Emoce a křivda

[Návštěvník]

Eckhart Tolle:

Podívejme se na to, co znamená odpustit jiné osobě, co znamená odpustit sám sobě...

Když jste v moci nevědomého chování, nevíte, co děláte. To řekl i Ježíš na kříži: Nevědí, co dělají. Odpusťte jim, neboť nevědí, co dělají. Odpuštění se vztahuje na to, že nevíte, co děláte. Je velmi snadné podívat se na své vlastní minulé činy nebo činy někoho jiného, a učinit z těchto činů svou vlastní či něčí identitu. To, kdo jste. Můžete to udělat s jinou lidskou bytostí, i se sebou samým. Je pravděpodobnější, že se s tím ztotožníte, než že poznáte, že když jste tak jednali, byli jste ve stavu spánku, nebyli jste zcela probuzeni...

Odpustit tedy znamená uznat, že ty nevědomé činy, to není vaše identita. Nečinit z nich svou identitu. Rozpoznat jejich podstatu. Neuvěřit, že vy a ty činy jste jedno. A když to uznáte, tak to je skutečné odpuštění.

Můžete to udělat i vzhledem k jiné osobě. Dám vám příklad z mého života.

Můj otec byl v mnoha ohledech dobrý člověk. Jeho podstatu jsem mohl pocítit až po svém probuzení, předtím to bylo těžké. On přišel na tento svět s obrovským množstvím hněvu. Jako dítě nabíral na sebe stále více hněvu. Cítil se zanedbávaný svou rodinou. Byl sedmým dítětem, rodiče už žádné dítě nechtěli a on byl nehoda, matka byla už unavená z výchovy tolika dětí, další dítě už nezvládala. Jeho sestrám se věnovalo mnohem více pozornosti. Otec jim zemřel, když mu bylo 15, a tehdy ho vzali z internátní školy, že si to nemohou dovolit, i když sestrám školu dále platili, a on to viděl. Pak musel jít do učení do místního obchodu, ale pořád si myslel, že tam nemá co dělat, že má studovat na univerzitě, vytvářel si stále více hněvu.

Když si pak vzal mou matku, tak celý ten obrovský hněv vycházel na povrch každý druhý den. Pro mě jako pro dítě to bylo jako mít doma nevybuchlou bombu, nikdo nikdy nevěděl, kdy vybuchne. Naštěstí ten hněv nebyl namířen přímo na mě, vždycky na mou matku. Pro dítě to bylo hrozné, žít celá léta s nevybuchlou bombou, která mnohokrát explodovala, a energie silného hněvu vždycky naplnila celý dům. Byla to noční můra. V tu dobu jsem prostě trpěl. Pamatuji si jeden sen, že jsem otce rozkrájel na kousky, dal do pytle a strčil pod postel. A když jsem to ve snu udělal, můj otec přišel domů z práce, a já jsem ho objal. Ten sen ukazuje ambivalenci dítěte vůči němu, nenáviděl jsem ho i miloval jsem ho.

Do doby, než jsem se probudil, jsem měl vůči němu odpor. Ale když do mého života přišlo uvědomění, náhle jsem si uvědomil, že neměl volbu. Že byl v moci nevědomosti, neměl ani trochu uvědomění, které by mu dovolilo oddělit se od hněvu, podívat se na něj, pozorovat ho. Stal se hněvem, byl hněvem. Neměl vůbec žádnou jinou volbu. A když tohle pochopíte, už nemůžete pokládat toto chování za identitu té osoby. Díváte se jakoby za to chování, vidíte ho jako to, čím skutečně je. Vidět nevědomost jako to, čím skutečně je, to je odpuštění.

...


http://orgo-net.blogspot.cz/2013/02/eck ... steni.html

[roman]

A proč by při neti-neti nemohlo dojít k realizaci uni. vedomí?

Jak by k němu mohlo dojít,
když vše záměrně "zneguji"
či případně odvrátím pozornost od pozorovaných jevů ???

No právě proto

[roman]

No právě proto

Vždyt od něj odtáhnu pozornost,
proto ho minu...

