni, aby mohla vonět.

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 17:37:39
od Návštěvník
No comment

:)

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 20:10:25
od Návštěvník
Návštěvník píše:No comment

:)


:D

Re: Empatie

Nový příspěvekNapsal: úte 05. čer 2018 23:21:29
od vostal petr
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
vostal petr píše:cílem karmajogy je poznání že nejsem konatel,

a k tomu lze nejlépe dojít přes jednoduchou činnost, nikoliv skrze činnost jenž na nás působí negativně,

a do které jsme pocitově zaangažovaní a vězíme v tom až po uši

a musíme si to kompenzovat nákejma pozitivismama...


PS. nebo jako potřeba kompenzovat něčí chování negativitama.


No jasně,


já jsem šikovný ego a jsem egem docela rád...

Ale nejsem pablb abych si vo tom myslel, že je to náký duchoborectví,

jako někteří zdejší motýlci...

Stejně tak umím to řezat hlava nehlava, taky moc pěkný,

tzv. papouškova metoda, mel furt dokola vší silou a celou vůlí...