Vysvětlit se to nedá. Ale je možné z toho udělat potravu pro mysl. Když je bez zkušenosti, tak si začne dělat představy, a ty pak brání v poznání. Zcela chápu Ramanu, který chtěl pomáhat jen tichem. Ale také mu bylo jasné, že s tím si mysl neporadí, že chce být nějak zaměstnána.
Pro intelekt se to vysvětlit skutečně nedá, to by byly jen slova, slova, slova, ale básníci, poetové, viz. nedávné povídání a zvlášť pasáž z Šienšanského mudrce, dokáží živoucností přiblížit to, co se sdělit chce. Jedním takovým básníkem pera je i Anker Larsen, dnešní ukázka kapitoly Volný, nebo i Eduard Tomáš, jeho Milarepa, Metafyzické příběhy, to jsou přímo živoucí obrazy, které dokáží PŘENÉST zkušenost....., i proto jsem psala, s povzdechem, proč je tak málo básníků a tak mnoho teoretiků.
Že je to velká škoda....
Takže dá se zkušenost přiblížit, přenést, pokud je ovšem ten, kdo naslouchá, otevřen stejné, nebo alespoň krůček, dva před touto úrovni, který je na naladěn, jen ona, ta úroveň, ještě ve skrytu dřímá, aby se při její "vůni" "úroveň" rozpomněla sama na sebe....
Kdo tento dar nemá, bohužel tam přenos nefunguje, byť v hlavě by to stokrát měl, jeho nitro tím nežije a tak není z čeho co zprostředkovávat, má to jen hlava...
Tak to, bohužel měl i jáčko. Jak to má teď, nevím, několik let už nejsme v přímém kontaktu.
Kdysi jsem četla takovou zajímavou myšlenku, tuším že to je z knihy V čirém Já, jaký je rozdíl mezi učitelem a Mistrem. Takový, že učitel tě s tím může seznámit, povykládat, ale aby byl někdo již Mistrem, Guruem, musí to i umět předat.
A to je kumšt.
Je to jako s živou a mrtvou vodou. Po mrtvé vodě nikdo neobživne....
To je taky jeden pěkný příběh od Ankera Larsena, jo jo jo jo :-)