Pouze zdánlivě, výchozí stav je pozornost upevněná sama v sobě(výsledek neti-neti). To je lepší předpoklad pro hlubší vnory, než když jí k něčemu přitahuješ cíleně. Když je pozornost odtažena od objektů pozorování, ale pouze nenásilně a jednoduše(již ovládnutá mysl-tedy taková, která bez úsilí je schopna se udržet v klidu), je spíše schopna se prohloubit až k samadhi.

[Návštěvník]

Jenže to může zjistit jedině praktik.

[roman]

Já totiž nemluvím ani tak o pozornosti samé,
jako právě o vasánách,
a touto metodou je prostě obejdeš, protože stále míříš do zdroje samého

Všechny metody jsou prostě "urychlovače a zkracovače"
což je možná dobré pro rychlost dosažení realizace,
ale není to moc dobré pro rozpouštění vasán

No řekl bych, když vasany budou příliš silné k tomu uvědomění zdroje dojde stejně dost těžko a ty slabší se nejlépe budou rozpouštět právě ve zdroji, tedy silou Já v savikalpě. A ikdyby došlo k uvědomění zdroje a vásany "tě" zase vytáhly zpátky tak co? Stejně s tím nemůžeš cíleně nic dělat a ty průběhy návratu "domů" můžou být různé. To neznamená, že když u Ramany to proběhlo asi vcelku jednoduše a trvale bez nějakých "mezistavů", že je to jedinej možnej a správnej způsob. Stejně je to v režii samotného vědomí a ta praxe je jen přirozenou součástí té "Jeho" režie. Když nebudeš mít praktikovat, tak prostě praktikovat nebudeš:-) a samo naopak.

[Návštěvník]

Jenže to může zjistit jedině praktik.

A zjistí to právě z toho, že ubývají sklony nechat se vásanou ovládnout. Vidí, co k čemu vede, pozoruje to přímo v životě, proto asi nemá potřebu se nějak zvlášť zabývat teoretizováním.

I když vymýšlení teorií může být jistě fajn zábava, proč ne

[Návštěvník]

Jo, trvá někdy hodně dlouho, než člověk pustí z hlavy všechny představy a začne si konečně všímat, co k čemu vede, přímo v životě. Nepředpojatě jako dítě

[Návštěvník]

Takže špatně není, když se nějaká technika objeví a funguje, ale špatná je přilepenost na představě, že mám na té technice zásluhy, že ji dělám já.

Přilepenost k představám... to je síla... ....
Když je někdo na beton přesvědčený, že... a že... a že... a začne to zuřivě propagovat.....

je to špatně? ... nebo dobře? ....
trklo by ho nakonec, co v něm má tohle puzení, kdyby si ho jaksepatří neužil?

asi ne

... a tak může být vůbec něco špatně?....

[Návštěvník]

Když mohu v klidu nepředpojatě si všímat, tam nemohu spoustu ostatního. A když mohu spoustu ostatního, tak nemám čas si nepředpojatě všímat.

Na začátku to tak opravdu je, nakonec se to děje samo od sebe, při všem. A mezi tím je různě dlouhá doba, ve které se to nejdřív zkouší v meditaci a když se to po nějaké době začne dařit, postupně se to pak začne samo dít i během činností.

[Návštěvník]

Hele vy všímalové,
všimli jste co tady píšete ?

A všimli jste už i toho, jaký je důvod, že to píšete ?

Zjistili i příčinu toho, proč si všímate ?

A zjistili jste i příčinu té příčiny ?

Joo, prvotní příčina toho všeho komentování je to, že kdosi před dvěma tisíci lety prohlásil, že máme být jak malé děti, jinak Království Boží nám bude uzavřené.

[Návštěvník]

Křivda je silná negativní emoce, spjatá s události v dávné minulosti... její negativní emoční energie může zkreslit vaše vnímání události, která se děje v přítomnosti, nebo ovlivnit způsob, kterým mluvíte či chováte se k někomu v přítomnosti. Jedna silná křivda stačí, aby nakazila rozsáhlé oblasti vašeho života a udržovala vás ve spárech ega.

Je třeba upřímnosti, abyste viděli, zda v sobě stále chováte křivdy, zda je ve vašem životě někdo, komu jste úplně neodpustili, „nepřítel“. Pokud je máte, staňťe se vědomými křivdy na úrovni myšlení i emocí, to znamená, budťe si vědomi myšlenek, které ji udržují naživu, a prociťujte emoci, která je odpovědí těla na tyto myšlenky. Nesnažte se vzdát se křivdy. Snažit se vzdát se jí, odpustit, to nefunguje. K odpuštění dojde přirozeně, až uvidíte, že křivda nemá žádný jiný účel než posilovat falešný smysl já, udržovat při životě ego. Prozření je osvobozující. Ježíšovo učení „Odpouštěj svým nepřátelům“ se týká zejména rozpuštění hlavních egoistických struktur v lidské mysli.

jenže to není snadné Kde začít?

[Návštěvník]

silná negativní emoce, spjatá s události v dávné minulosti... její negativní emoční energie může zkreslit vnímání události, která se děje v přítomnosti, nebo ovlivnit způsob, kterým mluvíte či chováte se k někomu v přítomnosti.

To znamená, že by bylo dobré podívat se na to, co onu negativní emoci v minulosti vyvolalo. Když je to hodně silné, je možné požádat o pomoc odborníka. Dá se s tím pracovat pomocí hlubinné regresní terapie http://psychologie-regrese.webnode.cz/ nebo v konstelacích http://www.konstelace.info/media-psychologie-dnes.html

[Návštěvník]

můžete vidět: tady to je situace a tady to je hněv, který k ní cítím. Pak si můžete uvědomit, že jsou jiné způsoby, jak přistupovat k této situaci, jiné způsoby, jak ji vnímat a jak s ní zacházet. Pomocí bdělosti můžete vidět celek situace či osoby, namísto abyste se chopili jediného omezeného náhledu.

Dobrý To je vlastně celý v kostce

[Návštěvník]

můžete vidět: tady to je situace a tady to je hněv, který k ní cítím. Pak si můžete uvědomit, že jsou jiné způsoby, jak přistupovat k této situaci, jiné způsoby, jak ji vnímat a jak s ní zacházet. Pomocí bdělosti můžete vidět celek situace či osoby, namísto abyste se chopili jediného omezeného náhledu.

Dobrý To je vlastně celý v kostce

Tohle pochopení je šance začít objevovat, co způsobuje, že k tomu začne docházet. Protože udělat se to nedá

[šelma]

Tedy ego , když ztrácí podporu v rozlišování , nemá důvod rozlišovat.
Vyhnání z ráje vzniká z důvodů kontaminace mysli plody ze stromu Poznání dobrého a zlého.
Lídy metoda usekne hadovi hlavu, zmizí důvod dělit na dobré a zlé, když všechno je TO.

Ono to bylo trochu jinak. Bůh řekl hadovi, že jestli nechá Adama a Evu jíst ze stromu poznání, zemře. Had je ale oba tolik miloval, že se pro ně obětoval.

[šelma]

Tedy ego , když ztrácí podporu v rozlišování , nemá důvod rozlišovat.
Vyhnání z ráje vzniká z důvodů kontaminace mysli plody ze stromu Poznání dobrého a zlého.
Lídy metoda usekne hadovi hlavu, zmizí důvod dělit na dobré a zlé, když všechno je TO.

Ono to bylo trochu jinak. Bůh řekl hadovi, že jestli nechá Adama a Evu jíst ze stromu poznání, zemře. Had je ale oba tolik miloval, že se pro ně obětoval.

Obětoval se tak, že se rozdvojil.

Dal jim přednost před Bohem. Dostali svobodnou vůli, možnost tvořit i ničit, milovat i nenávidět. Hrát si jako Bůh by bez ega nešlo.

[šelma]

což někomu pak přijde, jako by fungovaly bez ega

Fakt fungují s egem, které de facto neexistuje ?

Já jsem ego.

[Linda]

Zrovna dneska mě napadlo skrz tohle prozkoumat, jak to funguje u Lídy, jakým způsobem funguje, když se v mysli uvědomí, že všechno je TO (projev ve vědomí...).
Řekla bych, že to má určitě ten účinek, že zmizí zachycenost mysli, zmizí tendence pohlcenosti emocemi. Vždyť na čem by se lpělo, čemu by se mělo bránit, když je všechno totéž. Tedy mysl, pokud je tady zkušenost jednoty vědomí, to skutečně může všechno pustit, ale nevím, jestli by stačilo pouhé mentální pochopení, jestli by to šlo bez vhledu.
Tedy ego , když ztrácí podporu v rozlišování , nemá důvod rozlišovat.
Vyhnání z ráje vzniká z důvodů kontaminace mysli plody ze stromu Poznání dobrého a zlého.
Lídy metoda usekne hadovi hlavu, zmizí důvod dělit na dobré a zlé, když všechno je TO.

To není metoda Lídy, k tomu vede dzogčhen. A je to trochu jinak.

Praxí se to časem samo zredukuje na tyhle kroky:

1. V okamžiku, kdy se SAMO rozpozná sebeztotožnění (udělat to nejde), které mělo za následek odmítání nebo chtění něčeho, a ustane,

2. je tu i rozpoznání "i tenhle had je TO" a automaticky se vnímá jako TO... scelí se to do Jednoty, SAMO.

Jakákoliv snaha, aby had přišel o hlavu, vychází z potřeby ho zneškodnit, zbavit se ho jako něčeho, co je ne-božské, co by tu nemělo být. A tím se pořád znovu vyrábí iluzorní "někdo", kdo odmítá iluzorní "špatnost", a vytváří tím "sebe" jako někoho samostatně existujícího. Je to důsledek zvyku nevědomky dělit na dobré a zlé, chtít dobré, odmítat zlé, a ten je holt safra vytrvalý

Když se preferování a odmítání začne SAMO v sobě rozpoznávat při jednotlivých reakcích, vzniká šance přestat se ztotožňovat s obsahy vědomí a uvidět, že všechno, včetně toho sebeztotožnění je pohyb prvotní Energie ... že všechno je TO.

I jakákoliv praxe, vycházející ze snahy o dobré a z odmítání zlého, modifikuje vnímání Božského Já v Jeho tvarech do dvojnosti,
tudíž vytváří "já" a "ne-já" (na totéž donekonečna upozorňuje Vostál jinými slovy - a otlouká to všem o hlavu jako ŠPATNÉ!!! ).

A dokud nedojde k rozpoznávání návyku odmítat v sobě to, co nechceme, protože to považujeme za špatné, (rozpoznání se udělat nedá!!! Objevuje se SAMO, úměrně hloubce opravdového sebe-odevzdání Tomu v dané chvíli, t.j. vědomím v Srdci i při činnostech) , zvyk vytvářet dvojnost chtěním a odmítáním pokračuje.

"Bůh ohně", který "si jde pro oheň", holt na oheň, kterým JE, chvílema zapomene a začne si hrát se svýma oblíbenýma hračkama

(asi dokud Mu nezačne být zima )

[šelma]

A existuješ, nebo jsi ztělesněním smrti ?

Jsem ztělesněním pomíjivosti. Při pohledu do budoucnosti vidím místo své existence a života svou neexistenci a smrt. Jako by ta moje smrt přicházela v každém okamžiku a pomalu se neodvratně blížila. Je to jako odpočítávání, které nejde zastavit.

[šelma]

Dal jim přednost před Bohem. Dostali svobodnou vůli, možnost tvořit i ničit, milovat i nenávidět. Hrát si jako Bůh by bez ega nešlo.

Šelmo, v čem tkví spása Tvých dětí ?
Pokud Tvé dítě nepoznává dvojnost, čím to, že je v dokonalém stavu vědomí ?

Dítě je v děloze v ráji, dokud o sobě neví a nemá vyvinutou druhou hadí hlavu.
Spása tkví v tom, že se obě hadí hlavy spojí přes sušumnu. Hadí těla pak už nebudou potřebovat.